Vepřové rillettes z trouby
Když se řekne vepřové rillettes (a řekne se to s výslovností ri-jet), co se vám vybaví jako první? Výlet do Francie a svačina v malém šarmantním bistru? Hmm. Já zůstanu v myšlenkách doma za pecí, protože si vzpomenu na vepřové ve vlastní šťávě, zavařené ve sklenici.
Tohle jídlo, kterým budete chtít hostit pouze významné hosty – tedy pokud na ně něco zbude – snad ani žádný český název nemá, a tak jsem mu nechala ten původní.
Šunkofleky, které ohromí i návštěvu
Šunkofleky došly takového zjednodušení, že už snad ani víc zjednodušit nejdou. Tak víte co? Já jim tentokrát vrátím trochu složitosti, protože si myslím, že se s nimi klidně můžete vytáhnout před návštěvou.
Dovedete si to představit? Nemyslím ten nepředstavitelný nápad, že návštěvu uctíte něčím tak obyčejným, jako jsou šunkofleky. Myslím celou tu situaci, která kolem toho vznikne. Udivená návštěva, udiveně ochutnávající a pak ještě udiveně žádající o recept. Škemrající o vaše tajemství. Proč? Protože takhle dobré šunkofleky ještě nejedla.
Dál vám mohu slíbit, že návštěva bude udivená ještě jednou, neboť podle seznamu surovin to bude vypadat, že se váš recept nijak zvlášť neliší od těch ostatních.
Boršč, který zahřeje
Boršč dokáže vyvolat hodně silné emoce. Svou barvou, přítomností řepy, dlouhým vařením, nezaměnitelnou chutí a taky původem.
Kvůli boršči revoltovali nejen námořníci bitevníku Potěmkin. Vzpoura snadno propukne i doma, neboť polévka obsahuje podezřelé suroviny s řepou a koprem v čele a kromě nich i takovou hromadu další zeleniny, že si jí nejde nepovšimnout, natož zamaskovat pod kousky vařeného masa.
Polévka je to tedy svérázná. Každý si ji zařadí k ruské kuchyni, nikdo nebude překvapen, když se s ní potká v Polsku a pobaltských zemích, patří do Rumunska stejně jako do Moldavska, ale obliba ji stejně nakonec rozšířila po celém světě.
Sádlo a škvarky v troubě
Nebojte se. Pohled na sádlo a škvarky vám arterie neucpe. Dokonce se nemusíte bát infarktu, ani když si sádlo a škvarky opatrně připravíte doma.
Už dávno se ví, že ztužené rostlinné tuky dovedou v lidském těle napáchat větší paseku než vepřové sádlo a kravské máslo. Margaríny, máslo i sádlo se sice dají shodně namazat na chleba nebo použít do těsta, ale už je konečně jasné, že tuky prošlé důmyslným a rafinovaným průmyslovým zpracováním, aby vůbec byly aspoň trochu jedlé, nemůžou být zdravější než doma vyškvařené sádlo ze šťastného pašíka.
Kvůli domácímu sádlu se nemusí stavět kilometry dlouhá rafinérka, stačí postavit kastrol na plotnu.
Best of 2022
Jako každý rok, i letos tu nejprve mám důležitý přehled. Jsou v něm nejlepší články z blogu Kuchařka pro dceru za rok 2022.
Které recepty se vařily nejvíc? Co vás nejvíc zaujalo? K čemu jste se nejčastěji vraceli? Přináším tradiční novoroční ohlédnutí za minulým rokem a zároveň jedním dechem dodávám, že dalších padesát receptů už pro vás mám na letošek vymyšlených a naplánovaných. Teď už je jen uvařit, vyfotit a napsat o nich :-)
Statistika však je, jak známo, nuda. Prozradíte mi tedy, jaká nová jídla jste loni objevili vy? Co vás nejvíc zaujalo? K čemu jste se vraceli znovu a znovu? Nenechte se omezovat tím, co je nebo není na tomto blogu. Prozraďte mi, co vás loni bavilo vařit. Jsem na vaše komentáře zvědavá.
Můj vlašský salát
Myslíte si, že vlašský salát odjakživa vypadá, jak vypadá? Že co lahůdkářství světem stojí, měl vždy stejnou podobu? A že kromě nehorázné porce majonézy obsahuje a vždycky obsahoval i trochu brambor, salámu a zeleniny? Tak to se hluboce mýlíte.
Vlašský salát se v průběhu let tak změnil, až to dopracoval do stavu, že jen málokdo tuší, jaká byla jeho původní podoba.
Rozpoznávací znamení vlašského salátu jistě znáte. Salám (a někdy i další suroviny) se krájí na nudličky spíš než na kostičky. Jenomže to je jen důsledek a pozůstatek toho, že dříve se ve vlašském salátu nacházely ryby. Dost podstatné množství ryb.
Téměř ženevské placičky
Tentokrát vás seznámím s cukrovím, které měla moje babička pojmenované jako ženevské placičky. Patřilo k jednomu z nejoblíbenějších cukroví.
Potíž je, že ať dělám, co dělám, úplně stejné ženevské placičky jako ona prostě neudělám. Přestože mám její recept a přestože se ho držím zuby nehty.
Možná je to tím, že nemám troubu s nedoléhajícími dvířky, jako měla ona, možná mi chybí děda jako pomocník. Anebo nedovedu sehnat dobrou kandovanou pomerančovou kůru, ale k tomu se ještě dostanu.
Dobré na tom je, že pořád je to dobré. Co dobré, výborné. I když se výsledek vzhledem neshoduje s originálem, stejně vás svou chutí nadchne. Tyhle placičky, téměř ženevské, totiž chutnají skoro jako marokánky, jen jsou o něco měkčí, hebčí a šťavnatější.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
