Játra na cibulce v deseti minutách
Játra na cibulce jsou nejspíš jediné jídlo, u kterého může rychlost kuchaře překonat rychlost strávníka. A vůbec přitom nemám na mysli opatrný odstup, který si někteří jedinci drží od jater a podobných vnitřností. Pro tuto chvíli a pro tento recept se budu tvářit, že něco takového vůbec neexistuje.
Tak tedy: Játra na cibulce budete mít hotová do deseti minut; využít zde můžete skutečnosti, že játra některých zvířat mají minutkovou povahu a nepotřebují se dlouho dusit doměkka. Taková játra jsou doslova křehká, i když jim uvnitř nezůstane ani náznak růžové barvy.
O svou křehkost přijdou ve chvíli, kdy se budou v pánvi dusit příliš dlouho, anebo pokud vychladnou a pokusíte se je znovu ohřát.
Langoše – letní jídlo do ruky
Langoše na svačinu? Ano, hlavně teď v létě. Langoš na koupališti je lákavá (a občas i jediná možná) svačina; ještě lákavější je však jeho domácí verze.
Tohle maďarské jídlo z rychlého občerstvení se hodí k jídlu za běhu. Jediný háček tkví v tom, že vy ho v běhu nevyrobíte. Ale za ty blažené úsměvy trocha postávání u sporáku stojí.
Dalo by se totiž říct, že langoš je variací na koblihy – a jak známo, koblihám odolá málokdo. Historie si to ale s langoši pamatuje trochu jinak a má k tomu dobré argumenty: maďarské slovo láng znamená plamen. Pečivo podobné dnešním langošům se dříve peklo na kraji pece na chleba podobně jako naše tuzemské podplamenice.
Dnes se pro nedostatek kamenných pecí v domácnostech langoše smaží v olejové lázni. A jsou v téhle podobě rozšířeny do všech zemí, které sousedí s Maďarskem, a dále pak i do zemí, které sousedí s těmito zeměmi.
Gazpacho pro celé léto
Gazpacho se označuje jako studená polévka. A v tom je celý problém. Slovní spojení studená polévka z něj dělá něco ne příliš žádaného. Dokonce odrazujícího. Kdo by jedl vystydlou polévku? Kdo by to vůbec ochutnával?
Pokud zažíváte stejné pocity, je čas se jich zbavit. Pevně věřím, že malá změna vnímání názvu a k tomu tenhle recept na milované andaluské gazpacho vám dovedou společně poskytnout významnou terapeutickou pomoc. Třeba se nakonec do téhle kategorie jídel bezhlavě zamilujete. O hezké zážitky byste se přece neměli ochudit jenom kvůli tomu, že se objekt zájmu divně jmenuje.
Abych nekázala vodu a nepila dobře vychlazeného radlera, přiznávám, že i já jsem na studené polévky koukala s opovržením. I já jsem patřila mezi ty, pro které bylo ochutnání takového jídla něco nepředstavitelného. Dokud jsem si nezakázala říkat tomu polévka, nic jsem na svém názoru nezměnila.
Drobenkový koláč s tvarohem a ovocem
Chtěli byste další drobenkový koláč do sbírky? Takový, jaký ještě nemáte? I já jsem ho chtěla. Hodně jsem ho chtěla.
Čím víc začaly letos dozrávat jahody, o to víc jsem ho chtěla. Protože když dozrávají jahody, tak taky dozrávají třešně a brzy nato budou následovat meruňky, rybíz a maliny. Časem i ryngle, blumy a švestky. A jablka. A hrušky.
Na tohle všechno jsem chtěla mít recept na drobenkový koláč s tvarohem, který by byl za pět minut v troubě. Tedy koláč, který by nepotřeboval kynuté ani třené ani křehké těsto. Ale zároveň jsem si moc přála, aby to byl koláč, který se obejde bez prášku do pečiva. A trochu jsem se bála, že jsem si vysnila něco, co možná neexistuje.
Hrstková polévka s rozumem v hrsti
Hrstková polévka i přes svůj název nepatří k jídlům, do kterých naberete suroviny plnými hrstmi a budete doufat v dobrý výsledek. Naopak. Do hrsti nejdřív vezmete rozum.
O dobrý výsledek se budete muset zasloužit vhodným výběrem surovin. A samozřejmě také vhodnou péčí o suroviny v hrnci, ale ta je velmi jednoduchá, řekněme až začátečnická.
Hrstková polévka k těm jednodušším polévkám zcela zaslouženě patří, protože luštěniny, které do ní dáte, se postarají o velkou část chuti. Polévkou se zavděčíte víceméně všem, ale ze všeho nejvíc své spíži. Pokud vám v ní přebývá hrst toho a hrst onoho, polévka vám od všeho ráda pomůže.
Muffiny do každé rodiny
Muffiny jsem tu na blogu zmínila už mnohokrát jako etalon pečiva, které životně závisí na podpoře prášku do pečiva, ale nikdy jsem se o nich pořádně nerozepsala. Tramtadadá, teď přichází onen okamžik, kdy o nich pronesu víc než pár slov.
Těsto na muffiny je to nejjednodušší kypřené těsto vůbec. Hotové je za dvě minuty, protože se nic nešlehá, netře, nepřekládá, neodpaluje, nekyne.
Stačí krátce smíchat dohromady všechny suroviny, přidat k nim prášek do pečiva a o 25 minut později vytáhnout z trouby parádní voňavé muffiny nejrůznějších chutí a barev. Anebo taky ne, protože když to smícháte špatně, budou z toho puky, podivné špičky nebo nízké košíčky s dolíčky.
Ano, i tak jednoduché těsto, jako je těsto na muffiny, se dá smíchat špatně, což zcela ovlivní kvalitu výsledku.
Dušené hovězí plátky, zejména pak roštěnky
Dušené hovězí plátky, například roštěnky, mám na talíři moc ráda. O něco méně ráda je mám v hrnci, protože nikdy nevím, jak dlouho bude jejich příprava trvat, což mi dvakrát nepomáhá s načasováním oběda.
Naštěstí je dušené jídlo lepší na druhý den, až se odleží, a tak si klidně můžu hovězí plátky podusit předem, čímž se na případný oběd nemusí čekat neznámo jak dlouho.
Větou, že maso bude v papiňáku měkké do dvaceti minut, byste u mě neuspěli, protože tlakový hrnec nemám. Měla jsem ho kdysi dávno, darovala jsem ho a nový nechci. Ani přes všechny časové úspory světa bych ho nepoužívala, protože nakouknout pod pokličku, pokochat se připravujícím se jídlem, podívat se, jak si vede, a případně vhodně zasáhnout, je v jeho případě komplikovaný úkon na pět minut. Když vařím, potřebuju být v kontaktu s jídlem. Vidět, jak se mění, cítit jak voní, vnímat, jak vše houstne, barví se, měkne. Tlakový hrnec prostě není hrnec pro mě.
Na roštěnky a jiné dušené hovězí plátky si raději vyhradím čas a počkám si na ně.
Energetické kuličky, proteinové kuličky a jiné výletní pomůcky
Přesně tyhle energetické kuličky jsem předevčírem zabalila do batohu a vyrazila na několikadenní pěší cestu Českem. Proč? Protože v každých jejich 20 g je dost energie na to, aby další asi tak hodinu udržela člověka v pohybu.
Sice v pohybu nerovnoměrném a nepřímočarém, zrychleném i zpomaleném, především do kopce a občas i z kopce, ale důležité je, že v pohybu směřujícím od startu k cíli. Tedy v mém případě z Prahy na Ještěd.
Pokud v těchto dnech potkáte bludnou turistku jdoucí zhruba severovýchodním směrem, usilovně se zakusující do malé svačinky, od které očekává doplnění sil fyzických i duševních pro boj s divočáky a vlky v lesích na Kokořínsku, nejspíš to budu já.
Troufla bych si říct, že toto je energie sbalená na cesty, ale to už řekl někdo přede mnou o něčem jiném a jistě na to má copyright, takže tohle tvrzení nemohu použít. Místo toho tedy napíšu, že je to čistá přírodní energie sbalená na cesty. Bez přidaných cukrů a ztužených tuků, bez emulgátorů a bez látek stabilizujících chuť, pevnost či tvar.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
