Francouzské brambory
Francouzské brambory jsou zhruba tolik francouzského původu, jako je španělský ptáček ze Španělska, ruské vejce z Ruska a frankfurtská polévka z Frankfurtu. Ale ani jednomu z jmenovaných jídel to neubírá na vážnosti, oblíbenosti a už vůbec ne na chuti.
Oblíbenost zapečených brambor se však francouzské kuchyni upřít nedá a české vynalézavosti se zase nedá sebrat nápad spotřebovat do českých francouzských brambor brambory ze včerejška. Taky kus zbylého uzeného masa nebo přebytečných hub z lesa.
Francouzské brambory jsou krásnou ukázkou využití zbytků. Ukázkou tak dokonalou, že kvůli ní stojí za to některé zbytky plánovat a úmyslně vytvářet. Když budete na francouzské brambory myslet už včera při vaření brambor, dnes si parádně pochutnáte. Ale i když včera zapomenete přidat do hrnce kilo brambor navíc, vlastně se nic neděje, prostě si brambory uvaříte až dnes. Jen bude celý recept trvat dvakrát tak dlouho.
Slepičí polévka pro duši (i pro tělo)
Slepičí polévka se vaří pro terapeutické účinky na tělo i na duši. Její povzbudivá síla spočívá v hřejivosti, sytosti i výživnosti, prostě je to polévka nabíjející, určená pro zdravé i nemocné, silné i slabé, velké i malé, v dobrém i zlém, dokud nás nefungující plotýnka nerozdělí.
Přestože je polévka tolik léčivá, její chuť nedráždí a nevyčnívá, ale spíš uklidňuje a hladí. Proto zdravým chutná a nemocným pomáhá.
A proč je polévka ze slepice tak oblíbená? Upřímně, ze slepice se toho moc v kuchyni udělat nedá. K pečení není vůbec, ke smažení taky ne, dá se hlavně vařit a tím pádem i dusit. Ze všech receptů pak vyniká slepičí polévka, zadělávaná slepice a slepice na paprice.
Pečená husa, se kterou jsou všechny hody chvílemi pohody
Zatímco svatomartinská pečená husa symbolicky zahajuje odpočet do Vánoc, svatoštěpánská husa prohlašuje letošní vánoční svátky za ukončené. Uff. Zase až za rok. Do té doby moje džíny určitě zase dopnu.
Kachnu můžete zavřít přes noc do pekáče a do trouby nastavené na zanedbatelnou teplotu, při které si v klidu změkne a vypeče se. Ráno ji stačí jenom slít a dopéct. Ale husa je poněkud vybíravější pták.
Ne že by to s ní nešlo provést stejným způsobem. Šlo, klidně to udělejte, nic tím nezkazíte a budete spokojeni. Výsledek však podle mě už není tak odzbrojující. Z husy pomalu pečené a vypečené vznikne takové husí vyžle.
Dušená mrkev v poctivé máslové podobě
Jak je možné, že dušená mrkev dovede vyvolat tak vřelé pocity? Kde se v obyčejném jídle z naprosto tuctové suroviny vzalo tohle sebevědomí, kterým si omotalo polovinu Česka kolem prstu?
Není mi jasné, jak to dušená mrkev udělala a jak její kouzlo funguje. Mrkev je obyčejná zelenina. Častá. Objevuje se všude možně. Tady plave kousek v polévce, tady je pasírovaná v omáčce, tady nastrouhaná v salátu, tady nakrájená do zeleninové směsi pod maso.
V podstatě si jí člověk při jídle zrovna dvakrát nevšimne. Ale když se mrkev na talíři objeví jako jediný představitel perfektní dušené přílohy, vonící máslem a muškátovým oříškem, zazáří jako supernova a zanechá ve všech účastnících dojem, že právě zažili hvězdný výbuch něčeho výjimečného.
Myslím, že neexistuje jiný recept, ve kterém by mrkev lámala srdce stejně jako Popelka na svém prvním plese.
Jste už dost naladěni na trochu práce navíc, která se projeví v té nejlepší podobě dušené mrkve, jakou jste kdy jedli?
Perníkové řezy neboli litý perník
Dotaz na recept na perníkové řezy čili na litý perník na plech dostávám překvapivě často. Navzdory skutečnosti, že je napsán na každém druhém sáčku s práškem do perníku.
Nebo možná navzdory tomu a s nadějí, že budu mít návod na perníkové řezy ještě voňavější, šťavnatější, vláčnější a slavnostnější? Tak jo, máte je mít. Neplačte, sami jste si to zavinili.
Mrkvové chimichurri
Pravé chimichurri pochází z Argentiny, takže v našich zeměpisných šířkách může žít spousta takových, kdo vůbec netuší, s čím mají tu čest.
Čest je slovo, které bych podtrhla. Mít v kuchyni chimichurri by skutečně mělo být předmětem opravdového vděku, protože kdo ho jednou ochutná, nemůže přestat, a sklání se mu v podstatě neustále.
Pravé argentinské chimichurri je obyčejné ochucovadlo z petrželové nati, česneku a chilli papriček, smíchaných s olejem a trochou octa. Na první pohled se jedná o zcela tuctové suroviny, nikoli o dalekou exotiku.
I celá příprava vypadá dost tuctově. Ovšem na talíři chimichurri udělá z grilovaného masa nebeský zážitek a to samé by se dalo říct o pečených bramborách nebo o pečené zelenině. Taky o chlebu. Nebo o zakysané smetaně, kterou přetvoří ve skvělou studenou omáčku. Na to, že chimichurri můžete použít i do zálivky na salát, přijdete taky dost rychle.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
