Naše letní i zimní dovolené mívají podobný scénář: vybereme místo, zjistíme, jak se tam dostaneme, a nakonec hledáme ubytování i s vlastní kuchyní. Vaření o prázdninách je velká součást nadcházejícího dobrodružství.
Ne, že bych vaření během roku neměla dost a že bych si za řádnou péči o domácí krb nezasloužila pohledného barmana s podnosem plným drinků někde na kraji moře. Troufám si říct, že zasloužila, a myslím, že kdybych dostatečně dupala nožkou do podlahy a kroutila očima (nebo zadkem?) na všechny strany, tak bych ho nakonec měla.
Problém je, že už kdysi dávno jsme se vespolek doma shodli, že pokud se na dovolené nenecháme zavřít kamsi do rezortu a zůstaneme odkázáni na to, jaké jídlo si koupíme nebo uvaříme, tak se mnohem líp poznáme s místními lidmi, místní kulturou a místními zvyklostmi. A navíc, co si budeme povídat: najít někdy restauraci, která nezneužívá dav turistů na jedno použití a zároveň si neúčtuje nesmyslné ceny, je často samo o sobě dost velké dobrodružství, na které mám vyčleněno hned několik aplikací ve svém mobilu.
Takže abych to shrnula: až na pár víkendových výletů se mi obvykle při dovolených stává, že vařím. Občas se mi dokonce přihodí, že strávníků je víc než deset a že je na pořadu dne víc než jeden chod. Přesto se na vaření na dovolené nijak extra nepřipravuju a nezavařuju maso do sklenic. Beru si s sebou jen to nejnutnější a myslím, že i to by se ještě dalo seškrtat na polovinu a vyházet z kufru.
Tady je můj sedmibodový seznam, jak si i vaření o prázdninách užít a nezbláznit se z toho.
Rada číslo 1: Žádné koření
Brát si s sebou vlastní koření, oblíbené kořenky, pytlíčky s voňavým obsahem? Ani náhodou.
Nemám vůbec žádné obavy, že by bez koření moje jídlo postrádalo chuť nebo že by pokaždé chutnalo stejně. Vystačím si jen se solí, a to ze dvou důvodů:
- Kvalitní suroviny mají svou vlastní výraznou chuť, nejsou mdlé, takže jídlo bude vždycky chutnat podle toho, co do něj použiju.
- Pokud znám základní tepelné úpravy, jako jsou vaření, zadělávání, dušení, pečení, smažení a zapékání, tak vím, že jedné hlavní surovině můžu dát šest různých chutí podle toho, co s ní v kuchyni udělám.
Nemám tedy strach ani o fádnost, ani o jednotvárnost.
Sůl se vždycky dá koupit na místě a za pár drobných, takže pokud bych měla málo místa v kufru, nechám ji doma. Pro výlety autem si ji ale klidně zabalím s sebou.
V zahraničních obchodech nebo na trzích se často dají najít zajímavé místní směsi bylinek a koření, takže kdyby mě náhodou přestalo bavit vařit jen se solí, vždycky si ráda jeden nebo dva voňavé balíčky koupím, několikrát použiju a zbytek si dovezu domů jako vzpomínkový suvenýr z cest.
Pokud bych se chystala v Česku na chalupu na téměř celé prázdniny, tak přiznávám, že bych si s sebou ještě vzala nějakou univerzální směs bylinek, mlýnek s pepřem a asi i trochu sušených čili papriček.
Rada číslo 2: Základní nádobí
Pokud by se mi mělo stát, že na mě na místě nebude čekat kuchyň vybavená nádobím, nýbrž stanový přístřešek a přenosný plynový vařič, rozhodně bych s sebou nestěhovala všechen svůj oblíbený inventář. I s jedním hrncem a jednou pánví se dá zahrát velké divadlo.
V takovém případě má můj seznam nejnutnějšího nádobí tuhle podobu:
- menší a větší hrnec (pro tepelné úpravy vaření a dušení)
- poklice na větší hrnec (pro dušení)
- pánev (pro tepelné úpravy opékání – a kdybych byla v dobrém rozmaru a sluníčko žhnulo jen přiměřeně, tak i smažení)
- cedník
- prkénko na krájení
- můj oblíbený velký a malý nůž
- škrabka
- středně velká mísa
- vařečka a malá naběračka
- pokud bych pořád ještě měla místo v autě, tak vezmu i nějaké malé placaté struhadlo
- mělké talíře, misky, skleničky a příbory
Mezi mé dvě osobní odchylky (či úchylky) si dovolím ještě zahrnout mokka konvičku na kávu a remosku – zejména, pokud bych měla někde zůstat delší dobu a věděla, že na místě sice nebude trouba, ale že můžu počítat se zásuvkou.
Rada číslo 3: Základní potraviny až na místě
Spousta surovin vychází cenově srovnatelně, ať už je koupíte v tuzemském obchodě nebo v tom zahraničním. Balení těstovin, lahev mléka, máslo, kilo rajčat – plus mínus autobus zaplatíte stejně.
Zahraniční obchody mívají úplně stejnou cenovou strategii jako ty české: do výše očí dávají dražší varianty produktů a lepší značky, u podlahy se dají najít levnější méně značkové verze téhož.
Když tedy dojde na základní potraviny, nevidím smysl v tom, abych je vozila s sebou, raději si je koupím na místě. Stačí zjistit, kde se nachází nejbližší obchod.
Rada číslo 4: Zdroj zeleniny
Sezónní zelenina je základem každého zdravého, lehkého a rychlého vaření, bez ní to v kuchyni ani v životě nejde ve zdraví přečkat, takže najít si zdroj místní zeleniny by mělo být vaším výletně-kuchařským úkolem číslo jedna.
Pokud víte, že vám to bude jeden až dva dny trvat, než se rozkoukáte, nebojte se zabalit si s sebou na cestu pár okurek a paprik, ty cestování nejspíš zvládnou v pohodě.
Spousta ovoce a zeleniny se dá v mnoha zemích koupit poblíž silnice přímo od pěstitelů. Zboží bývá ve vrcholné formě zralosti a s tak výraznou chutí, že v kuchyni už obvykle nepotřebuje nic víc, než očistit a nakrájet.
Rada číslo 5: Omezte pečivo
Pokud jste zvyklí spořádat čtyři rohlíky denně, tak na dovolené s vlastním vařením můžete trochu trpět. Zahraniční pečivo je podstatně dražší a čím víc na jih, tím méně solené a méně vláčné je. Pokračovat v trendu nadměrné konzumace pečiva se v jižních zemích tak úplně nevyplácí a ani to nemá smysl.
Jižní národy mají pečivo spíš jako doplněk, kterým si po jídle vytřou zbylou omáčku z talíře, určitě ne jako základ svačiny, na který si namažou máslo a zavařeninu nebo plácnou kolečko salámu. Vzhledem k teplému podnebí nepotřebují tak velký přísun prázdných kalorií z bílého pečiva a proto ho nekupují tolik.
Naopak severské národy mají v pečivu tím větší procento žita, čím víc jdete na sever, neboť pšenici se v drsnějších podmínkách nedaří, takže i zde pečivo nabírá jak na ceně, tak i na hutnosti či trvanlivosti.
Moje doporučení pro dovolenou tedy zní: nesnažte se mít pečivo za každou cenu, ale zkuste si najít jiný druh svačiny. Ideálně takový, jaký upřednostňují místní.
Rada číslo 6: Maso, ryby a mléčné výrobky
Tady teprve začíná ta správná zábava. I ty nejobyčejnější zahraniční obchody s potravinami mají obvykle na výběr maso, sýry a další chlazené zajímavosti, které se v tuzemských obchodech potkat nedají.
Pokud si troufnete sem tam něco takového koupit (bez ohledu na to, že k domluvě s prodavačem budete potřebovat ruce, nohy i obličejovou mimiku) a pustit se do kuchařského experimentu, pak si zasloužíte veškerý tábornický obdiv.
Není potřeba hledat žádné složité recepty: libové maso a ryby zvládnou minutkovou přípravu na pánvi, méně libové a více prorostlé maso bude lepší dusit v hrnci nebo pomaleji péct v troubě. A zajímavé druhy sýra si zase nejlíp vychutnáte nakrájené, po soumraku a se sklenkou místního vína.
Často i pohled na menu místních restaurací napoví, jak se která místní specialita nejčastěji podává nebo připravuje. Mou oblíbenou prázdninovou zábavou je takové jídlo nejprve někde v restauraci ochutnat a následně ho za pár dní v prázdninové kuchyni co nejlépe napodobit. S celoevropskými datovými tarify a wifisítěmi dosahujícími až na pláž není problém si případné nejasnosti a detaily dohledat.
Rada číslo 7: Chce to kapku oleje
Jestliže jsem začala solí, pak skončím u druhé nejdůležitější věci v prázdninové kuchyni: u lahvičky oleje.
Dobrý panenský olivový olej je první věc, kterou v kuchyni vybalím nebo kterou v cizí zemi pořídím. Používám ho pak do všeho možného: do salátových zálivek, do základů na polévku nebo na dušené jídlo, na rychlé opečení masa, do rýže, do kuskusu, do bulguru, prostě kde se dá.
Díky tomu pak nemám obavy, že bych po týdnu vezla nespotřebovaný zbytek zpátky.
* * *
Pokud jste dočetli až sem, asi tušíte, že jsem v balení jídla dost striktní a minimalistická a že netrávím hodiny zavařováním, smažením řízků a nakupováním dopředu.
Děti i dospělí do auta dostanou očištěné a na špalíčky pokrájené ovoce a zeleninu, müsli tyčinky, sýrové nitě nebo jiné příruční kousky sýra, spoustu vody a zbytek se uvidí až na místě.
A jak to máte s přípravami jídla na dovolenou vy?
Ahoj všichni.Nejprve chci říct,že něco podobného jsem už zažil a není to nic příjemného.Rekonstrukce kuchyně je výborná věc, ale když už je hotovo.Proto se divím,že ješte máš chuť psát.Dík za dnešní rady a přejí ti,aby vše dopadlo na jedničku.
Ahoj Flo, něco podobného mě s mou kuchyní taky čeká auž z toho mám dopředu osypky, protože moji chlapi preferují postup „udělej si to sám a kvalitně“, což obnáší minimálně 2x delší dobu než od někoho jiného. Obdivuji Tvůj optimismus a držím palce aby vše dopadlo podle Tvých představ. Krásnou dovolenou!!! :-):-)
Dana
Milá Florentýnko,
děkuji za rady na cesty, také to tak dělám. Jenom tedy vozím to koření, ale je pravda, co píšeš, asi není potřeba. Místo oleje vozím domácí sádlo, je vynikající na chleba s cibulí a dělám na něm topinky (chutnější než na oleji). Místo remosky mám Pečenku, upeče všechno, buchtu, flíčky i maso. Je to vlastně hrnec s poklicí a specielním kolečkem (podložka) a dá se to normálně na hořák (plynový).Pochází ještě z předrevolučních dob a vozili jsme ji pod stan,apod.
Parádní článek. Češi mají ve zvyku si sebou do zahraničí vlozit pomalu celý špajz a neochutnat místní kuchyni 🙁 Je to škoda.
Nemáte nějaké rady, co vařit když s sebou máte jen malý ( opravdu malý) plynový hořák a ešus? 😀 to je teprve minimalismus.
Pěknou dovolenou 🙂
Báro, myslím, že něco podobného budu příští týdny zažívat na vlastní kůži, vynasnažím se podávát detailní zprávy, jak jsem to pořešila 🙂
Ahoj Flo.
Přeji Ti pěknou dovolenou,a by Ti ten kvartýr dali do kupy pro tvou spokojenost.
Přeji hezké léto.Iveta.
Milá Flo, právě jsem ve fázi rekonstrukce kuchyně a protože to „nějak“ ze strany dodavatele nevyšlo, už 5 týdnů jsem v kuchyni bez vody. Takže bych si teoreticky mohla připadat jako na dovolené u babičky, kde jsme chodili pro vodu ke studni. Jak to ty ženské zvládaly a vařily složité bezmasá jídla, nechápu. Snad tě nic takového nepotká. Držím palce
Dáša
Rekontrukce kuchyně!! Mám osypky, jen si na to vzpomenu. Sice jsem si ji sama naplánovala, to by bylo v pohodě, ale stolař se nějak netrefil, a ukončil ji tak o 15 cm „dřív“. Než jsem přišla z práce, postavili, obložili – a zakryli mi zásuvky. Takže většinou potřebuju prodlužku..grrrrr. Manžel jako dozor se tedy neosvědčil.
Na dovolené až na dvě výjimky jsem nevařila – ne, že by se mi nechtělo, ale vždycky to tak hezky vyšlo????.
Tak přeji hezkou dovolenou, a rekonstrukce ať vyjde dle Vašich představ!! Držím palce, i nám, neboť neznám větší pohromu, než je naštvaná kuchařka.
Ahoj Flo, díky za krásný článek. Zrovna dnes nám dokončují kuchyň – vypadá nádherně a už se těším, až ji začneme používat. Jen si budu muset ještě chvíli počkat, protože v sobotu vyrážíme na dovolenou. Myslím, že na to, že máme dvě školkové děti a jednu roční holčičiku, tak jsme rekonstrukci za provozu zvládli na jedničku. Bylo to sice náročnější, ale o to víc se na novou kuchyň a vaření v ní těším. Přeji krásné prázdniny a krásnou novou kuchyň Marie
Milá Florentýnko, přeji krásnou dovolenou a hotovou kuchyň po návratu, kterou si už jenom vymazlíš dle svého. Těším se na Tvůj komentář. Věra
Milá Flo, přeji Tě hodně sil k rekonstrukci, není to snadné, ale vidina krásna napomáhá.
Přeji Ti, aby vše dopadlo podle tvých představ a byla jsi spokojená. Pevné nervy. Užívej si prázdnin a krásného počasí, jak to půjde. Ozvi se, až budeš mít hotovo. Mám ráda Tvé články, budou mě chybět.
Opatruj se.
Stáňa
Přeji krásný den,
Flori, musím Ti dát za pravdu.Jen jsem se utvrdila v tom, že s sebou nemám tahat „zásoby“ ale spolehnout se na místní možnosti, jak je popsáno výše.
Přeji Ti báječnou dovolenou a ať ta kuchyně dopadne dle tvých představ. J.
Ahoj Flo, smekám klobouk před tvojí odvahou. My rekonstruovali kuchyni předloni a řemeslníky bych po zkušenostech bez dozoru nenechala ani omylem. Kdybych to nezažila, neuvěřím… Například dostali velmi, velmi podrobné rozhresy na umístění zásuvek. Přijdeme domů, tam na zdech tužkou naznačené čáry, kde se bude řezat, samozřejmě úplně mimo. Tak jsme večer vše přeměřili, překreslili a na zeď jim radši ještě napsali vzkaz. A tak dále a tak podobně… =) Přeju ti, abys měla na řemeslníky šťastnou ruku a všechno vyšlo podle tvých představ.
Milá Florentýno, krásnou dovolenou, ať to řemeslníci bez dohledu moc nepokazí. My renstruovali loni a byla to taková rychlovka o jaké si může většina lidí nechat jen zdá. Vše se podařilo, řemeslníci šikovní i milí.
Děkuji za rady. Jedeme kempovat na sever, z koření beru jen provensálské bylinky a hlavně ten olivový olej. S ním je všechno hned lepší.
Milá Flo,také jsme jezdili se synem před 20 lety do Itálie pod stan a tam jsme si sami vařili.Není nic jednoduššího a krásného vařit v přírodě.A zvláště pak když viš co rodině chutná.Ráno než se probudili už byla snídaně připravená i s čerstvým pečivem a k vaření a je pravda vše co potřebuješ k vaření a přípravě jídla v pohodě nakoupíš v cizině nebo tam kde se právě na dovolené nacházíš.A je to neskutečně krásný pocit když vidíš po jídle jen prázdné talíře a v jejich očích spokojenost.Díky za tu vzpomínku.Letos v únoru jsme se rozhodli,že uděláme rekonstrukci kuchyně snížit strop bodovky,vymalovat ,nové dveře a zárubně a kuchyň dle našich představ. A nejhorší z toho týmu řemeslníků byl veledůležitý instalatér.Ten když odešel, že má konečně vše hotové začal kapat odpad,raději jsme ho už nevolali a opravili si to sami.A do dnešního dne nikde nic vedle neteče ani nekape. A tak ti přeji,aby jsi měla větší štěstí na řemeslníky,kteří ti budou vytvářet krásno ve kterém ty pak budeš tv
Milá Flo, ve kterém ty pak budeš vymýšlet a tvořit zajímavé recepty.Přeji ti krásnou dovolenou plnou nezapomenutelných zážitku a šťastný návrat zpět domů.
Ahoj Florentýno,
soucítím s tebou a obdivuji tvoji důvěru v řemeslníky a zdar díla. Ale třeba tahle ruská ruleta nějakým zázrakem vyjde…amatéři mívají občas štěstí… No a kdyby ne, prorazíš ze zoufalství díru ve stropu a pak vydáš dílko „Kuchařka v černé kuchyni“ 🙂 Já si navrhl barák včetně kuchyně a rozvržení vybavení sám, věděl jsem docela přesně, co, jak a proč jsem chtěl. Jenže jako stavař a amatérský kuchař jsem to měl ve čtyřiceti letech určitě jednodušší. Hlídat a dozorovat jsem ale stejně musel…
Kdysi jsem jezdil na dovolené i do ciziny. Když jsem pak postupně začal všechen čas trávit v kuchyni a nejbližším okolí, odpískal jsem to. Miluju naši zem a považuju ji za nejkrásnější na světě. Známe z ní tak málo…jezdíme tedy tady u nás, na kolách, jíme česká jídla po cestě a pijeme české pivo po večerech. A nemůžu se toho nabažit. Takže jak pravil klasik – podle vkusu každého soudruha, že.
Každopádně držím palce, díky za letní rady do kuchyně (mimochodem naprostý souhlas) a užij si tohle letní dobrodrůžo naplno.
Měj(te) se bezva! Codo
Ahoj Florentýno. Mám sice podle mě skvělě zařízenou kuchyň, ale během letních veder prostě vařím na terase. Tedy krájím všechno vevnitř, ale tepelné procesy jdou ven. Protože miluji mašinky, tak mám levný multifunkční hrnec First Austria a remosku a vážně udělám skoro všechno. Dokonce v remosce peču i žitný chleba, nemá tak pěkný tvar jako poctivý chléb z parní trouby, ale je dobrý. Takže hodně zdaru o prázdninách a přeji nádhernou novou kuchyň. Jana
Zdravím Flo,
zažila jsem to před čtyřmi roky a mohu jen konstatovat, že to byl téměř měsíc než bylo všechno OK, ale další měsíc jsem v té nové a krásné kuchyni nemohla nic najít. Jednoduše jsem měla naučené pohyby a sáhla jsem vždy po určité věci, která byla ovšem někde trochu vedle. Je fakt, že jsem ji ještě asi 2x přeorganizovala, tím myslím nádobí a pomůcky k vaření, ale dnes už je to fajn, už zase sahám poslepu a najisto. Přeji krásné prázdniny a dovolenou a pak ještě pevné nervy než se propracuješ ke zdárnému konci.
Tak se měj, Hanka
Tohle jsou moc užitečné rady 🙂 Já už nějakou dobu přemýšlím o něčem, co není úplně mimo téma, ale netýká se to kuchyňského vybavení. Mám každý den problém s tím, čím naplnit ledničku, případně spíž tak, abych si mohla být jistá, že i když se třeba týden nedostanu na nákup čehokoli čerstvého, budu schopna připravit plnohodnotnou snídani, oběd i večeři? Něco jako jmenný seznam základních vždy upotřebitelných surovin.
Gábi, možná hledáš tohle? Kuchařský proviant do začátku
Milá Flo,
přeji krásnou dovolenou a až se vrátíte,tak do krásné kuchyně podle tvých představ!
Měj se krásně,Eva
Přeji krásnou dovolenou plnou nových inspiraci na vaření.
Martina
Mila Flo,
srdecne pozdravujem!
Dakujem za mily clanok. Snazim sa dodrziavat presne tento postup, pocas dovoleniek v Chorvatsku ma domaca pani casto pozyvala do kuchyne slovami: Jana, idi gor, skola kuhania! Naucila ma pripravovat kalamare, krevety, musle, minestrone, polentu na vela sposobov, gulas z chobotnice, aj sladke sme piekli. Chodime tam uz roky, stara pani uz zomrela, ale jej dcera pokracuje v tradicii a nasa dovolenka je u nich all inclusive- kazdy vecer po navrate z plaze nas caka nejaka miestna specialita z kuchyne domacej panej.
Rovnako v Taliansku sme od miestnych ziskali vela dobrych receptov.
Poznam Ta len virtualne, ale si rozhodne velmi sikovna zena, takze rekonstrukcia kuchyne bude pre Teba organizacne hracka, prajem
Ti len sikovnych majstrov. No a ta radost na konci isto vyvazi vsetky strasti. Ved nam o tom potom isto napises! ☺️
Prajem Ti krasne letne dni a tesim sa na mail od Teba!
Jana
Z celého srdce (svého, anebo třeba hovězího – jaxe píše v jedné Vaší knize;-) přeji – kromě úžasné dovolené – již předem vyplněné sympatickými a následováníhodnými radami, a v reálu určitě i úžasnými lidmi a zážitky etc. – i snad takřka dokonalou rekonstrukci kuchyně (nikoli však podle vzoru zábavné knihy Jeana-Paula Duboise „To nemyslíte vážně, pane Tanner“:-).
Milá Flo, také se připojuji s přáním krásného prožití následujících týdnů. Hlavně, pokud to vůbec jde, bez stressu,co se děje doma v kuchyni. Užijte si to celá rodina! MN.
PS: Právě zadělávám na jahodové knedlíky, vždycky jsme ale dělala kynuté, dnes využívám Tvůj loňský recepis – díky.
My jezdíme po Čechách (skutečně, na Moravu a Slezsko ještě nedošlo), naše děti dlouhé cesty špatně snáší a i za humny je opravdu velká spousta věcí k zažití a prozkoumání, ke koukání a nakonec i k sežrání (s prominutím). A protože auto není nafukovací a vejít se musí i kočár (letos snad naposledy), kola a vozítka různých velikostí a různého počtu a manžel vždycky nervózně obchází, když balím… prostě se musí počítat každý milimetr krychlový…a protože si většinou vaříme sami, vozím si svůj velký nůž a pánev s rovným tlustým dnem bez přilnavé úpravy, která je tak akorát velká i na čtyři porce rizota.
A možnosti nákupu u místních farmářů zjišťuji vždycky už předem, když řešíme příjezd a takové ty obyčejné organizační věci.
Hezké léto všem!
Tak tohle je asi první článek, kde inspiraci fakt nenajdu. :-)))
Vaření „na cestách“ je pro mě pod stanem, který stojí každý večer někde jinde, kam ho převezu na nosiči kola. Takže nepočítám místo v autě, ale místo v cyklistické brašně (plus váhový limit, který dokážu vlastní silou utáhnout).
Ovšem už jsem tak jednou (z recese, prostě chtěli jsme tisíc kilometrů od domova něco „echt českého“) vyrobila i vepřo-knedlo-zelo (byť jen v jakémsi „semi-outdoorovém“ provedení).
Ahoj Flo,diky za opet uzitecne rady! Je radost je cist! Preji krasnou dovolenou a jeste uzasnejsi navrat domu! At vse dopadne podle tvych predstav????
MILA FLO, DIKY ZA VYNIKAJICI RADY, JSOU OPRAVDU SITE NA MIRU.
PREJI TI (A SPOLUCESTUJICIM) BEZSTAROSTNOU DOVOLENOU A TY SI HLAVNE POSILNI NERVY NA NAVRAT DOMU. VELMI OBDIVUJI TVOJI DUVERIVOST-JESTLI’S NECHALA OPRAVDU PARTU STAVARU BEZ DOZORU, ABY REKONSTRUOVALI TVOJI KUCHYNI! JSEM STAVAR A TAK SAM BUDU CELE 3 TYDNY V NAPETI (ZA TEBE), ABY TO DOPADLO K TVE SPOKOJENOSTI A MOHLA OKAMZITE VYZKOUSET DALSI TVOJE JEDINECNE RECEPTY PRO NAS.
BRENT
Milá Flo :-),
raději píšu konkrétní osobě než komentář, který si může přečíst kdokoli (i proto nemám příliš v lásce sociální sítě; mnohem víc si cením soukromí a skutečných přátel), ale tentokrát mi to nedá. 🙂
Smekám a hluboce se klaním, když si představím, jak maminka čtyř dětí, která se věnuje kuchařskému umění a jeho šíření přímo profesionálně, musí opustit své kuchyňské království a ještě s elegancí a humorem sobě vlastním posílá veselé maily a vzkazy na svém blogu. Kromě toho se – snad jen tak jakoby mimochodem – věnuje rekonstrukci nádherného domu v dosti vzdálené lokalitě, který má fantastického ducha (genius loci jako když vyšije 🙂 🙂 🙂 ) , ale zub času na něm zanechal výrazné stopy, a tudíž potřebuje mnoho práce, peněz, času i jiných hmotných i nehmotných investic „jako prase drbání“ – promiňte mi ten jadrný výraz.
Jenže, pokud jste – jako já – četli příspěvky o tomto Florentýnčině počinu, již jste jistě zjistili, že ona prostě zvládá věci levou zadní, s naprostým klídkem a s usměvavou noblesou a ničím se nenechá zaskočit. 🙂
Zkrátka a dobře: jsem si jista, že rekonstrukce její kuchyně proběhne dobře a výsledek bude nakonec perfektní (možná s nějakými připomínkami a dodatky, co se průběžně vyskytly, ale to už tak bývá), ona do ní vkráčí s rozzářeným úsměvem a zanedlouho poté nám vše popíše včetně uvedení dalšího skvělého receptu. 🙂 ).
Milá Flo, přeji Ti, aby se všechno uskutečnilo podle Tvých přání a představ, a to nejen v rekonstruované kuchyni, ale i v „domečku snů“. A moc se těším na další kulinářské či stavařsko-restaurátorské setkávání. 🙂
Radka
❤️❤️❤️
Ano, základní suroviny na místě podle tamních receptů. A to je jeden ze základních důvodů, proč letos jedu na dovolenou (autem) s dětmi, kamarádkou ale bez manžela. Určitě by chtěl halušky jako od maminky. Ani náhodou, moje maximální výbava je kontaktní gril. Kávu koupím na pyrenejském poloostrově kdekoliv, polívky v tomhle horku nemají smysl, pokud budou chtít haranti něco jiného než zeleninový salát a nějakou bílkovinu, jdeme do restaurace. I tak se mají na co těšit – kolem Pyrenejí roste naprosto úžasná něžná pálivá paprička (Piment d´espelette), kterou hodlám přidávat i na bagetu s máslem od okamžiku, kdy si jí někde kolem Carcassonne koupím. Po třech denních směnách každý den si zasloužím být zbavena nejen té pracovní, ale i té kuchyňské.
Milá Flo, přeju ti, ať je tvoje kuchyně absolutně podle tvých představ podobou, cenou i kvalitou a opravdu si ji užiješ. Závidím, závidím, i to čekání, třeba se taqké časem dočkám nové.
Dobrý den, Flo,
přeji hezkou dovolenou a dobré řemeslníky na zdokonalení kuchyně. Sám se již do podobných úprav nechystám, v našich dvaaosmdesáti letech by to bylo přece jen poněkud přehnané sebevědomí.
Nicméně, prostředí alespoň na čas léta změníme, jsme zváni na chalupu do Beskyd, dokonce bez starosti o vlastní vaření, ke kterému chci, pokud to půjde ,přispívat sběrem lesních plodů – porostou-li /houby, maliny, ostružiny – jahody a borůvky ne – těžce se shýbám a ještě hůře narovnávám – pouze u těch hub se překonám.
Takže, ať nám všem a kdekoliv přeje počasí a po dovolené se těším na shledanou – Jarda
Preji take hezkou dovolenou i reconstrukci kuchyne.
Bohuzel v poslednich tydnech nedostavam ctvrtecni mail.
musim si vyhle dat na webu, kde je ale take napsano, ze webova stranka Kucharka pro dceru je gehackt.?.?
Diky za zpravu, proc tomu,
tak je, souhlas kvuli datum jsem . S pozdravem Blanka
Blanko, děkuju za podporu! Co se týká e-mailů, nedostala jsem od tebe souhlas dle GDPR (asi se někde něco nepovedlo), proto nemůžu posílat další.
Web Kuchařky pro dceru je v pořádku, někdo se mi sem pokoušel umístit odkaz na ruský web, proto to google vyhodnotil jako rizikové. Vše je vyčištěno a odstraněno.
Flo.
Ahoj Flo, drzim palce s rekonstrukci-je to peklo-znam. Varim vsude, tedy i na dovolene. Nechci byt zavrena nekde v hotelu jak stadove zvire. Mam tendenci balit vsechno a jeste neco k tomu, ale hlavne kafe a mleko. Jen se neobejdu bez peciva. Ono ten syr s vinem nebo klobaska nebo ovoce a zelenina tak nejak bez peciva chutna min. Tak jsem rada, ze i v dnesni mode allinclusiv se najde nekdo meho razeni. Tak hezkou dovolenou a opatrujte se!
Ahoj Flo!
Překvapilo mě, kolik Tvých čtenářů zrovna rekonstruuje svou kuchyň. My také, manželka si objednala novou a větší kuchyňskou linku. Ještě není instalovaná, protože jsme museli počkat na dokončení nové dlažby. Přestože obojí (dlažbu i linku) dělají odborníci, nedovolil bych si být celou dobu nepřítomný. Pokud nemáš na dozor někoho jiného, Tvou odvahu obdivuji.
Už několik let nejezdíme na dovolenou někam na chatu či chalupu. A i když, tak „doma“ jíme jen rychlovky, jako snídaně, svačiny či jednoduché večeře. Nevaříme. Pokud jsme někde v cizině (a to nemusí být nijak daleko), zajdeme do nějaké lidové restaurace na nějakou místní specialitu nebo běžné místní jídlo. Tak to děláme v itálii, Francii i na Slovensku. Výjimnkou je Německo, kde nejčastěji chodíme do orientálních restaurací, kterých je tady nepřeberné množství, jídlo je kvalitní a navíc levné.
Milá Flo, přeji Ti pěknou dovolenou a po ní návrat do pěkné nové kuchyně.
Tonda
Milá Florentýnko, děkuji za dobré rady- určitě využiji (až se budeme balit na chatu) a přeji ti úžasnou dovolenou a po šťastném návratu i tu kuchyň, kterou sis vysnila!????????????.
Milá Flo.
Sláva. Změna je život. Přeji Ti v dobrém tu NEZAPOMENUTELNOU dobu improvizací a zdařilé překvapení nakonec.
Díky za podnětný článek. Jezdíme “bez stravy” už leta a nakonec stejně s námi jede i celá špajzka ???? A pochopitelně se i vrací zpět… Jednu dobu jsme měli období, že jsem v každé zemi vařila synovi z místních surovin smažák, takže s námi jezdila i strouhanka ????. Přeji krásnou dovolenou a šťastný návrat.
A dík za stránky, teď právě podle nich dělám svíčkovou.
Ahojky Florentýnko,
při čtení Tvého dnešního emailu mi probíhal můj dětský a pubertální život po boku mých rodičů a dvou mladších sester, kdy jsme každoročně jezdili během července a srpna na dovolenou našim autem-dnes již veteránem ,,Wartburgem“ na Slovensko a začali stanovat od Strečna u Váhu (naše první zastávka) a poslední asi po 10 dnech byla pod Kriváněm a Lomnickým štítem Vybavení šedesátých let a nadšení veliké, tenkrát se tak často nestanovalo. Otec pocházel ze Sudet- Jeseníky a měl k přírodě blízko, maminka z Olomouce a přizpůsobila se . Jezdili jsme v partě pěti aut a protože nebyly mobily, otec určil zastávky, kde se všichni počkali a pak se pokračovalo.
Vařilo se na kotlíku na ohni a naši měli petrolejový vařič, na kterém maminka dokázala nemožné. Stačily ji brambory olej, mouka, nudle, vepřové a hovězí maso v konzervě, lunč, ( mám pocit, že dříve byly tyto konzervy kvalitnější), lečo, špek, paštiky, zelenina , jogurty, sýry a ovoce koupené po cestě.
Dokázala z těhto potravin vykouzlit nepřeberné množství jídel v různých podobách.
Vzpomínám si, jak v kotlíku vařila kynuté knedlíky plněné lesním ovocem a nebo houbové karbanátky.
V mých 16 letech jsme takto vybaveni jeli do Bulharska na Sluneční pobřeží. Tenkrát tam nabyly hotely, ale jen stany a opodál se procházela černobílá prasátka.
Slunečnicový olej byla velká vzácnost a maminka nám tím natírala spálená záda. Sestry byly tenkrát malinké, jsou o osm a deset let mladší, měly zadní sedadlo zastlané peřinami a na něm si během dlouhé cesty hrály a nebo spaly. Já měla vedle nich kousek nezastlaného prostoru, abych mohla pohodlně sedět.
Zůstaly mi krásné vzpomínky na stanování s rodiči a na Slovensko, které je i přes rozdělení jednoho státu na dva mým domovem, měj se krásně a užijte si co nejlíp cestování, Marie
Ahoj Florentýnko.
Díky za dobré rady. Pro nadcházející sezonu dovolených se určitě budou hodit.
Moc bych se přimlouvala za více jednoduchých receptů pro „kočovné Nomády“. Patříme totiž do skupinky těch, kteří jezdí na dovolenou obytným autem, spíme pokaždé jinde, do kempů zajíždíme, jen když je to nezbytné. Musím si vystačit s dvouplotýnkovým plynovým vařičem, bez přípojky na elektriku a s minimálními zásobami (s ohledem na malou doložnost auta nemohu brát celou spižírnu). Takže kdybys měla v zásobě nějaké recepty na jednoduchá jídla, tak se o ně s námi poděl, prosím.
Užij si krásnou dovolenou a přeju ti, abys po návratu nalezla tu nejúžasnější kuchyň, přesně podle tvých vysněných představ.
Monika
Tak na neco podobneho jsem po par letech vareni na cestach taky prisla. Jen kdyz jedeme putovne autem se stanem tak pro jistotu ssebou balim trvanlivejsi potraviny tak na dve jidla, pac nase rodina rada cestuje a nocuje mimo civilizaci a jistota plneho briska je jistota. .. Samozrejme rizky na cestu jsou nutnost-bez nich bychom nikam nedojeli ? za prvni zatackou by pulka rodiny umrela hlady…
Tak preju vsem prijemne vareni na cestach…
Ahoj Flo,dekuji za tento clanek,diky kteremu jsem si vareni v Italii vazne uzila. Byla tam mramorova kuchynska deska,ta tomu davala ten spravny punc.Letos chystame opacko a ja si rikam,nechces napsat pokracovani se spetkou detailu?;)