Grilovaná zelenina na tři způsoby

Grilovaná zelenina pro mě představuje snadný způsob, jak se kolem rozžhaveného grilu mihnout, jak si užít práci s grilovacími kleštěmi, aniž bych u něj vystála důlek a celá se v tom horku roztekla.

Grilovaná zelenina, grilované maso a oslavovaný mistr grilu

Kdo chce být jen trochu moderní, už je hrdým majitelem grilu. Ti největší borci z něj každý rok na jaře ometou pavučiny, pořádně ho rozpálí, usuší si na něm pár plátků kuřecího masa, opečou dočerna dvě klobásky nebo Pepu v alobalu a po zbytek sezóny na něj ochotně zapomenou – tedy pokud není v dosahu někdo, komu by bylo záhodno demonstrovat míru moderní vybavenosti této domácnosti a zběhlost hlavy domu v disciplíně grilování.

Pokus o ohromení hostů tímto způsobem nemám na mysli a už vůbec nemůžu začínajícímu kuchaři doporučit, aby se o něco takového pokoušel sám.

Je tu ještě otázka ostatních důležitých kuchařských příprav, aby maso na stole nezůstalo zcela opuštěné. Chléb se sám nenakrájí ani neodnese na stůl, jak jste jistě dávno zjistili z vlastních zkušeností. Dresinky se neumíchají, zelenina se neočistí, saláty se samy nepřipraví, hořčice se sama nekoupí. A zcela jistě taky vím a mnohokrát jsem se o tom přesvědčila, že ani ubrousky jen tak z dobré vůle a vlastního rozhodnutí nenaskáčou na stůl.

Venkovní grilování je prostě koncert pro dva hostitele. Plně závisí na ochotě dalšího člena domácnosti zapojit se do procesu, od vystěhování pavouků až po závěrečné vypucování vychladlého přístroje. Tomu, kdo nakonec stojí u grilu v té nejžhavější fázi, pak obvykle náleží chvála za zkrocení ohně a výborně opečené maso. Co na tom, že intenzivní podpůrnou a přípravnou fázi obstraral někdo jiný. Tak velí nezvratná dynamika grilování.

Takže milí, pokud se přes to všechno toužíte ukázat u grilu a dokázat obecenstvu, že i vám právem náleží chvála větší než obykle, mám tu pro vás tři snadné recepty na téma grilovaná zelenina.

Jsou ověřené, oblíbené, velmi rychlé, lehké, snadné a uchvacující. Nemusíte se bát, že by zůstaly na stole, viděla jsem mnoho těch, kdo do nich nedočkavě boří své líce a vidličky, přestože zeleninu jinak neradi.

Vyčkejte na nestřežený okamžik u grilu, opásejte se apartní zástěrou, přiskočte k němu s náručí plnou připravené zeleniny a užijte si svou chvíli grilované slávy.

1. Grilovaná zelenina v marinádě

Těžko se tomu věří, ale i křehká zelenina je v žáru grilu značně odolná. Vydrží toho opravdu dost a nemusíte ji kontrolovat každých deset vteřin. Dokonce jí sluší částečné připálení až do stavu puchýřků. Obavy z horka proto pustťte k vodě.

Na běžné grilování se hodí především cukety, papriky a lilky. To vše nakrájejte na plátky silné kolem půl centimetru, očištěnou papriku překrájejte na velikost většího sousta. Položte zeleninu na žhavou mřížku grilu jen tak, nasucho, bez jakéhokoli oleje, až se jí zespodu vytvoří nahnědlý obtisk grilovacího roštu. Potom ji otočte a ugrilujte naprosto stejným způsobem i z druhé strany. Teprve teplou zeleninu doprovoďte zálivkou z oleje a bylinek.

Tento recept ve formátu k vytištění a s dalšími podrobnostmi najdete v samostatném článku zde: Zelenina na grilu.

2. Grilované plněné papriky

Následující plněné papriky opět nejraději griluju zprudka a krátce, jen než se sýr rozpustí. Je to můj oblíbený kousek, ke kterému jsem přišla v jednom kempu na Sázavě. Od té doby myšlenku nocování ve stanu hned nezavrhuju a aspoň ji zvážím.

Neváhejte touto lahůdkou obšťastňovat své blízké i po zbytek roku, mimo grilovací sezónu a v nevlídnějším počasí. Gril vyměňte za troubu rozpálenou na 200 stupňů, všechno ostatní zůstává stejné.

Pro 4-6 osob budete potřebovat:

• 6 zelených nebo červených podlouhlých paprik (nikoli širokých baculatých kapií)
• 200 g mozzarelly
• 100 g pravé řecké fety
• 5 snítek máty

Papriky zvenku dobře opláchněte a pak je i se stopkou podélně rozkrojte na poloviny. Malým nožíkem opatrně vyřízněte jádřinec se semínky, ale tak, aby stopka stále zůstala na místě a nepřišli jste o ni. Vzniknou vám tak praktické paprikové lodičky.

Mozzarellu slijte z nálevu a nakrájejte na kostičky velikosti lískového oříšku. Fetu rozdrobte, mátu oberte ze stonků a nasekejte nahrubo. Sýry a mátu promíchejte, zlehka dosolte, pokud je to nutné, a touto směsí naplňte papriky.

Položte na rozpálený gril, pochopitelně slupkou dolů a sýrovou náplní nahoru. Grilujte, jen co se sýry roztečou a povolí, zhruba 5 minut. Nelekněte se, že mozzarella pustí vlivem tepla spoustu mléčné tekutiny, má to tak být. Než se tak stane, zespodu se papriky opečou tak akorát, aby už měly pár sežehlých puchýřků z horka.

Sejměte papriky z grilu a nechte je 5 minut stát a odpočívat. Většina uvolněné tekutiny se opět vsákne do sýra (pokud by snad něco přesto zbylo, klidně vodu slijte). Poté můžete směle podávat. Je-li libo a vaši hosté to přivítají, ještě papriky jemně posypte a polaskejte drcenými čili lupínky.

3. Grilovaný Caesar salát

Na Caesar salát jsou potřeba 2 věci: římský salát (a žádný jiný) a zálivka z majonézy, česneku, parmazánu a sardelek.

Nevěřili byste, co se salátovými listy udělá krátký pobyt na rozpáleném grilu. Ano, i salát může patřit do kategorie zvané grilovaná zelenina.

To si tak vezmete hlávku římského salátu, sejmete z ní poškozené vnější listy, a pak ji celou rozkrojíte napůl. Rozkrojenou stranou dolů ji položíte na gril a vyčkáte minutu, nanejvýš dvě, než se jí udělají hnědé stopy od horkého roštu.

Tohle lokální grilování, téměř až sežehnutí, dodá listům zvláštní nasládlou chuť, taky maličko změknou. Pak už stačí jen poloviny hlávek rychle nakrájet na nudličky někde bokem na prkýnku, naházet do misky a smíchat se zálivkou, kterou jste si připravili předem a nyní ji máte po ruce.

Na zálivku vezměte a dobře promíchejte:

• 4 lžíce majonézy
• 1 lžičku sardelové pasty (anebo vidličkou dobře rozšťouchejte 1-2 ančovičky)
• 1 rozetřený stroužek česneku
• 2 lžíce strouhaného parmazánu
• 1 lžičku (nebo víc či míň) bílého vinného octa – řiďte se chutí

K Caesar salátu patří pochopitelně též krutony z bílého pečiva, a i ty můžete vyrobit na grilu.

Já to s oblibou dělám tak, že nakrájím kousek včerejší bagety na centimetrové plátky, po obou stranách je zlehka pokropím olivovým olejem, jemně osolím, opepřím, posypu sušenými provensálskými bylinkami a naskládám na provizorní tácek, který jsem si vyrobila ze dvou vrstev alobalu. Tenhle tácek položím na gril a chvíli nechám pečivo po obou stranách zezlátnout. V tenhle okamžik nikam neodcházím, pečivo je třeba hlídat. Jakmile se spálí, není o co stát.

Na talíři pak ještě salát zasypu další trochou parmazánu, ať už strouhaného, nebo hoblinkami.

Tohle jsou tedy mé tři rychlé a snadné způsoby, jak mi chutná grilovaná zelenina. Přidáte mi v komentářích nějaký váš další letní trhák, který patří ke grilování?