Béleše či báleše jsou vlastně takové rohlíky slovácké kuchyně. Omlouvám se za to přirovnání, samozřejmě to vůbec nemyslím zle. Jako pečivo z jednoduchého kynutého těsta, pečené nasucho na plotně, se daly použít skoro ke všemu, prostě jako rohlík. Se zavařenonou, s tvarohem, ale taky k masu, k zelí nebo k polévce.
Beleše se nachází, obrazně i zeměpisně, někde mezi maďarským langošem a bavorským vdolečkem. Jsou to placky, které potřebují vlastně jen trochu mouky a droždí, času, tepla a práce. Dají se opékat na sucho na kamnech nebo na pánvi, ale stejně tak by se daly usmažit.
Podobně jako zmiňované langoše a vdolečky jsou placaté, mají důlek uprostřed a ochotně tedy pojmou tekutou zavařeninu, měkký tvroh, kyselou smetanu i dušené zelí, jak je vám libo a na co zrovna máte chuť.
Lidové verze receptu na beleše
Obměn a verzí existuje nespočet a žádný není ani špatný, ani jediný správný. Důležité pouze je, aby vám beleše chutnaly a abyste si je užili pěkně u pátečního bezmasého postního stolu, u kávy, na svačinu nebo prostě někde po cestě.
Vsadím se, že pokud si je vybalíte ve společnosti, třeba u oběda v kanceláři, sklidíte nejen zasloužený obdiv, ale taky četné žádosti o recept.
Protože se jedná o recept velmi lidový, nepokoušejte se srovnávat svůj recept – pokud ho máte – s tím mým. Polohrubou mouku můžete vyměnit za hladkou nebo ji s hladkou moukou namíchat, vajíčko můžete vynechat. Upečené beleše můžete mazat nejen sádlem, ale i rozpuštěným máslem.
Postup přípravy
I když se jedná o vcelku nenráročné a levné kynuté těsto, stejně byste k němu měli přistupovat s úctou, jak se ke kynutým zázrakům sluší a patří.
Nejprve musíte oživit kupované droždí. To, aby vzešlo na kvásek, potřebuje trochu tepla (ale zase ne moc), trochu jídla (tedy cukru a mouky) a trochu pití (v tomto případě mléka). Droždí se oživí během pár minut, v této fázi je důležité jen to, abyste ho nespařili příliš horkým mlékem, to by nepřežilo. Držte se pravidla, že mléko by mělo mít nanejvýš teplotu lidského těla, ovšem nikoli blouznícího ve vysokých horečkách.
Více o tom, jak nezabít droždí, najdete v tomto článku: Jak nezabít kynuté těsto.
V druhém kroku, jakmile uvidíte, že se kvásku skvěle daří, roste do krásy i do objemu, budete ještě muset vypracovat těsto. Nestačí jen všechno trochu promíchat, aby se suroviny spojily dohromady. Pěkně si vyhrňte rukávy a těsto prohněťte, až bude hladké, hebké a jemné. Pomůže to rozvinout lepek v mouce a tedy i výslednou nadýchanost.
Jestliže se nepotřebujete zbavit adrenalinu vyplaveného během dne a jestliže máte možnost hnětací činnost někomu svěřit – dítěti, manželovi, robotu – bez obav to udělejte. Vaše zásluhy se ještě dostatečně projeví, až budete stát u pánve a opékat na plné obrátky, aby vám ta holota stále neřvala hladem za vašimi zády.
Možná si vybavíte, že spousta druhů kynutého pečiva kyne dvakrát: nejprve v podobě zpracovaného těsta, a pak ještě podruhé v podobě konečných tvarů. Beleše můžete nechat kynout jen jednou, protože se jedná opravdu o jednoduché a nijak extra jemné nebo křehké pečivo. Hned po uhnětení těsto rozdělte na kousky a těmto malým bochánkům dopřejte zhruba půl hodiny na vykynutí. Jakmile zdvojnásobí svůj objem, hned je dotvarujte do placiček a šup s nimi na pánev.
Původním krajovým českým (dnes vlastně slováckým) receptům zdar!
Suroviny
- 500 g polohrubé mouky
- 250 ml mléka
- 1/2 kostky droždí
- 1 lžíce cukru moučka
- 2 žloutky
- velká špetka soli
- mouka na posypání pracovní plochy
- sádlo na potření
- zavařenina, tvaroh, strouhaný tvaroh, povidla, mletý mák a další dobroty na dochucení
Postup
- Mléko trochu ohřejte, aby bylo vlažné. Do poloviny mléka rozdrobte droždí, přidejte cukr, lžíci mouky, rozmíchejte a nechte 5-10 minut zpěnit, tedy vzejít kvásek. Pokud ani po 15 minutách nevidíte žádnou aktivitu, začněte znovu s novým droždím.
- Do mísy odměřte mouku, přidejte žloutky a sůl. Vlijte kvásek, promíchejte, a za postupného přilévání i zbytku vlažného mléka vypracujte vařečkou těsto, které je hebké, měkké a skoro nelepivé. Nebojte se práce a pořádně těstu dejte zabrat, čím víc, tím líp. Případně vše svěřte kuchyňskému robotu, který hebké těsto vypracuje během 5 minut.
- Vál důkladně poprašte moukou. Nevykynuté těsto vykrajujte lžící a tyto bochánky pokládejte na připravený vál. Nechte 20-30 minuty vykynout, až kousky zdvojnásobí svůj objem.
- Rozehřejte plotýnku, tál kamen nebo suchou litinovou pánev. Vykynuté kousky těsta konečky prstů vytvarujte tak, že těsto roztlačíte ze středu směrem k okrajům a vytvoříte vdolek s důlkem uprostřed a silnějšími okraji. Měl by mít zhruba velikost dlaně. Pokládejte do suché pánve nebo na plotýnku a pečte nasucho asi 3 minuty po každé straně, dokud povrch zřetelně nezezlátne.
- Ještě teplé beleše potírejte rozpuštěným sádlem nebo máslem a udržujte v teple. Poté podávejte se zavařeninou, tvarohem, kysanou smetanou, dušeným zelím či k polévce, tedy jak je libo.
Poznámky, rady, nápady:
Jako každé kynuté pečivo, i beleše jsou nejlepší ještě ten samý den.
A co vy a beleše? Znáte? Už jste se někdy potkali?
To je paráda! O víkendu se chystáme výletničit, takže už vím, co si zabalíme jako svačinu 🙂
Tak to bude stylové, Lenko.
manželova maminka je dělala, byly vynikající potřené povidly a posypané mletým mákem
Věřím, že tyto budou aspoň trocuh podobné. Tak ať chutnají. Flo.
Mňam, mňam, určitě vyzkoušíme!! děkujeme!
Mňam, mňam jsou naprosto příhodná slova. Tak ať se zadaří.
JANIČKO „ÁMOSI“ ZATLOUKALOVÁ!
Věřím, že nebudu sám, kdo tě takto nazývám.
Jsi učitel národa, tebe nemít byla by škoda.
Posílám Ti vřelé díky, za bramborové knedlíky!
Vašek z Jezárek .
Musím přiznat, že mne doma titulují různě, ale Ámosi mi fakt ještě nikdo neřekl. Ale všechno je jednou poprvé. Díky, Vašku, že tě baví mne stále udivovat 🙂
ahoj tyto placky delam jsou moc dobre delam je vlastne po celi rok jsou u nas zadane simona
U vás doma se máte!
Moc dobře je znám, dělala je moje babička a potřely se povidly a „namočily“ potřenou stranou do mletého máku s cukrem. Občas si je děláme. Děkuji za vzpomínku ☺Eva
To je prima, Evi, že tuhle vzpomínku udržuješ stále živou. Flo.
Děkuji moc za skvělý recept, určitě o víkendu vyzkouším.
Tak snad se vše zadařilo, jak mělo, Šárko.
Moje babička beleše dělávala a bylo to moje nejzamilovanější jídlo. Ještě s kopřivovou polévkou :-). Mňam! Nejlepší byly s povidlama a tvarohem. Musím je doma hned udělat! Díky Flo za připomínku a recept…
Monika
Ta babiččina kombinace zní naprosto dokonale. Moc milá vzpomínka.
Vypadají skvěle,určitě se do nich pustím.Jsou opravdu všestranně použitelné.Díky.
Přesně tak. Hodí se k mnoha a mnoha věcem. Ať se ti beleše podaří. Flo.
Beleše znám, jezdíme na ně během roku ke švagrové /vždy si je přejeme k pohoštění/ a moc si pochutnáváme. Zkusím je udělat sama.
Dnes už jsem si přečetla jak na ně … díky.
Ivo, tak držím palce. Třeba s nimi jednou překvapíš svou švagrovou.
Ahoj, ja belase neznám, ale recept vypada moc lákavě, určitě vyzkouším.
Stejně tak přijde na řadu bramborový knedlík a husa. Na to se celá rodinka těší az si zase budou pomlaskavat. děkujeme moc za recepty
Katka
Och! Krásné menu. Flo.
Nemáte nějaké recepty trochu dietní, nejlépe bez lepku,
z žitné a celozrné mouky?
Těchto receptů je strašně málo. Většinou takové, jako jsou
beleše, které jsem dnes objevila se snažím pozměnit na celozrnnou
mouku, uvidím, také i tento recept zkusím.
Ladislavo, dělám zdravou verzi (možná až moc) a pokaždé trochu jinak. Špaldová mouka (melu si ji ze zrna), žitná mouka (kupovaná), ovesné vločky, 2- 3 polévkové lžíce mletého lněného semínka, 2 – 3 polévkové lžíce chia semínka. Důkladně smíchám s vodou, lze přidat i sůl a případně další dle momentální chuti. Nechám trochu řidší těsto, protože všechny suroviny jsou dost žíznivé a dám odpočinout minimálně přes noc. Těsto je řidší než na baleše, naberu na lžíci a vytvaruji na pánvi. Placky peču na lehce pomazané pánvi z obou stran a to tolik, kolik ten den sním. Zbylé těsto dám do plastové krabičky do lednice a průběžně odebírám. Zkoušela jsem dělat s droždím, ale mrzce to kynulo a droždí jsem v plackách cítila. Lněné semínko nahradí vejce a spolu s chia semínkem dají plackám lehkost. Množství mouky ani vody neuvádím, dělám to od oka.
Ladislavo, je mi líto, že máte dietní omezení. Tento web vedu především pro kuchařky – začátečnice, aby se zbytečně netrápily ve vlastní kuchyni. K základnímu kuchařskému vzdělání patří i tradiční recepty a k těm zase přeničná mouka s lepkem. Takže se omlouvám, že asi moc často požadavku na obměnu surovin nevyhovím, ale věřím, že inspiraci najdete na jiných webech, které jsou tímto směrem lépe zaměřeny. S celozrnnou přeničnou moukou recept fungovat bude, jen si těsto vezme trochu víc tekutiny. S žitnou moukou už bude trochu problém s kynutím.
Vzpadá to lákavě,určtě vyzkouším
Tak ať se povedou, Alžběto.
Ahoj, děkuji za recepty. Beleše mi připomněly pečivo, jež dělávala má babička a říkala tomu vdolečky. Srovnám-li oba recepty, tak se liší jen v přidání malého množství tuku-lžíce roztaveného másla a špetky citrónové kůry. Upečené nasucho na pánvi pomazala rozdušenými jablky s hřebíčkem a skořicí a zdobila smetánkem, rozmíchaným s trochou mléka. Byla to velká dobrota!
To zní naprosto úžasně. Díky i za tvoji vzpomínku, Marcelo.
Dobrý den, Flo,
po delším čase se dostávám na Vaše stránky /holt, nejsem z nejmladších a semtam mne zaskočí nějaký ten virus, mrška škodolibá. Prohlížím si i Vaše rady minulé, o nic nepřicjázím, jen k aktuálním odpovědím se nedostávám.
Za placky dík, využiji rád, občas dělám různé bramborové /zpracovávám zbylé brambory od oběda, např. s mnou vyškvařeným sádlem a vzniklými škvarky jsou placky chválené každým, kdo zavítá, než je sám stačím zkonzumovat/.
Martina přivítáme slavnostně, nejstarší pravnuk je tohoto jména nositelem…
Přeji vše dobré.
PS. „Rychlíkovku“ v ČD pro nás jsem nepřehlédl , pošlu dál k realizaci.
Těším se na další čtvrteční povídání – Jaroslav S.
Jaroslave, to jsem ráda, že zdraví už je zase v pořádku, vaše komentáře mi chyběly. Flo.
Ahoj Flo, beleše znám – pocházím od Kyjova a beleše se u nás pekly každý pátek a k tomu byla fazolačka. Stařenka i maminka je mastily sádlem, potíraly trnkama ( povidla ) a sypaly mákem s cukrem. Já je dělám už jen občas, ale je to svátek pro děti i vnoučata. Sami je nedělají ( prý je to moc “ pracné “ ). Já mám však radost, že jim u mě chutnají a ráda je budu připravovat i nadále. Děkuji Ti, že jsi tento recept zveřejnila i pro ostatní a doufám, že nebudou litovat, když je zkusí připravit. Není to sice zrovna nejdietnější pokrm, ale mák obsahuje hodně vápníku. Zdraví a přeje více takových “ zapomenutých raceptů “ Tvá příznivkyně Maruška.
Maruško, jsi báječná, že jsi tradici převzala a pokračuješ v ní. Vnoučata jsou v nejlepších rukou. Flo.
Milá Flo slovo beleše jsem slýchavala ale nevěděla jsem o co se jedná jak jsem si přečetla recept tak jsem pochopila,že to dělávala moje babička pekla nám to na sporáku a mívali jsme k tomu fazolačku na bílo to znamená se smetanou .Moje babička byla maďarka tak to říkávala jinak,ale je to tak dávno že už si to nepamatuji a beleše tomu říkavala Tchyně která pochází z jižní Moravy prostě jsou úžasné i já je nikdy nedělala,ale určitě vyzkouším.
Julianno, to je pěkné, že v tobě tento recept vzbudil tak milé vzpomínky. Zkus a nech se unášet chutí dětství.
Dobrý den Flo a vy ostatní se také mějte príma. Beleše neznám,jsou to zajímavé placky,asi vyzkouším jejich přípravu. Vypadají lákavě. U nás se hojně pečou ty z bramborového těsta. Hezký den dobré zažívání. Alena
Alčo, bramborové placky jsou skvostné, o tom žádná. Tohle je pro občasnou obměnu a navíc se to hodí k ledasčemu 🙂
Milá Flo,
tuto dobrotu dělávala moje babička, říkala jim „báleše“. Povidlem se naplnily předem, nechaly se vykynout, vytvarovaly se do placky a nasucho se opekly na plotně. A pak se ale ponořily na okamžik do horkého mléka a nakonec obalily v pomletém máku s cukrem. Luxusní!!! 🙂
Tyhle spařované věci miluju. U nás se velmi podobně dělávaly peciválky, moje nejoblíbenější jídlo ze školkové jídelny.
….mňam, tak do toho se příští týden zaručeně pustím. Sama jsem je zatím nedělala, ale naposled když jsem měla příležitost si je dát, tak byly s povidly a mákem a byly super, jen jsem nikdy nepátrala z jakého se dělají těsta ….. tak už vím a budu se těšit na výsledek…..
Držím palce s realizací! Flo.
Mňam…čerstvě na plotně opečené báleše, natřené domácím lekvarem( tak se tam u nás říká povidlům) a oťapané v máku s cukrem…dětství 🙂
To je tak hezké doplnění s tím lekvarem, díky, Zuzi.
Ahoj Flo.
Beleše dělávala moje babička a placky sušila na plotně I.
A teď máš možnost se do nich pustit taky, doufám, že odhodlaně vyzkoušíš.
Ahoj Florentyko,
doma jsme mívali beleše vždycky v pátek a k tomu fazolovou polévku nebo omáčku anebo okurkáč, jak se u nás v hantýrce říká. Ale to asi neznáte. To je jídlo chudých jak jsem si to nazvala pro sebe a naučila mě to maminka ji její maminka atd. Je to asi krajové jídlo, protože manželova maminka pocházejíc z jiné jihomoravské vísky to nikdy nevařila. Přitom je to jednoduché a celkem levné za použití cibule, brambor, sterilované okurky, smetany, soli, bobkového listu a nového koření. A k tomu do křupava upečený beleš z trouby, tak to je výborné. Ale chlapům to moc nejede, chybí tam maso. Když jsem to někdy uvařila dědečkovi, tak jsem ho v zápětí načapala ve špajzu u lednice, jak si pokrajuje salám. I když výjimkou je můj syn, když se vrací z Prahy, tak tyto jídla vařím a moc mu to chutná.
Florentýnko, měj se moc hezky, přeji hodně inspirace a už se těším na příští čtvrtek.
Anička
Aničko, máš báječné historky i zážitky. To je něco, co vždycky spolehlivě udělá radost jiným. Takže moc děkuju, že jsi se podělila.
Beleše neznám, placky na suché plotně se u nás dělaly z vařených brambor a byla to veliká dobrota. Mazaly se sádlem a posypávaly se mletým mákem a cukrem.
Beleše určitě zařadím do jídelníčku a začnu hned zítra. Moc děkuji recept.
Přeji hezký den. Vlasta
To asi vzpomínáš na lokše, Vlasto, že? Snad se beleše vydařily a máš další recept do své sbírky.
Beleše neznám, ale ráda je vyzkouším. Mamka dělávala placky pečené na plotně z bramborového těsta. Mazala je máslem nebo sádlem. Občas je také dělám, jsou výborné s bílou kávou. Věřím, že mi budou chutnat i ty z kynutého těsta. Díky za recept.
Ano, bramborová verze placek je velmi rozšířená, tohle je zase něco jiného a hodí se k jiným jídlům. Aby byla v kuchyni změna 🙂
Milá Flo,
vidím, že nejsem jediná, komu jsi udělala nezměrnou radost. I já si tento pokrm pamatuji ze svého dětství od babičky ze Slovácka. Říkala jim bálešky a byla to pro všechny mana nebeská! Babička si práci nijak neulehčovala: bálešky totiž dělala plněné povidlím. Na sucho je upekla jeden den, nechala „uležet“ klidně jeden nebo i více dní a poté je ohřívala v horkém mléku. Ve finále je pak naskládala do slavnostní polévkové mísy, prosypala strouhanými sušenými hruškami, mletým cukrem a máslem a nechala pod pokličkou v míse propařit. Když pak pokličku odklopila, do minuty byla mísa prázdná – všichni jsme se na bálešky vrhli jako supi! Větší dobrotu z dětství snad nepamatuji!
díky za připomenutí
Monika
Pane jo, tak to musel být orchestr chutí! Flo.
Ahoj Flo,tak u nás na východnom Slovensku sa niečo podobné robí a v miestnom nárečí sa to volá lokša na kvašnym mliku,po preložení sú to posúchy z kyslého mlieka.Tak isto sa to podáva k polievkam a tiež sa to dá spariť horúcim mliekom a potom posypať makom,poliať rozpusteným maslom a medom,to je neskutočná dobrota.A keď by niekto chcel vyskúšať,tak tu je recept: 1/2kg hladkej múky,1vajce,3dcl kyslého mlieka alebo po česky podmáslí,1/2čl soli a 1čl sódy bikarbóny.Vypracujeme cesto,necháme pol hodiny odstáť.Rozdelíme na menšie kúsky,vyvaľkáme a pečieme na rozpálenej suchej platni.Potom natrieme sadlom alebo maslom.Dobrú chuť
Krása. Děkuju.
Milá Flo,
on letos Martin nedorazil o den dřív, jen jaksi nedodržuje přestupný rok a je mu fuk, že v únoru bylo 29 dnů. Takže přijel na bílém koni (teda aspoň k nám) přesně 315. den v roce, jak se sluší a patří 😉
Aha, tím se vysvětluje ledacos! 🙂
Takové placky znám,maminka je dělávala. U nás na Hané se jim říkalo beneše. Pravda,už jsme je neměly mnoho let,zopakujeme si je. Dík za připomenutí.
A to já ráda 🙂 Díky, Jindřiško, mám radost, že se ti připomněla chuť dětství.
Krásný den Flo, jo béleše, klasika mého dětství. Nic ale netrvá věčně, ovšem nnic taky nebráni tomu, vše si tímto receptem připomenout. Paní či slečně Ladislavě k těm bezlepkovým receptům: tento problém se hodně špatně řeší, neboť nahradit norml. mouku bezlepkovou je možný, jen malinko nepohodlný, protože ono bezlepkové těsto se „nečekaně“hodně lepí a nikdy není hladké. Hodně mokré ruce při tvarování pečiva jsou spolehlivě účinné. Jinak se těsto chová stejně(kyne spolehlivě neboť kvasinky papají škroby), jen vláčnost je jiná, částečnně ovlivnitelná přidáním kvalitního tuku .Tedy v domácích podmínkách. Určitě doma nepřidáme guargumu a jiné lahůdky. Zatím všichni mějte moc krásné dny a zase někdy pokecáme. Papa
Výborné rady, díky, Zdeňku.
Jééžiš, takovou chuť na to mám! Na všecko kynuté, ale bohužel – těhotenství = pálení žáhy. Zařadím do jídelníčku asi až po ukončení kojení. Ale těším se! Eva
Evi, tohle období tak rychle utíká, že určitě budeš dělat beleše dřív, než se naděješ. Do té doby ať jste všichni zdraví a řádně prospíváte.
Milá Florentýnko, všechny recepty, které z tvých kuchařek zkouším, jsou skvělé. Ještě jsem nenarazila na nic, co by se nepovedlo. Teď zrovna mám hroznou chuť na tvé beleše, asi je zkusím udělat alespoň pro děti, protože manžel je diabetik a zrovna musel nasadit nízkosacharidovou dietu, aby mu zabraly nové léky. Tak držím basu s ním, aby v tom nebyl sám. Moc se mi líbí všechny tvé recepty plné zeleniny, které jsou v tuto dobu pro nás dva tím pravým – prostě zelenina a bílkoviny a maličko doladit troškou přílohy. A hrozně mi štve, když narazím na recept, z kterého mi tečou sliny až na podlahu, ale je to ze sezónních surovin.:-D Každopádně – díky za tvé cenné rady, kterých si moc vážím.
Katko, s dietou nejsou žerty, jsem ráda, že když to nemůžou zrovna být beleše, že sis vybrala něco jiného. Držím palce, ať manželovi léky co nejdřív zaberou.
Béleše dělávala moje maminka s tím rozdílem, že je smažila na sádle a krásně zlatavé s ďolíčkem uprostřed plnila marmeládou, džemem… Bramborovým plackám, pečeným na
plotně jsme říkali přesňáky. Ty se pomazaly sádlem, posypaly cukrem se skořicí a nesměla chybět fazolová polévka. Díky za připomínku na mé dětství. Jana
Krása. Děkuju i za tvou vzpomínku.
Moje jihočeská babička (pocházející od Loun) mi je dělala jako uvítací jídlo. Říkala jim ale vdolky, tak to převzala i moje maminka. Mazaly se švestkovými povidly, sypaly strouhaným tvarohem a pokapaly kysanou smetanou.Byla jsem pak velmi překvapena, když jsem vdolky prvně jedla u tchýně a ono to bylo jiné pečivo. 🙂
Babička na tálu (později na elektrické plotýnce) pekla jen tolik, kolik se snědlo k obědu. Zbytek placek potřela sádlem a posyapné celým mákem se solí upekla v troubě. Ty jsme pak měli druhý den k polévce nebo jako svačinku na výletech.
Nikdy mě nepřestane udivovat hospodárnost babiček. To je něco, co by se mělo povinně vyučovat ve škole. Díky za krásná slova, Ivo.
Beleše děláme doposud, ale místo opékání „na sucho“ na pánvi je smažíme v hrnci v oleji stejně tak, jako se smaží koblížky. Máme je nejraději potřené povidly a posypané mákem s cukrem a nejlépe k fazolové polévce. Mňam!
Teda, zní to výborně! Smažení sice dodá belešům trochu jinou chuť, ale stejně! 🙂
Flo.
pecka! udělala jsem je dneska k obědu. naprostá hračka a bleskově hotové. musím si to pamatovat.
Děkuju! Flo.
Také vyzkoušeno, snědeno, výborné, děkujeme!
Já děkuju.
Vypadá to moc zajímavě. Neznam. Vyzkouším
Tak ať se zadaří. Flo.
Milá Flo,
Tvé recepty ctu jako pohádku na pokračování. Umíš to tak nádherně popsat – moc děkuji a určitě brzy vyzkousim, doted jsem o nich ani neslyšela.
Jarko, děkuju za takový milý komentář. Pohádky by měly mít šťastný konec, tak věřím, že tomu tak ve tvé kuchyni skutečně pokaždé je 🙂
Muj kamarad Bohus, ktery je puvodne z male vesnice u Hodonina ma v nedeli narozeniny. I kdyz nejsem profesionalni kuchar, tak jsem se odhodlal po precteni tohoto receptu, ze mu na jeho narozeniny belese upecu. Oba jsme kanadane, zijici jiz temer pulstoleti v Kanade. Uz se tesim, jak bude prekvapen. Diky za recept.
Delate fantastickou praci, za kterou jsem Vam vdecny stejne jako asi mnoho dalsich lidi. Budete-li mit zajem mohu poskytnout nejaky zajimavy kanadsky recept.
Josefe, to je pro mě obrovská pocta, že jste si vybral tento recept na oslavu narozienin svého kamaráda. Věřím, že byl skutečně příjemně překvapen a že jste si oslavu báječně užili. Kanadský recept by mne rozhodně zajímal, neměl byste po ruce třeba nějaký vychytaný postup na poutine?
Já je miluju naslano- s pečenou řepou, potřené gervais a s nivou…to je teprve pecka
Tééééda, já jdu snad rovnou zadělat na těsto.
Já je znám od mamky a babičky z Hané smažené na oleji, naplněné borůvkami.Po osmazeni z obou stran se sypou ml.cukrem a konzumují..????
hezký večer Flo
při čtení článku jsem se vrátila o hodně let zpátky. Jezdila jsem ráda k mé babičce a ta nám tyto placky pekla každou chvíli na kraji kamen a potírala povidlama. Ted aspon vím,že nám dělala beleše a i když kamna nemám,na pánvi je udělám.
Až je budu likvidovat,stopro se myšlenkama vrátím a za to ti moc děkujuuu
To byla trefa, přímo do mých chutí! Beleše jsem kdysi dávno ochutnal u své tety z Olomouce a nebýt Tebe, docela bych zapomněl. Teď si je mohu ukuchtit, kdykoli se mi zlíbí. Děkuji!
Milá Florentyno. Dnes jsem byla pochvalena i od tchyně. A to mě velice potěšilo. Tchynka totiž pochází ze Strážnice a tam se belese dělaly běžné každý pátek. Nebyl čas vyvarovat a trávit celý den u plotny,tak se dělaly takové rychlovky. A opravdu můžu potvrdit. Začala jsem o půl jedenácté a podávala jsem krásně belese v 11.45. Potřeba jsem je domácí meruňkovou marmeládou,pridala lžičku tvarohu a navrch přidala šlehačku a posypala kakaem. I 2 léta dcera snědla 2 placky.
Babička dělala podobné placky, říkala jim přesňáky, nebyly z bramborového těsta, ale z hladké mouky, zakysané smetany, lžíce sádla a špetky soli. Místo smetany dala i mléko a víc sádla, pokud neměla smetanu. Pekly se na kamnech nebo na plechu v troubě. Ještě úspornější placky – šišáky – dělala jen z hladké mouky, vody a soli na kamnech. Babičky si uměly poradit i s malým množstvím surovin.
Beleše dělávala moje babička i tety. Pomazané povidlím nebo marmeládou, sypané cukrem s mletými vlašskými ořechy. Jedli jsem je k obědu po nějaké sytější polévce jako druhé jídlo. Ale recept jsem nestihla okoukat. Takže Florentýko moc děkuji za připomenutí. Vyzkouším určitě.
Mimochodem vlašské ořechy jsou dnes skoro vzácnost, ale my jsem je měli celoročně a jedli jsme je velice často v různých pokrmech. Často nám dělávala babička nebo teta mlsání: na plátky pokrájená oloupaná jablka se obalovaly postupně v cukru, strouhané čokoládě a nakonec v mletých ořeších. Bývala to taková ochoutka co dům dal, ale výborná.
Dělávala babička. Dodnes se vidíme, jak stojíme u kamen, babička holýma rukama sbírá upečené placky a jeden mastí, druhý povidluje, třetí maluje, čtvrtý kape máslem….
Ahoi! U nás beleše dělá maminka,ale jinak, než je tu popsáno. Pro nás jsou to kousky kynutého těsta , smaženèho v oleji. Vlastně malé langošky. Mažeme je matmeládou , či povídly a nahoru přijde lžíce tvarohu s cukrem. Jsou měkoučké a kehoučké jako vata, prostě nebe v puse.
Plzeň a Praha – podle mé pražské babičky klasické vdolky. Super dobrota ke všemu.