3 dobré důvody, proč se držet receptu (aspoň někdy)

„Tenhle recept se mi líbil, ale vyměnila jsem tvaroh za mascarpone. Přišlo mi to takové luxusnější.“

Nebo:

„Neměla jsem meruňkový džem, tak jsem použila sušené švestky. Musela jsem přidat skořici, bylo to takové bez chuti.“

Anebo ještě:

„Zkusila jsem to raději s kuřecím masem, vepřové moc nemusíme. Manžel říkal, že mu to chutnalo.“

Upravovat si recepty podle momentální chuti a stavu spíže či lednice je důkaz, že jste samostatně myslící jednotka, které nikdo nemůže nařídit, co má dělat. A že vaše fantazie pracuje správně, ba co víc, že dokážete skvělé recepty ještě vylepšit.

Co je pro kuchaře a kuchařky v začátečnické nejistotě správné? Je dobré držet se receptů pevně a neomylně, nebo spíš improvizovat a nahrazovat?

Vyslechněte si tři dobré důvody, proč je velmi důležité, abyste v začátcích svého vaření čas od času pokorně sklonili hlavu, sepsali nákupní seznam a dodrželi recept do posledního puntíku.

3 dobré důvody, proč se držet receptu

1. Recepty ze spolehlivého zdroje odpoví na mnohá začátečnická PROČ.

Začátečník by se měl držet osvědčených receptů, které mu zároveň dokážou zodpovědět na mnohá významná proč?, která se mu derou při vaření na jazyk.

Proč mám maso nejdřív důkladně a dozlatova osmahnout na pánvi, než ho před dušením podliju vodou? Aha, ono je to proto, že tím získám výraznější a lepší chuť, kterou mi do jídla vnese osmahnutá vrstva na povrchu masa.

Proč mám vývar vařit pomalu, aby nebublal? No jo, takhle vůbec není kalný, nečistoty mají čas si sednout ke dnu, zůstane pak čirý a chutnější.

Proč mám rizotem stále míchat? Vypadá to, že tak dostanu tu báječnou, mimořádně krémovou konzistenci, která jinak získat nejde.

Bez důsledného následování receptů tahle procitnutí nezažijete.

Jedině když tohle všechno uvidíte a vyzkoušíte, neuděláte tu základní chybu, že frajersky vypustíte čas na osmahnutí masa, a díky tomu se nebudete muset divit, že do jídla nemůžete dostat pořádnou chuť, i kdybyste se na hlavu stavěli.

Nenecháte vývar vývarem a neodejdete k sousedce, protože víte, že kalná vyvařená voda moc parády na talíři v nudličkové polévce neudělá.

Nezavřete italské risotto do trouby, aby se tam udusilo bezpracně, a nebudete se pokoušet dohnat jeho krémový stav kelímkem šlehačky. Brrr.

2. Recepty od jediného ověřeného autora vás naučí mnohem víc, než internetový server plný receptů na všechno a ode všech.

Říká se, že pokud se chce člověk v kuchyni něco opravdu naučit a o kus posunout dál, měl by si vybrat jednoho autora, jednu jeho knížku a vařit podle ní celý jeden rok, nebo aspoň půl.

Nemusíte podle knížky své volby vařit každičký den, nemusíte se jí provařit celou. Cizí jídlo je samozřejmě potřeba prostřídat osvědčenými hitovkami a jistotami na talíři. Snažte se však soustředěně a cílevědomě zkoušet, luštit, hledat nové triky a postupy a tedy vařte aspoň jedno nové jídlo týdně.

O tom, že je v takových případech potřeba následovat recepty do posledního pokynu, není třeba diskutovat. Leckeré nahlas pronesené „AHA!“ přišlo na svět jen díky důslednosti.

Nemusíte se bát, že jídlo nevyjde. Dobří autoři mají své recepty několikrát ověřené a vyzkoušené. Když se vám ale nepovedou dva recepty za sebou, asi jste si nevybrali dobrého autora. Utíkejte pro jinou kuchařskou knížku, protože jak už jsem psala minule – nehledejte chybu v sobě, ale v receptu. Kniha, kterou máte zrovna v ruce, může skvěle vyhovovat mnoha jiným lidem, ale vás nepotkala v té správné fázi kuchařského vývoje.

3. S vařením je to jako se čtením – když to neumíte, nepoznáte, co je v textu důležité.

Teprve když máte víc než dobré kuchařské základy, můžete začít kombinovat a doplňovat.

S vařením je to stejné jako se čtením – musíte se naučit nejdřív jednotlivá písmenka a s jejich pomocí pak číst slova a skládat věty. Kdo rovnou zkusí odtušit význam textu, má velkou naději, že se každou chvíli netrefí.

Jakmile znáte písmenka, rázem poznáte, kdy se můžete od receptu odchýlit a kdy nesmíte, snadno vytušíte, zda můžete něco přidat nebo ubrat a lehce vás rozčílí, když zjistíte, že vám autor receptu evidentně lže do očí, protože to, co napsal, se dá ve skutečnosti provést mnohem lépe.

Podělte se s ostatními o radu: Které recepty považujete za osvědčené, které autory rádi následujete, kdo vás nikdy v ničem nezklamal? Podle koho se rádi učíte vařit?