Dušené hovězí plátky, například roštěnky, mám na talíři moc ráda. O něco méně ráda je mám v hrnci, protože nikdy nevím, jak dlouho bude jejich příprava trvat, což mi dvakrát nepomáhá s načasováním oběda.
Naštěstí je dušené jídlo lepší na druhý den, až se odleží, a tak si klidně můžu hovězí plátky podusit předem, čímž se na případný oběd nemusí čekat neznámo jak dlouho.
Větou, že maso bude v papiňáku měkké do dvaceti minut, byste u mě neuspěli, protože tlakový hrnec nemám. Měla jsem ho kdysi dávno, darovala jsem ho a nový nechci. Ani přes všechny časové úspory světa bych ho nepoužívala, protože nakouknout pod pokličku, pokochat se připravujícím se jídlem, podívat se, jak si vede, a případně vhodně zasáhnout, je v jeho případě komplikovaný úkon na pět minut. Když vařím, potřebuju být v kontaktu s jídlem. Vidět, jak se mění, cítit jak voní, vnímat, jak vše houstne, barví se, měkne. Tlakový hrnec prostě není hrnec pro mě.
Na roštěnky a jiné dušené hovězí plátky si raději vyhradím čas a počkám si na ně.
Dušené hovězí plátky krok za krokem
Když se má maso nechat dusit, nejprve se pořádně a výrazně opeče v tuku, pak se něčím trochu podlije, aby příliš neplavalo, a nakonec se umírněně nechá pobublávat pod pokličkou. Dlouho a pomalu, nikoli rychle a zběsile. Rychlost je tu na škodu, dušené maso pak není ani dost měkké, ani dost šťavnaté, jak by mohlo být, kdyby se na něj bylo bývalo nespěchalo.
Základ chuti
Veškerý chuťový základ dušeného jídla vzniká už při počátečním opečení. Kořením a bylinkami, milými slovy a jinými přísadami ho můžete pouze doladit.
Pokud odfláknete opečení a pokud se nebudete soustředit na výrazně zlatou barvu na povrchu masa, chuťová hloubka hotového jídla bude nedostatečná, takže i po několika hodinách dušení budete mít (správný) pocit, že šťávě i masu stále něco chybí.
Budete se to nakonec snažit dohnat nejen solí a kořením, ale i dochucovadly typu podravka, vegeta, magi nebo worčestr. Těm jediným se trochu podaří zamaskovat, že jste na začátku nebyli dost trpěliví a důslední, ale za cenu toho do jídla vnesou univerzální průmyslovou chuť.
Pokud chcete připravovat dušená jídla bez dochucovadel, musíte si je na začátku odpracovat u sporáku. Jsou to spojené nádoby, které se mezi sebou přelévají. Čím líp se o maso zpočátku postaráte, tím méně budete nakonec bojovat s nedostatečnou chutí – a naopak.
Maso vs. cibule
Kromě hovězího masa se na začátku tohoto receptu opéká i cibule. Ta je pro dušená jídla typická. (U jiných dušených jídel často přijde do základu ještě i kořenová zelenina, která by se taky měla opéct.)
Často pak přicházejí otázky, co jde na řadu při opékání dřív: zda se na tuku nejdřív pořádně dozlatova opeče cibule, a teprve potom se k ní přidá opéct maso, nebo zda se jako první mají opéct plátky masa a teprve do výpeku se vhodí cibule, aby se v tuku taky chvíli proskočila a zabarvila.
Jde to udělat oběma způsoby a každý má své pro a proti:
- Pokud nejdřív začnete s cibulí, máte víc prostoru si s ní pohrát, dáte jí lepší příležitost zezlátnout důkladně a rovnoměrně. Ale když do ní potom přidáte maso, už ho nemůžete opéct moc důkladně, protože by se vám mezitím opečená cibule spálila. Opečete ho tak trochu, aby se neřeklo, že nebylo opečené vůbec. Touto cestou se víc spoléháte na chuť opečené cibule než na chuť opečeného masa.
- Pokud nejdřív začnete s masem, můžete mu dopřát pořádný žár, ať to klidně prská na všechny strany. Maso je mnohem odolnější než cibule, nemusíte se bát, když ho necháte 2-3 minuty ležet v horkém oleji, aniž byste ho pošťuchovali z místa nebo obraceli. Naopak, předčasné zásahy jsou spíš na škodu, zbytečně ukončují opékání masa, když ještě nebylo hotovo. Pokud maso při opékání neprská, nedáváte mu dost tepla. Nepoužívejte nepřilnavé pánve nebo rendlíky, ty jsou tady úplně k ničemu, nedají se rozehřát na dostatečnou teplotu, aniž by se jim neničil nepřilnavý plastový povrch (a je úplně jedno, zda se jmenuje titanový, keramický nebo teflonový, zda je bílý, černý, šedý nebo s dezénem kamene, všechno jsou to jen obchodní značky pro jednu a tu samou povrchovou úpravu). Maso, když je dost opečené, se z nerezu nebo litiny odlepí samo.
Jakmile je maso opečené, můžete ho vyjmout ven (je to jen pár kousků, jde to rychle) a do výpeku přidat nakrájenou cibuli. Ta obsahuje trochu vody, takže rozpustí přípečky na dně – a kdyby ne, můžete ještě jednu nebo dvě lžíce vody přilít, tím se dno pánve perfektně vyčistí a voda se ihned odpaří. Budete mít čistou pánev, tuk a cibuli na jednom místě, stačí vše opéct do požadovaného odstínu hnědé. Zde už bude potřeba mírnější teplo a intenzivnější promíchávání. Pokud by se cibule připalovala, aniž by byla zlatavá a propečená dost, klidně opakujte přilití vody, to bleskově vyčistí pánev a můžete pokračovat dál. Jelikož v pánvi zbyly přípečky po mase, nedá se s cibulí tak dobře vyhrát, jako kdyby přišla do čisté, nepoužité pánve, ale i tak ji opečete dost, aby měla svou vlastní výraznou chuť.
Jestliže se nemůžete rozhodnout, který způsob chcete upřednostnit, je nejlepší si oba dva vyzkoušet a řídit se chutí výsledného jídla. Pro mě je důležitější chuť masa, a tak ho obvykle dávám do kastrolu jako první, ale kdybych chtěla výraznou nasládlou chuť a tmavší barvu po cibuli, obrátila bych to. Někdo na to vyzraje fištrónsky tak, že obojí opéká zvlášť v samostatných kastrůlcích; pak se dokonce dá maso upravit třeba na oleji a cibule pro lepší chuť na sádle.
Dušená jídla s kořenovou zeleninou
Jelikož jsem to nakousla, tak to taky dopovím, i když je to odbočka. Pokud do receptu vstupuje ještě kořenová zelenina, osobně doporučuju opékat ji zvlášť, a to mezi masem a cibulí, protože je tvrdší než cibule a opečení jí déle trvá. Když je kořenová zelenina skoro opečená, nevyndávám ji ven, ale přidám k ní na poslední 2-3 minuty cibuli, čímž se obojí osmahne do sytě zlaté barvy plus mínus zároveň.
Dušení hovězích plátků doměkka
Po opečení masa a cibule přijde na řadu podlití. Vodou nebo vývarem.
Podlévání se děje pouze do výšky masa, nebo klidně i méně. Dušená jídla nemají připomínat polévku, jejich šťáva má být chuťově výrazná a přihoustlá, a tedy jí musí být umírněné množství.
Pokud máte v úmyslu připravit omáčky hodně navzdory tomu, že to jde proti povaze dušených jídel, nelze to vyřešit tak, že k masu prostě rovnou nalijete víc vody. Voda naředí chuť a i přes veškeré opečení masa i cibule budete mít jídlo plané, nevýrazné, a budete mu těžko na závěr hledat a ladit správné dochucení.
Když už chcete mít plný talíř šťávy, tak maso podlévejte vývarem. Ten má svou vlastní chuť, takže nedojde k tak intenzivnímu ředění omáčky. Vývar domácí, nikoli z bujonové kostky, protože jak se při dušení voda odpařuje a chutě se zahušťují a zintenzivňují, uspokojení z jídla by vám překazila výrazná, dušením zkoncentrovaná průmyslová pachuť glutamátu.
Doba dušení
Dostávám se k poslednímu otazníku, který recept může vyvolat. Jak dlouho se to bude dusit? Odpověď zní – jak kdy.
Doba dušení závisí na stáří zvířete – čím starší kus, tím déle se maso bude dusit, a tím méně budete i po udušení s výsledkem spokojeni. Dušené hovězí plátky ze starého zvířete nikdy nebudou dostatečně šťavnaté a rozpadavé. Není to vaše vina, není to tím, že se neumíte postarat o maso. Nic by mu nepomohlo, nic jste nemohli udělat jinak nebo lépe.
Doba dušení taky závisí na tom, z jaké části zvířete máte plátky připravené. Na tento způsob úpravy se parádně hodí hovězí maso s hrubšími, silnějšími svalovými vlákny, mezi ty se na talíři parádně boří vidlička a k jídlu skoro není potřeba nůž. V obchodě nebo u řezníka poptávejte hovězí maso zadní, které je libovější, typické jsou například roštěnky, tedy plátky z roštěnce, ale recept bude fungovat například i s plátky z kýty. Dušené hovězí plátky nemají být příliš prorostlé a klihovaté, leda byste je tak měli rádi, potom se vzdávám poradního hlasu.
Dostatečné udušení poznáte jenom jedním jediným způsobem – tak, že maso ochutnáte. Zpočátku, než změkne dost, bude pružné, pryžovité, vrzavé a žvýkavé, ale pak se najednou podvolí a nechá se snadno rozdělit mezi vlákny. Očekávejte dobu dušení mezi 2-2,5 hodinami, ale když to bude třeba, nebojte se přidávat po půl hodinách a vždy znovu a znovu ochutnávat.
Zahuštění šťávy
Pokud se nechcete s dokončováním omáčky příliš zaobírat, když o nic nejde, můžete nad tím mávnout rukou a spoléhat se na to, že cibule se dlouhým dušením částečně rozdusila a trochu šťávu zahustila. Kdyby ne, můžete vyjmout maso a šťávu rozmixovat ponorným mixérem, to taky pomůže. Jen se nelekněte, že tím šťáva zesvětlá a přijde o sytě hnědou barvu, která je pro dušené hovězí plátky známkou kuchařského mistrovství.
V ostatních případech by na řadu měla přijít jíška, protože vodnatá šťáva nedělá na talíři radost. Jednu z možností, jak jíšku do omáčky dostat, uvádím v receptu. Jde to i jinak, jinými způsoby, ale to patří do samostatného článku. Ten už mám zde: Jíška – všechno, co jste o ní chtěli vědět, ale báli jste se zeptat.
Suroviny
- 4 plátky ze zadního hovězího masa, například z kýty nebo nízkého roštěnce (každý o váze 120-150 g)
- 1 větší cibule, nebo 2 menší
- 2 lžíce oleje
- 1 zarovnaná lžíce hladké mouky
- ½-1 lžička soli a čerstvě mletý černý pepř
Postup
- Maso opláchněte a z okrajů odřízněte případné silné tukové blány. Protože budete maso dusit v podobě plátků, je potřeba, abyste mu nasekli okraje tam, kde ho zvenku obepíná případná blána. Stačí udělat svislý zářez nožem, anebo si vzít k ruce přímo sekáček. Naseknutí zajistí, že se maso nezkroutí do tvaru misky, až ho zprudka opečete. Plátky masa naklepejte a z obou stran zlehka osolte a opepřete. Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno.
- Rozehřejte širší kastrol, kam se vedle sebe vejdou všechny čtyři plátky, a přilijte olej. Poměrně zprudka opečte maso po obou stranách, zhruba 3 minuty na každé straně. S masem zbytečně nepohybujte a dopřejte mu nerušené opékání, tak se zezlátnutí a zesílení chuti vytvoří nejsnáze a nejrychleji.
- Opečené maso vyjměte a do kastrolu nasypte cibuli. Nechte ji opékat do zezlátnutí, jen už ne tak zprudka. Občas promíchejte, aby se zbytečně nespálila a neztmavla až příliš. Pokud by se vám cibule připalovala dřív, než se stačí řádně opéct a propéct, v kritických okamžicích se ji nebojte podlít 2-3 lžícemi vody. Voda se odpaří, rozpustí přípečky a v opékání se díky tomu dá nerušeně pokračovat dál.
- Na opečenou cibuli vraťte maso a podlijte 200-300 ml vody. Maso by mělo být ponořené jen do dvou třetin, víc není potřeba. Tekutinu osolte jednou až dvěma špetkami soli, přikryjte pokličkou a přiveďte k varu.
- Zakryté plátky zvolna, velmi zvolna a poměrně dlouho duste. Obrňte se trpělivostí, protože podle kvality a původu masa mohou být měkké za hodinu, anebo taky za čtyři hodiny. Větším teplem a výraznějším pobubláváním si rozhodně nepomůžete, spíš naopak. V průběhu dušení maso příležitostně obracejte, případně dolévejte horkou vodu na původní objem, pokud se příliš vydusí vlivem netěsnící poklice. Občas ochutnejte vznikající šťávu a podle potřeby dosolte.
- Jakmile bude maso téměř měkké a k dokonalosti už mu bude chybět jen 15-20 minut v teple, trochu ho v kastrolu odsuňte stranou a volnou hladinu omáčky poprašte přes cedník moukou. Nemíchejte, nechte mouku ležet na hladině, kastrol znovu zakryjte poklicí a stejně tak zvolna pokračujte v dušení do konce. Mouka se spojí s vydušeným tukem a zároveň se propaří, takže bude po této době připravená šťávu jemně zahustit bez žmolků a okolků. Šťávu prostě jen promíchejte metličkou a nechte poslední 1-2 minuty provařit.
- Z kastrolu vyjměte maso a šťávu proceďte, cibuli můžete přes cedník propasírovat obrácenou stranou menší naběračky. Je to úkon, který se zdá být postradatelný, ale přitom dost zásadně změní podobu i chuť hotové šťávy. Naposledy dolaďte solí a pepřem. Máte-li v sobě jistou dávku sentimentu a zálibu v tradicích, nezapomeňte při servírování na sázené vejce, hořčici a okurku naříznutou do vějířku.
Milá Flo, děkuji za pravidelný e-mail, absolvovaný výlet opravdu závidím a hlad chápu, mám ho pořád a to nikde nemusím pochodovat ?
K receptu výše, většinou přeskakuji v kuchařkách text nad receptem, ehm přece nejsem žádné máslo ? ale u Vás se na něj vždy těším. A ehm tohle je gastro porno ???, o víkendu bude hovězí, to je jasné. Tak snad to bude luxusní, jako v receptu, co jsem teď četla ??
Mila Flo, takže tvoje cestováni je pparáda ,tiše zavidím…mám doma male dva cvrčky, takže si s nimi o tom mohu nechat pro zatim jen zdát, vyrostou a pak to půjde??
Tvé recepty a inspirace na vařeni jsou nuvěřitelně nakažlivé. Takže píšu si. V létě jezdivám vařit na tábor. V hlubokém lese mítina, na ni polní kuchyň a já a má kolegyně, vaříme pro zhruba 120 lidiček,kteří se táboru účastní….??
Takže s tímto receptem si hravě poradíme i na táboře. Díky za inspiraci.?
Ať se daří a dobré nápady ??
Dík za hezký článek a jako vždy , podrobný popis receptu. Ráda si vše každý čtvrtek přečtu a často mám inspiraci ,co na oběd.
Milá Flo, moc díky za užitečný mail.
Dušená měkká masa mám ráda.
A chutná mi moc např. Tvoje pomalu pečená vepřová pečeně .
Těším se na další rady a recepty.
Eva
Dobrý den, Flo, vítám z výletu, recept mám, teď ještě, aby mi některé z dětí doplnilo ledničku o , pokud možno, kvalitní hovězí. Někdy je to o nervy, dočkat se přijatelně měkkého, dodušeného masa.
Nevím odkud, ale převzal jsem radu, dosáhnout rychlejšího dodušení přidáním prcka rumu, tak se ptám, má to nějaký reálný podklad? Nic proti rumu – hodí se jako rychlý „aperitiv“ při dokončování oběda…
Čekají nás víkendové vedra, tak přeji jejich příjemné zvládnutí – Jarda S.
Ano, ano, ANO !!!!!!!!!
:-))
A jak se díváte na dodušení masa v pomalém hrnci ??
Postupně ho zapojuji do jednotlivých receptů a právě na dušení mi přijde velmi ideální 🙂
Milá Flo, tiše Ti závidím krásný výlet, je prima, že sis ho užila a že se vyvedl podle Tvých představ.
K dnešnímu receptu mám otázku: Jako dítě jsem – ač masožravec – neměla ráda maminčiny roštěnky, vadila mi na nich mastná oka. Samozřejmě nevím, jak je připravovala, ale dodatečně mě napadá – nemohlo to být nižší teplotou? Myslím, že používala hlubší teflonovou pánev. Snažila se vařit dietně, netučně (byla žlučníkářka), ale tady ta nepřilnavá pánev zřejmě byla kontraproduktivní.
Nazdar Florentýno, jsi obdivuhodná. Já jsem byla ochotná vydat se na dlouhou tůru pouze s jasným povrchním cílem. Výprava zakončena v hospodě. Už se těším, až se pokusím o Tvé roštěnky. Nejlepší a lepší jsem už nikdy nejedla, dělala má, jinak nesnesitelná, tchýně. Snad se mi podaří alespoň nádech tý dobroty. Ahoj Višnja.
Paní Florentýno, díky za skvěle popsaný recept na „roštěnky“, a hlavně za metodicky perfektně zmáknutý popis všech fíglů, které jsou pro výsledek zásadní (např. opékání masa, zahušťování šťávy….), drobnosti, které výsledek hodí o level výš.
Ahoj Flo, hovězí maso miluji už od dětsví, ale roštěnka je o stupen výše, když je dělám,
tak na základ vyškvařit slaninu, poté plátky masa naklepané, opepřené, obalené v mouce,a šup s nimi na slaninu, až poté cibuli a ostatní koření a vývar. chce to dělat
pomalu, ale výsledek stojí za to.
Milá Flo, Tvůj výlet Ti moc přeji a tak trochu závidím, ale vlastně mi nic nebrání, abych si vzala dovolenou a vyrazila taky. Roštěnky dělám stejně, jako ty a hospodský vtip, i když asi opravdu letitý a otřepaný jsem neznala a směju se ještě teď. Měj se krásně a kromě vaření a psaní užívej letních dní.
Ahoj Florentynko,
výlet musel být fantastický, chybí mi informace, kde Jsi spala.
Recept jsem přečetla velmi pozorně a jako vždy jsem zjistila kolik chyb při vaření dělám
Roštěnky mám moc ráda a musím
se přiznat, že jsem je dlouho nedělala. Hovězí maso patří k mym
oblíbeným, souhlasím, že maso z papinaku neni dobře.
Těším se na příští čtvrtek!
Hezký den, co jsem dostala na narozeniny tlakový hrnec, už neřeším otázku, jestli dřív cibuli nebo maso.
Na pánvi opékám maso, v tlakovém (otevřeném) hrnci cibuli. Opečené maso dám na opečenou cibuli, případně přidám další koření a nakonec zaliju horkou vodou prázdnou pánev a pak obsah pánve naliju na maso. Uzavřu hrnec a do hodiny je hotovo. Jedinou nevýhodou je větší množství oleje (pod maso i pod cibuli). Pokud nezahušťuju jíškou, tak mastnotu opatrně sleju odeberu mělkou naběračkou.
Ale díky za krásný článek:)
Tak tohle si dáme rádi.
Jana
Ahoj Flo,Tvůj výlet Ti závidím,sice taky se ráda toulám přírodou ,ale sama nemám odvahu. Toulám se se skupinou turistek a vymýšlím výlety.Hezký den Maruš
Milá Florentýnko, kraj- ve kterém jsi byla – považuji za jeden z nejkkrásnějších v naší zemi. Mnoho našich známých, kteří nás tam dříve navštívili, ohodnotili tuto krajinu jako mystickou a myslím si, že je to pravda.
Za Tvůj recept moc děkuji, takhle dělala hovězí moje maminka.
Florentýnko, mám rád Tvoje recepty a Tvoje vtipné komentáře. Vždycky mi vykouzlí na tváři úsměv!!!
Milá Flo, výlet byl určitě úžasný a chtělo by to vyrazit častěji. I já se ráda toulám Křivoklátskou přírodou, která je tu úžasná.
Já jako nováček na tomto webu si pročítám recepty a mám ve vaření co dohánět. Už jsem začala zkoušet některé např. houbovou omáčku, která nemá chybu. Těším se na další čtvrtky a recepty, které si ráda vyzkouším.
Milá Flo, zrovna jsem dorazila z gruntování chaty a vyhládlá…no ani nemluvit a ten talíř…to mne dostalo. Ják já bych jedla. Roštěnkky miluji, dusím dlouhoooooo a papinák leží léta v kredenci, asi daruji. Dík za inspiraci. A takhle hrst sušených hříbků…ach jo, jaký já mám hlad a už vím, že zítra vyrazím do řeznictví naproti hotelu Atom. Vidím, že tvoje výletování bylo balzámem na duši.
– a přesně na to já mám pomalý hrnec.
Chá, celou noc masíčko dusím. A ta vůně kolkolem!
Jinak – vítej zlato z výletu. Ještě že ses vrátila tak hladová a mohla nás poctít nádherným tradičním receptem.
Já postřehl, že pokud není pomalý hrnec plný, tak stačí ten čas pokrátit na čtyři až pět hodin, jinak se to maso zbytečně moc rozpadá. Pokud nevařím pro celou rodinu, mám ho zaplněný maximálně do jedné třetiny.
Zdravím tě Florentýnko a jsem ráda za dnešní recept na dušené hovězí.
Tvůj recept mi přišel vhod, hledala jsem nápad co uvařit v sobotu a teď to mám díky tobě vyřešené. Oceňuji také tvůj příběh.
Přeji hezký víkend a pro nás stále tak dobré nápady. Vlasta
v neděli jsem dělala tvoji svičkovou deti uz ji jinak neřeknou než florentynská tuhle neděli roštěnky diky
Milá Flo, čtyřdenní výlet – úžasné. A není nic lepšího na vyvětrání hlavy.
Roštěnky. Mílujeme. A skvělé pohoštění pro návštěvu – nikdy nezklame. Udělat den dopředu – druhý den jsou ještě lepší. K tomu opečené brambory anebo teď, kdž už nejsou brambory, tak mražené hranolky do růžova připravené v troubě. Vše dioředz ořuoravebi, Když se blíží čas oběda, rozehřeji troubu a v ní opeču studené vařené brambory či hranolky, v kastrolu se rozehřejí roštěnky, na pánvi volská oka.. Oběd v pohodě. A vypadá to slavnostně.
Dnes si dovolím přidat svůj postup. Takto to dělávala maminka už před desítkami let a my její děti v tom pokračujeme..
Jedno z mála, co nemíním měnit.
Roštěnky naklepat a naříznout. Když je koupím dřív, tak je potřu olejem a dám do lednice.
Naklepané roštěnky těsně před přípravou osolím, opepřím , potřu trochou hořčice a dám na rozpálené SÁDLO. Opékám tak , jak píšeš, až jsou opečné jako na tvé fotce.
Dělávám jich hodně, opékám postupně a odkládám na něco pod pokličku.
Do výpeku dám nakrájenou cibuli, je-li třeba, přidám trochu sádla, je-li třeba, tak trošičku – lžíci vody a na slabší teplotě opékám cibuli. Pořád vařečkou odškrabuji, odškrabuji. Přiklopím na chvilku poklicí, zapaří se to a uvolní se výpečky. Cibuli opékám jen tolik, aby nebyla syrová, aby změkla, trochu změnila barvu, ale nemusí se moc. Na tuto cibuli poskládám opečené kousky masa, proložím asi třemi plátky slaniny a přidám trošičku mleté papriky – jen trochu – maminka říkala „pro barvu“.
PŘIKLOPÍM POKLICÍ, teplotu nechám nižší a BEZ PODLÉVÁNÍ to nechám pomalu se dusit. Protože cibule není moc vysmažená, výpečky jsou rozpuštěné, tak se není čeho obávat. Maso je položené na cibuli (dávám jí celkem hodně), nepřipaluje se a cibule se pod masem krásně zbarvuje do tmava a postupem času se ztratí – změní se na hustou tmavší hmotu. Po krátké chvíli přidám jen trošičku horkého vývaru a pořád dusím pod pokličkou. Aby se to opravdu dusilo ve vlastní šťávě, nevařilo. Až je maso poloměkké, tak přileji horký vývar (pořád mám v mrazáku krabičky s vývarem anebo si vývar udělám dopředu, může být klidně i z kuřecího skeletu. Hovězí je lepší). Jak píšeš, pomaličku, dlouho se to dělá, ale pak to opravdu stojí za to. Víc než půl hodiny před koncem to zahustím jíškou udělanou dosti tmavou. Jíšky jen trochu, Je to jedno z mála jídel, která zahušťuji jíškou. Také to udělá své ve výsledné chuti. Maso je měkoučké, šťáva tmavá, hustá. Ne jíškou, ale tím vším, z čeho se to dělalo.
A když něco zůstane, tak další den s rýží, opět klasika..
No a zítra je pátek, abych šla do svého řeznictví a bude nedělní oběd. Pozvu mladé, dají si rádi. Tvé výzvě nelze odolat. I když víc by mi prospěl batoh a čtyři dny venku..
Zdravím Marie.
Zdravím. Zrovna dneska jsem na oběd dělala dušené vepřové plátky na houbách. Nemělo chybu. Vepřové jsem zvolila proto, že je dříve měkké. Hovězí je ale také moc dobré. Teď je dosti práce venku, není tolik času na vaření, tak si ten Tvůj recept uložím a někdy vyzkouším. Měj se hezky a děkuji.
Milá Flo, roštěnky jsem zkusila v tlakovém hrnci jen jednou jako mladá, když frčely „papiňáky“ , ale mamka mi poradila, že ta správná chuť je nejlepší, když se maso dusí pomalu. A měla pravdu jako ty, jedině tak má tu skvělou a jemnou chuť. Maso z papiňáku se právě muselo dochutit a to už není ono.
A ten pohled na fotky, kde je maso s hranolky a volským okem to je pastva pro oči,
takže je jasné co bude v neděli na oběd, dlouho jsem je nedělala a už teď se všichni moc těšíme. Jako vždy děkuji za typ na oběd.
Jana
Recepturu chválím, ale zahušťuji kostičkami tvrdého chleba. Na 600 g masa dávám 50 g suchého chleba, dá pokrmu plnou, výbornou chuť. Po změknutí maso vyndám a šťávu propasíruji přes cedník. Po babičce, která dělala nejlepší roštěnky na světě, mám recept, kde se nakonec přidá špetička kari a na špičku lžičky sardelová pasta. Když ji nemám, dám minikousek sardelky. Dodá to šťávě pikantnost.
Roštěnky milujeme.
Milá Flo, blahopřeji ke zvládnutí náročné túry. Zážitky musely být v jarní přírodě nádherné. V přípravě hovězího masa mi háže klacky pod nohy netrpělivost. Jak to ale popisuješ, cítím tu chuť na jazyku a určitě to stojí za to. Tak to přeci jenom zkusím vydržet.
To se čte jako pohádka. Slintám tu do klávesnice.
Umíte všechno nádherně vysvětlit a hnedle se mi nic nezdá tak těžké.
Děkuji 🙂
U nás se vždy přidávala morková kost . . (ale to je již dávno,kdy byl morek zdravý ) zdr ad
Milá Florentýno,
vítej zpět ze svých toulek. Děkuji za recept, dostal jsem po přečtení tvého příspěvku na to velkou chuť a tak mám už na víkend co vařit.
Sláva vlasti výletu a perfektní recept už je tu.Roštěnky miluju a pomalý hrnec je opravdu jednička v mé domácnosti.Akorát sehnat to maso je u nás horší.Ale navnaděná jsem pekelně .Tak až se povede ……
Tak to hovězí právě dusím. Akorát jsem ho zapomenula naklepat, tak jsem zvědavá jak to dopadne. Bude s domácíma předsmaženýma hranolkama, vajíčkem a hořčicí jak má být 😀
Milá Flo,
díky za vtipně podané zážitky z výletu. S tebou musí být radost cestovat a hodovat. Nikdo se s Tebou nenudí. S dnešním rcp. jsi mi udělala radost, věřím, že zítřejším obědem udělám i já.
Ahoj, chtěla jsem se zeptat, ty roštěnky se pak zalevaji teplou nebo studenou vodou? Díky a hezký den.
Maminka říkala, VŽDYCKY vařící vodou . Ve velkých kuchyních býval velký kotel, ve kterém se velice pomalinku „táhly“ masové kosti. Tímto vývarem se zalévalo, podlévalo vše co se připravovalo. Voda jen v nouzi. Když kupuji maso na dušení, na guláš, na svíčkovou… vždycky koupím dva tři kuřecí skelety a ty jako první dám doma hned do hrnce, postupně odebírám na podlévání..
A to maso dusit pomaloučku, jen probublávat, co nejdéle. Je pak měkoučké ..M.
Tak teď vím, jak na hovězí.V obchodě mne může rozesmát, stejne tak na reklamách,řkouce – maso z mladého býka, jako by byli ve výkrmně býci staří.Ovšem u plemenářů skotu jsou favorité staršího věku,To jen pro ty čtenáře nesnajících zem.produkci.
Jinak v Kadani konečně prší a snad bude podle předpovědi pršet hodně….tak to by bylo fajn,nebotˇse potýkáme stále se suchem.Recept jsem si pozorně přečetl……jsem správne navnaděn,tak s chutí do toho a půl je hotovo.Jsem pedant ,přesně dodržuji návod přípravy.Děkuji ,končím, jdu za svým cílem.
Hezký den přeje Jiří z Kadaně
Ahoj Flo.
Pavlovův reflex funguje – sliny mi tečou vodopádem.
Děkuji.
Nějakou dobu otálím vyjmout hovězí maso z mrazničky, mno ale už jsem se chytla?vyndám a budu dusit.. Děkuji za tip a recept ?od báječné kuchařky, spisovatelky a výletníce.. ?☺️
Milá Flo, už se moc těším, až si plátečky udělám, mňam, mňam. Děkuji za inspiraci Iva..
Skvělý recept. Nedělní oběd byl úžasný…
Pórková polévka, podle Kuchařky pro dceru…
Dušené hovězí plátky, podle Kuchařky pro dceru, doplněné fazolkami, Kuchařky pro dceru…
Syn recept prohlásil za lepší než steak…
Po tak dobrém obědě Vám snad mohu odpustit, že jste na svém výletě minula ten náš kout, tedy Zahradu Čech a Portu Bohemiku…
Milá Flo,
děkuji za krásné povídání o výletě. Příští i týden se chystáme s rodinou na toulky po středních Čechách, už se moc těšíme.
Jako vždy je Tvůj recept inspirující a to do takové míry, že jsem nelenila a běžela koupit roštěnky k našemu skvělému řezníkovi. Ještě ž má otevřeno i v sobotu. Zitra si na nich pochutnáme, uz mi bublají v kastrolu.
Ten fígl s rozmixovaním cibule už jsem také zkusila (dělala jsem jednou jedinkrat guláš v papiňáku a cibule se nerozvarila dost) a je pravda, že omáčka docela zesvětlá, ale zároveň jsem zjistila, ze pokud ji povařím jeste asi 20 min po mixování, tak zase ztmavne a barva se o mnoho zlepší. Takže se to dá zachránit :-)))
Zdravím Florentýnko, děkuji za skvělý recept a současně inspiraci na dobrý oběd.
Ňam, hned jsem dostala chuť, asi už vím, co bude v neděli k obědu ? Ještě mě napadlo osmahnout si platky a cibuli a pak vše šoupnout do pomalého hrnce, šlo by?
Dělám to tak v pomalém hrnci a je to skvělé
Ověřeno
Milá Flo, přeji brzké uzdravení a děkuji za pravidelnou čtvrteční mlsnou chvilku u mailu. Roštěnky jsem nedělala ani nepamatuji, bude to příjemná změna.
Ozdravný pobyt se sice trochu zvrhnul, ale snad aspoň ty oplatky utěší ?.
Tak tohle dušené vypadá hooodně dobře… už se moc těším, až ho vyzkouším 🙂
Milá Florentýno,
děkuji za hezký článek a recept. Roštěnky jsem už dávno nedělal. Alespoň jsi mi to připomněla.
Milá Flo,moc ráda čtu vaše recepty, taky hlavně rady, jak přesně postupovat při vaření mnoha jídel. Taky abych nezapomněla na nějaké suroviny, protože zapomínám celkem dost.
Hlavně přeji, abyste se co nejdříve dostala z nemoci, a hlavně bez následků.
S pozdravem Vaše nadšená čtenářka Iva
Milá Týnko,
jsem rád, že jsi mi připomněla roštěnky. To je jídlo, které miluji. Dělám je přesně tak, jak to popisuješ. Nejdřív maso a pak cibuli. A když je člověk trpělivý a dá tomu ten čas, tak je to pak jako mana nebeská. Mám na ně takovou chuť, že si je co nejdříve udělám.
Doufám, že jsem to špatně nepochopil, ale je zajímavé, že Ti hodně lidí závidí výlet, z kterého jsi si přivezla pozitivní test. Myslím, že to není nic příjemného.
Přeji Ti brzké uzdravení a načerpání nových sil pro vytváření nových úžasných receptů.
Krásné léto. Pavel
Pavle, ty první komentáře jsou z loňska.
Dobry den,
Mnohokrat dekuji, ze predavate sve zkusenosti dale. Varim podle Vas pro celou rodinu a dnesni prvni pokus o vydarene rostenky dopadl na vybornou. Me deti, 2 a 4 roky, doslova vylestily talire! Jste skvela a Vase detailni popisy postupu jsou k nezaplaceni!
Dobrý den,
hovězí maso je pro mě záhada:
tenké hovězí plátky z roštěnky děláme takto několik hodin, ale přes kilogram té samé roštěnky děláme na roastbeef je několik desítek minut.
Jak je to možné?
N. V.
Naše dítě teď nechce jíst nic jiného, než hovězí maso. Já ho nemám moc ráda a nikdy jsem ho taky nevařila. Zásobily nás zkušené babičky. Jenže nebylo zbytí, tak jsem pečlivě nastudovala recept a včera zkusila dušené hovězí plátky. Pořádně jsem nevěděla, co dělám a jestli to dělám správně. Ale držela jsem se receptu. No a výsledek? Výborné! Moc děkuji, je to už poněkolikáté, co jste mi pomohla a opravdu se vždy povedlo, napoprvé!
Mám radost, děkuju za ohlasy a pozdravy dítěti 🙂