Znám několik receptů, které začínají slovy: rozporcujte kuře. Uznávám, stává se to výjimečně a jev je to čím dál vzácnější. Přesto si myslím, že by každá kuchařka měla moc dobře vědět, jak naporcovat kuře. Že to patří k základní kuchařské gramotnosti.
Hned se pokusím vysvětlit, proč je důležité tohle umět i v době moderní a pokrokové.
Proč je dobré vědět, jak naporcovat kuře
Napadají mě tři pádné důvody, ale určitě mi do komentářů vymyslíte důvody další.
1. Je to levnější (aneb má to finanční dopad)
Pokud si domů přinesete celou drůbež, neboť víte, jak ji naporcovat, v první řadě ušetříte něco peněz.
Kdybyste kupovali dvě kuřecí prsa zvlášť a dvě kuřecí stehna zvlášť, bude vás to stát logicky víc než jedno kuře. Zajímavé je spočítat si, o kolik přesně víc to vlastně je. Cena jednoho kilogramu kuřecích prsou (kdovíjaké kvality a v akci) je 100 Kč, cena stehen (stejné kvality) 60 Kč. Kuře celé (téhož původu) má kilogramovou cenu 45 Kč.
Za 45-50 korun a pět minut práce můžete získat suroviny v hodnotě 80 korun (od boku jsem střelila, že prsa i stehna budou zhruba vážit po půl kile). Během pěti minut tedy vyděláte 30 korun. Když to zopakujete 12x za hodinu anebo 12x za rok, přijdete si na hezkých ušetřených 360 korun. Kdyby se to přepočítalo na kuřata, můžete si jich dopřát o 8 víc, tedy dvacet místo dvanácti.
Úmyslně jsem vzala do porovnání pouze ceny akčního zboží, které zítra bude vzhledem k odéru a barvě a původu neprodejné.
Farmářská kuřata se dají pořídit s cenou 150 Kč/kg a váhou kolem 1,5 kg. Zdánlivě závratná přirážka proti bledulím z velkochovu. Prsa samotná dokonce za 245 Kč, stehna 190 Kč. Tady si už za pět minut porcování vyděláte (nebo ušetříte, podle toho, jak to berete) zhruba stokorunu.
Z toho vyplývá, že čím kvalitnější drůbeží maso si chcete nebo můžete koupit, tím spíš byste měli vědět, jak naporcovat kuře.
2. Dostanete toho víc (aneb má to vedlejší produkty)
Z jednoho naporcovaného kuřete vzniknou nejenom dvě prsa a dvě stehna, ale taky jejich příslušenství.
Jsou to: konce křídel, konkrétně jejich poslední dva články, kůže z krku, někdy i kus krku k ní příslušející, páteř, žebra, drobné odřezky. U kuřat z malých chovů můžete uvnitř břišní dutiny najít i droby, především játra, žaludek a srdíčko.
Tohle všechno se ze všeho nejvíc hodí na vývar. I když se to na první pohled na tuto malou hromádku surovin nezdá, při dobré péči a dobrém postupu získáte z odřezků z jednoho kuřete vývar pro dvě osoby. To hezky ladí s ostatními počty: s dvěma prsíčky a dvěma stehýnky.
Jedno kuře = čtyři večeře
U kuřete, které pochází ze slušného chovu a za které jste zaplatili skoro dvě stovky, můžete předem počítat s tím, že poskytne dost surovin na čtyři večeře pro dva celkem slušné jedlíky.
Dvě prsa vážící přes 600 g celkem se dají použít na minutkovou úpravu a ještě něco zbyde.
Dvě stehna vážící opět přes 600 g celkem se můžou péct nebo dusit a stejně se nejspíš nesní najednou.
Vývar dá vzniknout husté polévce nebo třeba rizotu.
Zbývající nesnědené maso se dá skvěle upravit do oblíbené podoby trhaných, výrazně ochucených mas a následně zabalit třeba do sendviče, pita chleba nebo pšeničné tortilly.
3. Pomůže to planetě (aneb má to dopad na klima)
Asi není potřeba do detailů rozebírat, jak a kolik velkochovy zvířat přispívají ke změnám klimatu. Prostě přispívají.
K útlumu produkce masa jednoho dne dojde jak shora, tedy nařízeními, příkazy a zákazy a omezeními, tak i vědomou volbou spotřebitelů. Prostě se toho masa už tolik nesní a neprodá.
Jen se podívejte nebo zeptejte kolem sebe, kolik lidí bere stávající požáry v Austrálii jako podnět ke změně svých stravovacích návyků a začíná přecházet buď na vegetariánskou stravu, nebo aspoň zásadně omezí spotřebu masa. Myslím si, že tohle je teprve začátek něčeho většího.
Nikdo by nikomu neměl přikazovat, že se musí stát vegetariánem nebo veganem, pevně věřím a doufám, že toto zůstane na rozhodnutí každého zvlášť. Pokud se svého masa nechcete nebo nemůžete vzdát úplně, nabízí se přirozená cesta, jak ho aspoň nakupovat uvědoměleji a jak s ním i v kuchyni pracovat trochu jinak. Řekněme s větší úctou nebo pokorou, s větší hospodárností a s vědomím, odkud maso pochází a jak vyrostlo.
Pokud jsem vás těmito třemi důvody trochu přesvědčila, jste připraveni na další krok. Vlastně víc kroků.
Jak naporcovat kuře krok za krokem
Kuře položte na prkénko páteří dolů a odřízněte převislou kůži z místa, kde byl krk. Na celé porcování se hodí středně dlouhý úzký a ostrý nožík, který proklouzne všude tam, kam je potřeba, je snadno ovladatelný a líp pruží, takže se dovede přizpůsobit anatomii. Velký šéfkuchařský nůž na tohle moc šikovný není.
Oddělte křídla v druhém kloubu od konce. Dvě vnější části křídla přijdou pryč, ta poslední, třetí, zůstane u trupu. Za tímto účelem je třeba proříznout kůži až ke kloubu, kloub rozlomit či vypáčit a pokračovat v řezu skrz rozvolněný kloub.
Jako další jsou na řadě stehna. Mezi stehenní a prsní částí kuřete je jen tenká kůže bez vrstvy masa, tudy povede váš přirozený řez. Celé tohle slabé místo prořízněte od začátku až do konce, od vrchu až dolů.
Jakmile proříznete všechno, co šlo snadno proříznout, zůstane stehno viset u páteře jen v kyčelním kloubu. I přes něj se musíte nějak dostat, jinudy cesta nevede, kosti jsou tu velmi silné a nožem je nepřeříznete. Proříznout kloub znamená vykloubit ho, dostat hlavici z jamky, pouzdro kloubu už pak je pro nůž prostupné.
Pokud tohle děláte poprvé, dejte si čas, rukama nahmatejte, kudy vede stehenní kost a kde asi tak končí, ať máte hrubou představu. Pak stehenní kost obejměte (i s masem, které ji obklopuje) a zkuste ji vypáčit. Není na to potřeba moc síly, tohle zvládne i éterická žena.
Až si poradíte s oběma stehýnky, zbývá uvolnit prsa. Nejprve veďte svislý řez podél jedné strany hrudní kosti a následně pak menšími řezy postupně uvolňujte maso od zaoblených žeber, které se stáčejí dozadu k páteři. Jednou rukou maso odklápějte ven, abyste viděli, kde řežete, a druhou rukou odřezávejte.
Hrudní koš si klidně představujte jako válec, na kterém zvenku leží masitá část prsou. Jedním rovným řezem se maso z válce prostě uvolnit nedá, těch řezů je potřeba několik za sebou.
Postupně se dostanete až dozadu k páteři, kde je masa nejméně. I tam ho odřízněte. Tím maso zůstane uchycené pouze v oblasti ramenního pletence, kam se napojuje i křídlo. Je tu víc kostí spojených klouby. Pro naše účely stačí, když se proříznete skrz jakýkoli kloub, který vám přijde pod ruku nebo pod nůž, aby se maso zcela uvolnilo. Tohle už znáte: nahmatáte kloub, kost vykloubíte, kloubním pouzdrem se proříznete.
Totéž proveďte na druhé straně. Zůstane před vámi ležet kostra. Pokud chcete, můžete ji rozdělit na několik částí a přidat ke koncům křídel a ostatním odřezkům určeným do vývaru.
Z rozporcovaného kuřete byste měli mít před sebou dvě stehna a dvě prsa.
Někdy je budete chtít zpracovat každé zvlášť, prsa minutkově, stehna použít na dušení nebo pečení. Jindy se ale můžete rozhodnout, že všechno přijde do jednoho jídla.
Typickým příkladem je kuře na paprice nebo kuře cacciatore (kuře po myslivecku). Potom je potřeba všechny tyhle čtyři kousky ještě přepůlit – jednak pro snadnější manipulaci a pak také kvůli prezentaci na talíři a zabránění diskusí u stolu, na koho vyjde stehýnko a kdo se bude muset spokojit s prsíčkem. Každý prostě dostane od každého kousek.
Stehno rozdělte v kloubu, čili jak dobře znáte: nařízněte ho, kloub rozlomte a řez dokončete.
Prsíčko prostě přeřízněte napříč v polovině, tady vám žádná kost překážet nebude.
Nakonec ještě můžete odříznout kůži a seškrábnout maso z té části křídla, která zůstala připojená k prsíčku, ale není to nutné, jde jen o efekt pro oko. Případné odřezky také použijte do vývaru.
Takže teď už víte, jak si poradit s receptem, který začíná slovy: rozporcujte kuře.
Na tento článek jsem čekala od publikování receptu na kuře na paprice. ? Díky za něj. ?
Drobná korekce výpočtu úspor – při kompletním oddělení masa od kůže a kostí je masa přibližně 50%.
Ale Florentýna to počítala na půl kila prs a půl kila stehen. I když možná bude úspora malinko menší (počítám 1,5 kg kuře), tak úspora tu stále je.
MILA FLO, DIKY ZA NAVOD, KTERY JE VYNIKAJICI. JEN CHCI PODOTKNOUT, ZE OBVYKLE SI ZMRAZIME KURECI PRSICKA A PRIPRAVUJEME JE POTOM ZVLAST. DALE JEN NA OKRAJ JE SNAD DOBRE UPOZORNIT NA DUKLADNE UMYTI PRKYNKA I NOZE.
BRENT
Milá Florentýnko! díky za krásnou instruktáž, na Tvé čtvrteční maily se vždy velmi těším a už jsem na nich závislá. Hned přeposílám dceři 🙂
Nicméně mi to nedá a musím říct, že velkochovy zvířat neovlivňují klima,nevěřme všemu, co nám shora nabulíkujou! 🙂 Krásný den mějte a srdečně zdravím
Zuzka
Milá Florentýno,
děkuji za návod. I když v mém věku by se dalo předpokldat, že to umím, ještě jsem to pořádně neudělala.
Ještě bych potřebovala vědět, jak mám z vepřové kýty nařezat řízky.
Teoreticky vím, že to má být přes vlákno, ale já to stejně nejsem schoppná poznat.
Neudělala bys taky někdy návod, jak na to?
Děkuji,Lída
Díky za článek. Vždycky mě zajímala ta finanční úspora. Kupujeme domácí brojlerova kuřata, vždycky tak 5-6 kusů, kazde okolo 3-4kg. Naporcuji je do mrazáku a žijeme z nich do další porážky. Časem to člověku začne jít opravdu rychle a jednoduše. A to maso je oproti kupovanemu úplně jiné. Velmi to doporučuji naprosto každému:)
Zdravím a díky za návod ?, ale mnohem více by mě zajímalo, jak naporcovat kuře upečené ?
Leni, v podstatě úplně stejně, anatomie kuřete se pečením nezmění.
Milá Flo, kuřata nekupuji a jen zřídkakdy jím (vlastní slepice nechávám zemřít stářím), ale zaujala mne ta housátka. I tady na vesnici je všeho dost, jen housátek ne. Asi nepřekvapí, že moje jediná husa je u mne na dožití a je jí již přes dvacet let. (Nekecám.) A proč nejsou housátka, proč jsou jen h……a? Protože na vesnici lidé taky raději zírají na Ordinaci v nějaké zahradě a na nákup jedou do hypermááárketu místo aby přemýšleli o tom, co jedí a trošku si mákli. Ne všichni, ale většina. Takže – dobrou chuť a moc díky za skvělé recepty a boží příběhy! Nelly
Ahoj všichni naporcovat kuře není tak složité,ale věřím,že ne všichni to umi.Co se týče mě tak kuřat jsem už naporcival mnoho,ale přesto je každá rada dobrá.Věřím ,že ti méně skušeni to příjmou jako dobrou radu.
Báječné;-) ještě zvládnout to kuře vykostit:-) to mi naštěstí vždy ochotně udělá moje paní řeznice:+))
Ahoj Flo, dobrá rada nad zlato, prima! Jen nechápu, jak požáry v Austrálii či ekovýkřiky choré pologramotné Gréty a médii podporovaná ekohysterie mají měnit moje stravovací návyky? Koaly nejím, klokany jakbysmet a že by moje uhlíková stopa (bože, to jsou pojmy) poklesla díky zvýšené spotřebě čočky a hrachu na úkor buřtů se mi fakt nezdá. Pokud jsi tím ovšem myslela necpat se nesmysly, přivezenými přes půl světa (jahody v zimě by měly patřit pouze pohádkové Marušce), pak ano.
Pokud by měl přesto někdo neodbytný pocit, že by měl vařit zeleněji, pak navrhuji vyhodit sporák a místo něj sehnat pěkně velkou lupu (vhodnou plochou čočku lze získat např. ze zadní části obrazovky starých televizí – recyklace). Kuře pak lze péci v celku na slunci a rychlost pečení řídit přibližováním a oddalováním čočky.
No a bude-li zataženo, může se zdravě postit.
Zdraví C.
Váš komentár ma dobre pobavil…
Tady to je o jídle, dnes konkrétně o porcování kuřat, ne o výchově k uvědomělému vegetariánství, ani o Gretě, kterou jste tu zmínil jako první vy. Pokud máte pocit, že je tu příliš přátelské a poklidné společenství, pak na internetu existují jiné možností, kde lze prudit úspěšněji. 😉
Pokud jsem se ovšem z dikce vašeho vpisku nedovtípil, že jde o humorný příspěvek, pak se omlouvám, že mám o humoru poněkud jiné představy.
🙂
Bod pro Bodíka! 🙂 Jsem sice jízlivý, ale skutečně to myslím v legraci. Navedla mě na to zelená poznámka Flo o pomoci planetě snížením spotřeby masa. To mi přijde taky humorné. Každý se smějeme něčemu, Bodíku. Mrzí mě, že nesplňuji vaše představy. Místo toho se docela dobře bavím…
Chov především dobytka je enormním zdrojem methanu, který je skleníkovým plynem. Kdežto pěstování zeleniny a ovoce CO2 spotřebovává. Možná to Flo myslela tak, možná ne. Gretu a ekohysterii nám sem prosím netahejte. To se sem přece nehodí :).
To, že nechcete měnit svoje stravovací návyky, je samozřejmě vaše věc.
Nicméně to, že má karnistická strava řádově větší dopady na životní prostředí než veganská je prostě fakt. (Ať už počítáte uklíkovou stopu nebo třeba spotřebu vody.)
A i když jíst lokální věci samozřejmě smysl má, ten rozdíl je oproti maso opravdu malý.
Takže bych vás poprosila, abyste si o dané problematice nejdříve něco zjistil, než se o ní budete pohrdavě vyjadřovat na internetu. Děkuji.
Zelenina CO2 spotřebovává, jistě, ale jen v růstovém cyklu. Po odumření zase CO2 uvolňuje. Otázka skleníkových plynů je daleko složitější. Jsou i jiné skleníkové plyny, daleko nebezpečnější a účinnější než CO2, které vesele produkujeme ve velkém. Dnešní evropský přístup k CO2 a „záchraně planety“ populistický JE. Symbolem této populistické hysterie je jistá (zde povinně nejmenovaná) záškolačka. Zlikvidovali jsme v posledních stoletích většinu fauny na Zemi, tedy i přirozený zdroj metanu. A naopak máme velkochovy. Šířit proto představy, že omezením spotřeby masa (jak jinak než likvidací velkochovů) ve prospěch zeleniny zachráníme planetu je blbost. Likvidujeme ve velkém plíce světa – pralesy, ničíme plíce oceánů – plankton, zasíráme planetu „po strop“ plasty, a jako odpověď porazíme kravku?? To dává smysl asi jako hromnička, zapálená při bouřce. Odmítám proto podobné úvahy, jako že mrkví bojuju za planetu a řízkem ji ničím. Asi tak 🙂
Jasně že to samo o sobě nestačí a problém je ohromně komplexní…rozhodně víc než abych si dovolila s někým debatovat, to náleží učenějším :). Ale myslím si, že je to lepší než propadnout nicnedělání, můžeme každý přispět alespoň svou trochou do mlýna. Pokud teda úplně nezahazujete myšlenku globálního oteplování, což je vaše věc :). Zrovna omezit konzumaci masa a raději si občas dát jen to opravdu kvalitní a humánně odchované mi nepřijde úplně marné. Pomůže to na mnoha frontách. Planetě (ač minoritně), farmářům zvýšením poptávky po kvalitním mase a v neposlední řadě zdraví (co si budem povídat, maso 1-2x každý den není úplně ideál).
Anno, souhlas. Oteplování nepopírám 🙂 pouze se nemohu dívat, jak z této problematiky dělají politici frašku, trhací kalendář, ekobyznys pro vyvolené a výkladní skříň vlastní hlouposti a nadutosti. Nicnedělání nepěstuji, hledám svoji cestu, jak přispět s vlastní trochou do mlýna. Nesmyslné nejedení masa to však určitě nebude… V minulosti zeměkoule bývalo i tepleji, a bez lidí. Je třeba kromě snahy o zlepšení také přijímat některé věci jako fakt a hledat způsoby přežití, a ne začít blbnout na kvadrát. Nekoncepčnost a chaotické populistické kroky, které začíná předvádět EU, jsou směšné, sebevražedné a v důsledku budou nepochybně kontraproduktivní. Rozložená ekonomika a energetika nezachrání nic, naopak. Obávám se, že přistoupíme-li na tuto hru, kterou EU rozehrává, se zlou se potážeme. I v tom vaření… což je téma, které nás tady zajímá a taky důvod, proč sezde, zdánlivě mimo mísu, o těchto věcech rozepisuji.
Codo, souhlasím. Díky za slogan: „mrkví bojuju za planetu a řízkem ji ničím“ :))).
A co se týká surovin, popravdě jsem ráda za to, že žiju v době a místě kde žiju. Za tu možnost výběru.
Já osobně vidím pouze jako pózu a módní výkřiky typu bio/eko/vega atd. v jídle pokud si člověk nic sám nevypěstuje nebo neodchová (protože v této době, a u nás, to je jen o lenosti vs. činech), nebo ještě lépe kupuje polotovary (ač raw a bio, ze všech koutů světa a v tuně obalu). To samé jako slow-fashion v módě od někoho kdo nic nedokáže=nechce ušít. Ale to už je mimo kuchařksý blog ;).
Ahoj Moniko,
díky. Jsem rád, že jsi pochopila, o čem píšu. Naopak já zase souhlasím s tebou (akorát nevím, co je slow-fashion). A není to na oplátku, prosím 🙂
Pro samé, ve všem vlezlé, moderní trendy (stravování nevyjímaje) se vytrácí podstata věcí a nakonec nám začnou nějací věrozvěsti tvrdit, co a proč máme jíst, říkat, myslet si a že jen oni vědí, jak nás mohou spasit. To už tu všechno bylo a nikdy, NIKDY už to nechci znovu. Lidstvo pitomí a nebo se nechává pitomět, a já se toho prostě účastnit nechci a doufám, že (ani nevědomky) nikdy nebudu 🙂
Tomáši, víš, že mám tvůj humor a tvoje názory ráda. Ale prosím, nenazývej člověka, se kterým názorově nesouhlasíš, jako pologramotnou záškolačku. To není fér. Když budou mít moje děti jiný názor, taky bys je tak tituloval? I já jsem jedna z těch matek, které nepovažují školu za nadpozemsky dokonalou instituci a trvám na tom, že chci mít nad svými dětmi větší kontrolu než škola. Diskutovat se určitě dá i bez ponižování a označování nálepkami.
EU samozřejmě není dokonalá, ale je to pořád to nejlepší, co teď máme. Naštěstí všichni máme tu možnost se zvednout a jít s tím něco dělat. Konzumní styl života, povýšení požitku nad rozumnou spotřebu, přispívá k 50 % produkce CO2. Patří sem životní styl ve městech, nakupování zbytečností, oblečení na jednu sezónu, plýtvání jídlem a potravinami, jízda autem, když to vůbec není potřeba. Jedna jediná generace přidala do atmosféry tolik CO2, kolik odpovídá oteplení při přechodu z doby ledové do doby meziledové. A tenhle trend se nelepší, naopak. V tomto kontextu umím chápat, proč je Greta tak radikální až militantní. Hospodářská zvířata spotřebují 90 % veškeré rostlinné produkce, proto omezením masa zůstane víc zemědělské půdy pro člověka. Prostě je jí dost i přes narůstající počty lidí na Zemi. Všechno je to propletené a nemá to bezbolestné řešení, ale určitě pomůže, když každý bude přemýšlet, za co přesně dává své peníze a co všechno jimi podporuje. Čili kam až výrobní řetězec vede a naopak co se s nakoupenými věcmi postupně stane.
Milá Flo,
díky za reakci. Grétu neurážím, pouze konstatuji zjevný fakt. Pokud někdo nechodí do školy a nemá ani základní vzdělání, je to pologramot a záškolák. Kdo chodí do práce je pracující člověk. Kdo do hampejzu, je kur… k a tak to pro mě i zůstane. Názorové nesouhlasy patří k rozmanitosti, a nelze nahrazovat svobodné názory politickou korektností. Není to nálepkování ani ponižování Gréty, je to jen můj názor a popis mnou viděných fakt bez příkras a sebenáhubkování. Já takhle napřímo myslím i mluvím. Gréta je mediální produkt a zneužitá holka, nicméně žádné dítě si podle mě nesmí otvírat hubu na dospělé a dokonce (jako v posledních dnech) vyhrožovat, že by se měli politici postavit ke zdi. To už není o názorech, ale o čistém ekoterorismu a naprosté nevychovanosti a asociálnosti. Parlamenty, schopné tleskat jim spílající Grétě pak nejsou parlamenty, ale spolky bezpáteřních pitomců. O EU se raději nebudu vyjadřovat, bohužel mám všechny indicie, milá Flo, že právě tvůj pohled patří mezi naivní. Za pár let si povíme a moc si přeju, abych to byl já, kdo se mýlí.
Co mi na celém ekohumbuku vadí je to, že se otázka ekologie ideologizuje a řeší se nepodstatné kraviny. Jsem technik a tak hledám a vidím ve věcech jiné věci než třeba člověk humanitního vzdělání. Stručně řečeno – zásadní věci se neřeší, skutečně globální znečišťovatelé se neřeší, ale řeší se kravka, guláš a kedlubna a symbolem změny mají být pitomé elektromobily, což je stejné plácání do vody jako třeba otázka biopaliv a pěstování řepky. Zase se za pár let zjistí, že to bylo „unáhlené“, že ta ekologie jaksi spíš utrpěla, než vyhrála…bože, cokoliv vnucované násilím a politickou ideologií (evropský tzv. zelený úděl není nic jiného) dopadne z principu špatně.
Milá Flo, vše je trochu jinak. Ale máš můj plný souhlas, že nadspotřeba a rozežranost doby je určitě přes limit a škodí. Ani mě nejsou tyto věci jedno, ale mám svoje způsoby řešení. Nikomu je necpu a jsou to věci mojí morálky a zodpovědnosti, žádný ideolog, politik nebo pologramotná záškolačka mi nebudou diktovat, co si mám myslet a co je správně. Howgh a měj se príma 🙂 Codo
Já s tím právě mám ten problém, že existuje spousta dětí, které by do školy chodit chtěly, jsou chytré, ale vzhledem k nějakému omezení prostě do školy nemůžou. A ty je takto šmahem označíš jako pologramoty a záškoláky. Chápu, co tím myslíš, ale slovo je silná zbraň, byť někdy nechtěná, a může zranit mnoho lidí, kteří na jeho sílu nejsou připraveni.
Nedá mi to, a musím to napsat, snad se nebudeš zlobit.. Když jsem začala číst, tak mě napadlo jedno jediné, ale hned mě to přešlo – jsi přece dáma! Za radu jak porcovat děkuju, každá rada dobrá..
A ještě jsem se pobavila – co jiného si přát!
Super článek, děkuji.
Ahoj Flo
Jsem kuchařka samouk. Tudíž se mi často stává že vynalézám to co už dávno vynalezeno bylo..? Takže je perfektní ale pracné svléknout kuře celé. Začít u velkého otvoru vzadu opatrně svléknout křídla i prsa a zůstane vlastně jen takový obleček na kuře. Naplnit nádivkou dle chuti.. Má to pouze jednu vadu.. Již 2x se mi stalo, že manžel aniž to tušil začal toto kuře porcovat jako kdyby mělo kosti..?
Přeji hezký den Věra
Dobrý den Florentýnko, tak to je vtipné, zrovna mám na prkénku kuře, které jsem včera koupila od manželů, kteří mají farmu na volný chov kuřat ? Jsem zvědavá na rozdíl v chuti a Tobě děkuji za návod. Já prsíčka používám do asijských polévek typu pho, ramen…
Dobrý den Flo, pěkné povídání opět. Děkuji za další příjemné počteníčko.Mám připravovat podklady pro účetního, přečíst si Tvůj článek bylo znatelně lepší!! Já první vyloupnu prsíčka bez kůže, líp se mi to drží, teprve pak odděluji stehýnka a křidýlka. Myslím, že by bylo ještě fajn popsat tak pěkně postup vykoštění kuřete na roládu. To už je trošku vyšší dívčí, ale když se sejde velká společnost, hodí se to umět. Ať se Ti daří a těším se na další…..
Ahoj Flo,
každý čtvrtek se moc těším na tvé příspěvky. Nejenže poskytnou recept či radu, ale jsou též velmi vtipné. Porcování kuřete je fajn, ale moc bych uvítala návod na vykostění kuřete, aby z toho šla udělat roláda. Bylo by to možné? Děkuji. Vlasta
Tak se dívám, že Iveta byla rychlejší!
Máme všechno ! Hromady sněhu na zahradě, sice ne housátka, ale kachňátka v líhni a kuřátka vykrmujeme ?
Tvůj návod na porcování kuřete mě jen utvrdil v tom, ze to dělám dobře? Díky za něj. A už se teda nebudu divit tomu, když si k nám někdo přijede pro kuřata a ptá se “a mohli bychom je dostat už naporcované?”
Dobrý den Florentýno.
Děkuji za milý článek a skvělý návod na rozporcování kuřete. Dělám to stejným způsobem. Ale opakování nikdy neuškodí. Hezký víkend. Mirka
Ahoj Flo,
navod je super urcite nejen pro zacatecniky. Bezmase obedy mi moc casto neprojdou takze jsem se naucila vyuzivat kazdy kousek. A z trochou kreativity muze byt z jednoho kurete i vic nez 4 porce. Osobne kupuju kurata vzdycky po 4. Mam pak 2 pytliky po 4 stehnech, pytlik s 8 kridlama a porcuju i prsa takze mam 2 pytliky po 4 rozpulenych prsickach na steaky (jen ta horni cast) , pytlik s 8 filetkama (ten ultrajemny kousek pod prsickem) a 3-4 male pytlicky s tema kouskama mezi prsem a filetkama do prikrmu pro prcka. Ze skeletu pak 3-4 krabicky vyvaru. A na mase z vyvaru si jeste posmaknou kocky nebo pes 😀 Muj muz uz navrhoval ze bychom mohli kupovat i pulky prasete ale do toho uz fakt nejdu 😀
Díky moc, na takovýhle článek jsem dlouho čekala, brzo vyzkouším. Ještě bych potřebovala podobný návod (nebo kurz) na porcování a vykosťování králíka :-).
Úžasný návod, pěkné počtení. Flo díky, jsi prostě naše JEDNIČKA!!!!! Jak ty to s námi umíš. Snad mezi námi není nikdo, komu by se recepty a návody nehodily. Vždycky obsahují něco zajímavého a nového. Je mi s tebou fajn.
Tak Ivi, mluvíte i za mne. I když už jsem se něco navařila, tak se vždy nějaká maličkost najde, kterou nevím.
Milá Florentýnko,
v prvním momentě jsem si myslela, že myslíš to, co tam zůstane po nevycválaných páníčcích pejsků, kteří to po milovaných tvorech z trávníku neuklidí. Toho obvykle na veřejných trávnících bývá víc jak těch housátek. Ale díky za návod na porcování kuřete. Člověk není nikdy dost chytrý, aby se něco nového nedozvěděl. Celé kuře peču jen když ho dělám s nádivkou. Jinak když koupím kuře, míváme z toho 4 jídla a ještě polévku. Odkrojím stehna, prsa a z kostry oberu lepší kousky masa, které by na ní zůstaly. Kostru dám uvařit. Jsme totiž pouze dva a tak jeden den jsou smažemé řízky z prsíček s bramborovou kaší. To, co od nich před tím odkrojím (ten menší skoro samostatný sval) dám stranou a s odkrájenými kousky naložím na čínu.. Druhý den jsou pečená stehna s bramborem a zeleninou. Třetí den je rizoto z masa z uvařené kostry s trochou dušeného hrášku a mrkve a čtvrtý den je čína buď s rýží nebo hranolky a obloha. Celou tu dobu nám obědy doplňuje čistý kuřecí vývar, do kterého zavařím buď kapání, opraženou krupisi na másle, zeleninu, rýži… zkrátka cokoliv. Je mi jasné, že pro větší rodinu by těch kuřat muselo být víc, ale vzhledem k tomu, že jsme dva staří lidé a jíme již menší porce (muž vždycky, já se o to snažím:-)) nám to na obědy stačí. A když to vezmu kolem a kolem, tak to vyjde i poměrně levně.
Moc děkuji za Tvoje týdenní zásilky, je to pro mě potěšení a každý čtvrtek nedočkavě čekám, co od Tebe přijde.
Milá Florentýnko ,rozporcování kuřete je dobrá věc akor když je více kuřat aspon je více masa když je velká rodina Děkuji za návod
Milá Florentýnko,to je trefa do středu terče,takový návod se vždy hodí. Občas pečeme kuře celé,ale to porcované využíváme jako mnoho pisatelů. Na vývar a kuřecí řízečky a nebo ,zrovna jako včera,na kuře na paprice. Ta housátka mě pobavila,zatím u nás sníh není,ale na trávníku se občas nejde jiný nález. Je mi veseleji,když vidím jak jsi vtipně naložená,tak se drž. Těším se na každý čtvrteční článek,jsou fajn. Alča
Ahoj FLo,
naprosto skvělý návod. Často míváme hosty a nevěděla jsem si tak úplně rady, jak rozdělit kuře, aby se někdo z nich necítil ošizen. Za Tvé vychytávky a podrobné rady ve všech Tvých receptech jsem fakt vděčná, a to už mám důchodový věk. Stále se učím… a to vařím každý den.
Ano, už dlouho si myslím, že koupit celé kuře a rozporcovat mě finančně vyjde lépe, naplním tím svůj minimrazák, udělám několik jídel… A nikdy jsem ho nekoupila, protože ho neumím porcovat 😀 Takže děkuji za fotonávod, bude se víc než hodit 😉
Ahoj Flo, děkuji za super návod i za milé počtení. Také tak porcuji kuře, ale od Tebe mi to přišlo lépe naporcované, než ode mne.Stále je co zdokonalovat. Hezký víkend, Zdena
Týý jo Flo! To je bezva, díky za to! Ne že bych kuře nikdy neporcoval, ale dělal jsem to asi spíš nějak intuitivně. A líbí se mi (ostatně jako na všech Tvých článcích), že mi k tomu dáš „vědecký“ základ. Takovou tu odpověď na nevyslovené „proč?“. Když nad tím tak dumám, vlastně ty Tvé články čtu hlavně kvůli tomu… 🙂
Každopádně mě v tomto článku ale zaujala jedna věc – ty máš 3 ruce? Nebo máš foťák namontovaný někde na hlavě (mimochodem zajímavá představa) a reaguje na nějaké hlasové povely? Nebo jsi prostě jen jednoduše zneužila nějakou „cizí“ ruku?
Pěkný nový rok!
Petr
Ahoj Flo, dnešní povídání o porcování kuřete je mi velmi milé, ač jsem sama, tak někdy
koupím celé a snažím se o rozporcování, ale podle tvých rad se mi to povede příště určitě lépe, díky.
Milá Flo
začínala jsem vařit někdy v 10 letech a porcování kuřete jsem tehdy pojala čistě intuitivně. Prostě kde se mi zdáo, že „připojen“ další kus těla, tak tam jsem to řízla. Velice mně těší, že to „moje“ porcování vlastně odpovídá tomu, co ty tady popisuješ…
Jinak na finanční úsporu vlastnoručně bouraného kuřátka jsem přišla také, navíc když v podnikové prodejně Klatovské drůbežárny dostáváme za odběr (asi za 100Kč útraty je razítko a za 10 razítek je jeden kus) kuře za korunu. To se také stane, že mi muž doveze tři kuřata naráz, takže já si je rozbourám, prsíčka naklepu a naložím do bylinek, česneku, trochy soli a oleje, upeču stehna a moje milované „biskupy“, a zbytek zajistí výborný silný vývar k dalšímu vaření.
K čemu jsem se ještě nepropracovala, to je roláda z kuřecího masa, dělaná z kuřete vykostěného v jednom kuse a naklepaného do plátku k zarolování. Nebyla by i tady nějaká nápověda?
Moc všechny zdravím, vaření ať se nám vede, protože láska prochází žaludkem A blíží se nám ten Valentýn, že…
Milá Flo, spousta lidí v mém okolí komentovala, že na porcování kuřete nic není, s tím souhlasím, ale věřím, že někomu to může dělat potíže. Pro mě bylo horší, když jsem se před víc jak dvaceti lety učila vykostit kuře na roládu, poprvé mi to trvalo hodinu, ale už jsem se dost zlepšila 🙂
Myslím si, že i tuhle radu by nejedna kuchařka či kuchař ocenili a já bych uvítala radu na roládu s dobrou náplní, ty moje jsou už ohrané.
Tak se budu někdy těšit 🙂 Jana
Milá Flo, díky za podrobný návod. Ještě jsem tak kuře neporcovala, vždy na 4 kusy. Příště vyzkouším naporcovat na více částí.
Dobrý večer,
Děkuji za návod, určitě vyzkouším. Už při čtení článku mě napadlo i to, co zmiňuje paní Šimča, a to vykoštění kuřete na roládu. Mohla byste Flo také přidat?
Děkuji za vaše inspirativní stránky.
Kamila
Milá Florentýnko……..díky za TVÉ skvělé rady…….jsi skvělá……jsi prostě 1…..milovaná národem. Těším se na další čtvrtky, čím nás opět potěšíš!!! Díky O.
Dělám to tak už dlouho, když si potřebuji udělat malou rezervu do mrazáku, naporcuji i dvě kuřátka. Finančně je to hodně znát a navíc mám připraveno maso na různá jídla a pro různé množství strávníků.
Milá Flo, připojuji se k předchozím a moc se přimlouvám za poskytnutí Tvého návodu na vykostění celého kuřete na roládu. Pokud přidáš recept na nádivku, tím líp! Díky, Miroslava
Milá Flo to je tedy debata na téma rozborka. Já jsem v tomto docela dobrá ale přesto jsem si našla v tomto receptu dobré rady…. Děkuji Šárka
Milá Florentýno,
děkuji za návod na porcování kuřete, jistě je spousta lidí, kteří to neumí. Já osobně kupuji celé kuře a naporcuji si ho podle toho na co budu porce používat. Většinou ho z části vykostím, abych měl kosti na polévku.
Milá Flo, moc děkuji, už mám kuře doma a jdu na to, každý týden jsi pro mě inspirací a tvé kuchařky mám stále po ruce. Přeji ti krásné dny plné sluníčka 🙂
Ahoj tato činnost mě nikdy nebavila a vlastně mi nikdy nešla. Díky tvým radám Flo jsem měla během chvilky kosti a odrezky na polévku, prsa a stehna. Dokonce jsem vážila a opravdu vše využila. Top!
Milá Florentýno, děkuji moc za tenhle návod! Včera jsem se o rozborku poprvé pokusila, je sice ještě co zlepšovat, ale žádný učený z nebe nespadl :-). Ještě bych potřebovala takhle poradit s králíkem, i když tam by se hodilo asi spíš vykosťování. Jo a navnadilas mě tak, že na podzim plánuju rozborku husy, pokud ještě na podzim budou existovat husy, lidé, elektřina a tak :-).
Magdaléna
Ahoj Florentýno, ahoj všichni.
Včera jsem dostal další z Tvých pravidelných čtvrtečních mailů. A tak jsem se dostal až k porcování kuřete. Léta jsem porcoval kuře jak tady popisuješ. ALE!!! Zjistil jsem, že jak odstraním křídla a stehna, prsa se zbytkem kostry (skeletu) se na zádech houpe a oříznutí prsou je pak složitější. Napadlo mne tuhle činnost pozměnit. Takže :
– Rozmotám stehna a odříznu sádlo a tu silnou kůži kolem vzniklého otvoru.
– Odříznu kůži u krku, případně krk.
– Najdu prsní kost uprostřed kuřete ležícího na zádech (jsem pravák) a tak nůž vedu od této kosti vlevo a levou rukou přidržuji stehno na téže straně. Řežu podle prsní kosti, žeber až nůž dole narazí na kloub křídla a kloub stehna.
Prsní sval poté mohu odříznout.
Tato polovina je pro tuto chvíli hotová.
– Na druhé straně, tedy na pravé, postupuji naprosto stejně. Levou rukou stále přidržuji kuře, buď za levé stehno nebo za očištěnou levou stranu hrudi. Mám tak při odřezávání prsních svalů neustále pevný hrudník.
– Nyní mám odříznuté oba prsní svaly.
– Vykloubím jedno ze stehen a oříznu proto v ideálním místě. Totéž s křídlem a také na druhé straně.
– Svaly za žebry proříznu směrem k páteři. Očištěný skelet pak zlomím, většinou uprostřed a v místě zlomu přeseknu páteř.
Tato práce trvá při troše zácviku něco kolem 2 až 3 minut.
Úprava prsních svalů je podle zamýšleného použití.
Ahoj, ať se daří a dobrou chuť. Dy
Prosím o návod, jak při porcování minimalizovat kontaminaci nářadí, kuchyně a rukou od případných zárodků salmonely. Děkuji Mio
Ruce chránit jednorázovými kuchařskými rukavicemi a kuchyň otřít dezinfekčním prostředkem k tomu určeným.