Křehké těsto na koláč volá k vyzkoušení v této roční době víc než kdy jindy.
Hned po přečtení seznamu surovin nejspíš zajásáte: to zvládne i dítě! Tohle těsto totiž obsahuje pouze tři položky: mouku, máslo a vodu. No dobře, ještě špetku soli. Vyrobit z toho těsto, rozválet ho do koláčové formy, upéct společně s libovolnou náplní a podávat jako slaný nebo sladký koláč opravdu dokáže každý.
Jenomže ne každému se povede těsto, které je opravdu křehké, jak praví jeho název. Těsto, které bez vynaložení velkého tlaku ukrojíte dezertní vidličkou a které na řezu nevypadá sraženě, nýbrž nadýchaně a vrstevnatě. Zdvihněte ruku, komu už se při pokusu o uklovnutí tuhého koláče na talířku stalo, že část koláče odlétla pryč a div že netrefila mezi oči někoho pobaveně přihlížejícího.
Ráda bych vás uklidnila, že za to nemohla špatná práce příborem, nýbrž špatná práce s těstem při přípravě koláče. A ráda bych vás vyzbrojila takovými vědomostmi a znalostmi, abyste už nemuseli malovat po každé návštěvě, kterou k sobě domů pozvete na koláč.
Proč je křehké těsto křehké
Pojďme si nejdřív říct, co vede k výsledné křehkosti těsta a co ji naopak spolehlivě zabije.
Už jsem naznačila, že hlavními součástmi těsta jsou mouka, tuk a voda. V prvním kroku smícháte mouku s tukem a potom přilijete tolik vody, aby vzniklo těsto, které se dá hníst a rozválet na placku. A přesně v tom, jak tohle uděláte, je celá ta věda.
Tuk
Jako tuk se nejčastěji používá máslo nebo sádlo, takže se nabízí logická otázka, zda se mají nejdřív rozpustit nebo zda se s moukou míchají v tuhém stavu.
Pravidlo číslo jedna zní, abyste vzali tuk tak, jak je, pevný z lednice, a rozsekali ho do mouky. Čím míň se budete tuku dotýkat teplými prsty, tím líp, ale k tomu se ještě dostanu. Vaším úkolem by mělo být vytvořit drobenku s kousky tuku velkými asi jako hrášek.
Čím líp zapracujete tuk do mouky, tím hůř pro výsledek. Když naopak v těstě necháte viditelné kousky tuku, způsobíte, že ty se při pobytu v troubě rozpustí, vsáknou do mouky a zůstanou po nich prázdné vzduchové kapsy. Jinými slovy, vznikne vrstevnaté a doslova křehké těsto. Čím menší kousky tuku, tím menší kapsy a tím menší křehkost. Čím víc propracované a hladké těsto, tím spíš se koláč nebude dát ukrojit. V těstě už totiž není žádná jiná ingredience, která by ho nadlehčila.
Mouka
Jednou z důležitých součástí každé pšeničné mouky je lepek. Bílkovina, která občas vyvolává alergie a nesnášenlivost, ale která dokáže vytvořit pevné nosné pilíře v jakémkoli nadýchaném těstě. Bez lepku těsto nevykyne a neudrží v sobě bubliny. Takové těsto nemá co podpírat.
U křehkého koláče je jasné, že o nějakou pevnost těsta tu vůbec nepůjde. Lepek je něco, co budete chtít upozadit a potlačit jeho efekt. Ale jak, když se lepek nachází v každé pšeničné mouce?
Za prvé, vyhněte se mouce s vysokým obsahem lepku, především chlebové mouce či speciální mouce na pizzu, ale sáhněte po úplně obyčejné hladké mouce, která vůbec nemusí být výběrová.
Za druhé, chovejte se k mouce tak, aby se lepek, který v ní je obsažen, nezačal příliš rychle projevovat. Jelikož se lepek probouzí tekutinou a nebo hnětením, na obojí si tu musíte dát pozor. Voda přijde do těsta až úplně na samotný závěr přípravy a finální hnětení se odehraje během pár vteřin, jen co by se těsto spojilo dohromady.
Uznávám, je to těžké ještě si s těstem chvíli nepohrát a nepomazlit se s ním v dlaních, když je tak heboučké a voňavé. Přesto si nechte svou slabou chvilku až na okamžik, kdy vás k ochutnávání a osahávání bude svádět hotový upečený koláč.
Příprava těsta
Lepek je důvod, proč byste tuk neměli do těsta zapracovávat prsty, ale nějakým jiným nástrojem. Teplo z vašich rukou vede k měknutí a rozpouštění tuku, to k vyvíjení lepku a těsto se pak tzv. spaří. Jinými slovy, bude tuhé a nekřupavé.
Tuk s moukou
Možností je tu hned několik a záleží na vás, která se ujme ve vaší kuchyni.
- Můžete si k ruce vzít jeden nebo dva příborové nože a tuk do těsta s trochou úsilí rozsekat. Jako za časů babiček.
- Stejně tak můžete tuk do těsta rozšťouchat vidličkou.
- Další vtipný způsob spočívá v nakrájení tuku na kostičky, smíchání s moukou, a pak rozválení válečkem na těsto. Občas akorát rukou promícháte směs, která se pod válečkem tvoří. Tuk touhle cestou vytvoří placaté vločky v mouce, což je značka ideál.
- S tukem a moukou si snadno poradí i kuchyňský robot. Máte-li nádobu se sekacím nástavcem, dejte do ní tuk, mouku a několikrát zapulzujte. Nenechte se tou rychlostí unést a přestaňte včas, jinak to budete mít moc najemno.
- A konečně existují i speciální kovové cukrářské kolébky, které tuk rozsekají a zároveň zapracují do mouky.
Jak přidat vodu
Když už všechno udržujete chladné a snažíte se tuk zbytečně nezahřát, i voda, kterou přidáte pro dokončení těsta, by měla být studená. Někteří autoři dokonce doporučují, aby měla teplotu kolem nuly, tedy abyste v ní nejprve vykoupali pár kostek ledu.
Poměry, které u křehkého těsta fungují, říkají, že tuku musíte vzít jen polovinu toho, co mouky, a vody sotva polovinu toho, co tuku. Na 250 g mouky tak přijde 125 g tuku a zhruba 50 ml vody, čili doslova pár lžic.
Vody tedy budete potřebovat jen velmi málo a budete ji přilévat postupně, abyste si včas všimli, že je na čase přestat. Funguje to asi takhle:
Do drobenky přilijete lžíci vody, bleskově promícháte a zkusíte trochu vzniklé hmoty zmáčknout mezi prsty, jestli už drží pohromadě. Pokud ne a stále se rozpadá, přilijete další lžíci vody, promícháte a test zopakujete.
Příliš mnoho vody způsobí, že těsto se bude při rozvalování lepit a po upečení navíc ztvrdne. Příliš málo vody a těsto se bude při rozvalování trhat a po upečení bude příliš drobivé.
Čas jako další surovina
Těsto je hotové, když ještě vůbec nevypadá jako těsto. Úplně stačí, když přilijete jen tolik vody, aby to pořád vypadalo jako chumel drobků, které ovšem nějakým zázrakem drží pohromadě, když je zkusmo zmáčknete mezi prsty. Čím víc byste se pak snažili přilít vody, tím hezčí těsto sice vznikne, ale tím hutnější výsledek dostanete.
Jelikož se tohle těsto zatím ještě nedá rozválet, musíte mu dopřát čas. Nemyslím dvacet minut, ale chci po vás aspoň dvě hodiny odpočinku v lednici. Odležení přes noc nebo přes den mu prospěje ještě víc.
Zabalte vzniklou hroudu do fólie, rozplácněte ji na placku a odložte do lednice. Když na ni pro dnešek úplně zapomenete, vůbec nic se nestane. Dokonce se nic nestane ani zítra.
Rozválení a přenesení do formy
Na tuhle fázi se vždycky nejvíc těším. Tady to totiž vypadá, že opravdu a konečně něco tvořím. Jenomže i u tak radostné události se hodí udržet temperament na uzdě a pamatovat na dobré kuchařské vychování.
Každý, kdo už někdy zkoušel rozválet kus těsta ví, že nejlíp se rozválí těsto podsypané moukou. Zde by to ale byla škoda, přidaná mouka totiž ubere na křehkosti. Protože hrozí, že se těsto přece jen bude chtít občas někam přilepit, ať už na vál nebo na váleček, dejte ho mezi dva kusy papíru na pečení nebo ho rozválejte mezi dvěma kusy potravinové fólie.
Pokud se ptáte, jak to udělat, aby okraje těsta tolik nepraskaly a netrhaly se, odpověď je snadná. Těsto se trhá a praská obvykle v místech, kde přejedete válečkem přes okraj. Když tedy válečkem nebude vyjíždět ven, ale budete těsto roztlačovat pěkně jen kolem prostředka a vnitřních okrajů, bude to vypadat o něco líp.
Zkuste se naučit tuhle šikovnou rutinu pro rozválení těsta: rozválejte trochu těsto v jednom směru, těstem pootočte o čtvrtinu kruhu po směru hodinových ručiček, a to samé opakujte znovu a znovu, až dosáhnete kýžené tloušťky a velikosti.
Jak pak těsto dostanete do koláčové formy, aniž by se potrhalo? Když už ho máte na folii, tak je to jednoduché. Horní vrstvu folie sejměte, na těsto položte koláčovou formu dnem vzhůru a pak to celé opatrně převráťte. Těsto upravte na místo a odstraňte i druhou folii.
Jinou možností je rozválené těsto přeložit na polovinu a pak ještě na čtvrtinu, takže se zmenší na rozměr, který snadno uchopíte do ruky. Takhle poskládané těsto položte do formy, aby špička čtvrtkruhu ležela přesně uprostřed formy, a pak zase těsto rozložte.
A konečně můžete těsto kolem dokola namotat na váleček a pak ho zase odmotat do formy.
Nakonec nezapomeňte těsto opatrně špičkou ukazováčku po celém vnitřním obvodu formy jemně vtlačit do spodního okraje. Pokud se vám přitom někde něco potrhalo, nebojte se a klidně záplatujte. Použijte na to útržky a přečnívající okraje těsta.
Co s přečnívajícími okraji těsta? Nejlépe se samozřejmě odkrajují ještě zasyrova, stačí na to pár rychlých tahů nožem. Má to však jistou nevýhodu – někdy se prázdný korpus při pečení smrskne, a jak zákony schválnosti velí, nesrazí se rovnoměrně, ale na jedné straně víc než na druhé. Pokud si nejsem jistá, že při zpracování těsta jsem dodržela všechna pravidla, že těsto bylo stále dobře vychlazené a nedošlo k jeho přepracování, raději předpékám korpus i s přečnívajícími okraji a seříznu je až po upečení, když je korpus ještě horký.
Pečení korpusu
Jestliže nechcete korpus předpékat, protože to znamená o trochu víc práce, uložte ho i s formou zpět do ledničky, než si připravíte náplň. Držte prostě těsto v chladu, co to jen jde.
Já si ale myslím, že byste korpus přece jenom měli nejdřív předpéct nenaplněný, když už jste si dali tu práci s těstem. Všude se to doporučuje, ale málokdo to dělá. Předpečený korpus je mnohem křupavější, protože se tolik nepromáčí vlivem náplně. A nepromáčí se proto, že ho lze po upečení snadno naimpregnovat.
Jak na to? Před vložením do trouby koláč trochu vidličkou propíchejte na dně a nasypte do něj něco drobného, pevného, kulatého, co už nikdy nebudete jíst — obvykle stačí trocha suchých bílých fazolí nebo hrachu. To zabrání tomu, aby se korpus zhroutil nebo vyboulil. Pečte při 180 stupních zhruba 8 minut, jen co by těsto zpevnilo, ale příliš nezměnilo barvu. Ihned po vytažení z trouby, ještě za horka, vysypte fazole a potřete předpečený korpus žloutkem nebo bílkem nebo rozšlehaným vajíčkem. To hned zatuhne a vytvoří tenkou, téměř nepropustnou vrstvu, čímž korpus opravdu dobře naimpregnujete a ochráníte před rozmočením pod vlivem tekuté náplně.
Před dalším plněním a použitím nechte korpus opět vychladnout, stačí na kuchyňské lince.
Dnes vám všechno tohle ukážu na příkladu jablečného koláče jako z francouzské pekárny, protože jablek je teď všude spousta a tak vám tohle experimentování nepoleze do peněz. Klidně ale můžete vzít náplň úplně jinou, pokud nějakou svou oblíbenou už dávno máte.
Kopusy se navíc dají plnit i slanými vaječnými náplněmi na způsob quiche. Aby se jejich náplň zbytečně nesrazila a zůstala pěkně krémová, je třeba dodržet zase další pravidla, která by ale vydala na samostatný článek.
Takže ještě poslední nápad na obměnu: korpus můžete naplnit krémem, který už nepotřebuje upéct a který se jen nechá ztuhnout v lednici, třeba čokoládovou pěnou. V takovém případě ale nestačí korpus jen předpéct, musíte ho rovnou jedním vrzem upéct, čili prodloužit čas pečení z 8 minut na 15.
Těžko najít něco ještě klasičtějšího, než elegantní francouzský koláč. Jeho základem jsou aromatická, se skořicí podušená jablka, navrch ozdobená plátky čerstvých jablek a po upečení potřená meruňkovou zavařeninou, která zajistí lesklý a jemně pikantní povrch.
Suroviny
- 250 g hladké mouky
- 125 g másla
- velká špetka soli
- 50 ml ledově studené vody
- sádlo, máslo nebo aspoň trochu oleje na vymazání formy na koláč
- 1 kg středně velkých jablek
- 1 citron
- 120 g cukru krupice
- špetka mleté skořice
- 1 vrchovatá lžíce meruňkového džemu
- trochu žloutku nebo bílku nebo rozšlehaného vajíčka na potření předpečeného korpusu
Postup
- Máslo rozkrájejte na centimetrové kostky a smíchejte je s prosátou moukou a solí. Pomocí dvou nožů máslo v mouce rozsekejte až na velikost čočky nebo půleného hrachu. Případně můžete použít robot s míchacím nástavcem, zapnutý na nejnižší rychlost.
- Jakmile se máslo v mouce rozdrobí a rozptýlí, přilijte dvě třetiny připravené ledové vody a krátce zapracujte. Těsto je hotové tehdy, když na to rozhodně nevypadá — stačí se jen dostat do fáze dostatečně vlhké drobenky. Poznáte ji tak, že když trochu těsta stisknete mezi prsty, kupodivu dobře drží u sebe, i když to, co je v míse, působí viditelně suše. Je-li však těsto i mezi prsty rozpadavé, přilijte ještě lžíci vody a opět krátce zapracujte - tímto způsobem pokračujte až do dosažení finální konzistence.
- Těsto rukama zformujte dohromady, vytvořte z něj menší placku, zabalte do fólie a uložte do lednice nejméně na dvě hodiny, ale lépe do druhého dne.
- Připravte si formu na koláč: vymažte ji nejlépe sádlem, nebo aspoň máslem. Pokud máte nepřilnavou, dvoudílnou koláčovou formu, ze které snadno vyndáte celý upečený koláč, až bude zcela hotový i s náplní, bod pro vás. Stejně ji ale lehce vymažte tukem.
- Odpočaté těsto rozválejte na plát silný kolem půl centimetru, měl by být o něco málo větší než koláčová forma. Nejlépe to jde mezi dvěma kousky potravinové fólie.
- Vyválené těsto přeneste do formy. Třeba tak, že ho přehnete napůl, položíte na váleček a opatrně dopravíte do formy. Váleček šetrně vytáhněte zpod těsta a těsto opět rozložte. Tím byste ho měli bezpečně a bez potrhání dostat na místo určení. Jemně, ale důsledně vtlačte do dolního okraje formy až ke krajům a zbytky těsta, které přečnívají přes horní okraj, odřízněte. Připravenou formu odložte zatím do lednice, aby se těsto nestihlo zahřát při pokojové teplotě. I to má totiž vliv na výslednou křehkost a rozplývavost korpusu.
- Pokud budete korpus předpékat, rozehřejte troubu na 180 stupňů a pak do ní rovnou z lednice přesuňte formu s těstem. Těsně před vložením do trouby korpus trochu vidličkou propíchejte na dně a nasypte do něj něco drobného, pevného, kulatého, co už nikdy nebudete jíst — třeba trochu suchých bílých fazolí. Pečte zhruba 8 minut, jen co by těsto zpevnilo, ale příliš nezměnilo barvu.
- Ihned po vytažení z trouby, tedy ještě za horka, potřete předpečený korpus žloutkem nebo bílkem nebo rozšlehaným vajíčkem. To hned zatuhne a vytvoří tenkou, téměř nepropustnou vrstvu, čímž korpus naimpregnuje a ochrání před rozmočením pod vlivem tekuté náplně.
- Před dalším plněním a použitím nechte korpus opět vychladnout, stačí na kuchyňské lince.
- Teplotu v troubě nastavte na 160 stupňů. Jablka oloupejte, rozpulte a zbavte jádřinců. Tři očištěná jablka nakrájejte na co nejtenčí půlměsíčky, vložte do misky a promíchejte se šťávou z poloviny citronu, aby zatím nehnědly. Zbytek očištěných jablek nakrájejte na kostičky a zakápněte šťávou z druhé půlky citronu.
- V kastrolu smíchejte cukr se 100 ml vody a skořicí. Přiveďte k varu, vložte jablka pokrájená na kostičky a zprudka bez zakrytí vařte, dokud se veškerá tekutina neodpaří, trvá to kolem 15 minut. Občas nezapomeňte promíchat. Uvařená jablka nechte zchladnout.
- Do koláčové formy rozložte na předpečený korpus uvařená jablka a uhlaďte stěrkou. Na povrch rozložte nakrájené plátky jablek do ozdobné vrstvy, vložte do trouby a pečte 40 minut, až okraj těsta půvabně zezlátne.
- Meruňkovou zavařeninu zahřejte v kastrůlku se lžící vody, aby povolila a proměnila se v přiměřeně hustou tekutinu k potírání. Pokud máte čas, ještě ji protřete přes sítko. Zatepla s ní potřete povrch jablek na upečeném koláči. Jablka tím naleštíte a zabráníte tomu, aby osychaly. Tohle je totiž kouzlo, které odlišuje nejlepší koláče od těch dobrých.
Tak mi dnes prozraďte: co vy a křehké těsto? Kamarádíte se? Jdete si ho raději koupit, nebo ho vyrábíte doma?
PS. Pokud se vám zalíbilo křehké těsto, mohl by se vám do sbírky taky hodit snadný cibulový koláč na plech, o kterém jsem tu už psala.
Moc děkuji! Konečně jsem pochopila, proč toto těsto mám vždy různé – jenom ne křehké 😉 Když v tomto případě je moc lepku na škodu, je šance na úspěch i s bezlepkovou moukou (kukuřičná, rýžová atd)?
Lucie, netroufám si na sto procent říct, že ano. On se ten lepek nakonec rozležením přece jen rozvine, jinak by se těsto nedalo rozválet, takže bych začala experimentovat postupně, měnila bych mouku jen z části a opatrně bych pozorovala, co to udělá.
Dobrý den, Flo
recept jsem, jako mnohé předtím, vytiskl i pro příbuzenstvo.Pokusím se o jeho realizaci asi o víkendu, nahromadila se nám spousta doma dozrávajících jablek, bude dobré, od kompotů a křížal, přejít i k dalším možnostem zpracování.
Dnes jsem si byl na nádraží pro magazín“ČD pro vás“, neuspěl jsem, z Prahy je to k nám na venkov poněkud větší flák cesty, prý až zítra…
Doufám, že Vás tam najdu – zdravím – Jaroslav S.
Tak doufám, že jsme se na tom nádraží nakonec našli a že jablečná změna měla úspěch 🙂
Ahoj Flo,
zase mě pokoušíš – zrovna včera jsem si ale říkala, že bych mohla zkusit upéct nějaký švestkový koláč, i když na křehké těsto jsem přitom ani nepomyslela. Mám jednu otázku k postupu – je nějaký zvláštní důvod, proč ho dělat na plechu místo v koláčové formě? Mám strach, že válečkem z toho bude buď šišatý patvar, nebo přepracované těsto.
Ano, má to důvod, náplně na švestkový koláč je málo a tedy není vysoká, takže by to ve formě vypadalo jako nedostatečně naplněný korpus. Toho rozválení se neboj, zkus ten postup, který jsem popsala, a budeš velmi blízko kruhu. A když ne, tak to trochu upravíš rukama nebo dokonce nožem 🙂
dobrý den,
úžasné – děkuji. Ještě potřebuji koláčovou formu
Ta se vždycky hodí, na podzim obzvlášť 🙂
Milá Flo, moc díky!!!
Myslím, že jsem pochopila :o)
Připojila bych se z dotazem na využití jiné mouky – šla by třeba celozrnná? (quiche jsem měla špaldový, ale jinak nemám vůbec představu, co by jiná mouka mohla provést s výsledkem.) A tvar formy by mne taky zajímal – je zásadní?
Mám chuť tvořit :o)
Díky, B.
Betty, špaldová mouka je v pohodě, to je v podstatě skoro pšeničná, takže to fungovat bude. Jiných druhů bych se trochu bála a zkoušela je jen po částech, viz výše. Tvar formy vůbec zásadní není, dej si to, do čeho chceš. Klidně i do formy na dort. Jen pozor na velikost, na průměr formy kolem 32 cm už nebudeš mít dost těsta.
Špaldová mouka se hodně „žvýká “ – smrskne se k jedné straně a vůbec tak laškuje když ji zpracovávám (pokud je opravdu špaldová), ale trocha trpělivosti a výsledek stojí za to. S jinou nepeču, tak vím o čem píšu 🙂
Děkuji za krásně sepsaný návod. Jen škoda, že nejsou fotky postupu. Ráda bych radši i viděla, jak má tedy těsto vypadat, když už je zpracované a musí do lednice 🙂
Luu, chápu, měla jsem to původně v úmyslu, ale někdy jsem ráda, že stihnu vyfotit aspoň výsledek. Tenhle blog není komerční časopis, kde by se to automaticky předpokládalo, takže mi snad promineš a zkusíš to a uvidíš sama, že na tom nic není.
Anebo se mi to třeba příště podaří dofotit.
Tak tento koláč asi dělat nebudu. Postup mě odradil. Nejsem cukrářka, raději peču buchty nebo štrůdl.
Aleno, jestli zvládnete štrúdl (a teď nemyslím závin z listového těsta, ale klasický poctivý tažený štrúdl), tak tenhle koláč je asi tak třikrát jednodušší.
Ahoj Flo.
Prvně bych ti chtěla poděkovat za krásný rozšiřující článek :). Křehké těsto jsem se učila dělat podle Snídaně u Florentýny a vytvořila jsem si na něm nebezpečnou závislost, hádám, že dnešním článkem se tento patologický stav notně prohloubí.
Za druhé bych ti chtěla poděkovat za to, co jsi pro mě za tu dobu, co jsem tě před circa dvěmi měsíci vygooglovala udělala. Rozhodla jsem se totiž, že už na koleji nebudu trpět hlady a modlit se, aby byl konečně víkend a já mohla zpět pod maminčina milující a neustále vyvařující křídla doplnit svůj gastronomický deficit. Tvoje stránky mi poskytly přesně to, co jsem hledala. Recepty popsané tak úžasně jednoduše, logicky a chronologicky, že jídlo snad může zkazit jedině zásah z hůry, z ČEZu nebo vzpoura techniky :). Zkrátka dala jsi mi to, co moje upracovaná matka bohužel, ač by ráda, nestihla a za to ti budu neskonale vděčná. Už pilně šetřím na zbytek tvých knih a doufám, že budeš pokračovat v tom, co děláš, protože to děláš „setsakra“ dobře.
Aničko, ty perlíš. Už si čtu tvůj komentář po třetí a vždycky jsem v něm našla nový vtip. Jsi milá a vtipná a báječná a já ti děkuju, že tu jsi! Flo.
Taky jsem zvedava na tu bezlepkovou mouku…
Viz výše 🙂
Milá Flo,moc děkuji za tento recept.Už se těším až ho upeču.Přeji hezký víkend.Jitka.
Díky, Jitko, měla jsem víkend mimořádně vydařený (asi tak jako Prázdniny v Římě) a tobě se doufám koláč taky vydařil.
Prázdniny v Římě miluji – je to nádherný film.
Ahoj Flori, díky za krásný a poučný mailík. Musela jsem se usmívat při čtení, konečně jsem pochopila, v čem spočíval celou dobu úspěch mým křehkých těst. Už jsem na to přišla – nedostatek času, věčný shon a spěch. Teď čas mám, ale zůstanu u zaběhlých způsobů. Výborný nápad s marmeládou, ještě jednou moc děkuji. Eva
Máš naprostou pravdu. U křehkého těsta a jehněčích kotlet se vyplatí nedůslednost a spěch 🙂
Zdravim vas,
dekuji za recept na krehke testo, ten se hodi vzdy. Ale na jaky prumer formy mi asi vyjde, 22, 26 cm nebo snad 30 cm? U receptu mi casto vadi, ze se toto neuvadi..Dekuji a preji vse dobre.
Adelaido, já bych to viděla na rozměr kolem 24-26 cm. Ono vždycky záleží i na tom, jak tence se podaří těsto vyválet. Někdy se začne trhat, aniž by dosáhlo cílené velikosti a dál už si prostě říct nedá. Myslím si, že to je moukou, ale ruku do ohně bych za to nedala.
Milá Flo,
děkuji za krásně popsaný recept. S těstem jsem však trochu bojovala, bylo by možné přidat nějaké fotky jednotlivých „stadií“? Nakonec se ale nechalo přemluvit a rozválet šlo 🙂 Koláč se povedl, jen mi nedošlo, že naše sladká jablka nepotřebují tolik cukru. Takže si důkladně osladíme sychravý den, což vlastně není na škodu.
Každopádně díky za krásné a poučné články, málokde se dozvím i důvod, proč se ten postup dělá tak, jak je uvedeno. A „bezdůvodně“ se mi to kolikrát dodržovat nechce. U Tebe na blogu je to jiná!
Také by mě zajímalo, jak je to s lineckým? To je také křehké, ale pracuje se se změklým máslem, ne?
Případně se hlásím o další článek na toto téma (též jsem narazila na pate brisee a pate sable, což je blízko tomuto receptu, že?).
Krásný den přeje Ina
Tiež ma zaujíma rozdiel medzi krehkým a lineckým… Chuťovo mi pripadajú veľmi podobné.
Ino, díky za vyzkoušení. Ono si tohle těsto dá vždycky říct, někdy mu člověk musí dát minutu nebo dvě na vydýchání z lednice a hned se chová způsobněji.
Linecké těsto obsahuje na rozdíl od dnešního receptu cukr a žloutky, takže se chová trochu jinak. Nicméně povahou je to taky v podstatě křehké těsto a čím míň se hněte, tím líp. Díky tomu cukru a žloutkům už ale není tak náchylné na přepracování. Pâte brisée je francouzské pojmenování pro křehké těsto z tohoto článku, pâte sablée je totéž, ale ve verzi s cukrem, čili jakoby linecké.
Rozhodně zkusím, občas nebo spíš velice často ho mívám po upečení tuhé a nepovedené. Teď věřím, že se mi povede na jedničku :).
Určitě jo 🙂
Mně se teda bohužel těsto nepovedlo a docílila jsem přesně opačného efektu – těsto bylo tvrdé, že nešlo krájet. Někde jsem zřejmě udělala chybu. Z másla, mouky, cukru a vody jsem udělala drobenku (na 300 g mouky 160 g másla, 6 lžic cukru a 5 lžic vody), jenže jsem se pak už bála přidat víc vody nebo těsto zpracovat rukama, takže jsem udělala jen hrubou kouli a dala do lednice. Po vyndání bylo těsto pořád drobivé, takže jsem ho do formy nadrobila a přitiskla prsty ke stěnám formy. Válet se opravdu nedalo. Možná jsem měla dát víc vody. Pomohly by mi fotky, jak se postupuje a jak má vypadat těsto ve finální podobě. Nevíte, kde jsem udělala chybu? Jak jsi, Flo, docílila tak hladkého těsta, jako máš zde na obrázku bez toho, abys tu drobenku pořádně zpracovala? Děkuji
Markéto, je lepší zkoušet tohle těsto nejdřív bez cukru, jako je napsáno v receptu v tomhle článku. A zcela jistě tam bylo málo vody, 5 lžic na 300 g mouky mohlo být málo, zejména pokud to byly normální lžíce na polívku a ne lžíce odměrné, které se v pečení používají a které mají 15 ml.
Ten test se spojením těsta mezi prsty funguje spolehlivě, zkoušela jsi? Když trochu těsta zmáčkneš silou mezi prsty, musí držet a být vláčné, nikoli se rozpadat. Hladké těsto pak vznikne v podstatě až rozválením. Ale nenech se zas tak moc zmýlit, je to foceno na velmi malou hloubku ostrosti a nevidíš tam všechno, detaily na fotce dost zanikly.
Děkuji Flo za odpověď, zkusím ho určitě znova a lépe… když už vím, kde byla ta chyba. Ještě jsem za svůj život moc koláčů neupekla, ale budu trénovat 🙂
Ahoj Flo a ostatní :),
tak jsem to taky zkusila – okraje byly krásně křehké, ale uvnitř bylo těsto měkké. Každopádně chuťově dobré :). Další pokusy zas někdy doma u rodičů, v doma Dvě je trouba plynová a ta je pěkně nešikovná.
Ve fázi „koláč s fazolemi vyndaný z trouby na lince“ přišel taťka „ty pečeš fazolový koláč?!, hm…“ pak přišel ve fázi „hotové dílo, koukejte všichni!“ „noo, vypadá to pěkně, jen si neumím představit, jak to bude chutnat s těma fazolema“ :DDD
V plynové troubě je to někdy alchymie, to je jasné 🙂
A fazolový koláč je nejvíc :-)))
Dobry den,
mockrat dekuji za naprosto vycerpavajici popis krehkeho testa, ktery jsem si nastudovala, kolac upekla a je bajecny, vysledek stal za to! Nejlepsi, co jsem kdy z jablecnych pekla. Myslim, ze i testo, ktere je mi strasakem, se mi konecne povedlo! Skvele, doporucuji dal 🙂 Hezky podzimni den preji.
Gratuluju, jsi šikovná! A díky za zprávu 🙂
Flo a můžu se zeptat jak se díváš na to, když se dá celý plech i s těstem před pečením ještě tak na 15 minut do mrazáku?:) Včera jsem to poprvé zkoušela s tartaletkama a mám pocit, že tak křehké těsto jsem ještě neměla. I když trochu tvrdé, ale možná ještě trochu zvlhne, testovala jsem jen hned po upečení a od té doby ještě ne…tak nevím 🙂
Radko, klidně. Čím studenější jde těsto do trouby, tím míň se „srazí“ a tím bude křehčí. Takže ano, s mrazákem to může fungovat, ale zase bych byla opatrná, aby to v něm nezmrzlo úplně.
Milá Flo, po letní pauze jsem skočila do podzimních pokusů po hlavě – jinak se křehkému těstu nedá říci. Dopadlo to bezvadně, ačkoliv mám dojem, že příště při jeho přípravě rovnou zavřu do ledničky. Drobné doplnění, přišlo mi praktické přehodit pořadí bodu 10 a 11, jablka na vršek ještě méně ztmavnou. Také jsem zjistila, že červená čočka je drobná, pevná, ale fakt málo kulatá. Nakonec se mi povedlo ji oloupat z korpusu a pečená (na másle) byla moc dobrá. Jdu zkusit zabalit kompot z bodu 11 do listového těsta, vůbec, ten pečený kompot měl u nás z celého koláče největší úspěch, nevděk světem vládne… :-).
Vše nej k narozeninám!!!
S tou červenou čočkou jsi mě ovšem pobavila 🙂 Díky za vyzkoušení, jsem ráda, že se s těstem hned kamarádíš.
Milá Flo,
jen hlásím, že ač příprava těsta byla dost stresující (před uložením do lednice těsto mezi prsty drželo, po lednici se rozsypalo, …), tak výsledná chuť těsta je skvělá! Příště už si budu jistější v kramflecích a nebudu šířit paniku, slibuji. Do dokonalé chutné jablečné náplně mi chyběla meruňková marmeláda, tak jsem udělala lemon curd jako studenou náplň (schvaluješ to?). Můj muž a kamarád byli spokojeni, já se nenápadně čepířila pýchou (chválili i polévku, od které jsem nic velkého nečekala a hlavní chod, totiž prsa v parmazánové krustě – zařazení do valentýnské etudy mi nějak nedošlo). Lámu si trochu hlavu se slanými náplněmi. Nechtěla bys to zařadit do seznamu?
Ještě jednou moc díky, jsem ti moc vděčná.
Betty
Zdravím,
ráda čtu Vaše stránky. Křehké těsto jsem naposledy použila na Tarte Tatin,který je tak lahodný, že se sní vždy v rekordním čase. Někteří koumáci si koláč kazí lístkovým těstem, ale je to celkem chabá náhražka. Těsto dělám prakticky jako vy, jen používám místo vody chlazenou smetanu.
Těším se na další recepty a rady. Pavlína
Skvělý tip s tarte tatin, Pavlíno, děkuju!
Tak jsem asi chápala špatně křehké těsto (jako matka třech dětí zřejmě už celá léta) – já to vždy „zalévala“ náplní, aby se kapku vsákla do toho těsta při pečení a těsto nebylo tak tvrdé. Takže jdu do jámy lvové a zkusím Tvůj recept. Snad se povede a návštěva mě neukamenuje betonovým koláčem. Drž mi palec!
Držím 🙂
Milá Flo, včera jsem se pustila do pečení křehkého koláče s hruškami v mandlovém krému (francouzská klasika Tarte aux poires). Korpus jsem nepředpékala, protože do pečení jsem se pustila pozdě večer a těch 10 minut na předpečení a další minuty na zchladnutí mi připadaly jako příliš velké zdržování. Koláč se zadařil – korpus je křupavý, ale pro mne je to příliš syté – už jsem nějak odvykla poctivému domácímu máslovému těstu.
Jitko, v tom je na druhou stranu krása poctivých moučníků, člověk se jimi nemusí natláskat k prasknutí, ale stačí ochutnat trochu málo. Mám radost, že jsi měla s koláčem úspěch.
Ahoj Flo, chtěla bych se přimluvit za článek o slaných koláčích, resp. náplních. Tipuju, že by to mohla být oblíbená večeře, případně i svačina do školy. Díky!
Napsáno na seznam 🙂
Dobrý den,
poprvé jsem četla Vaše vysvětlení křehkého těsta a moc se mi líbí způsob, jakým je třeba vnímat ingredience a vzájemné vlivy těch třech jednoduchých prvků – mouka, voda, tuk. V běžných receptech se člověk nedozví, jak a proč to všechno funguje dohromady. Hned v sobotu zkusím francouzský jablkový koláč a budu sledovat Vaše stránky. Děkuji.
Eva V.
Já děkuju, Evi. Právě tyhle typy zákonitostí vedou k tomu, že člověk nedělá zbytečné chyby v kuchyni a pozná, jak případně upravit špatný recept, aby vyšel skvěle. Držím palce s koláčem.
Zítra máme bezlepkovou návštěvu a doma máme spoustu jablek už 2týdny volajících po zpracování – tak jestli se vzmůžu, pokusim se o 100%bezlepkovou variantu – a dám vědět, jak to dopadlo 🙂
To je fakt výzva, snad se vše zadařilo.
Tak vyzkoušeno bezlepkově (směs na pečení FreeFrom) – zde je několik poznatků:
1) Vodou nešetřit (tolik): Použila jsem cca 2/3 vody z receptu, protože mi přišlo, že těsto po zmáčknutí při sobě drží – zhruba – ale když jsem ho pak druhý den vybalila po odležení v lednici, bylo téměř nemožné z toho vyválet placku alespoň o poloměru koláče. Dobrá zpráva je, že co se ulámalo, bylo pak ve formě poměrně snadné ke zbytku přilepit. Nevím, jestli by pomohlo nechat těsto po odležení trochu povolit. Takhle jsem měla pocit, že bych se stejně dobře mohla snažit rozválet na placku dětské piškoty.
2) Válet mezi dvěma foliemi. Já si naivně myslela, že když mám silikonový vál, není nutná spodní folie – což o to, těsto se mi vůbec nelepilo – ale přenést ho vyválené do formy v jednom kuse bylo nemožné – chvilku jsem dokonce uvažovala, že ho budu péct na vále :-D.
2) Nízká vrstva zátěže: Dřív jsem byla zvyklá dávat na těsto celé balení fazolí – teď se pod tím těsto vůbec nepeklo – takže doporučuju jednu, max. 2 vrstvy.
3) Menší teplota nebo méně času nebo silnější plátky jablek nahoře (je třeba si odzkoušet): To se už netýká těsta – ale s doporučeným časem a teplotou (horkovzdušná trouba Mora) se mi část svrchní vrstvy jablek (manžel je dle instrukcí nakrájel opravdu tence) spálila na troud už po půl hodině – ale když jsem je vyměnila za čerstvě nakrájená nová, stačilo deset minut na to, aby změkly, že se ani nedalo moc poznat, co je nové a co staré – těsto se za tu dobu nijak připalovat nezačlo, takže dílo bylo zachráněno.
4) Výsledek byl tak dobrý, že jsem se musela držet, abych ho nesnědla většinu sama – když už jsem se trápila s bezlepkovou variantou. 🙂
Díky za skvělý výzkum, to nemá chybu!
Ještě dodám, že dobrý se zdál všem – nejen mně – a bezlepková kamarádka byla zcela unešena 🙂 Takže – obrňte se trpělivostí a důvěrou, že málokdy se něco ve vaření pokazí natolik, aby to nešlo spravit, a jděte do toho 🙂
Musim rict, ze nejsem zdatna kucharka, tyhle stranky mi proto byly vzdy inspiraci a jidlo kuchtene podle zdejsiho navodu se mi vetsinou povedlo, jak melo. Dnesni pulnocni kolac vsak byl katastrofa, peklo se pres dve a pul hodiny a testo bylo stale uprostred syrove, takze za me toto testo uz nikdy vice. Btw. testo jsem mela ve forme rovnomerne, upeklo se po okrajich, protoze jsem sundala okraje z kolacove formy, formu pouzivam dlouhodobe, tak snad priste u jineho receptu 🙂
Pájo, péct tenké křehké těsto přes dvě a půl hodiny je opravdu divné, za tu dobu při uvedené teplotě by z koláče měl být uhel. Věřím, že bylo těsto vyrobeno správně, za poměry navíc ručím, takže je dost možné, že na vině je v tomto případě trouba a špatná teplota. Mrzí mě, že to nevyšlo. Flo.
Zdravím.
Měla bych dotaz. Dnes jsem pekla quiche. Použila jsem 500 g mouky, 250 g másla, sůl a asi 4-5 PL vody. Vypracovala těsto a dala ho na půl hodiny do mrazáku. Poté jej vyválela a upekla klasicky koláč. Nejprve jsem ho pekla půl hodiny samotný (jen zatížené těsto) a poté půl hodiny s náplní. Vše při 190°C. Po vytažení se mi ale těsto zdá hrozně drobivé, syrové a takové nechutné. Jako bych jedla mastný písek. Nevíte v čem je ta zrada? Nebo to tak má být? Dělala jsem to poprvé a nemám to s čím srovnat. Když si koupím třeba košíček z cukrárny tak není tak drobivý, ale možná je jejich postup jiný, nevím. Poradíte mi někdo? Děkuji.
Určitě to tak být nemá, těsto by nemělo chutnat jako písek. Do košíčků v cukrárně se nejspíš dává sladké křehké těsto, takže asi něco maličko jiného. V tomhle případě za drobivost, suchost, nechutnost může nejspíš krátký odpočinek v mrazáku. Jednak se pod bodem mrazu zrání těsta zastaví, místo aby pokračovalo, a druhak půl hodiny fakt nestačí a nenahradí dvě hodiny v lednici. Tuk pak při pečení uteče z těsta a nechová se tak, jak se od něj očekává.
Ahoj Flo,
je mi čtrnáct a v životě jsem nic nepekla – včera jsem se ale nějak proklikala na Tvé stránky a rozhodla se udělat rodičům překvapení jablečným koláčem. Nejen, že byl výborný, ale taky jsem překonala strach ze všech těch tlačítek na troubě a tvrdého, nebo naopak nedopečeného těsta. Chtěla bych ti moc opravdu moc poděkovat za to, co děláš. 🙂
Tamaro, tak to jsi určitě rodiče překvapila, jsi úžasná, že jsi pro ně chtěla nachystat něco vlastnoručně upečeného. Tak ať se ti daří i další kousky.
Florentýno, děkuji za zcela pochopitelný návod. Těsto už odpočívá v lednici a myslím, že vypadá přesně tak, jak má. Na rozkouskování másla v mouce jsem použila drátěnou šlehací metlu, kterou jsem předem trochu pokrájené máslo rozšťouchala a jen občas promíchala s moukou. Bylo to méně pracné než dvěma noži. Snad se povede i celý koláč.
Děkuji za skvělé rady, jak dosáhnout křehkého těsta. Máslo jsem dávala ještě zmrlé z mrazáku a myslím, že i to napomohlo k tak výbornému výsledku.
Je to už nějaký čas, co jsem narazila na tyhle stránky-no a už mám doma tři kuchařky :-))) To těsto byl tedy boj, nakonec jsem vzala velké prkénko, na něj vysypala mouku s pokrájeným tukem a dlouhým kuchyňským nožem sekala a pootáčela, až z toho bylo něco jako drobenka. Ale rychlé to rozhodně nebylo???? A před vložením do lednice zhňácala do koule a pak do placky, ale nějaké to zpracování tam rozhodně bylo.
Koláč zkouším slaný s řepou podle Večeří, ale je v troubě už 40min a je pořád bledý jako měsíc, tak snad se k dobrému výsledku dopracuje…
Dopracoval, testo dopadlo paradne! Je dokonce lepsi nez napln:-))) Takze i kdyz je s nim clovek na pochybach, je to ono!:-)
Dobrý večer, děkuji za přesný popis postupu. Je skvělé, že objasníte záludnosti! Těsto dopadlo dobře 🙂 i když v průběhu jsem to chtěla vzdát a vyhodit. Je opravdu těžké dělat něco sám poprvé, hrozně těžko se všechno odhaduje a hodnotí. Takže díky díky!!! Nedávno jste nás zachránila před tvrdým biftekem.
Je možné vyrobit těsto do zásoby? Nechat třeba den v lednici a pak zamrazit? Děkuji, Zuzka
Zdravím, chtěl bych se zeptat, jaký je vlastně ten „originální“ francouzský recept..anebo je jich více různých? Na internetu jsem našel jak verze jako ta Vaše se základem z povařených jablek, tak “ custard“ verze se základem z mletých mandlí..případně..která je podle Vás chutnějsí?:)
Díky
Same, hádám, že se ptáte na náplně? Tady asi spíš půjde o individuální chutě, koláč, který bude můj nejoblíbenější, se vůbec nemusí shodovat s žebříčkem jiných lidí. Ale za mě vede citronový se sněhovou peřinkou nebo jablečný.
Díky za odpověď:)
No chtěl bych zkusit koláč s jablkama a když si to „vygooglim“ tak mi to najde variantu buď s povařenými jablky pod horní vrstvou jablek nakrájených anebo tzv „Tarte Normande aux Pommes“ a tam je pod těmi jablky mandlový krém – frangipane..tak to je teď dilema 🙂
Milá Flo, moc děkuji za tyto super stránky a čtivé počtení (píšeš tak trefně, že některé články musím po večerech číst nahlas partnerovi:-). Ovocný pie z křehkého těsta jsem zkoušela už několikrát, ale vždycky řeším stejný problém – těsto v troubě rychle změkne a mě pak ten krásný ozdobný okraj sjede dolů a je fuč. Zkoušela jsem těsto ve formě trochu vychladit (ne moc, používám skleněnou formu) nebo i zapnout horkovzduch, ale nic nepomohlo a problém je pořád stejný… Nemáš nějaký tip, v čem je zakopaný pes? Může to být např. tím materiálem formy? Díky a už se těším na další pečení!
Petro, pokud tě těsto takhle zlobí, klidně zkus tuto fintu: kraje těsta odkroj až těsně po upečení. Tak je budeš mít zarovnané s formou 🙂
Dobrý den, křehké těsto jsem zkoušela už několikrát se střídavými úspěchy. Snad jsem po přečtení Vašeho článku vše správně pochopila a těsto bude už vždy stoprocentní. Jen mám jeden dotaz, zátěž proti vyboulení (luštěniny apod.) dáváte na korpus na pečící papír? Nenašla jsem v článku o tom zmínku ale přímo na korpus se počítám nedávají??
Ano, na pečicí papír je to trochu lepší, ale jde to i bez něj.
Dobrý večer.
Dnes jsem se rozhodla, po mnoha neúspěších, vyzkoušet těsto dle Vašeho postupu. Koláče jsem měla vždy tvrdé. S nadějí, že tentokrát uspěji jsem se vrhla do práce. No a co se nestalo? Při té své vášni, kdy mám už těsto dávno v lednici, jsem si uvědomila, že jsem ho neosolila 🙂 Co s tím? Budu ho plnit cibulovou náplní, ale přeci jen neslaná mouka… Děkuji za radu. Martina
Martino, teď už nic, nechte to být. Maličko víc osolte náplň. Ono to bude OK.
Zdravím Vás všechny, speciálně Vás, Flo 🙂 Mám jeden tip – nahraďte v těstě vodu vodkou! Ano, vidíte dobře. Ledově vychlazenou, ideálně přímo z mrazáku. Nebojte se, že by pak koláč nebyl vhodný pro děti. Alkohol v troubě velice snadno vyprchá a tím, jak se vypařuje a expanduje, pomůže udělat těsto ještě křehčí.
Těsto jako kámen
Milá Flo, děkuju za výborný recept. Zkouším koláč právě péct, držím se Vašeho receptu, pouze jsem ho chtěla udělat zdravější a dala jsem do těsta 210 g hladké mouky a 40 g špaldové. Nevíte prosím, jak se špaldová mouka chová? Vytáhla jsem z lednice těsto jako kámen…. Nikdy předtím jsem křehké těsto nedělala, nevím, jeslti to je normální.
Křehké těsto dělám prakticky stejně, jako je zde popsáno, jen si hodně ulehčuji práci tím, že ztuhlé máslo místo krájení na kostičky strouhám na hrubém struhadle. Je to pak celé mnohem snazší a rychlejší.
Já říkám koláčům z křehkého těsta „koláče, které už nikdy nebudu dělat“ – nakonec to teda vždycky nějak dopadne a ne úplně špatně, ovšem bývá to boj – jak se snažím těsto nezahřívat, většinou skoro nedrží pohromadě, v ledničce ještě ztuhne a vyvalování se z velké části mění ve vymačkávání přímo ve formě :-). Zlatý tažený štrůdl :-)! Ale až zase přijde čas, určitě vyzkouším tvůj návod a to by bylo, aby to konečně jednou nešlo jako po másle!
Křehký koláč jsem chtěla zkusit jako základ pro špenátový quiche. Recept jsem si četla večer při kojení roční dcery. Když jsem dočetla k bodu, že těsto se má nechat odležet, tak jsem se do něj ještě, asi v deset večer, pustila ať můžu druhý den péct.
Těsto mi šlo krásně spojit skoro bez vody. Šlo celkem hezký i válet přes papír. Když jsem ho předpekla, tak skoro zmizely okraje a uprostřed plavala louže másla. Tady jsem zapřemýšlela jak ho namazat tím vejcem. Nicméně jsem ho naplnila a upekla. Byl výborný a těsto se opravdu dost rozplývalo, ba až teklo, ale špenátová náplň s ricottu a vejci to podržela.
Dnes mi recept znovu vyskočil na stránce, tak jsem ho ještě jednou přelítla a zjistila jsem, že jsem omylem obrátila poměr másla a mouky 😀 na 125 g mouky jsem dala celou kostku másla a vůbec mi to nepřišlo divné 🙂
Quiche se snědl, všem chutnal i když dodali, že „spodek je dost mastný“ 😀 teď už vím proč 😀
Příště už správně 🙂
Chuťovo výborné! Len sa musím ešte trochu pohrať s časom a teplotami. Prvý pokus: Pri pečení v sklenenej forme 8 minút pri 180°C nestačilo na predpečenie korpusu, cesto bolo pod fazuľou a papierom ledva-ledva prehriate. Asi je veľký rozdiel piecť to na plechu a v skle. Po pridaní jablkovej náplne a finálnom dopečení 40 min./ 160°C som cítil pri koštovke po vytiahnutí z rúry v ceste ešte určitú „surovosť“ či vlhkosť, akokeby cesto nebolo úplne prepečené, takže som koláč dával naspäť do rúry a pridával minúty naviac, ďalších asi 20-30 minút, až sa nakoniec začali chytať jablká na vrchu, ale potom cesto už bolo chuťovo ok, prepečené. Druhý pokus, o pár týždňov neskôr: Predpečenie korpusu: sklenená forma, 20 minút/160°C, cesto bolo vizuálne trošku viac prepečené ako pri pokuse č. 1, ale aj tak žiaden zázrak, spodok mi aj tak pripadal ešte celkovo neprepečený. Okraje cesta dostali trošku farbu, jemný náznak, ale spodok prikrytý fazuľou na papieri akokeby bol uzavretý a neprepiekal sa tak ľahko. Po pridaní náplne sa to ďalej všetko pieklo 45 min. pri 170°C. Po 45 minútach už boli zase trošku, veľmi jemne, chytené jablká na vrchu. Koláč ale vyšiel chuťovo dobre – cesto bolo tentokrát úplne prepečené, nebolo potrebné pridávať žiadne minúty naviac. Vychádza mi, že v recepte uvedených 160°C/40 min. vypadá byť zvolené rozumne, aby sa nechytali jablká na koláči. A toto bude dobré asi dodržať. Ale na dobré predpečenie korpusu v sklenenej forme musím pridať čas naviac. Keď bude pokus č. 3, tak skúsim 170°C/25 minút na predpečenie korpusu, ale tentokrát už bez papiera a možno aj tenšia vrstva fazule, hádam sa ten spodok cesta viac prepečie. A po pridaní náplne dám max. 40 min./170°C a uvidím čo z toho vypadne. Koláč z pokusu č. 2 mal jemne zlatistú farbu okrajov, to bolo takmer ideálne, len ten spodok je vždy trochu vlhkejší – asi je to tým nedopečením dna pri predpečení a prenikaním šťavy do cesta. Aj keď poctivo potriem dno koláča, myslím, že keď je to neupečené, tak asi to ten žĺtok dobre neuzavrie. Na spracovanie cesta som používal vychytávku spomenutú vyššie – nastrúhanie zmrznutého masla na strúhadle priamo do múky. Perfektný zlepšovák!
Opravdu výborný vysvětlující článek, díky!!!
Asi zbytečná otázka, ale může se těsto povést i z Hery místo másla?
Já bych se moc přimlouvala za ten recept na quiche 🙂
Dobrý den, jsem docela laik v pečení sladkého, zacala jsem se sladkým pozdeji, ale jinak varim slušně. Muj syn jí pouze cheesecake, jelikož je dost časově náročný, chci zkusit tak trochu nepečený. Miluje Lotus sušenky. Muj dotaz zni, jelikož „nepečené“ mi přijde divné a hlavně toto křehké těsto se naučit bude velmi praktické do budoucna umět. U mne umět znamená „dokonalost“, jsem dost pečlivka. Takže, Florentýnko, mohu nejak zkombinovat krehke testo a k tomu ještě „těsto“ ( jsou to jen sušenky s maslem, že ) na cheesecake? A dokončit už bez pečení, jen dát krém a mám čerstvé maliny. Je to nějak reálné? Prosím o Vaši radu a předem děkuji.
Děkuji za super popis na křehké těsto a foto hotového koláče nádhera. Pár jablek ze zahrádky máme tak skvělá inspirace.U nás ovoce hodně na jaře pomrzlo. Hezký den Hana
Přiznám se bez mučení, že křehké těsto ještê nikdy nezkoušela – snad se k tomu letos dokopu.
Ale co màm jednou provždy vyřešené – to je věk. S kamarádkama jsme se rozhodly, že je nám pětatřicet a nikdy nám víc nebude. Tím pádem se pořàd cítíme skvěle – doporučuji vyzkoušet.🤩
Ahoj Flo,
pečení je alchymie, ne vždy vše vyjde podle představ. Řešila jsem co upéci z jablíček, tak vyzkouším recept od Tebe. Díky
Milá Flo,děkuji za recept,vypadá moc dobře,zkusím.M
Jablek mám hodně, děkuji za recept, vyzkouším
Tak jsem tedy velmi zvědavá milá Flo jak to s tím mým koláčem dopadne, pro milou návštěvu zkusím uklohnit.. Snad pak neutečou.. Děkuji za recept který jak vidno vysvětlí dopodrobna postup tohoto křehkeho tajemství. S pozdravem a tajnym přáním ať to dopadne. Šárka
Milá Fló, mám radost z receptu. Už se moc těším až ho v sobotu zkusím. Ingredience mám vždy a pokud s ním doma uspěju, bude během zimy na stole víckrát 🙂 Už jsem málem zapomněla na takovou dobrotu. Tak snad se podaří.
Hezké podzimní dny 🙂
Mockrát děkuju a přeju všechno nejlepší! 🌺
Ahoj Florentynko,
Tak tohle je presne to, co jsem potrebovala vedet. Diky moc za podrobne vysvetleni celeho postupu. Hned zitra se do toho pustim.
Milá Florentýnko,
ač jsem kuchařka tak pekařka nejsem v žádném případě 🤓.Když jsem se pustila do křehkého těsta vždy to byla katastrofa.Díky Tobě už vím proč,hňahňala jsem se v tom moc rukama 👎.Skusím to dle Tvého receptu a uvidím.Jinak Ti moc přeji aby jsi si připadala jen mladá a se všemi nástrahami života se poprala a zvítězila. Také jsem měla problémy a už je fajn a ač jsem podstatně starší než Ty připadám si zase mladší 👍🤗.Móóóc zdravíčka a štěstíčka Ti přeje Jana 🍀🍀🍀
To není recept – to je popis laboratorního pokusu. To se mi na Vašich receptech líbí.
Díky za recept. Zkusím. Jablka v moučnících mám ráda.