Kuře na kari a jiná indická jídla mě z nějakého důvodu poslední dobou přitahují jako magnet. Snad proto, že už jsem gulášů pár uvařila a hledám změnu, snad pouze proto, že se mi cizokrajné suroviny a koření čím dál tím víc pletou do cesty, těžko říct.
Nechci si hrát na autentickou indickou kuchyni, chraň mě svatý Vavřinec a nejbdělejší čtenáři k tomu. Nadále zastávám názor, že na indickou kuchyni je třeba stavit se v Indii, kde se na chuti jídla podepíší místní suroviny, místní koření, místní zkušené ruce a místní podmínky pro vaření.
Přestože jsem už nohu v Indickém oceánu smočila a kurz o místní kuchyni jsem tam taky absolvovala, stejně nadále vůbec nerozumím slovům jako je korma, tikka masala, garam masala, biryani nebo papadum. Jen mi pěkně znějí a ráda si je opakuju pořád dokola. Je to jako kdyby člověk při vaření pronášel tajemné čarodějnické formule a přivolával vyšší mocnosti, aby tohle jídlo zajistilo nehynoucí obdiv všech, kdo ho ochutnají.
Co to je kari
Asi by se ale slušelo vysvětlit, co se doopravdy skrývá pod slůvkem kari. Pokud myslíte, že ten sáček z regálu s kořením, který má tohle slovo napsané na obalu, tak ten to opravdu není. Jestliže už ho máte doma, možná je právě teď čas udělat mu pápá a nenechat se jím dál omezovat v rozletu. Kari je totiž cokoli dušeného, aromatického, plného zajímavých svěžích chutí a taky koření, pocházejícího hlavně z indické kuchyně. Může to být zelenina, luštěniny, ale taky maso nebo ryby.
Kari prášek pravděpodobně vzniknul někdy v 18. století, sice v Indii, ale s jasným určením pro západní civilizaci. Prý aby si kolonizující britští důstojníci mohli vařit kari i po návratu do své vlasti.
Proto jistě chápete, jak omezující by bylo skončit u jednoho sáčku s nápisem kari. Svět těchto jídel je neuvěřitelně rozmanitý, a ač se některá z nich zdají v našich podmínkách naprosto nerealizovatelná, jiná se dají i ve středoevropské kuchyni poměrně úspěšně napodobit, protože nejsou tolik náročná na exotické suroviny. Třeba moje dnešní kuře na kari, ve kterém se kokosová chuť rozplyne v průběhu přípravy a dá vzniknout něčemu novému, lepšímu, zajímavějšímu a přesto dostupnému. Kdysi jsem ho našla v knížce 660 curries od oceňovaného autora jménem Raghavan Iyer.
Moje kuře na kari
Vycházím ze tří koření, která se obvykle v kari směsích objevují: římského kmínu, koriandru a kurkumy. Klidně si to doplňte třeba ještě zeleným kardamomem nebo špetkou mleté skořice, chybu určitě neuděláte.
Dál přidávám čerstvý zázvor a česnek. Chuťový objem doháním nejen rozmixovanými arašídy nebo madlemi, ale taky kokosovým mlékem.
Kokosové mléko v jídle obzvlášť miluju. Líbí se mi, jak při delším vaření ztrácí svou kokosovou příchuť a zůstává z něj jen hebko, husto a sametovo. Můžete se spolehnout, že ho chci mít v každém kari, které uvařím, ať už je to kari kuřecí nebo třeba zeleninové.
To všechno vede k tak báječné souhře, že nelze než hvízdat nadšením. Připravte se tedy, že dnešním receptem můžete být naprosto uchváceni a že možná nadobro zlomíte vařečku nad recepty, které se sice skývají za kari koření, ale přitom vůbec nejsou dost kari. Nemůžete říct, že jsem vás nevarovala.
Obměny
Předávám vám svůj recept na kuřecí kari, ale vřele vám doporučuju sem tam vyměnit maso za jiné, vhodné na dušení, nebo klidně i za dýni, jak vidíte na fotkách.
Stačí jedna středně velká máslová dýně a kokosového kari je hned plný hrnec. Pravda, pak ho ještě doplňuju cizrnou, protože mi jinak přijde příliš hladové. K dýni se chovám úplně stejně jako k masu. Nechám ji nejdřív opéct na tuku, potom ochutím a podusím doměkka.
Suroviny
- 800 g vykostěných kuřecích stehen bez kůže
- 1 plechovka kokosového mléka (nikoli smetany či tzv. krému)
- 3cm kousek čerstvého zázvoru
- 3 stroužky česneku
- 20 nesolených vyloupaných arašídů nebo mandlí
- 1 lžička koriandrových semínek
- 1 lžička římského kmínu
- 1 lžička semínek kardamomu, vyloupaných z tobolek (ideálně zelených)
- 1/4 lžičky mleté skořice
- 1/4 lžičky mleté kurkumy
- zhruba 1 lžička hrubé mořské soli
- 2 lžíce oleje
- 1 větší cibule
Postup
- Zázvor oloupejte a nakrájejte nadrobno. Česnek oloupejte, každý stroužek trochu rozmáčkněte a nakrájejte nadrobno. Maso opláchněte, osušte a rozkrájejte na větší kousky, zhruba velikosti sousta. Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno.
- Koriandr, kardamom, římský kmín a zarovnanou lžičku soli rozdrťte v hmoždíři a prosijte sítkem. Zachycený zbytek koření znovu rozdrťte a prosijte, a to, co i přes veškerou snahu a důraznost tloučku zbylo v sítku, vyhoďte. Stejně to jsou hlavně tuhé slupky.
- Plechovkou s kokosovým mlékem důrazně zatřepte, aby se trochu spojil oddělený obsah, a otevřete ji. V úzké vysoké nádobě rozmixujte ponorným mixérem polovinu kokosového mléka, zázvor, česnek a arašídy. Pokud máte rádi pálivé, můžete ještě přidat očištěnou, semínek zbavenou zelenou feferonku. Vznikne hrubá řídká pasta, která bude vypadat, jako by byla sražená.
- V širším kastrolu rozehřejte olej. Vložte kousky masa a zprudka je opékejte, dokud se na spodní straně nezatáhnou a nezačnou zlátnout, asi 3 minuty. Pak je otočte a zopakujte to i z druhé strany. Jakmile se maso opeče, přidejte cibuli a všechno koření. Ještě asi minutu míchejte, až cibule změkne a zprůsvitní a koření se rozvoní.
- Potom zalijte ochuceným kokosovým mlékem a zbytkem kokosového mléka a přiveďte k mírnému varu. Zakryjte poklicí a nechte zvolna pobublávat a dusit 20-25 minut, až maso příjemně změkne.
- Podávejte zásadně s dušenou rýží, posypané nasekanou koriandrovou natí, je-li vám příjemná, a nechte se unést výraznými a přesto křehkými vůněmi. V chuti vás překvapivě nepřekvapí kokos, jak by se na první přečtení receptu mohlo zdát, zato budete mít pocit, že je vše v zajímavé, nenapodobitelné harmonii.
- A pak si ještě představte, jak k vám klidným, meditačním hlasem promlouvám, že tohle je jen jedno z mnoha set různých druhů kari, které si doma můžete připravit, aniž byste se dotkli prášku, co se nazývá kari koření. Óóómmmmm!
PS. Pokud vás indická kuchyně zajímá, vřele doporučuju sledovat blog Michaely Samant, případně si pořídit její knížku Jak chutná masala. Otevře vám svůj pohled na to, jak se věci v indické kuchyni doopravdy dělají. Třeba se i zdejší čtenářka Michaela M. podělí o své zkušenosti a nápady, jak si kuře na kari připravit ještě jinak. Je úžasné, jak rozmanitý svět vaření je, a o indické kuchyni to platí mnohonásobně.
Díky za recept, bohužel, sdělovat někomu , cokoliv po desítkách let, asi už nestačím, pro jistotu jej předám v rozmezí několika dní – osmdesát mi bude v prosinci.
Získaný recept – je vzpomínkou na mou velice hodnou tchyni, jsou to u nás doma placky, známé pod názvem „patenty“. Pekla je z bramborového těsta na plotně kachlových kamen, sypala je mletým mákem, smíchaným s cukrem, pokapala rozpuštěným sádlem, zabalila jako omeletu a skoro nestačila rychlosti, jakou jsem je konzumoval.
Občas si je dopřeju, zbudou-li vařené brambory, ale není to už ono, chybí atmosféra té staré, venkovské kuchyně.
Přeji hezký, babíletní den – Jaroslav S.
Dobrý den pane Jaroslave, to je velmi milé. Já mám zase vzpomínku na babičku, když dělala na plotně „hnětýnky“ a nebo obalovaný brzlík jako řízek, to nemělo chybu.
Chci věřit, že i moje dvě vnučky budou mít na mne vzpomínku v podobě nějakého dobrého receptu, často peču a ráda vařím.
Tímto Vás zdravím z Berouna, plného mého=babího léta.
Jitka V.
Dobrý den pane Jaroslave,děláte mi chutě!!!U nás tomu tchýně říkala „hertepláky“ a setkala jsem se s nimi když jsem se vdala na Moravu.Po příchodu z práce už byly vyválené placky a začalo se.Tchýně pekla na suchých kamnech,já mazala sádlem,dcera mazala povidly a syn sypal mákem.Vždy se jich dělalo tak kolem stovky.Zkoušela jsem je na kolečku co je na sporáku(smradu a kouře všude) taky nebyly špatný ale teď je dělám už hodně dlouho jen pusou.Zdravím!!
Eviku, prima manufaktura 🙂
Jaroslave, díky za ty patenty. Je to moc krásná vzpomínka.
Dekuji za recept na kure na kari.Mame radi kureci maso a kdyz manzel rekne udelej kure na kari tak tam soupnu koreni kari a je to. Ted vidim, ze neni koreni jako koreni a vyzkousim tento recept a dam vedet. Hezky den Alena
Aleno, tak ať se to zadaří. Je to tímto způsobem opravdu krásně voňavé a svěží.
Ahoj Flo, děkuji za zajímavý recept. Určitě vyzkouším! Nemám žádný svůj, ale dnes peču „Tvoje“ pravé čokoládové brownies. Recept jsem kdysi dávno vytrhla z měsíčníku ČD pro vás. Brwnies se mi vždycky podaří a dodržuji všechny postupy! Dokonce vyměním šlehací metly a to už je co říct!!! Děkuji Ti za všechny recepty a příspěvky. Vždy se těším na čtvrtek, na Tvůj E-mail!
Líbo, tak to je výborné. Taky se nerada od toho receptu na brownies odchyluju, když funguje tak perfektně 🙂
Vypadá to moc dobře :)!
Beauty Charm
Hlavně je to třeba ochutnat 🙂
Milá Flo, díky za recept na kari, v restauraci ho miluji, ale doma se mi už několikrát nepovedlo, začínala jsem zvolna vzdávat, že se to naucim, ale tohle musím vyzkouset! Vážně moc moc dík, pak dam vědět jak to dopadlo!
Kláro, budu se moc těšit na tvé další zprávy ohledně kari. Snad to bude to pravé.
Také miluju kokosové mléko v kari a verze s dýní mě zaujala, protože masožravec je u nás doma jen manžel. Bramborové placky pana Jaroslava mi připomněly „vojenské vdolky“ mojí babičky, které se také obtiskly do neumletého máku, pekly na kamnech ještě teplé se potřely husím sádlem, posolily a pak už se člověk vznášel v nebi. Vlastně jsem je od doby, kdy babička není nikdy nejedla. Nemám také ta správná kamna.
Hani, z jakého kraje pochází ty vojenské vdolky? Moc by mě to zajímalo.
Ačkoli mám k Indii blízko (podílíme se s přáteli a známými na projektu křesťanské školy v nejchudší oblasti Indie, kde je kvalitních škol jak šafránu), indické jídlo mě nějak nebere. Všechno, co jsem ochutnala, bylo vždycky bez chuti, zato strašidelně pálivé. Pravda ale je, že jsem nikdy nebyl av dobré indické restauraci, a blbě vařit umí nejen Češi, ale zřejmě i Indové 😀
Tak že bych to vyzkoušela? Dala jsem si za úkol opravdu vyzkoušet každý čtvrteční recept a nezakládat je na „až někdy“.
Ale popravdě, největší chuť jsem dostala na ty bramborové placky s mákem 🙂
No a můj recept – miluju maďarský perkelt a paprikáš, jak jsem se je naučila vařit podle kuchařky, kterou jsme dostali svatebním darem od maďarských přátel mého muže. Bylo to první jídlo, za které mě pochválil můj táta a zeptal se mě, jak to vařím, že to zkusí taky. U nás doma totiž vařil vždycky táta a on je fakt „pan kuchař“. Ale moc nás toho nenaučil a pochvalami šetří. Takže tuhle si hýčkám 🙂 Druhé takové je podzimní karamelové červené zelí. Jak zelí nemám ráda, tak tohle si přidávám 🙂
Jitu, to je pěkná vzpomínka. Nedovedla bys mi trochu víc poodhalit to karamelové zelí?
Dobrý den, kde kupujete kokosové mléko? V Albertu mají asi 2 různé značky, ale u obou je výtažek z kokosu asi 75 % a zbytek samé E, což mě odrazuje. Děkuji za odpověď.
Nejlepší jsem našla v Sapě, ale teď tu bohužel po ruce žádné takové nemám a na značku si nevzpomenu. Je zelené a v kartonové krabici. Doplním svou odpověď hned jak to zjistím.
ano, také kupuji zelené v krabici a mají ho ve vietnamské sámošce ve dvoře na Hradčanské (Sapa je pro mě daleko a nikdy jsem tam nebyla)
Ahoj Mirko, to bude určitě Aroy-D:)
https://www.google.cz/search?q=aroy+d&newwindow=1&safe=active&biw=1504&bih=942&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0CB4QsARqFQoTCI6Crt-lnMgCFQGyLAodlnMMNA
Jo, to je ono!
Děkuji za odpovědi, už jsem uvařila dýňové kari a s radostí ho zařazuji do stálého repertoiru :-).
Milá Flo,
jakmile si zmínila „získaný recept“ hned mi napadly Pivovarské knedlíky. Dělal je můj tchán a jsou jednoduché, ale ke gulášku nebo zelí nepřekonatelné. Brambory (nastrouhané) se smíchají s nakrájeným rohlíkem a vejcem, solí, zahustí jen trošičku moukou. Na jeden větší brambor, jeden rohlík. A pak se udělají koule, obalí v hrubé mouce a vaří se, po uvaření se jen překrojí napůl nití. Jsou to správné blbouny. Jednou se nás na vánoční svátky sešlo 10 lidí, tak jsem to prostě musela smíchat v kýblu 🙂
No teda!!! Vyzkouším 🙂
My těmto knedlíkům říkáme chlapské a milujeme je. Trochu to připomíná jihočeské bosáky 🙂
TAKY JSEM DOSTALA CHUŤ NA TY PLACKY.MASTILI JSME JE SÁDLEM A JÁ SI JE SYPALA CUKREM.TAKY MÁM RÁDA UHLÍŘINU.TU JSEM POPRVÉ DOSTALA NA NÁVŠTĚVĚ ,PRVNÍ, U MÉ TCHÝNĚ.TANKRÁT JSEM SE DIVILA CO JE TO ZA JÍDLO.BRAMBORY, NOKY A K TOMU OSMAŽENÁ CIBULKA.DNESKA NA TO NEDÁM DOPUSTIT.NO A KDYŽ SE TO VEČER OHŘEJE JE TO JEŠTĚ LEPŠÍ.K TOMU OKURKA A NEBO MÍSA SALÁTU.NEMÁ TO CHYBU.JITKA
To je hádám přesně to jídlo, u kterého člověk nikdy nepozná, jestli už měl dost, nebo zda si ještě dvakrát půjde přidat.
TO MÁŠ PRAVDU.DVAKRÁT PŘIDAT JITKA
Mám několik receptů s příběhem a všechny mají v názvu (navzdory návodu, jak dobře psát recepty) jméno svého původce. Celé dětství mě provázela neuvěřitelná silná „polévka z oháňky strýčka Vlka“, tedy pokud tatínek za totáče sehnal hovězí oháňku. Také „Vlkův čokoládový dort“ se proslavil, hlavně když mě na gymplu čtyři spolužačky ukecaly, ať je to naučím, a on se mi před nimi poprvé nepovedl. Dodnes na to myslím při každém jeho pečení. Hranice naší rodiny dávno překročila „roláda babičky Libušky“, její příběh by byl asi nejdelší a nejdojemnější. Peče ji kdekdo a zachovává název. Stejné je to i se „skleničkovými knedlíky od Tylky“, které jsem vyvdala, protože je vařila manželova babička. Když dělám opravdu slavnostní jídlo s knedlíkem, nesmí být žádný jiný. Na závěr vzpomenu na „roládu Moniky Kočové“ – po desítkách let užívání a šíření jsem zjistila, že autorka už si nepamatuje, že mi recept na koresponďáku poslala, tak jsem jí ho zase „vrátila“ a ona je z něj úplně nadšená.
Kájo, máš talent bavit davy svým humorem. Úžasné názvy a úžasné příběhy. Díky <3
Na polévku z oháňky mám taky skvělou vzpomínku. Když jsem ji kdysi s maminou vařily poprvé, daly jsme do ní spoustu zeleniny a nudlí. Když polévka vystydla, dala se krájet na plátky a jíst jako chleba. Od té doby tuhle „krájenou“ polévku miluju.
Ha, krájená polívka! To je báječný název s příběhem 🙂
Svět je malý. Díky za „indický“ recept. Na webu “ ako chutí masala “ ujíždí můj manžel, který indickou kuchyni miluje a máme proto speciální krabici s indickým kořením. Když je tu hodně řeč o různých plackách určitě doporučuji jakékoli indické placky z jmenovaného bloku. Jsou výborné ať je to nan, rajčatové, cizrnové placky či jakékoli jiné. Zdravím všechny nadšence vaření a díky za váš blog.
Díky, to jsou skvělá doporučení, které je záhodno vyzkoušet.
Tak dnes vyzkoušeno k obědu. Moc dobré. Měla jsem málo masa, tak jsem to nakombinovala s kouskama mrkve a chutnala tam výborně. Nechala jsem to těch 25 minut svému osudu, ale příště to budu raději semtam míchat, bylo to dole trošinku hnědé, ale na chuti nebylo nic poznat.
Evi, mně přijde, že některé kokosové mléko má tendenci se trochu chytat na dno a některé zase ne. Možná je to ale jen pocit, těžko říct. Občasné zamíchání proto nemůže uškodit.
Tak jsem právě dovařila variantu s dýní a mňamka 🙂
žádný rodinný recept, který by se předával roky, pokud vím nemáme.. Ale přidám tip na recept od mamky, který často vařím když je prázdná lednice.. a do obchodu „daleko“ 🙂
Potřebujete cca 250 g šunky, 2 smetany (12%), cibuli, česnek, listový špenát (klidně mražený), olej a kukuřici (z konzervy). Osmahnete nakrájenou cibuli, až se trochu opeče, přidá se pokrájený česnek, pak šunka, špenát a smetana, potom se vše osolí a opepří, po chvilce dušení se přidá kukuřice.
Já vařím vege verzi bez šunky, buď jen se špenátem a kukuřicí nebo dám místo žampiony. Není to žádný vrchol gastronomie, ale se širokými těstovinami je to rychlá dobrota, nenáročná na suroviny (mražený špenát mám v zásobě v mrazáku, kukuřice v konzervě také vydrží, česnek a cibule je doma téměř vždy, a smetanu už kupuju právě jako „nouzovku“, když by byl potřeba tenhle záložní recept a protože se hodí i do jiným omáček.. 🙂
Lucie, díky, že jsi se podělila! Smetana jako surovina pro jídla z nouze je opravdu dobrá věc, naprosto s tebou souhlasím.
hmmm. Tohle vypadá dobře!
Chtěla jsem se zeptat, kde sháníte kokosové mléko? Dívala jsem se po internetu a nejvíce se mi zalíbilo asi tohle http://www.asijske-potraviny.eu/kari-pasty-kokosove-produkty/365-kokosove-mleko-29l.html ale nemám s tím žádnou zkušenost.
Kristinn, sháním ho běžně v potravinách. Billa i Albert ho mají určitě a myslím, že i další obchody na tom budou podobně.
Jeeje, toto som dnes objavila na FB 🙂 Recept vyzera vyborne, pekne strucne popisane o vzniku kari korenia a som nesmierne polichotena odporucanim 🙂 Velmi pekne dakujem 🙂
Miško, od tebe si takového komentáře velmi vážím. Díky, že děláš to, co děláš. Flo.
Ahoj Flo, vylovila jsem recept z hromádky „to do“, a prosím o upřesnění toho kokosového mléka – jaké je množství jedna plechovka? Třeba jen v DM – mají plechovky po 200 a 500 ml. V Albertu taky různé. Děkuji.
350-400 ml 🙂
Děkuji. Zrovna vařím (a mám jen tu 200ml:)), ale to koření krásně voní! Používám tedy místo hmoždíře mlýnek, klasika Tramp, tak snad to nerozmašíroval až moc, ale i tak jsem na to zvědavá :). Děkuju za recept a návod.
Moniko, mlýnek je bezvadný pomocník, dokonce si myslím, že to s ním je ještě lepší. Snad ti výsledek chutnal. Flo.
Milá Flo, tak to je NEJ curry mého dosavadního života… zvlášť s Tvou extra knowledge pro nudličky, které jsem postupně po opečení odhazovala na talíř, aby se ty první neusušily :-). Těším se na další dokonalosti z Tvé kuchyně.
Trochu tě poopravím: jistě se těšíš na další dokonalosti z Tvé kuchyně 🙂
No asi to budu muset vyzkoušet 🙂 občas dělám variaci na tikka masala, kterou mě naučil kamarád a miluju když je to maso naložené přes noc v jogurtu. Asi ten recept není to pravé indické, ale mi to chutná přesně tak jak si to pamatuju z dob mého pobytu v Anglii 🙂
Maso naložené přes noc v jogurtu nemá chybu 🙂 Zkus i toto a uvidíš. Pokud máš ráda tikka masalu, mělo by ti chutnat i tohle kari.
Ahoj Flo,
už déle jsem se na tento recept těšila, že ho vyzkouším. Dnes se konečně zadařilo :). Výsledek je chutný, já jsem skoro spokojená, ALE na manžela a děti to je moc pálivé. Za nás pro příště pouze polovinu nebo třetinu česneku, zázvoru, koření. Musela jsem jim to zjemnit smetanou. Také jsem dnes vyšla z omylu, že kokosové bio mléko, na kterém se skví nápis „coconut milk“ je kokosové mléko, protože na etiketě je nápis kokosový krém (umím anglicky, na etiketu s překladem jsem se doteď nepodívala). Možná, že je to jen chyba, nevím. Měj se hezky.
Leni, to dochucení se dá snadno vychytat. Je to přece jenom indicky laděné jídlo a tomu výrazné chutě sluší.
Co se týká kokosového mléka a smetany, opravdu se to dost často překládá špatně. Já vždycky koukám na původní anglický název, českého si nevšímám. Milk je mléko a cream je smetana a přes to nejede vlak, ať si česká etiketa tvrdí, co chce. Každopádně kari funguje s oběma dvěma, ovlivní to jen krémovitost a tučnost.
Dobrý den Flo, chtěla bych se zeptat… Do toho kuřete na kari se dává plechovka kokosového mléka a já mám doma po 160 ml a po 400 ml… která do toho receptu má přijít? Nevím jestli se neprodávají ještě menší plechovky jelikož jsem to nikdy nekupovala až teďka, jelikož mě zaujal Váš recept. Každopádně jsem zkoušela recept na masopustní koblihy, jen jsem z toho dělala skořicové pletynky a perkelt kuřecí. Oba recepty měli veliký úspěch. Zvlášť mě samotnou překvapil ten perkelt, moc jsem nevěřila že paprika a vařené kuře ve vodě bude k jídlu a ono to je fakt moc dobře. Jistě budu zkoušet další recepty. Líbí se mi i to jak vše rozepíšete do podrobna a ještě z vtipem. S pozdravem Lucka.
Plechovka mívá obvykle 330-400 ml, takže to bude ta větší možnost 🙂
Dnes jsem vyzkoušel a moc jsem si pochutnal. Díky za parádní recept. 🙂
Dobrý den, moc mě recept zaujal s dýně verzí. Listuju vaší kuchařku a přemýšlím co s ní(tou dýní) . Mám, ale doma hokaido. Chci se zeptat jestli ji mohu do tohoto receptu použít ????
Ano, půjde to, jen chuť bude maličko jiná (nicméně taky dobrá).
Tak dnes jsem u dětí zabodovala. Syn mě chtěl přechytračit a začal si vymýšlet co by chtěl k večeři. Neměla jsem doma nic, jen naložené krůtí prsa v oleji. Tak jsem rozmixovala kokos a oříšky a smíchala s mlékem, bohužel kari jsem musela použít již hotové a přidala jsem nakonec mrkev vařenou na kolečka (recept dle Flo). Byla jsem vychválena do nebes.??
Rychlé a skvělé jídlo. Příště se připravím lépe a cíleně. ?