Až se vám omrzí lečo s vejci, uvařte si lečo s vejci. Opravuji: uvařte si dokonalé lečo s vejci.
Troufám si tvrdit, že víc vypiplat lečo už snad ani nejde. Pevně věřím, že po přečtení tohoto receptu si třeba uvědomíte některé své dosavadní chyby a přestanete jednou pro vždy za lečo považovat letní zeleninovou směs se sraženými vajíčky. Směs plnou slupek ze zeleniny a uvolněné tekutiny, která pak putuje napříč talířem a schovává se pod brambory. Opravdové lečo je krémové, hebké, husté, jemné, nepouští tekutinu, hladí na jazyku a párátka nechává neužitečně stát na stole.
Je dost možné, že vaši blízcí se vás budou nechápavě ptát, jak že se jídlo, které se ocitlo na jejich talířích. Možná nic takového ještě neviděli. Následně nebudou ochotni uvěřit, že se jedná o něco tak známého, jako je lečo.
Abych to shrnula: víc vyladit už snad ani recept na lečo nejde. Rozdíl oproti běžnému postupu je, mám-li ho kvantifikovat, pět minut práce navíc. Veskrze je budete muset investovat do dokonalejší přípravy surovin.
Lečo a jeho zásady
Když se to tak vezme kolem a kolem, na leču vlastně nic není. Potřebujete jen pár cibulí, letních paprik a letních rajčat; k tomu už jen lžíci sádla nebo oleje a špetku soli. No a na závěr pár vajec.
Lečo vznikne, když v horkém tuku opečete pokrájenou zeleninu ve správném pořadí. Tedy cibule první, až změkne, přijde paprika, a ta až trochu změkne, dojde i na rajčata, která pustí tekutinu a všechno spojí dohromady. Pak už jen stačí vmíchat vejce.
Jak už jsem ale naznačila, takové lečo často vypadá hrudkovitě, teče z něj uvolněná tekutina z rajčat, a obsahuje srolované tuhé kousky slupek, které můžou kazit požitek z jídla. V téhle podobě nemůžete lečo s čistým svědomím vůbec nikomu nutit, natož dětem. Tohle je na vrácení kuchařského řidičáku.
První tajemství úspěchu: oloupaná zelenina
Jestliže chcete lečo bez slupek, je třeba o ně obrat zeleninu ještě předtím, než přijde do kastrolu. Jak papriky, tak rajčata mají slupku, kterou v leču nechcete. Každá zelenina se však loupe jiným způsobem.
Rajčata: Rajčatům vyřízněte konec, kde vrůstala stopka, a na protilehlém konci nařízněte ostrým nožíkem slupku do kříže. Vložte je do misky a zalijte vroucí vodou z konvice tak, aby rajčata byla ponořená. Vyčkejte půl minuty až minutu, vodu slijte, rajčata zchlaďte ve studené vodě a pak opět malým nožíkem slupku snadno stáhněte.
Papriky: Vezměte škrabku a pokuste se papriky oškrábat. Nekruťte hlavou, že jste to ještě nikdy neviděli, opravdu to funguje. Jak prosté a jak účinné, říkejte si. Asi se vám nepodaří dosáhnout dokonalosti, papriky mají mnoho záhybů, do kterých se škrabka nedostane, ale to nevadí. Každý kousek oškrábané slupky se počítá. Potom papriku zbavte jádřince, rozkrojte ji na několik kousků a ty pak ještě znovu škrabkou dočistěte hlavně tam, kam jste se předtím nedostali. Opět není třeba trvat na zcela preczním provedení.
Druhé tajemství úspěchu: krémová vejce
Chyba je vlít do leča rozklechtaná vajíčka a počkat, až se srazí. Do tohoto stavu byste se vůbec neměli dostat.
Je to podobné, jako u míchaných vajíček: hebká krémová konzistence poukazuje na kuchařské umění toho, kdo je připravoval, zatímco vysušená rozdrobená vajíčka jsou na klepnutí přes prsty. U leča je cílem, aby vajíčka zhoustla, lečo zahustila podobně jako pudink, ale ještě se nestačila srazit.
Jak na to? Vejce vyklepněte do hrnečku a důkladně rozkloktejte vidličkou se špetkou soli. Hotová udušená zelenina ještě bublá, takže je horká dost a můžete pod ní klidně vypnout plotýnku. Do leča vlijte vajíčka a hned začněte míchat. Nepřestávejte, dokud se nedostanete k žádoucí hustotě, bude to trvat asi minutu nebo dvě. Správě zatuhlá vajíčka jsou hustá asi jako pudink a není v nich ani známka po hrudkovatění a sražení.
Jestliže vám nestačí zbytkové teplo kastrůlku a směs je stále i po dvou minutách příliš řídká, klidně zapněte plotýnku na poloviční výkon a dál pár minut míchejte, dokud nedosáhnete svého.
Čím pozvolněji a šetrněji se ke krémovitosti dostanete, tím lépe, příště už to třeba zvládnete i při více rozehřáté plotýnce, protože poznáte, kdy je nejvyšší čas přestat a lečo odstavit.
Jak dodat leču co nejvíc chuti
Když všechnu zeleninu na začátku naházíte do kastrůlku najednou, výsledek bude mdlý. Sice se to tak nějak rozdusí a spojí dohromady, ale zázrak nebo aplaus se konat nebude.
Důležité je, abyste každému druhu zeleniny dopřáli to, co mu sluší nejvíc a co zvýrazní jeho chuť. Cibulka potřebuje zesklovatět, paprika uvítá letmé opečení a rajčata stačí už jen dusit a nechat změknout, protože obsahují tolik vody, že úvahy o jejich opečení jsou naprosto zcestné.
To znamená, že zelenina musí přijít do kastrůlku v několika krocích, a to v pořadí cibule – papriky – rajčata.
Rajčatový protlak
Velmi ráda přidávám do leča ještě jednu nebo dvě lžíce rajčatového protlaku. Jednak se jeho chuť snadno spojí s ostatními, takže nijak nevyčnívá, ale hlavně dosytí barvu a funguje jako zesilovač chuti rajčat.
Aby protlak účinkoval co nejlépe, je třeba ho krátce opéct v horkém tuku. Tím mu změníte chuť i barvu a postaráte se o další malý chuťový zázrak.
Protlak patří do kastrůlku hned po paprikách a ještě před rajčaty. Tou dobou totiž bude cibule měkká, papriky opečované a opečené, a na dně kastrůlku už bude čekat horký tuk právě na zarestování protlaku. Přidejte ho, vmíchejte ho a vydržte ještě asi půl minuty míchat. Nechte se unést, kterak se barva protlaku mění z krvavě červené na mrkvovou oranž. Tím je kouzlo dokonáno a můžete směle přisypat nakrájená rajčata, která opékání ukončí a zahájí dušení ve vlastní šťávě.
Takto pak vypadá lečo na konci dušení:
Bohatší chuti leča též pomůže postupné solení jednotlivých surovin tak, jak jdou za sebou do hrnce. Je to lepší, než když pak celé lečo osolíte a dochutíte až nakonec na jeden zátah. Víc o této krokové technice solení najdete v článku Jak solit.
Klobása ano či ne?
Spousta lidí přidává do leča klobásu nebo jinou uzeninu. Jelikož zelenina, vejce a bramborová příloha už dělají samy o sobě kompletní a vyvážené jídlo, klobása rozhodně nutná není.
Jestliže si bez ní nedovedete lečo představit, nejprve ji nakrájejte a opečte zvlášť v pánvi. Teprve na samém konci dušení ji přimíchejte do leča, tak zůstane plná chuti, nevydusí se a ani nestačí zvrhnout chuť leča na svou stranu.
Anebo to udělejte jako já a podávejte opečenou uzeninu zvlášť.
Suroviny
- 2 cibule
- 4 větší letní zelené papriky
- 1-2 lžíce rajčatového protlaku (lze vynechat)
- 4 velká rajčata
- 4 vejce
- 1/2 lžičky soli
Postup
- Cibuli oloupejte a nakrájejte nahrubo, větší kousky v leču nevadí. Škrabkou oloupejte slupku z paprik co nejlépe to půjde. Potom papriky odjádřete, zbavte je semínek a nakrájejte na nudličky velké asi 3 x 1 cm. Rajčatům vyřízněte konec, kde vrůstala stopka, a na protilehlém konci nařízněte ostrým nožíkem slupku do kříže. Vložte je do misky a zalijte vroucí vodou tak, aby rajčata byla zcela ponořená. Vyčkejte půl minuty až minutu, vodu slijte, rajčata zchlaďte ve studené vodě a pak slupku snadno stáhněte. Oloupaná rajčata rozkrájejte na osminky a ty pak ještě každou překrojte na 3-4 kousky.
- Ve větší pánvi nebo v kastrolu rozehřejte olej, přidejte cibuli, jemně ji osolte a na středně silném plameni nechte změknout a zprůsvitnět, asi minutu nebo dvě. Občas promíchejte. Jakmile cibule zprůsvitní, přidejte papriky, zvyšte žár plotýnky a zprudka je chvíli opékejte, opět za občasného promáchání. Až i papriky trochu změknou, přidejte protlak a chvíli ho v pánvi míchejte, až změní barvu z červené na rezavou. Nakonec vsypte rajčata, jemně osolte špetkou soli, naposledy zamíchejte a nechte 10 minut dusit, tentokrát pomalu a zvolna. Rajčata by se za tu dobu měla postarat o šťavnatou omáčku, ale pokud vám obsah pánve připadá příliš suchý, nebojte se přilít pár lžic vody. Nakonec dušenou zeleninu dosolte podle chuti.
- Nyní přijde kouzlo s vejci. Vejce vyklepněte do hrnečku a důkladně rozkloktejte vidličkou se špetkou soli. Lečo přiveďte k varu a vypněte nebo velmi snižte žár plotýnky. Vlijte vajíčka a ihned začněte míchat. Nepřestávejte, dokud se nedostanete k žádoucí hustotě, bude to trvat asi minutu. Čím pozvolněji a šetrněji se ke krémovitosti dostanete, tím lépe, příště už to třeba zvládnete i při více rozehřáté plotýnce, protože poznáte, kdy je nejvyšší čas přestat a lečo odstavit.
- Na talíři sypte zelenou petrželkou a užívejte si společně s bílým pečivem nebo vařenými brambory a třeba ještě opečenou uzeninou.
Poznámky, rady, nápady:
Recept také najdete v mé knížce Večeře u Florentýny.
Jak máte rádi lečo vy? Co v něm v žádném případě nesmí chybět? Vajíčka? Uzenina? Obojí?
Já považuji za svůj velký úspěch, že jsem naučila svého přítele mít ráda lečo. Od začátku vztahu mi říkal, že ho nesnáší. A pak, když jsem mu ho udělala já, pěkně s trochu křupavými paprikami a žádné rozblemcané, tak se mě ptal, jestli to, co mu servíruju, je opravdu lečo. A od té doby můj návrh, že si uděláme lečo, přijímá s nadšením. Příjemný pocit 🙂
Ahoj, tak zkus příště koupit uzené žebírko,uvařit jej a obrané maso nakrájet na menší kousky a přidat do pánve k cibulce. Takto připravené lečo je prostě skvostné. Celá naše rodina tento recept ode mne převzala a jsou velmi spokojeni.
Sáro, dobrá výchova 🙂
Vlasto, to vylepšení se mi moc líbí. Díky.
Lečo jsem dělala podle receptu a bylo famózní i můj přítel, který lečo nemusi ,tak mladší blahem. Děkuji za recept ????
Renáta
hezky hezky ???? jediny s cim nesouhlasim je vyrezavani jadrincu z papriky. proc? ????
Ahoj Brano, ty děláš lečo i se semínky z paprik? Nebo jsem jen špatně pochopila otázku ohledně vyřezávání „jádřince“ neboli semeníku? Možná u velmi mladých paprik by to ani nevadilo, ale tvrdá semínka u těch již zralejších….
Měj se hezky a ať je lečo chutné,
Hanka
Jojo – to jsem se naucil od jednoho araba a jeste se mi nestalo, aby tam seminka vadila. Kdyz se mi jich zda moc, tak je trochu oklepu, ale ze by byla tvrda, se mi nestalo.
Aha, moc děkuji za odpověď i zajímavé zdůvodnění, něco na tom bude, tak to asi dělají podobně všechny národy na východ od nás podobně, moji bulharští známí zase sice oklepou z jádřince většinu semínek, ale celý ten dužnatý zbytek vrátí do hrnce. Měj se moc hezky!!!!
ha- tak to tak asi opravdu bude. sranda co se tady clovek vsechni dovi 🙂 proste lidi, co radi vari, delaji vse lepe, uz je to tak 🙂
Brano, Hanko, to jsou opravdu zajímavé postřehy. Tohle je elegantní vymazlené lečo, jádřinec mi do něj nesedí, ale na čundru proč ne!
no abych tam ten jadrinec asi nemel ze jo
Zrovna včera jsem ho dělala a dnes ho mám k obědu. S klobásou. Postup dělám dobře, jen místo protlaku dávám trochu kvalitního kečupu a k opečené klobáse na zavěr nechám projít teplem mletou papriku. Rajčata neloupu, ale krájím na malé kostičky. Papriku už vůbec ne. To jsem nikdy neslyšela. Tato krémová konzistence by u nás asi neprošla. Manžel by hledal vejce. Jednu porci pro sebe ale vyzkouším. Máme v něm rádi právě ty kousky vajec. Toto je jediný recept, kde mám vysušená vejce, aby zůstaly pěkné kousky. Díky vysušení do sebe nasajou přebytečnou tekutinu a konzistence je diky tomu také hladká, ne vodová. A jíme ho z misky jen tak, bez brambor.
Lenko, a to jsou přesně ty malé drobnosti, které někdy můžou hrát obrovskou roli. Zkus na malé porci a uvidíš.
Jééé, to vypadá hezky. Nemůžu to říct nahlas, ale takhle na obrázku to vypadá mnohem líp než maminčino lečo. Budu muset vyzkoušet 🙂 A co se týče nakupování v obchodech, jak bylo zmiňováno v e-mailu – od začátku prázdnin odebírám pravidelně jednou týdne zeleninovou bedýnku od lokálních zemědělců. Krásně to voní a naučila jsem se jíst i druhy zeleniny, které jsou dosud neznala (třeba tuřín). Zažívám tak svoje malá letní překvapení a dobrodružství, protože dopředu člověk neví, jaká zelenina se tam objeví a zakomponovat ji poté do jídelníčku je velká výzva 🙂
Bedýnky jsou bezvadná věc, taky bych je brala, kdyby to bylo možné. Tak ať ti dělají velkou radost.
Kdykoli jdu vařit lečo, tak si říkám – mám oloupat rajčata? A vždycky to dopadne tak, že se na to prostě vybodnu.:-D (U praprik by mne loupání už vůbec nenapadlo). Jinak dělám lečo vlastně stejně, jako ty, až na ten protlak. Ten rozhodně přidat zkusím. Vajíčka také hodně míchám, nemám ráda, když tam jsou chuchvalce, prostě aby byla „neviditelná“. No a protože manža je masožravec, přidávám i trochu uzeniny, ale rozhodně to s ní nepřeháním. Nápad udělat nějakou uzeninu zvlášť mi přijde naprosto skvělý, takže s chutí do toho a jestli dozrála zase nějaká rajská, tak asi dneska bude lečo k večeři. U nás zásadně s dobrým chlebem.
🙂
Vypadá to úžasně, ostatně jako vždy. Ovšem já po mnoha a mnoha letech vaření leča zjistila, že mi vlastně vůbec nechutná. Tedy jedna ingredience. A tak u nás letí velmi oblíbená verze, s opečenou klobásou, ale bez vajíčka. Už to nejspíš není lečo, ale i tak je to báječné letní jidlo 🙂
Jarko, tomu naprosto rozumím, i já mám raději lečo bez vajíčka. A pořád tomu říkám lečo.
A ještě něco ke kuchařským knihám – jsem si tak říkala, že by se měly vydávat ve formě zalaminovaných fólií, protože dát si krásnou kuchařku na kuchyňský stůl, tak jí prostě, ať se snažím jakkoli, umažu. Takže si sice najdu tvůj recept v tištěné kuchařce, ale pak pokorně běžím k počítači, tam ho vyhledám na tvých stránkách a vytisknu. Ten ať si klidně zapatlá.:-D
Mám jí ve stojanu na stole, né na lince a koukám do ní z uctivé vzdálenosti 🙂
Já se přiznávám, že v tomhle jsou trochu rebel… Kuchařku mám při vaření na lince, nebo vedle na jídelním stole a nakukuju do ní. Píšu si do ní poznámky, co komu chutnalo, jak upravit množství, který z pekáčů je lepší na kterou buchtu. Mám v nich lepičky, vložené poznámky z receptů mé prababičky… Kuchařka pro dceru se mnou jako základ vyrazila i na dětský tábor, kde jsem letos poprvé vařila. Jako taková berlička, že i to vaření na kamnech uprostřed lesů zvládnu. A zvládly jsme to obě 😉
Já si v tomhle případě říkám, že kuchařská kniha je vlastně taková cvičebnice, určená k používání a použití. Se všemi následky a důsledky.
Taky mám Florentiny kuchařky jako bible a snažím se, aby náhodou nedošlo k „upatlání“ 😀
mimochodem já měla vždy ráda lečo od mámy se slupkami a „zdrclým“ vejcem, ale po včerejším testu tohoto receptu jsem změnila názor a budu ho muset mámě uvařit taky 😀
Tak to jsem zvědavá, jaké budou ohlasy. A díky za vyzkoušení receptu.
Je to po prvé, co si dovolím Florentýnko oponovat. Určitě slupky neodstraňovat (výjimkou jsou pouze určité choroby, kdy slupky mohou způsobovat potíže). Pod slupkou se nachází vždy nejvíce cenných látek. A navíc slupky poskytují hodnotnou vlákninu. Vláknina nám dává také větší pocit sytosti. Pokud vlákninu odstraníme, vede nás to mimo jiného více k „obžerství“ a o obezitě v dnešní době slyšíme velmi často, že?
Jinak místo oleje se dá spotřebovat např. zbylý tuk po pečení masa. Dělat lečo na husím sádle je lahůdka!
No a místo vajec nebo s jejich menším počtem se nakonec dá přidat rýže, která nasákne přebytečnou tekutinu z rajčat. Je to chuťově docela zajímavá varianta.
Maruško, vážím si tvého názoru, slupky jsou opravdu cenné. Ale pokud člověk jí pravidelně zeleninu, pak se opravdu nic nestane, když jednou ty papriky do leča oloupe, jestliže to vede k lepšímu, hezčímu a pro spoustu strávníků přijatelnějšímu výsledku. Pak to není žádný hon o co nejvíc vitamínů a co nejvíc vlákniny, protože jich je ve stravě dostatek i tak. Navíc i tohle lečo samotné zůstane pořád, i po oloupání, velmi hodnotné zeleninové jídlo.
Pocit obžerství se dá regulovat nejen dostatkem vlákniny (se všemi negativními důsledky včetně plynatosti), ale taky dostatkem pohybu. Ten funguje jako ještě lepší regulátor příjmu potravy, začne se projevovat zhruba po měsíci pravidelného pohybu. Úplně vypne takový ten nutkavý pocit „já bych jedla, zas mám na něco chuť.“
Ten tuk z masa je do leča úplně výborná vychytávka, pod to se ráda podepíšu.
Ať nikdo už neříká,
že lečo je stará klasika,
co se zvládne sama,
až nám Florentýna máma
dá rady svoje čtvrteční,
je teprve lečo báječný 🙂
Milá Flo, díky za vtipný návod na lečo všech lečí :-), taky jsem už loupala papriku škrabkou, když byly děti malé, a o obchvatu v supermarketu jsem nedávno také někde četla, ale čtu hodně, rychle a stejně tak mě to opouští, takže opakovací lekce jsou vždycky skvělé 🙂
Ať nás léto ještě neopouští, vždyť tohle byla poslední prázdninová lekce, ach jo…..
Díky za veršíky, Hanko, žasnu, s jakou lehkostí jsi je dala dohromady. <3
ahoj Flo, lečo bylo v plánu a než jsem začala kuchtit, přišel tvůj mail, takže jsem něco dala z tvého – hodně a něco z mého receptu, dusím nejdříve samotná rajčata a pak je přepasíruju. No zkusila jsem oloupat papriky, poprve v životě!!!!!!!, přidala protlak, vpravila vejce, ale výsledek bude známý až zítra předvářela jsem si a tak tu uzeninu – opečené špekáčky, přidám až zítra. Díky, zase něco, co jsem neznala. Ochutnávka byla a příjde mi to moc dobré.
Zdravím tě v ještě letním prázdninovém čase.
Květa
Květo, tak to jsi mi udělala radost, že jsi projevila důvěru tomuto receptu a první ochutnávka dopadla skvěle. Děkuju!
Nebylo by lepší i za předpokladu ,že to bude dosti řidší ,dělat lečo bez vajíček a vajíčka tam přidat než se lečo podává? Mám na mysli ,že když se lečo nepodává hned ale třeba až druhý den, tak si odebrat určité množství, ohřát v hrnci a do toho pak přidat vejce. Jsou to vlastně míchaná vajíčka ,jen místo cibule použít tuto zeleninovou směs.
Ondřeji, souhlasím, pokud se nemá lečo podávat hned, tak ano, vajíčka až druhý den.
Lečo milujeme u nás doma všichni. Ovšem, tady jsi ho, milá Flo, opět dovedla do dokonalosti. Ten protlak určitě vyzkouším, barva je nádherná.
Já si taky lečo zavařuju na zimu, protože máme vlastní zdroje rajčat a paprik. To pak rajčata jen tak naříznu a naházím celá do hrnce, přiliji trošičku vody a vařím, dokud nejsou patřičně měkká. Pak je přepasíruju přes cedník, protože nemám ráda slupky ani semínka, a následnou hmotu podle uvážení ještě zahustím povařením. Paprika se dobře čistí od žeber a semínek obrácenou polévkovou lžící 🙂
Věro, ty to máš opravdu vychytané! To bude asi pár set skleniček praxe, že?
Milá Flo,
tak já lečo FAKT NERADa! Možná je to tím, že dřív se v podstatě jiná úprava dušené zeleniny moc nedělala, taky v chalupářských či chatařských podmínkách na žádné vymazlování nebyl čas ani chuť, a v období sklizně bylo na talíři FURT DOKOLA (dodnes si pamatuji mírný pocit nauzei při povinném snezení leča a to blaho, když šlo zajíst chlebem s máslem). Málem způsobilo, že bych bývala dušenou zeleninku fakt nejedla.
Teprve moje první cesta do Francie a milá pohostinnost spřátelených Francouzů mi v polovině devadesátých let otevřela oči – lilky, cukety, vodnice, rajčata, česnek..narychlo upravované, výborně bylinkami okořeněné – následovala Itálie a teď už bych bez zeleninových jídel být nemohla.
A i to lečo si na návštěvě ráda dám, ale sama nevařím, nějak nemůžu….
Tak třeba to jednou přijde a dokonce si ho sama uvaříš! Máš mou plnou důvěru. Věřím, že ji nezklameš 🙂
A já nafrněná si myslela, že aspoň to lečo mám dokonalé! A ne!
Příště zkusím oloupat i papriku, přidat protlak a zvlášť opéci „klobásu“ (v mém případě párek nakrájený na kolečka). Už se moc těším!
Díky, milá Flo a hezké letní dny… 🙂
Hned se mi vybavila příslušná písnička 🙂
Ahoj Flo,
lečo dělám podobně, jen neloupu papriky a mám ho víc zahuštěné (asi odpařím víc vody).
Kromě soli přidávám trochu tlučeného kmínu a pepře (koření si připravím v hmoždíři těsně před jeho použitím).
Malé množství rajského protlaku také přidávám, lečo mi připadá chutnější než dochucení sebelepším kečupem. Nápad přidat rajský protlak přišel, když mi ho jednou trochu zbylo a já nevěděla co s ním. Vyhodit mi ho bylo líto.
Zdravím
Míla
Vidíš to, Mílo, kmín jsem úplně zapomněla zmínit, ten leču sluší moc. Ale klidně stačí, když se použije na brambory.
Milá Flo, lečo dělám raději z červené nebo zelené papriky masité. Jak rajčata, tak papriky loupu vždy (šlupka mi nedělá dobře) – je to jemnější. Jen ta vajíčka jsem naházela rovnou, ale zkusim podle Tebe. Paprika se (ta tlustostěnná) loupe velmi dobře když se rozdělí podle prohlubní. Tak zítra bude vařit lečo.
Krásný den. Dája
Dájo, to je prima, že v tom loupání nejsem sama. Taky mi v leču chutnají masité kapie, ale v sezóně letních slovenských paprik si nemůžu pomoct a aspoň jednou z nich lečo být musí.
Ahoj Flo,
zrovna jsem si v práci ohřála k oběd – lečo a sedla si s ním k počítači, že si během oběda přečtu tvůj dnešní článek. Jaká náhoda! No hned dneska se na něj nevrhnu, to by doma frfňali, že je zase lečo, ale protože ho miluji, tak příští týden oloupu i papriky a zkusím lečo podle Tebe.
Jinak jako mnozí další ho rádi s čerstvým pečivem spíše než s bramborami.
Mezi námi děvčaty, lečo s chlebem fakt nemá chybu. Ale pokud to má být teplá večeře, tak to s bramborama vypadá věrohodněji. Teda aspoň u nás doma.
ty vajíčka určitě vyzkouším takto i s tím protlakem vypadá to hezky
Zkus a dej vědět, Evi, budu se těšit, jak to dopadne.
Lečo miluju od dětství, ikdyž je úplně jíné, než to tvoje, Flo. Je se všema slupkama (ale dodržuju posloupnost přidávání zeleniny), bez vajíček a podáváme ho s opečenou domácí klobásou a čerstvým chlebem. Mňam! Ale musím někdy vyzkoušet i podle tvého receptu, třeba víc zaujme děti, kterým moje lečo zatím moc nejede. Díky za zajímavý recept.
Šárko, na všechny děti z dosahu to opravdu zatím fungovalo, tak třeba bude i na ty tvoje 🙂
Milá Flo lečo dělám hodně často skoro celé léto,rajčata loupu ale papriky ne a nemám z nich žádné slupky postup dělám podobný jak ty jen si uškvařím uzený špek na malé kostičky teprve do ní přidám trochu sádla podle množství dělaného leča.Pak nadrobno nakrájenou cibuli pak osmahnu papriky a místo protlaku přidávám mletou papriku osmahnu přidám a přidám rajčata a pak už dělám jak ty jenom já jsem zvyklá na Slovenskou papriku která je mírně štiplavá a když není tak přidávám nakrájenou chili papričku nedovedu si totiž vůbec představit že by lečo aspoň mírně nepálilo radši víc.Samozřejmě také průběžně solím.Jíme zásadně s chlebem .Možná ta pálivost leča je propojena s mým původem nebo rodiče vždy dávali pálivé papričky.Hezký zbytek prázdnin.
Juliannko, i já miluju lehce pálivé lečo. Ale kvůli dětem tyhle vášně zatím trochu tlumím. Zatím!
Zdravím tě ,Flo. Lečo je pravá letní večeře a někdy i oběd,tedy pro nás. Děláváme ho téměř stejně. Proč téměř? Nikdy mě nenapadlo loupat papriky,to příště udělám,za pokus to stojí. Alča
Zkus, jsem zvědavá, co řekneš.
Milá Flo. Díky za další vychytávky. Lečo vařím podle receptu, jen nedávám protlak a neloupu papriky. Proč to nezkusit, že? Vylepšovat se dá ledacos. Hezké léto.
Prava, vylepšovat se dá ledacos. Hezké léto i tobě, Ivo.
Lečo varím pravidelne, ale vždy mi vadili tie šupky z papriky, ďakujem za vychytávku a určite ju vyskúšam. Paradajky som vždy ošúpala, ale očistiť papriku škrabkou ma nenapadlo. 🙂
No vida, tak třeba to bude to pravé ořechové.
ahojte, lečo vařím dle receptu maďarských přátel už hooodně dlouho, všichni ho milujeme, nic se neloupe, máme rádi právě tu zelču tak, jak je, jednou jsem chtěla vylepšit protlakem, se zlou jsem se potázala, takže jsem zrušila, jinak na cibulový základ dávám kmín a mletou papriku sladkou a špetku drceného chili, nebo kousek papričky a na závěr kousek česneku. Zkuste, uvidíte 🙂
Evi, ono opravdu značně záleží na tom, jak se protlak použije a v jaké fázi se dostane do jídla. Přímíchat ho jen tak k dušené zelenině například vůbec nedává smysl a bude z toho moc vyčnívat. Naopak zarestováním se docela rozplyne původní chuť a vlastně jen zvýrazní barvu i chuťovou sílu, ale nic víc.
Ahoj Flo.
S lečem jsi mně moc potěšila. Každé léto lečo zavařuji do sklenic, ovšem bez vajec.
Rajčata loupu stejným způsobem akorát vyříznu jadřinec.
Papriky abych mohla oloupat dám na pár minut do trouby a pěkně se sloupnou.
Díky za tento recept. Přeji hezký zbytek dne.I.
Iveto, a nemáš potom ty papriky moc měkké?
Milá Flo, já začínám dělat lečo osmahnutím cibulky, pak přidám nakrájenou papriku/tu ale neloupu/ pak přidám olopaná rajčata nakrájená na měsíčky, vejce udělám samostatně na pánvičce a na závěr je vmíchám do leča
Vejce děláš samostatně? Má to nějaký důvod, Ivano? Moc by mě to zajímalo.
Ahoj vsem , leco mame hodne radi.davame si ho s bramborem nebo s chlebem.ja osobne jsem chlebova a mam nejradsi oboje k lecu.delam ho na speku.rajcatka taky loupu.pridavam taky trochu drceneho kminu a vajicka si usmazim zvlast na panvicce a pak je primicham do hotoveho leca.Florentynko, dekuji ti za inspiraci a hlavne za cas .ktery nam venujes.jen tak dal.diky.diky
Já děkuju, Heleno. Už jsi několikátá, kdo tu zmiňuje udělat základ na špeku, musím to taky vyzkoušet.
Milá Florentynko, díky za recept na lečo, dělám ho v tomto období často, máme svoje rajčata i papriky, takže kvalitní suroviny. Do leča dávám jak klobásu, tak i vajíčka a přílohou je chléb. Papriky ani rajčata neloupu a zeleninu dávám postupně jak píšeš.
Určitě vyzkouším i Tvůj recept. Díky a zdravím. Vladta
Tak ať ti chutná, Vlasto, až vyzkoušíš. Jsem zvědavá na porovnání.
Ahoj Florentýnko,
lečo děláme obdobně,rajčata také loupeme, papriky nikoli, ale k zahuštění přidáváme poslední dobou i cuketu, je to jemnější a hustější .Zdenka
Bezva nápad, díky Zdenko.
Tak tohle lečo by nám nechutnalo (možná až nebudeme mít zuby). Šlupky nám nevadí, dělám ho skoro jako ratatouille, po cibulce dávám červenou papriku práškovou a dusím s trochou tymiánu a rozmarýnu. Manžel jí s klobásou, opečenou extra, lečo mu zahustím vajíčkem-a ne do zdrcnuta já to jím bez klobásy a bez vajíčka
Nenech se snadno zmást, Aleno, i tady je opravdu stále do čeho kousat. Ratatouille se navíc dusí ještě déle než lečo 🙂
Krásný večer Flo
vidíš , nikdy mě nenapadlo zamyslet se proč a jak to mají v některých obchodech poskládaný. Ne nadarmo na to mají své lidi. Je to skvělý marketingový tah. My věčně uspěchaní lidé jim na to většinou skočíme :). Myslela jsem si, že lečo umím, ale zjišťuji, že se mám pořád co učit. Co říci, milá Flo, opět díky za další tip, jak udělat lečo zase lépe :)Jitka
Jitko, máš pravdu, člověk se stále učí. I já, nejen díky všem milým komentářům. Tak děkuju a ať se ti lečo vydaří.
Dobré ráno, děkuji za recept na lečo.I když vařím léta,tak vidím,že mám co zdokonalovat a učit se..
Olinko, a to je na vaření právě to pěkné. Pořád je co objevovat.
Ahoj Flori, lečo miluji,ale moje polovička v leči nesnáší vajíčka,ale pro mě lečo bez vajíček není to pravé ořechové,takže dělám jen takovou dušenou zeleninu s opečenou uzeninou no a já ke konci tam šoupnu vejce,ale musím to jíst mimo,jakmile vidí z vajíček to bílé tak ho natahuje.Takže udělám Tvé lečo a uvidíme co se bude dít.
Tak to je výzva, Maruško. Třeba to zabere. Držím palce.
Milá Flo,
mám to asi tak jako Marie v předchozím příspěvku, ale naopak. Zvládnu jíst lečo jen pokud tam nejsou vejce, racionálně to nelze vysvětlit, protože každou surovinu,včetně vajec miluji, ale …
.Ráda lečo vařím, určitě zkusím tvoje oloupané papriky.
Pokud je více zeleniny, dělávám si zeleninový základ, který krátce steriluji ve skelničkách a pak v zimě dávám do všelikých jídel. Moc dobré .
Zdravím Pavlína
Naprosto ti rozumím, Pavlíno. I já raději lečo bez vajec.
Mila Flo,
normalne leco nejim, ale dneska jsme zkusili tvuj recept a je to naproste blaho! Mnam. 🙂 Diky, urcite jsme ho nevarili naposledy.
Preju hezky vecer,
Eva
Evi, pokud dobrovolně (sic!) lečo nejíš, ale tohle ano, tak to je pro mě obrovská poklona a pochvala v jednom. Díky.
Milá Flo,
já dělám lečo takže nic neloupu,nepřidávám protlak,ale když je skoro všechna šťáva vyvařená přidám řidší smaženici a podávám s opečenou klobásou a bramborem.
Ještě do leča přidám trochu tuku s opečené klobásy. Manželovi a celé rodině to tak chutná,aspoň na talířích nic nezbývá .Zkusím ale udělat lečo podle tebe.
Děkuji za recept.
Helena
Heleno, těším se na porovnání. Určitě dej vědět.
Flo,
ještě bych se tě ráda zeptala na vánoční kuchařku, moje recepty mi shořely a tak dělám cukroví že zkouším různé recepty podle poměru surovin uvedených v receptu nebo si přečtu komentáře. Tak pokud bude ta kuchařka vycházet prosím mysli s 2 výtisky na mně,dala bych jeden vnučce.
Děkuji
Helena
Heleno, neboj, včas o tom dám vědět. Když to všechno dobře dopadne, v polovině října bude nové vydání na světě.
U nás ide lečo vždy vo veľkom. Doteraz som ho robil presne tak ako Flo píše v úvode.
Vyskúšal som uvariť lečo presne podľa receptu a musím povedať, že lečo bolo ozaj úžasné. Papriku som nelúpal, mám totiž posadenú veľmi tenkú odrodu a tam to nejde.
Krémovosť dosiahnutá spôsobom aplikovania vajíčok bolo to, čo môjmu spôsobu prípravy chýbalo.
Flo, ďakujem za recepty ktoré naozaj fungujú. ????
Juraji, děkuju, to byl fofr s tím vyzkoušením!
Zeleninu neloupu, považuji to za nesmysl a důvody už tady zmínily některé čtenářky. Protlak nedávám odjakživa, ale až od té doby, kdy se zelenina z obchodu stala chutěprostou. Bez protlaku už lečo nemá žádnou chuť. Když se dostatečně nevydusí voda z rajčat, srážejí se vejce do podivných hrubých žmolků, proto je třeba vodu opravdu dobře vyvařit, pak se rozmíchaná vejce dobře spojí s hustou zeleninovou šťávou. Hojně rozšířený zvyk dávat do všeho uzeniny mi připadá značně odpudivý, tedy nedávám. Nevím, proč by mělo každé jídlo chutnat jako vyvařený párek. Zkuste vychutnat jen základní suroviny, pak máte různorodou paletu chutí i vůní. Buřty patří k ohni, ne do každého jídla.
Líbo, a není to příliš mnoho negativních emocí spojených s jedním docela obyčejným a neškodným lečem? Nesmyslné loupání, chutěprostá zelenina, odpudivé uzeniny… Vždyť lečo je radost. A uzeniny se neomezují jen na buřty, mají své místo nejen u táboráku, ale i u stolu. Kde by bez nich byla frankfurtská hovězí pečeně nebo španělské ptáčky. Nebo takové pomalu vařené taliány. To všechno jsou nádherné zážitky, které nejen že respektují chuť základních surovin, navíc je povyšují na něco ještě lepšího prostřednictvím trochy lidské práce a lásky.
Dobrý den, netvrdím, že se uzeniny nemají dávat nikam, jen, že se nemají dávat do všeho, tím myslím například do zeleninových jídel. Napsala jsem jen komentář, protože s některými věcmi nesouhlasím, pokud s Vámi souhlasím nepíšu nic. Nejde o emoce, alespoň u mě nešlo.
Děkuju za vysvětlení a odpověď, Líbo. Ona ta uzenina v leču (nebo v tomhle případě spíš k leču) vychází z maďarské tradice, kde je nezbytnou součástí tohoto jídla – na rozdíl od vajec. Není to žádný novodobý český výmysl.
Co se ale mě osobně týká, naprosto mi stačí lečo s vejci, anebo naopak lečo bez vajec, zato s uzeninou. Prostě jedna bílkovinná složka tam být musí, jinak je to hladové a neuspokojivé, zejména pro mužskou část rodiny.
Ještě co mě napadá k podané teorii rozmisťování potravin v supermarketech. To je hodně divoký odstavec. Je otázkou, k čemu nás obchody tlačí a zdali nevědomky – to asi těžko. Také myšlenka o chození dokola je celkem neladně vetknuta.
Šlo to lépe.
Moc ráda se nechám poučit, jak to napsat lépe. A myslím to upřímně. Sloh opravdu není mojí specializací, úřední doklady mám pouze na kuchařské a matematicko-ekonomické předměty, takže budu vděčná za každou radu od odborníka, jak se vyhnout neladnému vetýkání a divokým odstavcům o nakupování. Na té informaci, že čerstvé potraviny jsou rozmístěny podél obvodových zdí obchodů, takže se stačí držet zdi, a že obchody nám, nevědomým zákazníkům, samy určují, co pro nás má být hlavní obsah košíku, ovšem trvám. Dej mi prosím vědět, jak to napsat srozumitelněji.
Mám s rozmístěním zboží v obchodě i jiné zkušenosti a nemyslím si, že obchod v první řadě usiluje o nákup čerstvých surovin. Prodávat trvanlivé potraviny je mnohem výnosnější, proto se domnívám, že čerstvé potraviny jsou jen lákadlo k návštěvě, zatímco se zákazníkům vnucuje nepřeberný výběr ostatního zboží. To je to, co nám chtějí prodat nejvíc.
V tom jsem spatřovala nedomyšlenost Vašeho názoru, který uvádíte jako hotovou věc, jednoduše skutečnost. Prosím nevnímejte moje poznámky jako kritiku, jen upozorňuji na to, že vnímám někdy věci jinak, pokud to tak je. Píši, pokud nesouhlasím, souhlasu je zde dost i bez toho mého.
Nejsem odborník a nechci nikoho poučovat, pouze neberu věci, které si přečtu, jako nezpochybnitelné. Vidím, že jsem se Vás dotkla a to mě mrzí. Omlouvám se.
Líbo, stejně tak se omlouvám já, pokud jsem se vyjádřila nevhodně nebo jsem se Vás dotkla. To by mě mrzelo.
Jde o to, že moderní obchody potřebují čerstvé potraviny doplňovat rychleji a mít je víc pod kontrolou, než ty trvanlivé. Takže v podstatě téměř ve všech případech se čerstvé potraviny doplňují zezadu ze skladu, který přímo navazuje na konkrétní sortiment, aby se pracovníci prodejny zbytečně nemotali mezi zákazníky.
Vezměte si třeba rozpékací a dopékací pece. Ty určitě nejsou uprostřed prodejny. Tím pádem je i pečivo u zdi, aby bylo k pecím co nejblíž.
Anebo chlazené, prosklené stěny s mléčnými výrobky. I ty se doplňují zezadu, jsou tam na to pro pracovníky skladu připravené servisní zavírací otvory. Už se mi mnohokrát stalo, že jsem sahala po jogurtu, a najednou jsem se lekla cizí ruky bez těla, která tam byla vstrčená z druhé strany regálu a rovnala a doplňovala výrobky.
Někdy se stejně tak dají doplňovat i mrazicí boxy ve stěně, regály s masem, uzeninami, sýry.
Pulty, u kterých se prodává vážené maso, uzeniny, sýry a lahůdky – opět jsou vždy u stěny, aby se mohlo odbíhat dozadu za plentu pro zboží k doplnění.
Jen ovoce se zatím ještě doplňuje z palet a z přepravních krabic zepředu. Aby se to někdy urychlilo, nechávají se krabice stát na paletách mezi příslušnými regály a zákazníci si berou zboží přímo z krabic.
Na trvanlivé zboží pak zbývá místo především uprostřed prodejny.
Netvrdím, že je to tak všude, jistě existují malé vesnické prodejny, které pracují s prostorem, který mají k dispozici, ale moderní řetězce toto rozložení respektují, protože to jinak při jejich velkém obratu nejde.
Ahoj Flo, dlouho jsem tu nebyla a teď kouknu a zrovna první recept na perfektní lečo o kterém jsem zrovna včera mluvila, že jsem ho snad nikdy nevařila a že je to ostuda..Ty mi prostě musíš číst myšlenky:) Určitě vyzkouším Tvojí verzi. Rajčata loupu vždycky všude, ale ty papriky by mě teda nenapadly. Přiznám se, že mi taky přijde trochu škoda té vlákniny a prospěšných látek, ale zkusím verzi s i bez ať zjisím, jak moc velký rozdíl v chutí to bude. Díky, mávám, užij si zbytek léta co se dá!
Radko, ať už se slupkama nebo bez, doufám, že se první lečo vydařilo na jedničku s hvězdičkou.
Nikdy jsem neloupala papriky,ale jinak je to supr
A člověk nemá nikdy říkat nikdy, že?
Milá Flo, tak s tím protlakem jsi mě úplně dostala. Určitě vyzkouším. 🙂
Budu ráda, když to zkusíš. A ještě radši, když dáš vědět, jak to dopadlo.
Milá Flo lečo milují zrovna zítra se na něj chystám.Dělám stejně jako Ty až ne ten protlak.Zkusím.Těším se na další Tvé recepty jsem už starší paní ale pořád je se co učit.Hezký den Věra.
Věro, tak to máme stejně. Taky jsem starší paní a taky se mám co učit. Krásný den i tobě.
Ahoj,
já od mala lečo moc nemusím, od mamky mi nikdy nechutnalo, vadily mi tam ty vejce a slupky, které mi nedělaly dobře. Nikdy jsem neměla potřebu ho doma dělat a ani přítel ho nikdy nevyžadoval. Ale jak jsem viděla tvůj čtvrteční recept, tak jsem si řekla že to musím vyzkoušet. A udělala jsem dobře. Lečo je skvělé, jemné, vejce tam skoro nejsou poznat a je bez slupek. Přítel si ho taky moc pochvaloval. Děkuji za skvělý recept díky kterému jsi mi ukázala že se dá najít opět chuť k jídlu které jsem od mala nesnášela, a že se to jídlo dá dělat lépe a chuťněji. Takže díky moc a přidávám ho do rodiných receptů. 🙂
Veroniko, tak to moc gratuluju k překonání leča, máš být na co hrdá.
Lečo máme s manželem moc rádi, dělám ho podobně, Rajčata vždy oloupu. V Chorvatsku na dovolené nám k večeři připravili lečo promíchané s rýží a plátek přírodního masa – s tou rýží to bylo moc dobré.
O leču s rýží jsem nikdy neslyšela, ale moc mě to zaujalo, díky za tuhle zmínku.
Aaaaach ako som ja strasne nenavidela leco ked som bola mala! Papriku som neznasala, bola pre mna tazka na zaludok a o tvrdych supkach zo rajcin a paprik by som vedela rozpravat 😀 a to zrazene vajce ma tiez nikdy nedojimalo k slzam. Teda vlastne dojimalo, ale skor preto, ze som TO LECO musela zjest.
Teraz uz papriky mozem a postupne si k lecu hladam cestu. Recept rozhodne skusim, kremove vajicka sa mi rozhodne rataju. A leco spravim urcite bez supiek, hoci je mi ich trochu luto, aj v nich su vitaminy. Ale na druhu stranu, nechcem aby moje deti zazivali pri jedeni leca podobne hororove stavy ako ja v detstve.
Krasny den prajem! 🙂
Luci, tak tohle lečo je přesně ta cesta, jak ho dětem nezprotivit hned v mládí. Zkus a uvidíš. Jo a jsi třeskutě vtipná, moc bě baví číst, co napíšeš.
Lečo je naše oblíbené letní jídlo. A jak čtu , co kuchař-ka, to originál . U nás je lečo bez vajec, rajčata po nakrájení nechám trošku okapat a tím je méně tekutiny ve směsi. Postup stejný jak píšeš a přikusujeme chleba. Těším se na každý čtvrtek a zdravím .
I já se těším na každý čtvrtek, co nového mi přinese. Díky, Olgo.
Tak jsme právě dojedli takto poprvé uvařené lečo. Odteď ho už nebudu dělat jinak. S výše uvedenými názory na loupání zeleniny(hlavně paprik) si dovolím nesouhlasit. Papriky mohou právě díky slupce mírně dráždit zažívání a dnes jsem si i poprvé ověřila, že zbavené slupky jsou lahodnější.Po oškrábání škrabkou krásně začaly pouštět šťávu . Asi nepřijdu o zásadní množství vlákniny, pokud jednou za čas zbavím papriku slupky. A to už ani nemluvím o vizuální stránce věci. Slupky z rajčat a paprik nejsou na pohled nic moc , když jsou v leču stočené do protivných ruliček, kterých bych se vždycky ráda zbavila. A to vmíchání vajec přesně podle návodu je geniální. Vzikne skutečně krémová konzistence, dali jsme si k leču klobásku :-). Místo protlaku jsem dala maďarskou pastu z rajčat a paprik- vozím si z maďarska. Je vynikající.
Zdravím věrka
Věrko, tou maďarskou pastou jsi to posunula ještě o úroveň výš. Geniální nápad.
Milá Flo dělala jsem lečo jelikož jsem měla jen pět paprik a žádné rajče co teď tak jsem zkusila dát do paprik rajský protlak bylo to úžasné jen jsem přidala trošku vody,aby nahradila šťávu z rajčat a rajčata nebyla vůbec potřeba dík za dobrou radu.
Tak o leču bez rajčat slyším poprvé, ale evidentně jsi to zvládla skvěle.
Ahoj Flo,
dík především za ty vychytávky, které dělají z leča jídlo, za které se nemusí stydět ani vyhlášená restaurace. Oloupané papriky jsou výborné. Už po prvním uvedení na náš stůl odhaduju, že tento recept bude v naší rodině další stálicí, kterou budeme oslňovat podzimní návštěvy. Už se těším, jak si ho dáme na chalupě.
Neměla bys ještě typ na jinou přílohu než špekáček?
Chleba 🙂 Pokud máš lečo s vejci, pak se jedná o plnohodnotné jídlo a uzenina už ho vůbec nemusí doplňovat. Maximálně tak ještě brambory nebo právě chléb.
Tak u mě byli lečo od mala na černé listině, stejně tak jakákoliv tepelně upravená zelenina.Jelikož se ale už několik let vařené, dušené, grilované, pečené zeleniny přestávám bát a postupně si zvykám, po přečtení tohoto receptu jsem se rozhodla zkusit vzít na milost i lečo.Nejen že jsem přežila,ale ono mi opravdu i chutnalo.A manžel když slyšel a viděl,co bude k večeři, nemohl tomu uvěřit. Prohlásil, že nevěřil, že se ode mě někdy leča dočká a navíc tak dobrého. Takže děkuji moc, kdyby nezaujal už recept, kdo ví, jestli bych se někdy odhodlala. Je to takové mé malé velké vitězství!
Martino, to je ovšem obří vítězství! Gratuluju 🙂
Milá Flo,
vymazlený recept na lečo se mi moc líbí, určitě to příště musím zkusit. Doma lečo milujeme, takže je načase ho zopakovat. Máš úžasně zpracované recepty, už mám doma Kuchařku pro dceru a včera jsem domů vítězoslavně donesla Snídaně (když jsem si je pročítala s mamkou, hodně jsme se nasmály mottům a citátům, je opravdu hezky udělaná). Jinak mám ještě zajímavou zkušenost: lečo z kotlíku. Vařila jsem ho na letním dětském táboře, když jsme opustili jeho hranice a ve skupinkách po dvanácti lidech jsme měli někde v okolí strávit den a noc. Jediný problém nastal, když mi krájecí rota nakrájená všechnu papriku (i přes opakované instrukce XD) najednou a já ji nevědomky všechnu vysypala do těstovinového salátů k obědu, naštěstí se vedoucí slitovali a dali nám jí ještě jednu dávku – protože lečo bez papriky není lečo… Lečo bylo pro dvanáct hladových krků (včetně mého), takže klobásu jsem přidávala již do základu. Ohledně rajčatového protlaku proběhla vášnivá debata, tak jsem ráda, že můžu svůj názor propříště podložit Tebou osvědčeným receptem :). I přes jemně sražené vajíčko zmizelo lečo ihned a pak se děti dokonce vrhly s chlebem na „umytí“ kotlíku :). Jako zážitek to bylo nezapomenutelné, avšak naše kuchyň je naše kuchyň, kde se dá plotýnka alespoň vypnout XD, už se těším, až tento recept vyzkouším!
Zdravím
Aneta
Aneto, to lečo v kotlíku musel být mimořádný zážitek, hádám ti v paměti uvízne na dlouhou dobu 🙂
Mám radost, že ti knížky udělaly radost, tak ať tě v kuchyni dobře doprovází a máš další bezvadné zážitky (jen teda nemusí být tak napínavé). Flo.
Chcela by som taketo leco zavarit – samozrejme bez vajec. Je treba k tomu este nejaky grif? Alebo len uvarene dat do sklenic a v trube zavarit? Aby to nebolo moc makke, poradte, prosim
Evi, není k tomu žádný grif. Měkké to pochopitelně trochu bude, přece jen zelenina musí při jakémkoli zavařování pobýt stanovenou dobu ve stanovené teplotě a přitom měkne. Od zavařeného jídla člověk nemůže čekat stejné kvality jako od čerstvého, to myslím dává logiku. Ale jako zásoba na zimu je to skvělý nápad a určitě budeš ráda, že jsi tohle zavařování absolvovala.
Přečetla jsem si recept i komentáře a Jani, s těmi vajíčky je to přesně naopak. Pravé maďarské lečo se dělá bez vajíček. 🙂 A přidává se mletá pálivá paprika. Musí to být trošičku pikantní. Mám vaše recepty ráda, ale lečo lze vyladit ještě mnohem, mnohem víc 🙂
Petro, souhlas, maďarská tradice je trochu jiná než česká. Ta mletá paprika jistě dodá krásnou barvu, za mě proč ne. Je to vlastně další podoba papriky, která je součástí jídla tak jako tak. Stejně tak se ale dá pikantnost dodat použitím správného druhu paprik.
Mamka dělala přesně to šlupkaté, cuckové; to, jak mi to chutnalo, se pak odvíjelo od toho, jak moc to bylo šlupkaté (vaječné cucky mi tak nevadily). Ale přesto mám pro lečo slabost, takže tu oloupanou verzi rozhodně musím někdy zkusit. Líbí se mi i nápad opéct uzeninu zvlášť.
U nás se mimochodem lečo taky hojně jedlo s chlebem, a jak tak nad tím přemýšlím, mám ho tak radši než s bramborem.
🙂
Základom pre ideálnu chuť leča je paprika. Lenže tú, ktorú uvádzate v ingredienciách, môžete rovno vyhodiť.
V Maďarsku síce existuje, ale do leča nepatrí!
Paprika musí byť mäsitá a červená.
Tá, ktorá rastie na Slovensku skôr než chuť papriky pripomína papier na Rudé právo.
Červená paprika v leče môže byť len maďarská alebo španielska.
Nie kvôli farbe, ale kvôli chuti.
Aničko, díky za rozvedení a doplnění té části leča, která se týká paprik. V české kuchyni je zelená tenká paprika v leču tradiční. Věřím, že to s červenou masitou kapií bude chuťově ještě víc hvězdné, ale nebude to už české (ani rakousko-uherské) lečo. Za mě paprika ano, kapie ne. Kapie více barev dávám do ratatouille.
Milá Florentýno!
Znovu moc děkuji za recept. Na úvod – vášnivě nejím rajčata. Jako jo, jím z nich kečup, omáčku, polívku, jím je sušený – ale rajčata jako takový ne, ani syrový, ani v jídle, pokud jsou na kusy.
A ze všech rajčat světa nejvíc nejím lečo. Z dětství ho z duše nenávidím, neláká mě, nevoní mi a představa, že bych ho měla snad dokonce jíst, mě naplňuje.. nelibými pocity.
Teda vlastně, převeď si to do minulého času 😀 Dneska jsem v nějaké rozverné náladě vyzkoušela tenhle recept. Nálada byla tak moc rozverná, že jsem teprve po nakrájení a oloupání všeho zjistila, že nemám doma ani jedno vejce 😀 Ale někdo tu v komentářích psal, že místo vajíčka dává smetanu, a tu jsem měla, tak jsem se nenechala odradit.
No, nebudu to víc protahovat – udělala jsem porci pro dva lidi a slupla jsem ji jako malinu. Bylo to naprosto vynikající. K první lžičce jsem nejspíš přistoupila s výrazem dítěte chystajícího se spolknout hořkou medicínku, ale ty další už jsem do sebe nedočkavě ládovala :))
Co nevidět to vyzkouším i na svoje poměrně vybíravý děti (a pokud by jim to snad přece jenom nechutnalo, aspoň zbude víc na mě) 🙂
Tak tomu se říká přeměna! Moc a moc blahopřeju a gratuluju a fandím ti do dalších podobných experimentů.
To je neskutečná dobrota. Královsky jsem posnídal s grilovanou batátou.
Děkuji!
Já též 🙂
Dobrý den,
čtu všechny ty báječné recepty od Flo a doplňující příspěvky,S dovolením bych se
připojila s vlastním receptem (to si myslím já – nepochybuju, že už je to dávno vyzkoušené,publikované a pojmenované jinde 😀 ) . když už máme dost leča s vejci a třeba i uzeninou, udělám něco vegetariánského: základ stejný -tuk, cibule, paprika, rajčata NEBO
protlak, ale přidám hojně česneku a skořici! Hotové smíchám s uvařenou rýží a je to
lahůdka! Nevím, kdy a jak mě to napadlo, zní to dost balkánsky nebo orientálně a strávníci
zprvu k talířům přistupovali velmi váhavě, nicméně po hrdinském ochutnání ty talíře vymetli a teď tuto variantu dokonce preferují.
To snad budu muset vyzkoušet osobně. Díky, Evi.
Tak tenhle recept neznám, ale zní to dobře,něco podobného jsem vařila s těstovinami,tedy bez té skořice,ale taky dobré.
Mila Flo,
Vas recept sklidil velky uspech.Nase devadesatileta babicka se ptala jak se dela ta svetla omacka na leco.Prekvapilo ji,ze z vajicek.
Mooc jsme si pochutnali,diky,Vase kucharka je skvela!
Milá Florentýno, dnes padl i v naší domácnosti jeden nepřítel jménem lečo. Když jsme se po návratu domů podívali do lednice, kterou kromě piva zaplňují už jen domácí vejce, padl můj návrh na lečo. Pohled, kterým mě přítel očastoval, mě vyhnal do sámošky situaci zachránit alespoň párkem. Říkala jsem si ale, že by bylo, aby se nenašla nějaká vymazlená úprava leča. Kuchařka večeří mne nezklamala. Lečo baštila naše 2letá dcera a přítel po poslední lžičce prohlásil, že bylo VÝBORNÉ! Poslala jsem ti na dálku poděkování. Pro jistotu ještě jednou Díky za návrat Leča do naší kuchyně. 🙂 Jsem ráda, když i tyhle jednoduchá jídla můžu vytunit.
Milá Flo, včera jsem si začala dělat lečo a když už se to dusilo, vzpomněla jsem si, jestli nemáš ve svých receptech také lečo. A ty máš, takže, začátek už jsem nestihla, ale ten zázrak s vajíčky nakonec ano. A je to přesně tak jak píšeš, tentokrát nemám u dna vysráženou vodu a zeleninu se sraženými vejci, ale je to jemné, krémové, chutné – přesně podle tvého receptu. Příště bude ještě to loupání zeleniny. Nikdy bych neřekla, že i vmíchání vajec do pokrmu je důležité a tolik to pro výslednou chuť znamená! Takže, díky! Hana Suchopárová
Díky moc za recept. Vařím dost, ale lečo prvně. Vzal jsem to komplet i s loupáním a stal se malý zázrak. Bratr, který normálně papriku nemůže ani cítit ochutnal (aby dětem ukázal, že přestože papriky nejí, jídlo ochutná a neodmítá ho rovnou) a šel si nandat. Loupaná zelenina zjevně dělá úplně jinou chuť.
Tohle lečo nemá konkurenci. Již nikdy jinak. Byla to pochoutka.
Teda ale mňam. Neskutečně žravé. Děkuji za vychytávky. Lego máme doma rádi. Ale po tomhle. To je naprostá lahoda. Už se těším na další vaše vymazlene recepty.
Když rostou houby, dělám lečo s masáky. Podusím je na osmahlé cibuli, potom pokračuji stejně jak při přípravě standardního leča. Kdo má rád houby, ten si pochutná. Zkoušel jsem i směs jiných druhů hub, ale nebylo to ono, s masáky je to nejlepší.
V tomto případě vajíčka ani uzeninu nepřidávám.
Dobrou chuť přeje Honza.
Zajímavé vylepšení, díky!
Milá Florentýno.
Tohle lečo je naprosto úžasné, řekla bych přímo fenomenální, dá se jíst bez jakékoliv přílohy. I mě překvapilo, jaké drobnosti povýšily tohle jídlo na královskou krmi.
Už dlouho (asi rok) Vás okukuju v časopise ČD a těším se na recepty. Vlastně nejenom na recepty samotné, ale líbí se mi, jak si u toho s námi povídáte. Je to jako číst vtipnou povídku. A konečně jsem se koukla na Vaše stránky… a asi už nikde jinde recepty hledat nebudu.
Ahoj,
už několikrát jsem dělala lečo podle Vašeho receptu a vždy vyšlo výborně a všem chutnalo. Chtěla bych ale nabídnout ještě jednu variantu. Snad zde ještě nikdo o této variantě nepsal.
Dnes – 1. ledna jsem dle tradice dělala čočku. Namočila jsem jí ale nějak moc, takže když jsem z jedné půlky udělala normální čočku nakyselo, hledala jsem využití pro druhou půlku. Nakonec jsem začala dělat lečo, přesně podle Vašeho receptu, a ve fázi přidání rajčat jsem přidala také čočku, předem uvařenou na skus. Nakonec normálně vajíčka a výsledek byl opravdu mňamózní 🙂
Takže, když třeba bude nějaký vegetarián ( a nejenom) hledat, co by přidal do leča místo uzeniny, může vyzkoušet toto.
Zdravim, vcera jsem zkusila toto leco a je naprosto famozni. Zaujal mne taky Andely vylepsovak cockou. To musim priste taky vyzkouset.
Dekuju za skvele napsany postup a za inspiraci na vareni pro vegetariana, jehoz mam doma.
Ja si maso dam, ale toto leco ho ani nepotrebuje, je vyborne samo o sobe. Dala jsem si ho s psenicno zitnym chlebem z naplavky.
Dekuji Maky
Tak jsem se koukla na tvůj recept na lečo a napadlo mne, že by tě možná zaujala moje vychytávka: papriky nejprve položím na pár skund na horkou plotýnku a párkrát pootočím, až se trochu „spálí“ ze všech stran, postupně takto popálené papriky dávám do igeitového sáčku, aby se zapařily. Po pár minutách v sáčku z paprik oloupu tu tenulinkou vrchní šlupičku. Tu masitou část pak „hážu“ na cibulku současně s rajčaty, protože je už paprika částečně tepelně upravená. Já si takto i mrazím přebytky rajčat a paprik ze zahrady. Vajíčka dělám zvlášť a pak zamíchám do hotové směsi zeleniny. Líbí se mi to více na vzhled, že vejce zůstanou žlutá.
Tento způsob úpavy papriky vychází z bulharské kuchyně, například správný šopský salát se dělá jen s takto upravenými paprikami.
Jsem jediná, kdo dává do leča cuketu? Podle mě nesmí chybět :).
Zrovna jsem se chtela zeptat – u nas taky nesmi chybet! A poradi mezi paprikou a rajcaty, je to tak spravne, Florentyno?
Cuketa už je pro mě takový krok směrem k ratatouille 🙂 Ale pokud ji přidat, tak opravdu nejlépe mezi paprikou a rajčaty nebo klidně společně s paprikou.
Lečo mám moc ráda a dnes poprvé jsem přidala protlak a musím toto nazvat velmi jedlé. Díky za inspiraci
Milá a krásná Flo,
lečo úžasné, s buřtem, uzeným, či dle fantazie. Začínám mít dojem, že patříš opravdu a již jsem o tom přesvědčen, mezi špičku lidí, kteří dovedli kulinářství k dokonalosti.
Mezi chlapi – se bez urážky říká, že ženy nemají fantazii, proto také šéfkuchaři, choreografové, hudební skladatelé, dirigenti a vědátoři / kromě Marie Curie Sklodovské, což byla určitě chlap /, jsou většinou muži. Přitom neumíme myslet na dvě věci zároveň, jsme pomalejší, ducha mdlého, někdy rozumu chabého, většinou i vzevření pitomého, ale když vše pochopíme a máme o to zájem, pak to můžem i vyučovat a stane se nám to možná i koníčkem.
A což teprve recept od Tebe, trhané hovězí. Začali mě milovat i krásky pro mě již téměř nedostupné, pravda příprava byla delší a neinzerovaná a ty moje kecy, že mě to včera napadlo…. a přitom jsem opráskl vše od Tebe, děkuji Ti neuvěřitelně…
Blonďák, choreograf
Blonďáku, jsem si jistá, že tvoje choreografie v kuchyni byla skvělá podívaná a že ve skrytu duše dobře víš, že byť vy muži opravdu nedovedete myslet na dvě věci najednou, my ženy zase nedovedeme nemyslet na vás, zejména pokud tak skvěle vaříte, takže svět je stále v rovnováze 🙂
Vas blog mi nedavno doporucil muj tchan, ktery sam rad vari a nema dceru, se kterou by mohl sve pokusy a zkusenosti konzultovat 🙂 Dnes jsem delala leco a i kdyz jsem si myslela, ze ho umim, napadlo me podivat se sem. Musim rict, ze poprve v zivote se mi diky Vam povedlo udelat opravdu kremove a dobre spojene leco bez srazenych a hrudkovatych vajec, ktere na taliri nevypadaji nijak vabne. Jenom jsem si do leca pridala trosku klobasky chorizo, ktera mu pridala na pikantnosti. Dekuji a budu se tesit na dalsi rady a recepty.
Šárko, díky za ohlasy, posílám vřelé pozdravy tchánovi 🙂 Flo.
Výborný recept, moc jsem si pochutnala 🙂
To, že niekto pridáva klobásu, nie je ani tak otázka chuti ako zvyku. V mojej rodine sme nikdy klobásu nedávali, starí rodičia boli maďarského pôvodu (Rakúsko-Uhorsko) a tiež ju nedávali. Ale v manželkinej rodine áno a ja som to nemohol dojesť práve kvôli tomu, že mne to kompletne skazilo chuť. Takže komu ako chutí.
Čo nám je ale absolútne nepochopiteľné a nezlúčiteľné sú zemiaky (brambory) k leču.
Lenže v českých receptoch sú zemiaky ku všetkému ako v nemeckej kuchyni (ak sa vôbec o nejakej dá hovoriť..), čím nechcem českú k nemeckej prirovnávať. Bolo by ako porovnávať deň (česká kuchyňa) a noc (nemecká). Okrem niektorých málo značiek piva, ktoré sa takisto nemôže porovnávať s českým nič jedlé ešte nevymysleli. Všetko špatne okopírované, aj pivo!
Zbožňujem českú kuchyňu a množstvo českých jedál temer denne pripravujem.
Ale bez zemiakov.
Niekedy si myslím, že raz určite objavím recept aj na Palacinky s čokoládou, orechami, šľahačkou a zemiakmi…
Váš recept je fajn, nie je v ňom nič, čo by už moja stará matka nebola vedela na prípravu leča ale napriek tomu si zaslúži ocenenie za snahu vysvetliť prípravu pre tých, ktorí to vyriešia lečom z pohára.
Jozefe, moc děkuju za vzpomínky a za doplnění. Flo.
Tak výborné lečo jsem ještě nejedla, i když loupání papriky mi dalo zabrat. Určitě si budu dělat častěji.
Výborné lečo k dnešní večeři podle Tvého receptu, Flo, neloupala jsem ani rajčata ani papriku, ale ruličky ze šlupek kupodivu nebyly, poprvé ani žádná voda z rajčat, zato vajíčka krémová, prostě vynikající, obecný úspěch. Díky za tipy!
Dobrý podvečer 🙂 Vařila jsem dnes lečo po dlouhé době takže jsem se snažila podle receptu, jen jsem navíc přidala lilek. Trochu to vajíčko srazene mám ale vypadá to podstatně líp než si pamatuji z dětství 🙂 Jsem zvědavá co na to poví přítel 🙂 Nikdo mě vařit neučil a jsem moc ráda za tyhle stránky 🙂
Ahoj Flo, teď jsem se zvedl ze židle a musím říct, ač jsem na světě už přes třičtvrtě století tak takové lečo co se mi podařilo teď uvařit jsem ještě nejedl. Slupky jsem neloupal, krásně se rozvařili a klobásu jsem si udělal taky až na konec. Musím si jít umýt hlavu, protože mám zalepené vlasy od olizování až za ušima. Moc dobrá mňamka. Děkuji Bohouš
❤️
Zdravím Flo a všechny kuchařinky, klasické lečo nedělám od doby, kdy jsem dostala hodně dávno recept od maminky, říkala mu smetanové lečo. Je vhodný také pro toho, kdo nemůže jíst vajíčka (žlučník a pod.). Množství je přibližné, podle množství strávníků. Podělím se o něj:
1 velká cibule
cca 100 g másla
4 velká rajčata
3 bílé papriky
1 balení smetany na vaření
sůl
asi 2 lžíce HRUBÉ mouky (ne jiné!)
já ještě přidávám malou lžičku domácí feferonkové pasty
Postup:
Na másle zpěním jemně nakrájenou cibuli, přidám oloupaná rajčata nakrájená na kousky, osolím a na mírném plamenu dusím, až pustí šťávu. Mezitím nakrájím očištěné papriky na malé proužky a přidám je k rajčatům. Podliji malinko vodou, promíchám, zakryji pokličkou a nechám dusit. Rozkvedlám 1 smetanu s hrubou moukou a vliji k zelenině, přidám feferonkovou pastu. Bez pokličky a za stálého míchání počkám, až se lečo s moukou dobře provaří a je hotovo. Podle chuti buď dosolím, někdy malinko přisladím. Lečo nemá být moc husté ani tekuté, ale tak akorát, chce to vyzkoušet kolik dát mouky.
Podává se s rýží. S brambory nebo chlebem to není ono.
Pokud se vám bude chtít, napište do komentářů, jak vám smetanové lečo chutnalo.
Hezký den – Helena
Super ispirace, dělám minutkové bez vajec, přidávám ještě feferonku a česnek, papriky pouze červené kápie, neloupám, chery rajčata loupám, přidávám i čabajku – original a lžičku sušené papriky a nakonec hrst sekné petrželky.
????
Prave jsem uvarila a ta chut je opravdu skvostna! Uz nebudu delat jinak. Dekuji????
❤️
Zdravím, rozhodl jsem se, že musím napsat po svém zážitku s lečem.
Za prvé, hledám často recepty na webu a mohu říct, že vařit podle Vašich je nádhera. Hezky napsané a s důležitými triky. Čiší z toho láska k vaření i k životu.
Za druhé, naprosto jste mi rehabilitovala lečo. Z dětství jsem si odnesl hrudkovitou míchanici se slupkami, co lezou mezi zuby, ale tohle lečo byl skvostný zážitek. Už nikdy jinak! (tvrdí člověk, co má zeleninu nejraději filtrovanou přes vepře). A ještě ten trik s vajíčkem jen vmíchaným do chladnoucí pánve, BOŹÍ!
Za třetí, když chci vařit něco vymazleného, jdu na Váš web.
S pozdravem
ondra
Ondro, upřímné díky za takhle milý komentář. Ať se v kuchyni stále jen daří. Flo.
Dnes jsem dělala lečo podle vašeho receptu a můžu říci, že bylo skvostné. Vyplatilo se mi postupovat přesně podle vašeho návodu (i když trošku práce navíc), jen jsem neodolala a přidala trošku pepře. Jinak co bych se rozepisovala, všechno co napsal Ondra přede mnou platí i u mne na 100%. Děkuji.
❤️
Lečo bylo výborné. Dcera ihned poznala, že má na talíři jiné lečo než běžně dělám. Moc chutnalo nám všem. Příště budu dělat více porcí.
❤️
Může to být zajímavé s loupanou zeleninou, ale lečo bez kmínu si fakt nedovedu představit.
Milá Florentýnko,
lečo dle Vašeho receptu jsem dělala již 3x a jinak už ani nehodlám. Vždy jsem ho vyžadovala bez vajec, vadila mi v něm. Dnes bych bez vajec v leču nedala ani ránu 🙂 Právě jsem si recept přepsala do své knihy receptů, což věřím, že je největší pocta.
Mějte se krásně, Lucie
Milá Florentýno,
moc děkuji za úžasný recept na vymazlené lečo. Je opravdu vynikající a s čerstvým chlebem nemá chybu. Velmi ráda vařím, podle ohlasů okolí asi i dobře, ale pořád je co zkoušet a učit se a to mě moc baví. Už studuji další Vaše recepty 🙂
Mějte se krásně a díííky
Martina
Lečo máme moc rádi.Cibulku smažím na špeku či uzené slanině a vajíčka umíchám zvlášť a pak přidávám do leča.Klobásku taky nejdřív osmažím a pak přidám.Takhle to máme nejraděj.
Vyzkoušela jsem podle receptu,jen papriky jsem neloupala,a jeste jsem si tam přihodila kousek cuketky(měla jsem na ni chut),poprvé jsem dala protlak,a vejce jak píšete,vykouzlila jsem si tedy krémovou konzistenci,místo obvykle klasiky,a velice jsem si pochutnala.Děkuji????
Už len čítanie tohto článku o príprave leča je zážitok. Varenie povýšené na umenie.
Raz som ho už robila, teraz idem druhý raz. A teším sa. 🙂
Tak zitra mam naplanovane vareni leca s budouci snachou (muj syn miluje leco)a ona je cizinka a leco nezna. Tento recept me prijde super, papriky loupu uz leta (i do salatu), jelikoz manzel je neoloupane spatne travi, ale oloupane mu nedelaji problem.
Tak leco dopadlo na vybornou !!!!! Syn se olizoval i za usima !!! Vyborny napad pridat predsmazenou nakrajenou klobasku az ke konci. Driv jsem klobaskou zacinala a potom vse dohromady dusila.
Je vidět, že Vás to baví 🙂 Ale napsat k receptu, že je vytuněný, vymazlený, par excellence nebo dokonalý, to chce odvahu……..
Petro, kdepak. Odvaha je potřeba, když člověk vystupuje proti bezpráví, když se chce zastat slabšího před silnějším, když omezí svou osobní bezpečnost, aby pomohl jinému. Odvaha je potřeba, když člověk když hájí svá práva před někým, kdo se mu je snaží sebrat, nebo když se ohradí před někým, kdo mu vnucuje nadřazený názor o něm. Ale napsat jedno slovo do titulku v internetovém příspěvku, to opravdu odvahu nevyžaduje, stačí k tomu zmáčknout pár kláves.
Chtěla jsem tím říct, že víc skromnosti (co se týká chválení svých receptů) by neuškodilo.
Vidíte, a já si zase myslím, že ta naše čecháčkovská falešná skromnost nám jen škodí. Ve světě je naprosto normální říct, že něco umím a něco se mi podařilo. A jelikož se mi ještě nestalo, že by mi recept od Florentýny nechutnal či se nepovedl, tak myslím, že má naprosté právo mít tuhle odvahu tvrdit, že ten recept je vymazlený.
Ahoj,
Leco jsem dělala několikrát a bylo dobré ale s trcicimi slupkami a zdrclymi vajíčky vypadalo dost nevabne. Díky vám bylo jemné a krémové a vynikající pro jazyk i oči 🙂
Dobrý den, Jani,
chci moc poděkovat za recept, jako muž moc nevařím, ale miluji jídlo i ten proces, pokud na něj koukám :-). A když jsem včera loupal papriky? Tak jsem si říkal, že bude i nadále lepší pouze jíst a koukat, ale výsledek? Úžasný, nikdy bych nevěřil, že z leča můžeš vyjít něco tak delikátního. Moc děkuji. Těším se na další recept od Vás.
Pěkný den.
Jirka
Tohle lečo jsem měla v plánu vařit už asi týden, ale stále jsem ho přesouvala, ač jsem měla už 3 dny koupené suroviny, protože nakonec vždy dostalo něco jiného přednost. Lečo jsme doma vařily, jak jste popisovala ze začátku, takové průměrné, takže jsem byla zvědavá.
Papriky se mi lépe loupaly již nakrájené na čtvrtky. Jinak vše šlo hladce, jen jsem si nebyla jistá, zda se vajíčka již uvařila, ale bylo to v pořádku.
Za mě moc dobré, lečo budeme jíst až zítra na oběd, ale přítel se nějak moc netvářil, když ochutnal, jak není na krémové lečo zvyklý 😀
Ještě jsem chtěla podotknout, že mi nějak nevyšlo to množství 4 porce, spíš jen tak 2… Pro mě dvě menší naběračky a pro přítele tři a chleba k tomu. Jak se to mohlo stát?
Já třeba vajíčka v leču nerada, chuťově mi takový „eintopf“ vadí, když už bych je k leču chtěla, tak jako volské oko. A naopak, kvalitní klobása mi v leču nejen nevadí, ale podle mne lečo povznáší do nebeských výšin, a to uzeniny téměř nejím.
Já do leča přidávám na osmaženou cibulku a papriku ještě i mletou papriku, doporučuji zkusit jako alternativu k tomu rajskému protlaku – mletá paprika dodá nádhernou barvu a pro mne ještě neodolatelnější chuť (a řekla bych, že má podíl i na změně konzistence směrem ke krémovosti).
Recept dobrý, vyzkouším.
Akorát vynechám brambory, doma jsme na lečo s bramborem nikdy nebyli – vždycky radši s chlebem. A maminka si to ukecala s kuchařkama i v závodní jídelně, když bylo lečo s bramborem – ať jí dají o sběračku víc leča a brambory si nechají, místo brambor si vždycky koupila v kantýně čtvrtku chleba, dala si k leču pár krajíčků a byla spokojená 🙂
No a já to evidentně pochytil od ní, lečo s bramborem no dobrá, ale když si dělám sám, vždycky s čerstvým chlebem 🙂
Lečo s vejcem nemám rád. Tentokrát ,podle receptu použil i vejce a lepší lečo jsem ještě nikdy nejedl.
Výborný recept. Ten tip s těmi vejci opravdu dělá hodně – nesnáším, když se vejce srazí a pak se začne voda oddělovat od omáčky a zbytku ingrediencí. Ta krémovost u tohoto postupu je famózní. Oloupat papriky by mě taky nikdy nenapadlo, ale zkusil jsem to a je to fajn – a ani moc času to nezabere. Osobně preferuji lečo s kvalitní klobáskou nakrájenou na kolečka, které jsem lehce osmahnul. Bez přílohy, takto to stačí. Díky za to, že mě učíte vařit 🙂
Naprosto luxusní lečo, dnes jsem uvařila k obědu a fakt super recept. Děkuji❤️
To jsou přesně ty chvíle, kdy je člověk rozpolcen. Nepochybuji o tom, že tohle leco musí být úžasné, jenže to pravé, vzpomínky spoustejici letní leco je právě to s rolickami slupek a kusy vajec a… A teď jestli se vrhnout do zlepšování na úkor chutí dětství, nebo ne 🙂
Leco zrovna miluju, ale jinak obdivuju tvoji schopnost popsat i jídla, co nesnáším, tak, že mám fakt chuť je uvařit. Muž na mě vždycky kouká, jestli jsem se nezblaznila, že chci vařit neco takového… A málokdy to pak není dobré. To už musí být, osobně už jsem rezignovala třeba na špenát a různé zelené nadivky kopřiv a podobne, to vždycky chutná všem, ale mně se z toho zvedá žaludek, ať je recept sebevypiplanejsi… Ale zpravidla to bývá úspěch 🙂
Naprosto vynikajici! Chutnalo cele rodine i navsteve, zvlaste pak ta kremovitost prekvapila. V tomto tydnu tedy delam jiz podruhe 🙂
Byť jsem byl ze začátku skeptický, tak toto lečo je luxusní, díky. Děti jenom mlaskaly, a to je co říct.
prave jsem otestovala veganskou verzi tohoto receptu – misto vajicka na zahusteni trocha rostlinne smetany a 2-3 lzice lahudkoveho drozdi. (pro nemasozrouty pridavam varene lusteniny – fazole nebo cizrnu) Flo moc dekuji za vysvetleni vseho!
Výborný recept! Miluju lečo a tenhle recept je to nejlepší, co jsem kde viděl. Díky za tip s vajíčky – lečo je krásně krémové. Ocenil jsem i tip na postupné solení a je to znát! Mám kamaráda, který lečo nesnáší – vsadil jsem se s ním, že mu uvařím takové lečo, které mu bude chutnat. A hle, opravdu mu chutnalo! 🙂
Dneska jsem lečo dělala k večeři a jsme bez ní-tedy přesněji všichni jsme dali přednost chlebu s máslem a rajčatama, protože všichni svorně na lečo řekli“fuj!“ To množství vajec ho totálně zabilo, úplně a naprosto na to množství zeleniny stačí jedno, maximálně dvě vejce!Chuť rajčat a paprik se úplně ztratila a vaječnou kaší nikdo jíst nechtěl.
Lečo a plněné papriky jsem nejedla asi do 20 let – nesnášela jsem „pach“ teplých paprik. Pak se to zlomilo a můžu se obého užrat. Uzeninu v leču nesnáším a ta zdrclá vejce mi taky moc nejedou, takže brzy vyzkouším ten vajíčkový fígl. Papriky (do jiných jídel) loupu klasicky – mírným připálením v troubě. Ale asi pře 14 dny jsem učinila objev – vařila se mi voda na rajčata a já se při pohledu na zeleninu zahloubala a můj chorý mozek vymyslel, že paprika je vlastně jiný rajče (vím, že není) – a po krátkém pobytu rajčat ve vařící vodě jsem do ní hodila i rozpůlené papriky. Pobyly tam delší dobu než rajčata, pak jsem je klasicky zchladila – a ejhle – daly se krásně oloupat. Sice z nich ta slupka nesjede jak z rajských, ale jde to úplně v pohodě. Nikde jsem takový postup ještě nečetla, tak se chci podělit – fakt to funguje.
No, paní květinková..
Komentář mého muže snad poslouží za vše a já děkuji..
Jsem nevěděl, že mě na leču může ještě něco překvapit a že může být tak krémové!
Vařila jsem ho po x letech poprvé a předtím vždy po staročesku se sraženými vejci.. Ráda se u Vás inspiruji, ale komentuji poprvé. Vaše vaření mě baví
Moja svokra varila lečo bez vajec, ale ho zahustila smotanovou zátrepkou. Výsledok bol taký vlastne lečový prívarok. Bol famózny.
Naprosto nikdy jsem nepochopil, proč je nutno tak skvělé zeleninové jídlo jako je lečo mršit vajíčky..Chuť zelenny a dobré uzeniny mi k životu naprosto stačí.
NAPROSTO GENIÁLNÍ RECEPT?DEKUJI, posunuli jsme lečo na úplně jiný level???A hlavně…moje děti jsou NADŠENÉ, dcera Ella (7let) si po prvotním šeptání “tati, já nejím lečo” přidala a do kalendáře pani Ernestové jsme poznamenali datum, kdy začala jíst lečo? Slupky se dají určitě sníst samostatně a “kouzlo s vajíčky” je na Nobelovku??? Ještě jednou DĚKUJI, Jano a přeji báječné dny?♥️.
Zdravím Flo, právě hledám recepty na přípravu leča a jeho následného zavaření, protože mám nadbytek rajčat a paprik a nejde jíst lečo každý den.
Asi s pomalým hrncem se nekamarádíš nebo jsem to přehlídl? Chci lečo udělat právě v PH a co nejvíce zachovat Tvůj recept. Tak jsem zvědavý.
Ještě bych měl technickou připomínku. Škoda, že nejde přímo sdílet tento recept na mou stránku FB. Tam si recepty a důležité články sdílím a vím, že je tam kdykoliv a rychle najdu.Máš tam jen na spodu sdílení na Tvou stránku FB a to bych zas musel u Tebe hledat, jestli tam vůbec všechny recepty jsou.
Díky a nech se daří. František
Dobrý den. Tak na tento recept bych mohla napsat jen WOW! BOMBA!
Ale ráda se rozepíšu. Doteď pro mě znamenalo lečo pokrm nevábného vzhledu, ve kterém se zbavujeme přebytků sezónní zeleniny a jedla jsem ho se sebezapřením.
Dnes jsem uvařila podle Vašeho receptu nádherný, chuťově lahodný, barevný pokrm. Měl jedinou chybu – bylo ho málo. :-D
Takže přebytky rajčat a paprik už nehrozí, lečo zařazujeme do jídelníčku pravidelně a už teď se těším na pozítří, kdy si ho muž vyžádal znovu. ?
Ten rajčatový protlak se mi tam dávat nechtělo, ale dobře, že jsem se nakonec rozhodla řídit přesně podle receptu. Nemělo to chybu. Děkuji!!!
Prave jsem dovarila, tak to je bomba ????
Urcite ho budu varit casteji. Jrn papriky jsem neloupala, na to jsem lina.
Přítel vaří výborně a rád, takže většinou vaří on. Ovšem když dostaneme od rodičů papriky a rajčata… “lásko, uděláš zase to výborný lečo?”
Když mě někdo vidí loupat papriku nebo rajčata, tak se diví, že to do leča přece nemá smysl a pak se diví, že to je nejlepší lečo, co kdy měli 🙂 dělám přesně podle receptu a díky Vám jsem u nás doma “lečová královna”
Ach, to je zákeřné… Loupat papriky škrabkou je příšerný nápad… A po ochutnání téhle verze leča už vím, že příště budu loupat zase ? Dokonce i syn, který nejí rajčata a papriky, je z něj nadšený ? Takže pěkně děkuju ?
🙂
Výborný recept, který pozvedá dle mého názoru průměrné jídlo ve stylu co dům dal na luxus top shef. Teď sem si udělal ještě zimní verzi, kdy po rajčatech přidám dvě tři strouhaný mrkve a před vejci k opečenému salámu pět stroužků česneku,, je to blaho a s plným břichem už se těším na zítřejší uleženou porci,, a chutná mi to s rýží..
Dobrý den všem…tedy tento recept jsem našla před rokem , jelikož lečo miluji já a vařím si, když jsem sama doma .
Je to naprostá lahodná, jemná chuť….. mňam!!!
Loupat papriky je děs, ale dám. Mamka učila úplně jinak a ano, většina lidí ho tak dělá doteď. Je dobré, jenže toto je lahodné… a jinak bych po vyzkoušení nedělala. Vřele doporučuji a děkuji ?❣
Moje zimní verze, kterou zrovna klohním (a koukám sem pro inspiraci) spočívá v tom, že se nemusím patlat s loupáním rajčat, která jsou stejně z obchodu hnusná, a hodím tam plechovku chutných zralých, ale hlavně už oloupaných rajčat. Většinou dělám na olivovém oleji a přidávám trochu nějakých bylinek a la tymián nebo bazalka. Vajíčko rozmíchané v jídle mi nechutná, ale naučila jsem se to, co dělají lepší asijští kuchaři s fried rice nebo jiným stir fry: vajíčko udělají zvlášť, buď než začnou vařit ten zbytek, a odloží, anebo na okraji pánve. Místo lečového pudingu, jakkoli nezdrclého (furt fuj, aspoň teda pro mě) mám solidní zeleninové lečo s kousky tak akorát udělaných míchaných vajec. Druhá varianta je potom inspirace shakshukou nebo huevos rancheros: ztracená vejce, která se pomalu udělají v důlcích vyhloubených v leču vařečkou, pěkně s ještě tekutým žloutkem. Tohle bez klobásy a brambor, ale zato s čerstvým chlebem, rohlíkem nebo toustem, které namáčím střídavě do leča a do toho krásně tekutého žloutku, považuju za ten pravý lečový luxus. 🙂
paradni recept, urcite priste zkusim, teda az na to „loupani“ paprik, tam mi to prijde spousta namahy a uzitek nula nula nic, slupku z papriky jsem v lecu jeste nevidel
převčírky ho (lečo) dceruška moje starostlivá vařila. Rozkošná mana vznikla. Dokonalost. Parádní recept. Už nikdy jinak. Díky.