Není ocet jako ocet. Rozhodnout se, který druh v obchodě koupit a jak ho potom doma správně použít, není úplně snadné. Pokud si špatně vyberete, zakoupený úlovek vám ve spíži dlouho zůstane na ocet. Anebo se nad ním budete tvářit, jako byste se napili octa, jak je silný a kyselý.
Ale já vám dnešním článek pomůžu z octa. Přece si u svých blízkých nerozlijete ocet tím, že připravíte nejedle ostrou zálivku nebo omáčku? Přece se nebudete dívat, jak jsou obličeje vašich blízkých jako osmiprocentní ocet? Přece nebudete na otázku: co teda bude dnes vlastně k večeři? odpovídat úsečně: houby s voctem!
Ocet v kuchyni
Ani mi to nedalo moc práce, abych v naší krásné české řeči našla tolik kyselých a nešťastných rčení. Špatného octa se lidé bojí už pěkně dlouhou řádku století. Přesto si jeho pomoci v kuchyni nesmírně považují. Ze všech případů si dovolím jmenovat především čištění, konzervaci a teprve do třetice i jemné dokyselení jídel.
Každý ocet v sobě obsahuje kyselinu octovou, jednoduchou organickou kyselinu o dvou uhlících v každé molekule. V čisté formě vypadá jako bílé krystaly, ale když se rozpustí ve vodě v malé koncentraci, říká se jí ocet.
Taky se říká (když už jsem dnes u těch rčení), že z vody víno neuděláte. Z vína však snadno uděláte ocet a v tom je celé kouzlo kuchyňských octů. Ocet vzniká přírodním zkvašením alkoholu. Jako základ se pro tohle kvašení může použít nejen tradiční víno, ale též ovocné víno, rýžové víno, dokonce i pivo. A taky líh, třeba z brambor nebo obilí.
Podle toho, jaký základ se použije pro výrobu octa, se dělí i ocet. Má to svou logiku: podepíše se to na síle i chuti octa.
Pro Českou republiku platí zákonné omezení, že ocet se u nás smí vyrábět pouze přírodním kvašením. Sice se to dá urychlit použitím vhodné technologie, sice se smí ocet dochutit nebo dobarvit, ale pořád se jedná o kvasný ocet. Tohle omezení ale neplatí pro dovážené octy, a tak se může stát, že v českém obchodě narazíte na ocet vyrobený synteticky: prostým rozmícháním chemicky získaných krystalů kyseliny octové ve vodě. Takový ocet nemůže mít logicky žádnou přírodní chuť po původních surovinách a z celého svého kuchařského srdce vám doporučuju vyhnout se mu ladným obloukem, i kdybyste před sebou neobratně tlačili plně naložený nákupní vozík.
Druhy octů
Jelikož se octy liší nejen chutí, ale i koncentrací, budou se lišit i v tom, jak je v kuchyni správně použít. Takže si vyskládejte všechny lahvičky s octem, které doma najdete, a pojďme se na to podívat pěkně jednu po druhé.
Kvasný lihový ocet
V socialistické kuchyni to byl v podstatě jediný ocet, který se dal koupit. Je velmi silný, nejsilnější ze všech octů. Obvykle se prodává v koncentraci 8 %. To zcela předurčuje, k čemu je v domácnosti dobrý.
Ocet je konzervační činidlo, jen pokud je dostatečně silný, a to tento kvasný lihový zcela jistě je. Použijte ho proto bez obav na nakládané okurky, sterilovanou zeleninu i houby, a taky na utopence. S jeho pomocí snadno odstraníte vodní kámen, zatuchlost pračky i šmouhy ze zrcadel a skel. Potírejte s ním kůži po bodnutí zlomyslným hmyzem. Dřívější ranhojiči s ním vymývali rány, ale od toho už máme jiné dezinfekční prostředky. Rozhodně ho ale nelijte do salátu, jedině pokud byste se ho chystali nejprve naředit.
A ještě jedno možné použití: čpavý ocet snadno probouzí osobu upadlou do mdlob.
Vinný ocet
Podle toho, zda se vyrábí z bílého nebo červeného vína, se liší i jeho barva: existuje bílý vinný ocet a červený vinný ocet. Případně i ocet růžový.
Jak se to stane? Stejně, jako když vám zoctovatí víno. Pokud má víno přístup k vzduchu a pustí se do něj ty správné bakterie, začnou zpracovávat alkohol a měnit ho na kyselinu octovou. Ostatní složky vína ale zůstanou.
Bakteriím to chvíli trvá, než se alkoholem prokoušou, zhruba 2-4 měsíce, a to podle teploty okolí. Potřebují tmu a přístup vzduchu, proto vinný ocet nejraději doma vyrábějte v kameninové nádobě s širokým hrdlem převázané plátýnkem, umístěné do sklepa nebo do komory. A kde vezmete ty správné bakterie? Pokud se vám podaří v obchodě se zdravou výživou koupit přírodní nepasterizovaný a nefiltrovaný (a tedy živý) jablečný ocet, budou v něm. Vypadají jako sedlina nebo jako hustý neprůhledný rosol. Říká se jim octová matka. Jablečný ocet smíchejte s vínem, které už nehodláte pít, v poměru 1:3 nebo 1:4, a pak už jen čekejte na svůj první domácí ocet.
Vinný ocet má skvělé uplatnění ve studené kuchyni, a to především do salátu. Budete ho bezpodmínečně potřebovat pro základní salátovou zálivku vinaigrette. Kolik druhů vinných octů máte doma, tolik východisek pro tuhle zálivku.
Stejně tak dobře se hodí pro výrobu domácí majonézy a k dochucení omáček či polévek.
Pokud se ptáte, zda máte použít spíš červený nebo bílý vinný ocet, pak je odpověď snadná: řiďte se stejným citem, jako když vybíráte víno k jídlu. Důležité je pouze to, jak si bude notovat s použitými surovinami.
Dobré a levné vinné octy pocházejí ze zemí kolem Středozemního moře – bodejť by ne, když se v nich pěstuje dostatek vína. V Itálii jsem posledně pořídila v obyčejném vesnickém Coopu tři čtvrtě litru slušného vinného octa za necelé 1 Euro. I v českém obchodě bych se zde doporučovala držet italského či francouzského původu a hlídala si složení, zda neobsahuje zbytečné konzervační prostředky. Úplně stačí, když ve složení najdete jediné slovo: víno. Dobrý přírodní ocet se konzervuje sám. Jediné, co můžete ve složení trpět, jsou sulfáty, které do octa pravděpodobně přišly už se sířeným vínem jakožto vstupní surovinou.
Ovocný ocet
Z každého ovoce, které se dá zkvasit, může vzniknout ocet. Je asi jasné, že jeho výroba chce opět čas a že jako vstupní surovina pro ocet stačí jediná potravina: ovoce. Nejčastěji natrefíte na octy jablečné, ale dají se sehnat i octy malinové či rybízové.
Mají nasládlou a nakyslou chuť po ovoci a zřejmě v nich najdete i zbytky ovocné vůně. Jsou fajnové, takže spíš se poohlížejte u malých producentů, kteří s nimi mají trpělivost a věnují se jim s patřičnou láskou. Spoustu zajímavých octů prodává firma Vom Fass, která má pobočky v Praze a v Brně. Já si pro ně nejraději jezdím do Rakouska, kde se i v běžné Bille dají sehnat zajímavé lahvičky.
Vychutnat si je můžete především ve dvou podobách: opět v zálivce na salát, kde přidají zase další chuťový rozměr, především pokud do salátu hodláte vhodit i trochu sýra.
Druhý způsob je méně obvyklý: nalijte lžíci octa do sklenice a dolijte vodou. Je to zdravý a osvěžující nápoj, podobně jako voda s citronovou šťávou.
Balzamikové octy
Dost možná se vám hned dere na jazyk Aceto balsamico di Modena, nejtradičnější ze všech balzamikových octů, vyráběný pouze v Itálii v okolí Modeny, z jediné povolené odrůdy vína, s přísnými podmínkami pro udělení a používání tohoto označení. Jenomže tímhle octem svět balzamik vůbec nekončí.
Octový balzám – smím-li tohle označení pro balzamikový ocet použít – se vyrábí z octa plus ovocného moštu, který se zredukuje odpařením na sirupovou konzistenci. Pak se ještě často nechává zrát v dřevěných sudech. Můžete tak mít nejen tradiční červené balzamiko, ale i balzamiko z bílého vinného octa, z jablečného octa, balzamiko malinové nebo třeba fíkové.
Tenhle postup vede k octu hustší konzistence, nasládlé a přitom nakyslé chuti, s koncentrací jen kolem 3 %, tedy nejméně ze všech druhů octů. Nemůžete ho nalít do salátů. Spíš je používejte jako koření, tedy na zakápnutí a na dozdobení. Skvěle si rozumí s ovocem a se sýry, ale kupodivu taky se zmrzlinovým pohárem s ovocem.
Dlouhá výroba, množství a kvalita vstupních surovin způsobují, že si za balzamikový ocet pořádně zaplatíte. Čím déle zraje, tím víc. A proto je na trhu spousta napodobenin, které se jako balzamikový ocet jen tváří. Nabízejí nižší cenu a také chemické složení: potřebují dosladit, dohustit, dobarvit a zakonzervovat, aby se výsledek přiblížil tradičnímu výrobku. Pokud jste u ostatních octů nad složením mávli rukou, zde to už opravdu nedělejte.
Balzamikový ocet může mít ve složení pouze dvě suroviny: zahuštěný ovocný mošt a ovocný ocet. Cokoli navíc znamená zkratku ve výrobě. Nejčastěji najdete jako přídavek karamel nebo kulér (karamelové barvivo), zahušťovadla a konzervanty. U ovocných balzamikových octů navíc ještě ovocné aroma, v lepším případě přírodní. Pche.
Krémové balzamiko
Na tuhle položku prodejního sortimentu si dejte obzvlášť velký pozor. Tohle je přesně ten typ balzamika, kterým se v restauraci dělají na talíře nejrůznější čáry, smyčky, klikyháky a cákance. Dostupné balzamikové octy něco takového neumí, protože jsou příliš vodnaté a roztékají se, dražších hustších balzamikových octů by zase na takovou dávku na talíři byla škoda a host by se nedoplatil. Výrobci proto přišli se zahuštěnou verzí balzamikového octa, která se obvykle prodává v plastové lahvičce s hrdlem, které rovnou umožňuje kreslení na talíři.
Až si někdy přečtete složení, myslím, že tuhle svůdou lahvičku zase pěkně vrátíte do regálu. Pokud už něco takového nutně potřebujete mít doma, tak si svařte balzamikový ocet nahusto. Tak by to ostatně udělal i rozumný restaurační kuchař, kdyby chtěl a věděl. Případně se držte receptu na Redukci z vinného octa, který jsem uvedla ve Snídani u Florentýny na straně 232 v rámci obědové Salátové etudy.
Rýžový ocet
Rýže má své místo v Asii a stejně tak i tento ocet. Především se používá v asijské kuchyni na dochucení teplých i studených jídel. I já ho mám v několika receptech, například na studenou omáčku k tofu nebo na rychlou čínu z pánve. Pochopitelně se bez něj neobejdete, pokud budete vařit rýži na suši.
Umeocet
Má sice slovo ocet v názvu, takže jsem ho do přehledu octů zařadila, ale vyrábí se trochu jiným způsobem a proto má i odlišnou chuť a povahu.
Základem jsou plody zvané umeboši, léčivé švestičky z Číny, Japonska nebo Koreje. Nakládají se do soli a zrají v sudech aspoň půl roku. Tam zkvasí, no a voda z tohoto kvašení se pak prodává jako umeocet. Je zdravá a kyselá, ale zároveň i logicky hodně slaná. Kde potřebujete v jídle sůl i něco kyselého zároveň, je to prima zpestření. Též se pije jako nápoj, naředěný vodou podobně jako ovocný ocet.
Ochucené octy
Poslední zpestření na závěr celého přehledu. Pokud vezmete kvasný lihový ocet anebo vinný ocet, můžete do něj přidat bylinky či koření a nechat řádně odležet, aby se aroma dostalo do octa. Staré knižní kuchařky doporučují nechat stát 3 týdny na slunci, poté slít a dát do temna a chladna. Připravíte tak nejen slavný estragonový ocet, ale třeba i ocet růžový nebo fialkový.
Ocet a vy
Vím, že tento přehled zdaleka není úplný, ještě by se pár octů našlo. Pro základní vaření je však nejdůležitější vinný ocet, ovocný ocet a ocet balzamikový. A to už na pár lahviček ve skříni a pár večeří vydá. Kuchyňskému sportu zdar a nezapomeňte mi dát vědět, jaké octy rádi používáte a jak.
Milá Flo, přesně tenhle článek by se mi hodil minulý týden, když jsem stála u regálu s octy a vybírala si nějaký jemnější do salátů. Nejsem přes octy odborník, ale nakonec jsem sáhla po bílém vinném a jsem spokojená. Do Vom Fass se chystám, až budu někdy v Praze, sice mají i zásilkovou službu, ale mám ráda ty jejich obchůdky.
A klasický 8% se mi osvědčil jako čistič, odkamenovávač a změkčovač prádla :o)
Rézi, tomu se nedá vůbec nic vytknout, děláš to úplně perfektně.
Bezva přínosný článek. Ve špajzu tu mám vinný, jablečný, lihový ocet a balzamiko. Jen si nedovedu představit, že bych české omáčky a polévky okyselila vinným octem. Do houbovky nebo kulajdy dávám obyčejný ocet.
Mirko, opravdu, není třeba se toho obávat. I běžný bílý vinný ocet je na takové dochucení dost silný.
Draha Flo,
toto je taky krasny clanok! Vdaka za rozsirenie a doplnenie octovych obzorov 🙂
Ja doma najradsej a najviac pouzivam biely vinny ocot – najma v studenej kuchyni. Okrem neho mam v skrini schovany aj jablcny a klasicky liehovy ocot. Jablcny je zatial tak trochu na ocot, a klasicky mi najviac pomaha pri cisteni.
Tesim sa z novych poznatkov o umeocte – nedavno som nan natrafila v jednom recepte a objavila dalsiu medzierku v mojich kucharskych vedomostiach 😀
Vdaka, uzi si Helsinky a uz sa nedockaco tesim na novu kucharku 🙂 Fotenie ma skvelu temu, urcite to bude bomba 🙂
Díky, Luci! Výlet se vydařil, na výsledek se moc těším 🙂
Flo,
nádhera, já si po předčtení říkám, i zůstat na ocet, je ve světle Tvých článků a s vidinou možných vymazlených pochutin, nemusí být konečná..páč na dobroty se chytne každý/á, a kdo se nechytne, ten je akorát na naložení do octa! 😉
Hezký den všem!
hahaha :-)))))
Zdravím od nás z Ústí/Labem, děkuji za poučný článek o octech .
Já se přiznávám,že v kuchyni moc neoctuji,ale jeden ocghucený ocet (7.bylinný) používám,balzamiko též.Jinak octuji spíš při úklidu a občas místo aviváže .
Fio,přeji krásné dny !!!!!
Papík Kk
Ale vždyť to je výborné! Děláš to skvěle. Flo.
Pěstuji si bylinky a také bylinkami ochucené octy (i oleje) si proto dělám sama. Základem mé kuchyně je kvalitní jablečný ocet, používám ho také v kosmetice. Jinak můj oblíbený je estragonový.
Jsi skvělá, Mariko. Díky za náhled do tvé kuchyně.
Milá Flo, díky za tolik nových informací. Zase si můžeme rozšířit obzor. Já doma používám bílý vinný ocet, jablečný, balzamiko a sem-tam 8% kvasný. Poslední uvedený mám jako úklidový prostředek „skoro“ na všechno.
Moc ti přeju hodně zážitků z festivalů, určitě se o ně s námi podělíš. A při tom vaření se ti určitě všechno podaří a budeš zářit.
Ivo, děkuju za tvou milou podporu, bylo to moc fajn, ještě se o tom časem rozepíšu. Flo.
Aha,to je jako kolik octů znáš…
Máme stále k dispozici ten 8% a čas od času koupím jablečný. Koukám,že mám mezery ,láká mě ten ocet vinný. Podle podaných informací bude lahodný. Balzamiko znám ze spojení s olejem,to musím napravit. . Milá Floretýnko,užij si výlet spolu s pracovní zátěží,ale jak vidím pro tebe to je radostná zátěž, a dobře pořiď. Dnes je už zase lepší počasí i u nás ,to proto,že tě čeká zajímavý víkend. Přeji jen samé dobré pořízení a ve čtvrtek napočtenou. Na další zajímavosti se těší Alena -Alča
Jo, to je ono! Kolik octů znáš, tolikrát jsi
člověkemkuchařem 🙂Ahoj Flo,
díky za bezva článek. Zase nové informace.Doma používám 8% bzenecký ocet na vaření, úklid. Mám i vinný, jablečný a balzamiko. Doma si vyrábím „bezový ocet“ z 8% octa louhováním květů černého bezu. Ten taky dávám do salátů.
Přeji hezký den a hodně úspěchů na festivalech.
Jé, to se mi líbí, ocet z bezových květů. Jak dlouho louhuješ? Už brzy budou kvést.
Flo!
Nejdříve přejí hodně krásných zážitků z festivalu. Octové čtení je úžasné. Zjistila jsem, že mám co dohánět. Kamarádka mě už seznámila s tím, že existují i jiné octy než ten klasický – zatím to vyhrál Vinný ocet – bzenecký – z bílého vína.. Po přečtení tvého článku jistě sáhnu i po jiném. Stále říkám, že se člověk musí učit a učit – zkoušet a zkoušet
Zdeni, mám pocit, že ten bílý bzenecký má jako zemi původu Francii. Ale byla by škoda se u tohoto jediného octa zastavit a nezkoušet dál.
Já moc ocet neužívám,náš na zavařovaní okurek a zeleniny.Jablečný užívám na oplachování vlasů po umytí vlasy se lesknou a nesvědí hlava,jen než uschne tak trošku voním pak,už je to dobré.A ještě ho piji jak píšeš jenom přidám malou lžičku medu.Ale zkusím nějaký koupit a udělat si nějaký salát snad najdu nějaký dobrý recept.Jinak se měj fajn a dík za příspěvek o octech.
Julianno, recept na salátovou zálivku najdeš, když klikneš na ta slova, která ji zmiňují v článku, je to fungující odkaz, jen maličko nenápadný.
Ahoj Florentýnko,
díky za vyčerpávající informace o octech. Já osobně používám vinný ocet a potom obyčejný ocet,který se mi osvědčil jen na úklid.Jinak bych Ti chtěla sdělit, že jsem si včera ve městě koupila od Tebe kuchařku pro dceru. Chci ji dát své dceři, ale nejdříve si ji musím celou projít já. Včera když jsem si ji donesla, tak do půlnoci jsem se od ní nemohla odtrhnout a dřív ji nepředám, až si ji patřičně užiji. No a dnes když jsem četla, že o víkendu budeš v Brně, tak jsem se znovu zaradovala, že bych se mohla já a nebo třeba i dcera za Tebou dostat a nechat si ji osobně podepsat. Pokud by to nevyšlo, tak by mě to mrzelo, ale knížka bude mít u nás čestné místo.
Majka
Majko, to je krásné! Dcera se mnou mluvila, viď? Knížku jsem podepisovala, snad to byla ona, mluvila o mamince Marušce.
Ahoj Florentýnko,
opět hezky popsané použití různých octů. Já používám jablečný ocet, bílý vinný ocet, obyčejný ocet na nakládání okurek, hub a zeleniny a občas při vaření balzamiko.
Vím že na trhu je víc octů, ale jejich použití jsem nezkoušela. Díky za rady a hezký víkend v Brně. Vlasta
Vlasto, díky, bylo to moc prima. Ať ti někdy do cesty přijde nějaký další zajímavý ocet.
Super přehled octů :-). Já doma nejvíc využívám klasický lihový, ale především v domácnosti – jako aviváž. V kuchyni hlavně k tlačence, tam si ho ředím s vodou. Do salátů dávám vinný, jablečný používám po naředění vodou jako kondicionér na vlasy a v zásobě mám i umeocet, perfektní je do luštěninových jídel.
Mám tip pro všechny, kteří rádi používají ocet při úklidu, ale moc jim nevoní. Do zhruba litru bílého vinného octa naložím slupky z pomeranče (čím víc se jich do lahve nacpe, tím líp, obvykle stačí tak 3 – 4 pomeranče, lze postupně doplňovat, případně použít i jiné citrusy nebo jejich kombinaci) a nechám 3 měsíce odležet, sem tam protřepu. Slupky ocet krásně provoní a úklid zpříjemní 🙂
Zkus tlačenku s dýňovým olejem a vinným bílým octem, nebudeš ho muset ředit (anebo míň). Ovšem ten nápad se slupkami do octa je pecka. Díky.
Ahoj Florentynko.
Ďakujem za rozšírenie obzorov v oblasti octov. Kedy Tvoja nová kucharka vyjde? Myslís, že to bude do septembra? To mám totiž meniny, tak by som si ju objednala u manžela. Šlo by, keby si mi ju aj podpísala, či Ťa budem musieť nájsť na nejakom festivale?
Šťastnú cestu do Helsínk a úspešne fotenie.
Děkuju, Máří, za přání, a neboj, bude to do Septembera 🙂 Podpis samozřejmě ráda zařídím.
Ahoj Flo, opět jsem si díky Tobě rozšířila obzor svých znalostí. Sama používám klasický ocet ( a nejen na vaření ) pak také vinný a jablečný a v okurkovém salátu mám ráda estragonový.
Och, okurky a estragonový ocet, zní to neodolatelně.
Ahojky Flo,tak 8 % ocet používám už jen při úklidu,jinak ráda používám jablečný ocet,bílý vinný ale jednička je u mě ume ocet,nemusím už ani solit a někdy když si vzpomenu tak si dám ráno sklenici vody s přidáním trochu ume octu a medu,moc mi to chutná.Krásné slunečné dny ,pěkné focení v Helsinkách a prima vaření v Brně,ať se Ti vše vydaří,budu na Tebe myslat,pa pa .
Majka
Jsi jednička, Majko, a děkuju!
ZASE UŽITEČNÝ ČLÁNEK.TO ANI JEDEN NEVÍ JAKÉ MÁ MEZERY.MUSÍM TO NAPRAVIT.JSI PROSTĚ ÚŽASNÁ.KAŽDÝ ČTVRTEK DÁŠ NĚCO ZAJÍMAVÉHO.UŽIJ SI PRACOVNÍ HELSINKY,TĚŠÍME SE NA NOVOU KNÍŽKU.ZDRAVÍM JITKA A DĚDA
Díky, Jituš!
Ahoj Flo,
děkuji za užitečné informace. Používam lihový ocet na úklid a na nakládání okurek, do jídel bílý vinný. Je jemný a daleko chutnější. Mám doma i balzamikový, občas si kápnu na salát, ale nějak z něj nadšená nejsem.
Vlasta
Vlasto, balzamikový je spíš lepší k ovoci nebo výrazným sýrům než do salátu. Takže si z toho nic nedělej, že ti tam nechutná.
Milá Flo, děkuji za užitečné rady, opět se dozvídám nové věci. Kvasný lihový ocet používám jako ostatní pisatelky hlavně na úklid, ale také s úspěchem na máchání prádla (místo aviváže), především nesyntetického (u uměliny se bez trochy aviváže neobejdu). Ale když chci malinko okyselit čočku, sáhnu raději po tomto druhu. Jablečný ocet si dávám do hrnku s teplou vodou a medem každé ráno, kromě toho, že je to zdravé, je to i chutné. Vinný ocet na zálivky. Balzamikový jsem koupila vloni, ale asi ne ten správný, nijak zvlášť na mě nezapůsobil. Teď jsem ho vytáhla z lednice a luštila malinkatá písmenka, tak kromě vinného octa obsahuje hroznovou šťávu a modifikovaný škrob. Asi ho zmodifikuju do výlevky :-). Těším se na Tvou novou knihu, určitě zakoupím, a budu mít také dárek pro snachy. Držím palce ve všem počínání, měj se krásně! Dáša
Ubohý modifikovaný zmodifikovaný škrob 🙂 Nejdřív zůstal na ocet a pak ho vylili do výlevky… Díky za ty palce, Dášo, je to milé mít takovou podporu.
Ahoj Florentínko,
Najradšej používam klasický 8% ocot a bylinkový. Krásne dníčky prajem.
I tobě, Evi!
U mě doma se vyskytuje klasika 8% kvasný lihový, jablečný, Bzenecký bílý vinný a tmavé balsamico. Ale teda ten poslední – balsamico – ještě pod vlivem tohoto článku podrobím kritickému zkoumání kvůli jeho složení. Snažila jsem se vyrobit si domácí jablečný bio ocet (děláme si vlastní mošt z lisovaných jablek), ale daly se mi do něj octomilky !!! a pak jsem se těch potvor nemohla zbavit celé týdny. Nějaký nápad na domácí jablečný ocet?
Evi, nejdřív musíš jablka zkvasit na cider (tam se ti octomilky nedostanou, je to kontrolované prostředí) a pak nechat cider zoctovatět octovými bakteriemi. Opět přikryté plátýnkem, takže mušky nemají šanci se na tom přiživit. Zkvašený jablečný mošt (cider) se ještě často dolihuje, aby octovatění bylo bezpečné a nic se nekazilo. Nejsem si úplně jistá, zda to celé je projekt na doma.
Ahoj Flo.
Přeju hodně pracovních úspěchů v Helsinkách. Co se týká octa používám do salátů kvasný lihový. Chtěla bych si doma naložit ovocný. Jestli se mi to podaří dám vědět.
Co jsem vyzkoušela ocet jablečný či vinný z obchodu žádný mi nechutnal.
Děkuji pisatelkám za tip pro úklid.
Iveta
Iveto, kvasný lihový do salátu určitě ne, jsou lepší možnosti, uvidíš. Ovocný ocet neuděláš naložením ovoce do octa, nanejvýš tak ocet s ovocnou příchutí. Ale možná jsi přesně to myslela. Z tipů na úklid mám taky velkou radost.
Ahoj Flo,
dnes poprvé mi manžel „sežral“ vinný ocet v zálivce. Vůbec ho nepostřehl a nebyla ani jedna připomínka. Takže sbohem Bzenský octe, budeš na ocet. Tedy do okurek a na umývání….:-D
Super! Další manželský milník 🙂
Já bych měla k těm octům dotaz – je nějaká trvanlivost = Může ocet „projít“? A liší se to od druhů? Jestli jo, jak to poznám? Jako třeba na chuti, konzistenci… Děkuji.
Moniko, ještě jsem neviděla prošlý ocet. Nemá se jak zkazit. Jediné, co se může u průmyslových vinných nebo ovocných octů stát, je, že se stářím oddělí vinné barvivo (to přírodní, co mají v sobě bobulky vína) a prostě se rozpadne. Nevypadá to pak hezky a já takové octy vylévám. No a domácí octy, pokud jsou živé a vyráběly se z octové matky, můžou akorát umřít, protože bakterie nemají časem co jíst, ale na chuť by to nemělo mít vliv.
My už přes 2 roky používáme jedině umeocet a v souvislosti s ním vůbec nepoužívám sůl, jídlo je slané přesně tak akorát. Jinak umeocet posiluje hodně imunitu, což mohu také potvrdit, že se nám hodně snížila marodnost – takové ty věčné rýmičky, kašlíky a podobně – vřele doporučuji zařadit do kuchyně, je to i zdravé 🙂
To je pravda, Míšo, ume ocet vlastně není ocet, proto má docela jiné účinky a proto se s ním dá tak krásně solit. S tou imunitou je to velmi zajímavé, díky za dobrý tip na chladnější část roku.
mám dotaz, ikdyž to není k vaření, slyšel jsem termín ostrý ocet, potřebovgal bych vědet co to vlastně je? prá sloužil i k leptání kovů 🙂
Tomáši, leptání kovů, obávám se, není můj obor, takže se omlouvám, ale s tímto technickým problémem neporadím.
V kuchyni se za ostrý ocet považuje kvasný lihový ocet, který je agresivnější, silnější a čpavější než octy připravené z jiných druhů alkoholu, obvykle vína nebo cidru.
Milá Flo,mám doma klasický 8% ocet, ale většinou na úklid domácnosti a místo aviváže, bílý vinný ocet, ume ocet, balsamico,( to se mi podařilo jednou nalít příteli místo červeného vína, to byl poprask ), nejvíce používám jablečný ocet ze , zdravé výživy a z Mad’arska jsem si kdysi přivezla 20% bílý ocet, dávalo se ho míň, ale byl chutný. Přeji hezký den !!!
Milá Flo, opravdu moc si vážím vaši práce, pečlivosti a znalostí. Přesně tento výklad o druzích octů a jejich použití mi moc chyběl. Nerada kupuji něco, o čem nic nevím a nejsem (bohužel) ani velký experimentátor, takže jsem dosud používala jen kvasný lihový. Mám radost, že se po přečtení vašeho výkladu posunu dál a jsem ráda, že jsem se dostala do tak dobré společnosti. Děkuji vám.
Potěšení je na mé straně.
Balzamikovu redukciu ci ako sa to bola doma mame, nasli jednu bez vsetkych tych pridanych zalezitosti, chceli sme vyskusat. Podla mna to je hnusne, ale has mladsi ju miluje a ak my nieco velmi nechuti, cierne bodky ho vacsinou presvedcia 🙂 A umeocot milujem ja do salatov, ak to s nim teda neprezeniem 🙂
Ani tady není? Před lety jsem se ve Francii zamilovala do rajčatového octa. V České republice prostě není, jde o italský výrobek, který u nás krátce měl jeden velkoobchod (a od nich ho bralo Paleo-Doupě), ale teď už ani Vinefood. Nikdo nic neví, nikde není a není poptávka. Jestli ho někde někdo objevíte, mám milion receptů. Ale nebude jich třeba, s ohledem na intenzivní chuť rajčat jde všude. Do buchet ho nedávám, ale do slaného chlebíčku už ano. Prosím jestli ho někde někdo objevíte, dejte tu vědět 🙂
Petra
Našel jsem ten rajčatový ocet
https://www.paleo-doupe.cz/sortiment/ocet-pomodoro-rajcatovy-mutti-500ml
Ocet pomodoro (rajčatový) Mutti 500ml
Rajčatový ocet ozvláštní jakýkoliv salát a spoustu pokrmů pozvedna na vyšší úroveň. Atypická chuť rajčatových semínek dodává zvláštní druh kyselosti, kterou si okamžitě zamilujete.
Florentýnko,
nejsem kuchař a dělám většinou jen studená jednoduchá jídla. Děkuji za přehled octů. Já používám klasický lihový 8% zředěný na tlačenku s cibulí. Do některých salátů používám ocet „7 bylin“, většinou však saláty okyseluji šťávou z citronu nebo z limetky. Starší dcera používá hodně ocet jablečný a balsamico, mně ale balsamico nechutná. Mladší dcera používá i ocet rýžový, protože má ráda a dělává suši. Umeocet neznám, ale děkuji za informaci, vyzkoušíme ho. A při nejbližší příležitosti koupím ocet vinný, abych ho také zkusil.
Ještě jednou děkuji
Tonda
(kvasné) Octy mají jednu pěknou vlastnost a sice, že bez vyjímky zrají, odpařují se krásní. Recept na úžasný ocet je dobrý ocet a čas. Zapomenutá klidně i otevřená (skleněná!!!) láhev jablečného octa bude lepší než leckterý drahý ocet a určitě lepší než ta samá značka právě donesená z krámu. Když narazíte na dobrou surovinu (jablečný Pfanner) kupte si klidně čtyři litry, postavte je do sklepa na polici a choďte si odlivat do nějaké fancy lahvičky, kterou budete používat v kuchyni a při servisu. Sbírku si postupně doplňujte a vždy otevirejte nejstarší láhev.
I „obyčejný Bzenecký“ získá na kráse když ho po nákupu osvobodíte z petky a ubytujete ho v 10l demižonu ledabyle uzavřeném korkovou zátkou. Když je na podzim sleva nestydím se nakoupím XXL balení, doplním hladinu a pak už chodím jenom odlívat. Ocet je skoro tak dobrý jako býval původní Znojemský, protože má čas vydýchat všechen ten estragon který do něj v Bzenci perou.
Obyčejný ocet používám jen na sklo a na vodní kámen. Vlastně i na ocetné zálivky utopenců , hub a zeleninu, jasně dochucený kořením. Napadá jak by se projevila změna v chuti při zredukovàní octu. Ochucený a uležený ocet s koprem, či křenem by, snad, mohl být zajímavý. Kupuji balsamiko, ale vybrat ho je náročné. V nabídce je jich mnógo. Zkouším, ale po půl roce už mají v nabídce jiné druhy. Já tento ocet používám nejraději na dušené cukety. Na sucho opražené papriky, pak na kolečky cukety, špetka pepře, slabě posolit a balsamiko, ke konci přidám 1 Pl bílého jogurtu, podusím, až vysmahne, moc záleží na tom, jaký má balsamiko chuť
Hezký nápad!
Zdravím!
Našla jsem recept na dortový korpus, do kterého se přidává pár lžic vinného octa. Pokud jej zrovna nemám, mohu místo něj použít jablečný?
Díky moc 🙂
Terezo, nemělo by to vůbec vadit. Flo.
Vážená paní,víte vůbec co píšete? KRÉMOVÉ BALZAMIKO……toto je naprostá lahudka a hlavně do salátů,pokud o otm víte hovno tak o tom nepište.Moje rodina žije v IT a tam balazamico cream dávají hlavně do salátu ..nevím proč by tento druh Balazmika měl někdo vracet do regálu
Rosťo, balzamiko je skutečně lahůdka a v letních salátech nemá chybu, souhlasím s vámi. Co se týká krémového balzamika, to se dá vyrobit několika způsoby. Buď jde o dobře vyzrálý pravý balzamikový ocet, který zhoustne přirozeně tím, jak stárne, takže pak má díky tomu krémovou konzistenci. Anebo jde o cosi jako balzamikový ocet, levný, dobarvený karamelem, zahuštěný vším možným na konzistenci sirupu. Záleží na tom, co si chce člověk dopřát a kolik je ochoten utratit. Zde v českých regálech, jakmile je na balzamiku slovo krémový, jde vždy o tu druhou možnost – a tu já na talíři mít nechci. Proto si myslím, že vím, o čem píšu. Třeba to máte v italských obchodech jinak, ačkoli co si vzpomínám, v běžných italských obchodech je situace podobná, mnohokrát jsem je navštívila a nakupovala v nich a balzamika jsem si dobře prohlížela, protože jsem si domů nechtěla přivézt chemický koktejl. Mohl byste se prosím podívat na složení krémového balzamika, které používáte? Docela by mě zajímalo, jaké obsahuje ingredience. Dejte mi prosím vědět a zkuste se vyjadřovat bez vulgarit, toto je stránka o jídle, která má dělat radost.
Krásný den,
pojem jablečný ocet se 1x vyskytuje v pasáži o vinném octu, proto si nejsem jistá, zda se jedná o omyl?
Chci zavařovat švestky (s vínem, rumem, skořicí) a v receptu se píše jablečný ocet, já mám doma červený vinný ocet, a proto po internetu hledám, jestli to mohu nahradit (zejm. proto, že se v receptu již červené víno vyskytuje).
Jsem ráda, že jsem narazila na tento článek, ptž podle Kuchařky pro dceru vařím a jsem s ní moc spokojená.
Z toho, co jsem se dozvěděla, raději půjdu a koupím jablečný, ale zajímal by mě Váš názor.
Předem děkuji za radu.