Vůbec bych se nedivila, kdyby vám hned po přečtení nadpisu začalo vrtat hlavou, proč sem zatahuju recepty z druhé poloviny světa. Vždyť česká kuchyně čítá mnohem zajímavější a napínavější jídla, tak k čemu tyhle indické samosy?
První část pravdy je, že vědět, co to jsou samosy, patří k základnímu kuchařskému vzdělání a není na škodu být v obraze i v naší české kotlině. Sotva z ní totiž vytáhnete nohy, určitě samosy někde potkáte. A jsem přesvědčená, že i u nás se s nimi budeme brzy vídat mnohem častěji.
Druhá část pravdy má trochu větší praktičnost. Samosy jsou levné na přípravu, nevyžadují žádné nedostupné exotické suroviny, chuťově potěší a vlastně splňují podmínku dobrého všednodenního jídla.
Co to jsou samosy
Samosu si představte jako kapsu z jednoduchého těsta. Uvnitř kapsy se skrývá náplň, obvykle ze šťouchaných a dobře ochucených brambor, ke kterým se přidávají další suroviny od mladého hrášku, dušeného špenátu, opečených hub, kousků kuřecího masa nebo třeba ragú z mletého masa.
Jak si asi dobře dovedete představit, samosy jsou skvělým příkladem jídla do ruky. Dají se jíst při mnoha časově vypjatých situacích.
K samosám se hodí podávat nějakou studenou omáčku, ale nemusí to být jen čatní. Dobrá je třeba i raita z jogurtu a cuket.
Aby to všechno neznělo tak idylicky, asi bych měla rovnou přiznat, že tyhle plněné kapsy nejsou pečené, nýbrž smažené.
Jak samosy připravit
Se samosami je nejlepší začít už včera a myslet na ně při přípravě včerejší večeře. Pak zjistíte, že dneska už to jde všechno samo (od slova samosa).
Tak například když budete mít v plánu uvařit k večeři brambory, rovnou si jich nachystejte o pár víc a ty pak odložte pro pozdější použití do samos. Kapsy z těsta totiž nemůžete plnit teplou náplní, nýbrž dobře vychladlou, a tak oceníte, že jste si s bramborami udělali náskok včas.
Totéž platí pro ostatní části náplně. Když se rozhodnete pro omáčku z mletého masa, můžete použít zbytky ze včerejší večeře. Pokud zvolíte špenát, blanšírujte a nasekejte ho včas. Třeba se přitom rozhodnete, že polovina špenátu půjde do dnešních těstovin a teprve druhá si počká do zítřka na samosy.
Lepší příklad kuchařské plánovitosti, úspornosti, účinnosti a hospodárnosti už snad ani nevymyslíte.
Těsto
Co se týká těsta, stačit vám bude úplně obyčejná směs mouky, oleje a vody, ze které uhnětete pružné a nelepivé těsto. Aby se nechalo vyválet opravdu na tenko, musíte ho nechat chvilku odpočinout, jak je uvedeno v receptu, jinak se bude smršťovat zpátky, případně trhat, no prostě vám bude kazit náladu.
Pokud se ptáte, co těsto nadlehčuje, aby bylo nadýchané a nikoli tuhé (ano, na tohle byste se měli ptát!), zkusím vás překvapit. Těsto buď nenadlehčuje nic, takže zůstane tenké a díky smažení a hladké pšeničné mouce i vcelku křupavé, anebo do něj můžete přidat trochu kypřícího prášku. Množství jsem vám uvedla v receptu, abyste zbytečně netápali. Pak budou kapsy silnější a nadýchanější, ale zase díky tomu trochu zanikne chuť náplně.
Zkoušela jsem obě varianty a dokonce jsem o nich doma nechala hlasovat, abych měla představu o jejich popularitě, ale dopadlo to půl na půl. Nemůžu se vymlouvat ani na statistickou chybu. O tom, která z variant je lepší, se už musíte přesvědčit sami. Moje osobní doporučení se kloní k těstu bez prášku, protože jsem minimalista a jdu cestou nejmenšího nezbytného množství použitých surovin. Jo a taky mi to víc chutnalo.
Jak samosy naplnit
Zdálo by se, že nejlepším způsobem, jak z tenké, dokulata vyválené placky těsta udělat plněnou kapsu, je přehnout ji napůl, naplnit, stisknout okraje a prohlásit za hotové.
Jenomže u samos by to byla zkratka, která nevede k nejlepším výsledkům. Už při plnění a následně i při smažení se z takového tvaru stane patvar a vůbec to nevypadá tak hezky, jak by mohlo. Vzniknou příliš dlouhé, leckdy i zbytečně nepravidelné taštičky.
A tak tu máte opět prostor naučit se něco, co se vám i v budoucnu může hodit. Mnohem líp uděláte, když nejdřív placku těsta rozkrojíte na dvě stejné poloviny a kažou naplníte poměrně netypickým způsobem:
Ohnete jeden konec půlkruhu, navlčíte mu okraj, přehnete k němu druhý konec půlkruhu a stisknete je k sobě. Tak vytvoříte kornoutek, který se dá při troše šikovnosti poměrně snadno naplnit. Pak už mu jen přimáčknete zbývající otevřenou stranu a máte hotovo. Zní to složitě, ale složité to vůbec není a dá se to nacvičit nejpozději do čtvrté samosy. Pokud jíte jen ve dvou, snadno existenci těchto nezdařených prototypů před světem utajíte.
Vyrobené a syrové kapsy odkládejte nejlépe na utěrku posypanou trochou mouky, protože těsto s náplní trochu vlhne a chytá se k podložce. Nejlépe, pokud dokážete držet tempo se smažením a vyrábět kapsy rovnou do olejové lázně. Pro mě je to tak napůl sci-fi, ale třeba k tomu budete mít zvláštní vlohy a zjistíte, že to je hračka.
Naopak usmažené samosy odkládejte na papírové utěrky, jak se na každou usmaženou věc sluší a patří. Nikde jinde líp neokapou a nezbaví se přebytečného oleje.
Mezi surovinami najdete pár druhů koření, které možná zrovna nebudete mít po ruce. Klidně si náplň ochuťte úplně jinak, o kouzlo tohoto jídla tím určitě nepřijdete. Vtip se skrývá v těstě, ve způsobu plnění a v bramborovém základu pro náplň, pak už je to jen na vás. Pokud se ale chcete na chvíli třeba jen trochu přiblížit indickým chutím, klidně ještě na uvedeném koření přitvrďte.
Suroviny
- 240 g hladké pšeničné mouky
- 3 lžíce oleje
- 1/2 lžičky soli
- 120 ml vlažné vody
- 1/2 lžičky prášku do pečiva (bez obav vynechejte)
- 2 vařené brambory ze včerejška
- 1 malá cibule
- špetka kurkumy
- 1/4 lžičky římského kmínu
- 1/4 lžičky koriandru (semínek, nikoli nati)
- 1/4 lžičky garam masala koření
- sůl, asi 1/2 lžičky
- hrst spařeného, prudce zchlazeného, okapaného a nasekaného špenátu (vznikne z 50-100 g čerstvé suroviny)
- 2 lžíce másla
- zhruba 600 ml rostlinného oleje
Postup
- Nejprve si připravte náplň, aby stačila vychladnout. Pokud nemáte uvařené brambory, oloupejte je, nakrájejte na kostky a uvařte doměkka. Sceďte a nechte aspoň trochu zchladnout. Cibuli nakrájejte nadrobno. V pánvi rozehřejte máslo, a jakmile začne trochu bublat a pěnit, přidejte cibuli a veškeré koření. Na středním ohni vše lehce míchejte, až se koření rozvoní a cibule změkne, asi minutu. Potom přidejte nahrubo rozšťouchané brambory, špenát, osolte podle chuti (nebojte se výraznější chuti, těsto naopak ochucené vůbec nebude, takže se to navzájem srovná). Též můžete přidat zelenou čili papričku, citronovou šťávu, nasekanou nať koriandru a další suroviny, které vám k tomu budou chuťově ladit. Hotovou náplň rozložte na mělký talíř a nechte vychladnout.
- Připravte těsto. Začněte tím, že smícháte mouku, sůl, případně též prášek do pečiva a olej. Do téhle suché, drobenku vzdáleně připomínající směsi začněte přilívat vodu a přitom nejprve nožem, poté už jen rukou vytvářejte těsto. Přestaňte přilévat vodu v okamžiku, kdy se těsto spojí a dá se hníst. Hněťte aspoň 2 minuty dohladka, potom zabalte do folie a nechte stát na kuchyňské lince půl hodiny. Tím se trochu povzbudí aktivita lepku a těsto bude poddajnější. Přípravu těsta a hnětení samozřejmě můžete svěřit kuchyňskému robotu, i tak si ještě užijete dost ruční práce.
- Odpočaté těsto rozdělte na čtvrtiny. Každou z nich rozválejte na placku silnou pouhé 2-3 mm. Rozkrojte napůl, položte řezem směrem od sebe a doprostřed přehněte pravý cíp těsta. Potom přehněte i levý cíp tak, aby trochu přečníval přes pravý, spoj potřete lehce vodou (stačí navlhčeným prstem) a pevně stiskněte. Vznikne vám tak široký kornoutek. Do něj odměřte část náplně. Na otevřené straně opět těsto trochu potřete vodou a spojte k sobě jeho dolní a horní stranu. Pevně stiskněte a taštičku odložte na pomoučněnou utěrku, kde může počkat, než si to samé zopakujete i se zbytkem těsta. Nakonec byste měli skončit s osmi taštičkami.
- V menším vyšším hrnci rozehřejte olej tak, aby začal bublat, když do něj vhodíte kousíček těsta. Postupně vkládejte jednu až dvě taštičky, podle toho, kolik se vám jich do kastrůlku vejde. Měly by pokud možno plavat a nedotýkat se dna. Smažte je asi minutu po každé straně, jen coby hezky zezlátly. Náplň už vařená je, takže vám úplně stačí, že se jen lehce v oleji prohřeje. Není třeba samosy v oleji dlouho trápit.
- Usmažené samosy nechte chvíli okapat na papírové kuchyňské utěrce, ale podávejte je nejlépe teplé. Báječně se k nim hodí raita, studená omáčka z nahrubo nastrouhaných cuket a stejného množství hustého jogurtu, osolená jen lehce, aby se neřeklo.
Tak jak to vidíte, necháte se zlákat na trochu exotiky, i kdyby měla českou příchuť?
Dobrý den, Flo
vedro mne ubíjí, na kuchtění neshledávám nic přitažlivého, nicméně oba recepty si nechávám “ na potom“.
Máme milou paní sousedku, úspěšnou pěstitelku všeho co roste a každodenně jsme něčím obdarováváni. Včera to byly mladé fazolky, navíc máme právě tu, Vámi vzpomínanou menší cuketu, pak hezky vyhlížející okurku. Donesl jsem jen podmáslí a naštěstí máme i dobrou vodu, ne sice pumpevní, leč vodovodní, chlorem nenasycenou.
Dnes nám zase TV vyhrožovala ještě dalšímí čtrnácti dny veder, že si nedají pokoj, ošklivá káčátka…
Díky za každotýdenní rady, zítra si jedu na žst, pro“ČD pro Vás“, těším se, že Vás tam naleznu. Přeji vše dobré Jaroslav S.
To je hezké, že si pro mě někdo chodí na železniční stanici 🙂
Sousedku s nadúrodou upřímně přeju a taky trochu závidím.
Milá Flo, jsem na tom podobně jako pan Jaroslav. Všechna 3 okna našeho bytu jsou na jihozápad a víc snad nemusím vysvětlovat.V Alpách je určitě sympatičtěji. Recepty jsou bezva, příležitostně zkusím. Já jsem tento týden uspěla velmi s tzv. taratorem – česnek, nastrouhaná okurka, bílý dobrý jogurt z trhu (jsou u nás jednou za dva týdny) a náš pan zelinář měl i čerstvý kopr, trocha zakysané smetany. To ty určitě znáš. Zítra bude rychlý patizoňáček – víceméně z toho, co najdu v zásobách, protože v neděli budeme odvezeni na chatu na Pastviny na týden. Už se těším na plavání v přehradě. Moc ráda se inspiruji tvými nápady. Zdravím moc.
Děkuju za takovou milou zprávu! Je mi jasné, že okna směrem k slunci jsou v tomto období spíš na škodu než pro radost. Ale ono to jednoho dne přejde a ty už touhle dobou určitě plaveš v té přehradě a užíváš si léta 🙂
Ahoj Flo, díky za úžasný recept a další nápady, jak využít naší úrodu cuket! 🙂 Kromě nich se nám urodilo i dost patizonů, tak už byly řízečky. Zkusila jsem ho i zapéct s těstovinami – dětem i muži! chutnalo, ale mě to výjimečně moc nejelo. Měj se krásně a těším se na další skvělé recepty!
Též se měj fajn a díky za milý komentář! Flo.
Milá Florentýnko,
vedro, vedro, vedro. Stávkuji a prakticky nevařím. Recepty si také nechávám „na potom“. Zatím ve stínu listuji Kuchařkou pro dceru, kterou jsem si před 14 dny objednala. Využije nejen dcera, ale i já. Díky. Zdraví Milada
Milado, nechat něco na potom je myslím nejlepší strategie do tohoto počasí. Včera jsem dělala pečené kuře (byť jen se salátem) a teplo z něj myslím cítím ještě teď 🙂
Ahoj Flo, nechala jsem se zlákat a jsou výborné 🙂 překvapilo mě, jak snadno se dělají. Nespotřebovala jsem všechnu náplň, nezbývá tedy nic jiného než udělat ještě jednu várku. Takže končím, mouka a spol. již čekají!
To je ten nejlepší komentář, který se tu mohl objevit, díky! 🙂
ZDRAVÍM FLO,TVŮJ NOVÝ RECEPT VYZKOUŠÍM AŽ SE VŠICHNI VRÁTÍ DOMŮ Z DOVOLENÉ.PRO DVA SE NECHCE TOLIK VAŘIT. TAK SI UŽÍVÁM TAKY VOLNA.JITKA
Jitko, ty se ale stejně nezastavíš, ani když zrovna nemáš doma návštěvu, viď? 🙂
Raita je výborná…moc děkuji za tip Flo…k letnímu grilování ideální 🙂 Děkuji 🙂
Martino, tak to jsem ráda, určitě někdy zkus i s jinou zeleninou.
Dobrý den, šel by použít i mražený listový špenát? Nebo něco jiného místo něj?
Jasně, jen by bylo lepší ho předem nechat rozmrazit a vykapat, aby moc nerozmočil náplň.
Zdravím všechny zúčastněné a hlavně Tebe milá Flo.
Moc si užívám nejen výzvu obecně, ale hlavně to, že už mám nejtěžší úkol za sebou.. Celý týden jsem se nutila být nejpozději ve 22 hod v posteli a já bloud si k tomu dobrovolně přidala ještě další „vychytávky“ jako že bez netu a s vypnutým telefonem !!! Chápeš to? Já – SOVA… co žije a pracuje po nocích.
Byl to hooooodně dlouhý týden. Jsem na sebe hrdá, že jsem to zvládla ale naprosto upřímně…. celých 40 dnů bych to nedokázala.. Problém by mi dělal i pouhý jeden týden navíc.
To je ostatně dobře vidět hned na čase, kdy píšu tenhle příspěvek…takové malé soví vyznání… ha ha ha
Co se dnešní inspirace týká, děkuji za tip. Nejsem přílišným vyznavačem Indie a hlavně smažených jídel, ale proč to nezkusit. Potřebné suroviny mám doma všechny a rodina to určitě uvítá. U nás se smaží tak leda kapr na Vánoce a koblihy jednou za rok. Zcela vyjímečně jsou to řízky. Takže si můžeme dovolit klidně změnu. .
Přeji vám všem krásné dny plné sil, trpělivosti a laskavosti. Ať se vám daří zvládat úkoly, které jste si vybrali a překonávat slabší chvíle.
Vážení, nejste v tom sami.. každý máme to své… ale právě v tom je ta krása dnešní doby …Podpora a informace téměř hned.
Díky za to… za společné sdílení… za upřímnost, za změny, které s tím přicházejí… za sílu vůle, kterou my jako jednotlivci i jako národ v této době tolik potřebujeme.
Díky za vše. S láskou Libuše
Libuško, ty jsi sluníčko. I já jsem na tebe moc hrdá. Zvládáš půst na jedničku s hvězdičkou a tvoje komentáře dokáží povzbudit celé davy. Díky za vše.
Moc děkuji za báječný recept!
usmaženo, z části upečeno a snědeno! Smažená varianta je lepší a protože se to nesmaží dlouho, nezdálo se mi to moc mastné. Zařazuji na náš pravidelný jídelníček.
Všem přeji krásný den:)
Irčo, to je prima, že jsi samosy vyzkoušela, i u nás je to hit.
Zní to moc zajímavě Flo teď se mi zrovna v těch vedrech nechce nic smažit proto až poleví ty vedra určitě si pro sebe vyzkouším přítel novoty nemá rád a ani je nechce zkoušet -škoda je s tím trápení.Měj se moc pěkně .
Ahoj Florentýnko,
při brouzdání po moři Tvých starších receptů jsem před pár týdny doputovala až na orientální ostrůvky Samosy a od té doby je dělám téměř pokaždé, když zbudou vařené brambory. Je to opravdová ňamka a chuťová změna, ačkoliv u nás kari koření moc nefrčí, v kombinaci s bramborovou náplní chutná neuvěřitelně dobře. Špenát na zahradě ještě není, nahradila jsem ho vařenou zeleninou z vývaru a brokolicí.
Jen jsem si dovolila malou změnu oproti Tvému receptu – uvařila jsem je jako pelmeně v osolené vodě a výsledek byl, alespoň pro nás, stejně chutný jako ty smažené. Tož možná dobrá poznámka pro dietáře 🙂
To zní parádně, díky za nápad. ❤️
Aj, tak tohle se nepovedlo. To, že čtvrtá samosa už půjde sama, to tedy skutečně není pravda, a přitom já jsem restaurátorka a jedna z dcer keramička, šikovné jsme všechny…no nešlo to. Asi by to neměla dělat paní
před padesátkou, s jednou z dvou dcer těhotnou a druhou s mlsným manželem.
To zatracené těsto se natahovalo, pak někde prasklo, pak se rozlepilo, náplň jsme asi měly řidší, ta všechno opatlala, smažit se to nedalo…škoda těch surovin. Základní náplň nás neoslovila a když konečně jeden ten patvar vznikl, tak zeť prohlásil, že se to nedá jíst. Tak nechutnalo to moc ani nám, ale třeba se to mělo víc rozležet. Nakonec jsme slavnostně předali těhotné dceři misku s náplní a nahoře pohozeným těstem, ať to dá slepicím, ale mrskla s tím o beton, co se bude bourat…njn, hormon.
Ač se mi do výroby Samos vůbec nechtělo, konečně je mám vyzkoušené. Jako náplň nedojezené francouzské brambory shodou okolností se špenátem. Čili skoro bez práce. Merendy jako vyšité. Výborné,chválily hlavně děti,určitě si je brzo zopakujeme. Jo a mastné nebyly. Moc děkujeme..?
Mockráte děkuji za super recept, mnohdy mi zbyde nějaká ta „Čína“ či jedno stehno a doma se na to už sklibi tak dlouho přemýšlím, co s tím. Momentálně tam mám zase kousky masa se zeleninou, tak vařím brambory a večer jim to propašuju dovnitř. ?
Milá Florentýno, moc ti děkuji za tento recept. Vyzkoušela jsem ho a sklidila doma pochvalné och a ach. Manžel dokonce prohlásil, že taštičky chutnají opravdu indicky a rozhodně ne mastně. Příště budu rovnou vytvářet dvojnásobné množství neb nám zachutnaly i druhý den pěkně nastudeno a o poslední kousek jsme se trochu přetahovali.
Pokud by se ti v budoucnu podařilo vyladit recept na paneer tikka masala, moje chuťové buňky by byly v sedmém nebi.