Jakmile začnou děti chodit do školy, připadne na nás opět ten milý rodičovský úkol, aby na ně každé ráno čekala zdravá, hodnotná a zajímavá svačina do školy.
První týden to asi ještě bude v pohodě, ale s prvním zmačkaným sešitem a s první (po)známkou v žákovské knížce se nenápadně připomene i stará známá otázka: co zase připravit k svačině?
Vlastně se to ani nemusí vždycky týkat dětí. I dospělák se v práci rád zakousne do něčeho dobrého, přineseného z domova.
Kolik nápadů na svačinu vlastně existuje?
Když jsem chystala tenhle článek, dala jsem si za úkol vymyslet aspoň 100 nápadů, co udělat k svačině. Je to takové milé a kulaté číslo, které vystačí přesně na jedno školní pololetí.
Konec konců byl by to vcelku ohromující seznam, který by mě třeba jednou mohl i proslavit. (Dere se mi na jazyk věta z filmu Výchova dívek v Čechách: „Víte, ono to za vašeho života žádnou cenu nemá, ale až umřete…“)
Jak se mi nápady začaly kupit, něco mi šeptalo, že tudy cesta nevede, že v tom mám zmatek a že to chce trochu systém. Že to určitě půjde jednodušeji a přitom inspirativněji.
Měla jsem pravdu. Když jsem si to konečně srovnala v hlavě, zjistila jsem, že mám víc než dvacet tisíc nápadů. Vydalo by to na dobrých sto školních let, aniž by člověk šel dvakrát do školy se stejnou svačinou. Raději jsem tu číslovku napsala slovy, abyste si nemysleli, že se mi zasekla nula na klávesnici.
Jinými slovy, je to tolik nápadů na svačiny, že ještě i na univerzitě třetího věku by si naši potomci mohli pochutnávat na nepoznaných dobrotách.
Protože jsem velkorysá, podělím se s vámi o všechny tyhle nápady do posledního. Ani ždibec si nenechám pro sebe. Vejde se mi to všechno do jednoho článku, a vám, když budete chtít, se to vejde na jeden list papíru, který si můžete vytisknout a připíchnout na lednici pro inspiraci na věky věků.
Svačina jako výběr z možností
Samozřejmě, že v tom je fígl. Tentokrát se převtělil a schoval do pojmu nechvalně známého jako kombinatorika.
Protože jste možná chyběli, když se tahle věc v matematice probírala, raději vám ji připomenu. To jste netušili, že vám jednou kombinatorika zachrání svačiny a pomůže v kuchyni, co?
Takže: Kdybyste měli na výběr pět druhů pečiva a k nim pět druhů sýrů, kolik z nich můžete udělat různých kombinací? Pochopitelně že 5 x 5 = 25. Každý z pěti druhů pečiva můžete zkombinovat s jedním z pěti druhů sýra.
Co když k tomu ale ještě přidáte pět druhů zeleniny? Asi tušíte, že pak všech možností bude 5 x 5 x 5 = 125 a žádná z nich se nebude opakovat.
Nebojte se, nechci po vás svačiny, kde budete stále dokola kombinovat pět druhů sýrů. To by pořád ještě byla nuda, i kdybyste k tomu přidali těch pět druhů pečiva a pět druhů zeleniny. Jenom tím naznačuju, kam to teď všechno povede.
Svačinový tahák
O kousek níž na vás čeká jednoduchá svačinová pomůcka, tak zvaný Velký svačinový tahák. Dejte si ho na ledničku nebo do kapsy nebo kam chcete. Najdete v něm:
- 12 druhů pečiva, které si ale klidně doplňte nebo pozměňte podle svých chutí a možností
- 12 druhů náplně, která má za úkol zasytit (opět měňte, jak je libo)
- 12 druhů zeleniny, která to udělá trochu zdravější (dtto)
- a 12 druhů doplňků, které tomu nakonec přidají šťavnatost, hebkost a zlepší skluz do krku.
Na vás je, abyste si každý školní nebo pracovní den vybrali z těchto čtyř skupin libovolnou kombinaci a spojili to do jedné svačiny.
Když spočítáte všechny možné kombinace, dostanete se na to neuvěřitelné číslo sahající daleko za 20.000.
Dokonce jsem vám v taháku pomohla rozhodnout, jak moc cool chcete se svou svačinou být. Čím víc vpravo vybíráte suroviny, tím víc budete cool.
Školní svačina pokaždé jinak
Když kliknete na obrázek, otevře se zvětšený v novém okně a můžete si ho stáhnout.
Pozn. Pokud chcete infografiku převzít na svůj web nebo blog, použijte následující kód:<a title="Infografika: Velký svačinový tahák - Kuchařka pro dceru" href="https://www.kucharkaprodceru.cz/svacina-do-skoly/" target="_blank"><img src="https://www.kucharkaprodceru.cz/wp-content/uploads/2015/08/svacina-do-skoly-nahled-infografika.jpeg"></a>
Jestliže vám jde o konkrétní kombinace, které mají rády moje děti, odkážu vás k dalšímu studiu do knížky Snídaně u Florentýny, kde je svačin požehnaně, a to nejen těch s pečivem, ale i dalších druhů, na které je tenhle tahák krátký.
Protože jsem jako vždycky zvědavá a ráda se dívám, co se vaří někde jinde, klidně mi pod článkem můžete odpovědět na otázku, jaká byla vaše oblíbená školní svačina, když jste byli malí. A co jste naopak nikdy nesnědli, přestože jste to dostávali často?
Ahoj Flo
nesnášela jsem rohlík se šunkou, šunkovým salámem, nebo jinou uzeninou. Naopak jsem milovala chleba se strouhaným sýrem, nebo klasické tousty.
Chtěla bych se zeptat, pokud dělám svačiny večer do lednice, tak dopoledne svačina nevypadá úplně chutně. Vše se vsákne do pečiva a zelenina logicky není tak křupavá. Jak tomu předejít, když ráno bych si v kuchyni spíš ublížila a tudíž ranní dělání svačin nepřichází v úvahu?
Aničko, částečně se s tím musíš smířit, protože zelenině, pokud je nakrájená, nedělá delší čekání dobře. Záleží na tom, kdo ty svačiny jí, jak moc to tomu dotyčnému vadí.
Jedna malá pomoc tu přesto je. Maličko pomůže, pokud se pečivo pokusíš tzv. naimpregnovat proti promočení. Jedna možnost je pečivo opéct v toustovači, kde trochu vyschne, takže když pak v lednici přijme trochu šťávy z náplně, nebude to tak rozmočené. Druhá možnost je tence (opravdu skoro neznatelně) mazat máslem nebo jiným tukem. Chuť to tolik nezmění a tuková vrstva brání průsaku tekutiny.
Diky za tahak, vyborny napad, bude vylepen na cestnem miste v kuchyni :-). Nejlepsi svaciny byly vzdy ty cizi. Napr. chleb s maslem, hortici a nastrouhanym syrem. Naopak chleb s maslem a nastrouhanou mrkvi nestal ani za rozbaleni z ubrousku.
ahoj Flo, je 72 tak takový výběr nebyl ale co si pamatuji já milovala chleba s domácím sádlem osolený a k tomu jablko omtário (bylo trochu kyselé a šťavnaté) a to jsem mohla pořád, a miluju dodneška akorát ty omtaria už nejsou k sehnání, jinak asi byl chleba a rostiratelný sýr
🙂
Za 14 dní? Vy idete do skoly už 27. augusta? 😉
Idem čítať dalej, len ma to pobavilo. 🙂
Paní, je asi nějaká šťouralka, článek jsem četla, ale tohoto jsem si vůbec nevšimla, vždyť to přece není podstata věci, vždy se někdo najde, kdo hledá všude nedostatky.
Evi, dva týdny (a kousek) jsou pro mě čtrnáct dní, ale když si to přečteš znovu příští úterý, tak to bude myslím v pořádku 🙂
Reny, paní určitě není šťouralka, bylo to myšleno v dobrém, myslím, že bych za to dala ruku do táborového ohně, pokud by momentálně nebyly zakázány vzhledem k riziku požárů 🙂
Jani vďaka za pochopenie. Isteže to bolo myslené v dobrom. 🙂
Ale priznám sa, že po prečítaní tej prvej vety som sa najprv vydesila, že už máme naozaj len tých 14 dní. 😉 Snažíme sa ešte stále užívať prázdnin bez myšlienok na ich koniec, školské potreby budeme tradične nakupovať až v septembri. Tak vďaka za radu, vrátim sa v utorok, aby som to mala správne. 😉
Normálne som kontrolovala dátum a počítala na prstoch. 😀
Pekné dni želám všetkým, a užite si ešte všetky zostávajúce prázdninové dni naplno. Je ich pred nami ešte dosť. 🙂
A k „anketovej otázke“: najradšej som mala piatky, lebo boli bezmäsité. Favoritom bol maslový chlebík s paprikou. A najčastejšie som dostávala klobáskový chlieb (s domácou klobáskou). Vždy skončil u kamarátky – ona sa ho nikdy neprejedla, ale mne klobása nechutila nikdy.
Tá tabuľka vyzerá zaujímavo. Prestupuje a uvidíme aké desiate z toho vzniknú. 🙂
Preštudujem – nie prestupuje. Autokorekcia si niekedy robí srandičky. 🙂
Ten klobásový chlebík bych ti taky ujídala, a ráda 🙂
Jéé, skoro mám chuť zadat tisk profesionálům se záměrem získání plakátu – byl by to krásný doplněk interiéru 🙂
Jejda, Petro, tak takový komentář jsem tu nečekala 🙂
Ve škole obecné /1941-45/ chlebovou placku-to když naše domácí, paňmáma Vašicová pekla v peci pro celou velkou rodinu, jinak krajíc, jabka, hrušky, trnky, v zimě křížaly. Byl dobrý i umělý med a řepná marmeláda. A hlavně kouzelná slova: „Daj ně kúsnúť“, to když mohovitější spolužák a hlavně spolužačka měli chleba s máslem, buchtu, nebo dokonce frgál.
Na měšťance už pomoc z UNNRY, školník vařil kakao, prodávaly se rohlíky a povinně se polykaly kuličky rybího tuku.
V učňáku do školy i na pracoviště vydávané svačiny, na tu dobu /1950-52, , / velmi vydatné, později na průmce školník a jeho paní – co kdo chtěl. Měli jsme podnikové stipendium, šest tisíc ve staré a kolem patnácti stovek v nové měně – stačilo na bohatý život, po ukončení školy byl nástupní plat jen o tři stovky vyšší.
Všechno si to živě představuju, i když jsem nic takového nezažila. Díky moc, Jaroslave, vy jste ohromující zdroj ještě víc ohromujících vzpomínek.
Ahoj Flor,
tak já jsem jako malá nesnášela už skoro tvrdý chleba s levným rostlinným margarínem a kolečkem vysočiny. Naopak jsem milovala čerstvé rohlíky se sýrem a kolečky mrkve.
Margarín mi taky nikdy moc nešel přes pusu. Díky! Flo.
Super návod, nemohl by být ve formě plakátu jako dárek v příští kuchařce?
Leni, to je pro mě poklona, jako přílohu ke kuchařce jsem ho určitě neplánovala. Asi zůstane jen zde na webu, ale vážně díky za takové ocenění.
musím se přiznat, že rohlík se salámem přikrytým listem ledového salátu mohu kdykoliv, kdekoliv, s kymkoliv,
na základní škole jsem měla kamarádku, jejiž maminka ji dávala pravidelně chleba se sádlem. Lahůdka.
No vidíš, s tím rohlíkem bych ještě souhlasila, ale chleba se sádlem byl mojí nejhorší svačinou 🙂
Jaké jsem mívala svačiny do školy (r.1952 a další) si už nějak nepamatuji, ale určitě to byl chleba něčím namazaný, kousek salámu býval jen výjimečně. Ale určitě jsem ji nesnědla sama – někdo si nosil svačinu, někdo ne, a tak si vždy majitel svačiny jednou ukousl a poslal dál, a tak každý ochutnal spoustu různých dobrot, ať už to byl jen chleba s máslem, nebo i s vajíčkem, se sýrem apod.
Odpolední svačina (čapnout do ruky a letět ven za kamarády) – to byl pravidelně chleba se sádlem a vrstvou nakrájené cibule – to byla mňamka ….. A pokud byly i škvarky ……
Později, když jsem učila, jsem zjistila, že některé děti svačiny vyhazovaly, aniž je rozbalily, třeba i s uherákem, který byl v té době drahý a nedostatkový podpulťák. Svým dětem jsem vždy říkala, že pokud svačinu nesnědí, tak ji mají přinést domů.
Nenáviděla jsem kůrky u chleba tak končil v koši-to bylo poznámek v žákajdě!!Dnes když koupíme kulatý chleba je z něj hned čtverec.Teď si vzpomínám-kamarádka milovala suchý chléb posypaný krystalem.Přeji pěkný den a už aby trochu napršelo.
Chleba s cukrem? S tím deštěm bych souhlasila, ale tohle si neumím představit 🙂
Chlieb s maslom a kryštálovým cukrom, to nám robieval otec, keď mama bola na poobednej smene.
Kůrky z čerstvého chleba jsem milovala – pěkně ohryzat, hlavně patku.
JÁ DOSTÁVALA NA DESÁTOU HLAVNĚ OVOCE A ZELENINU.MAMČA SI NA TO POTRPĚLA NO A K TOMU CHLEBA S MÁSLEM A NEBO DOMÁCÍ POMAZÁNKU.NEMUSELA JSEM ŠKVARKOVOU,TAĎ UŽ JO.TEN RYBÍ TUK JSME TAKY DOSTÁVALI,HRŮZA,MAMČA DĚLALA ŠKOLNICI,TAK JSEM BYLA POD DOHLEDEM.HNED VŠECHNO VĚDĚLA.TAKY JAK PÍŠE JAROSLAV SVAČINA PUTOVALA PO CELÉ TŘÍDĚ.KAŽDÝ SI KOUSL.BYLO CO JÍST CELÉ DOPOLEDNE.RÁDA NA TO VZPOMÍNÁM.SPOUSTU SPOLUŽÁKŮ POTKÁVÁM A TO SE ZASEKNEME NA ULICI A POVÍDÁME A POVÍDÁME.ZDRAVÍM VŠECHNY JITKA. FLO TAN TAHÁK NA SVAČINY JE ÚŽASNÝ.NACHÁM SI HO TAKY VYTISKNOUT A BUDE TO DÁRAK PRO RODIČE MOJICH VNOUČAT JITKA
Jitko, díky za krásné vzpomínky. To by se to myslím povídalo, že? 🙂 Moc ráda bych si všechno poslechla osobně.
Flo, to je výborný. Přestože jsem spolužákům vždy dělávala chutě svačinami bez-pečivovými, jsou tvé nápady príma! Nejvíc šokézní byl rýžový papír, to na mě opravdu nezbylo téměř nic 🙂
.
Ještě jedna otázka od věci. Prozradila bys mi, jak si vyráběla ten tahák a ty miniatury v kolečku, které jsou u každého bodu? Děkuju moc 🙂
.
Měj krásný den
Magdo, je to jednoduché. Nejsem grafik, nemám designové oko a proto nemám ani žádný grafický program na počítači. Též jsem se nechtěla učit pracovat s dostupnými aplikacemi pro tvorbu infografiky na webu. Takže mi zbývalo buď někoho oslovit, kdo by mi to vyrobil, nebo si poradit s dostupnými možnostmi. Vyhrála druhá možnost. Připravila jsem to v tabulkovém procesoru (nemám Excel, ale něco na ten způsob), výsledek vyexportovala do PDF souboru a tenhle soubor jsem v posledním kroku překonvertovala do JPG obrázku. Všechno se základním softwarovým vybavením počítače. Obrázky jsem stáhla z internetu, byly k dispozici free.
Díky moc. 🙂 Vypadá to vážně profi 🙂
Milá Flo,
Tvůj nápad na svačinkové recepty je super, určitě zařadím
a vyzkouším,asi nebudu čekat ani na září!! Náš 17,5-letý syn
o svačinky od maminky už nestojí :-(, zato já s manželem po dobré sváče vždy rádi natáhneme ručku….
A vzpomínky na školní svačiny? Nejhorší byl chleba namazaný taveným sýrem, to bylo jak lepidlo, zato spolužaččin rohlík s čokoládou Milena- jedna báseň! Někdy jsme i měnili, jó, to byly časy…..
Přeji krásný zbytek léta, prázdnin a snad už i nižší teploty, protože nynější teploty jsou moc už i na mě, velkého teplomilce !
Jana
Jani, o rohlíku s Milenou nebo Kofilou jsem už slyšela, ale nevyzkoušela. Je to pro mě jako legenda 🙂 Jaké to je?
překvapivě dobré,skoro jako rohlík s nutelou..stačilo to pokrájet na kousky a dát do rohlíku s máslem..spolužačka na tom jela celou základku i střední školu…a její děti později také…teď už první vnouče…
Teplá křupavá kaiserka sypaná sezamovým semínkem a k tomu Milena. Ach, střední škola, to byly svačinky (a časy)…
Flo, pokud dočítáte, i já děkuji za tahák, skvělý nápad!! Pobavilo mě na konci, že by se rodiče nemuseli shledat s přenosným nádobím. Jo jo, už počtvrté jsem letos dokupovala čajové lžičky. Asi vydám zákaz brát si do školy jogurt, protože už hodně dlouho robátka (i ta pubertálního věku) podezřívám, že spolu s kelímkem vyhazují i ty lžičky.
Ty lžičky mě samozřejmě inspirovaly, taky se u nás záhadně ztrácí. Kupodivu mizí i polévkové lžíce, ale tady mi vysvětlení nějak uniká.
@Jana Florentyna Zatloukalová, Jana Kubcová: Strácajúcim sa lyžičkám, lyžiciam, vidličkám a pod, sme sa snažili odpomôcť nákupom balíčkov hrubých priehľadných plastových príborov v TESCU. Oproti tým klasickým bielym sú podstatne robustnejšie, pevnejšie i krajšie a sú i dostatočne odolné aj proti zlomeniu. Ich cena je tiež celkom OK, takže ak skončia v školskom odpadovom koši, tak to až tak veľmi nebolí… :-))
A to vůbec není špatný nápad, díky!
Milá Flo, dobrý nápad. Já už sice svaçiny nedělám , ale vzpomínám ráda na naše školní léta se svačinami. Se zazvoněním jsme se vyhrnuli ze školy naproti k zahradníkovi na kysané zelí za „padika“ do kornoutu a ještě jsme se mohli napít té kyselé vody ze zelí. To byla dobrota a k tomu z domova chleba s máslem, nezapomenutelné. Vnoučata se tomu smějí, když jim to vyprávím.
Hohó, tak to byl úplný prototyp zdravé svačiny! Jen těch vitamínů co tam bylo, paráda!
Bezvadný nápad se svačinkama – pro nás, co máme děti školou povinné… Jen kdyby ještě všechno papaly, co jim člověk připraví :o).
Já nesnášela chleba se salámem nebo s taveňákem, a dodnes to nemusím. Chodili jsme rádi občas na sekačku s houskou, ta voněla…. :o).
Och, sekačku s houskou můžu dodnes. Zejména když je houska úplně čerstvá, sekaná teplá a k tomu trochu hořčice dovnitř. Díky <3
No, nepotěšilas mne… Letošní prázdniny mi po dlouhé době vyhovovaly – děti neustále v čudu, vždy se tři-čtyři dny promítly doma, vybalily, zabalily, a zase si odjely někam užívat nádherného léta. Ad svačiny – nemám velké jedlíky, ani teď v přicházející pubertě, takže jsme nakonec skončili na jogurtu a nějakém ovoci. Pro mne jako matku je povinná dostatečná zásoba nepropouštějících krabiček a umělohmotných lžiček. Děti si svačinu nabalí doma samotné. Když jsem jim mazala chleby, rohlíky, dalamánky a další pečivo, tak jsem se mohla přetrhnout, ale stejně to přinesly odpoledne nakousané domů, že je to moc syté.
A moje svačiny? My měli ve vesnické (první stupeň) i městské (druhý stupeň), dokonce i na gymnáziu svačiny ve školní jídelně. Nevadilo mi celkem nic, jen připálené smradlavé mléko, to jsem nedokázala pozřít. Obvykle byl chleba s pomazánkou, na něm položený kousek zeleniny (okurka, paprika, rajče), jednou týdně nějaké sladké pečivo s ovocem. K tomu hrnek s mlékem, kakaem, bílým kafem nebo čajem.
S těma krabičkama to asi vidím tak nějak podobně. Nikdy jich není dost a při dokoupení nových počty druhý den okamžitě nesedí 🙂
Super tahák do kuchyně 🙂
Nejraději jsem k svačině měla pečivo a studený párek. Kdo měl takovou svačinu, byl za hvězdu 🙂
Tak o téhle verzi svačiny jsem ještě neslyšela 🙂
Milá Flo,
moc děkuji za nápady, máme v rodině čerstvého prvňáčka, tak se hodí mu ten vstup na dlouhou studijní dráhu zpříjemnit.
Nepamatuju se, co jsem si nosila za svačiny z domu, ale vzpomínám si, že na prvním stupni základky nám vždycky jeden den v týdnu rozdávali malý sáček s mlékem. Byl k tomu speciálně určený „mléčný referent“, vybavila se mi copatá spolužačka Markétka, která zodpovědně čupěla u kyblíku plného těch plastových sáčků a každému při předání ustřihla rožek, aby bylo mléko okamžitě zkonzumováno 🙂
No jasně, mléčný referent, na něco takového si snad asi taky ještě vzpomenu 🙂
Měla jsem ráda škvarkovou pomazánku… doteď si pamatuju, jak jsem se těšila na svačinu, když jsem věděla že ji mám, hladová jsem v půl desáté sáhla do aktovky a zjistila, že sváča zůstala doma…
Teď chystám svačinky pro děti i do školky (chodí do lesní), střídáme se se 2 kamarádkami po týdnu, což je super, protože mám 14 dní volno a když pak mám službu, tak se mnohem víc patlám s palačinkami, lívanci, omeletkami ve tvaru zvířátek, pudinkem, smoothie, luštěninovýma pomazánkama, domácíma cizrnovýma burgerama, domácím pečivem…. a ve finále ty malé „potvory“ mají nejraději chleba se šunkou, to je prostě tutovka.
Míšo, pobavila jsi mě u obou částí tvého komentáře. A u obou musím souhlasně přikyvovat 🙂 Nicméně jsi dobrá, že jsi se pustila do těch svačin do školky. Kolik dětí takhle obhospodařuješ?
Těch školkových je 5 plus ještě pro naši školačku a svačinu jsem chystala i pro nejmladší, která byla doteď doma, celkem tedy 7 krabiček x 2 (dopolední a odpolední) – slušná manufaktura. Aby zbyla exkluzivní svačina i na tatínka do práce a třeba i na mě, tak puding vařím ze 2litrů… A ten „ovozel“ nákup! Skoro na náklaďák.
A ve školce učitelé vždycky koukají co mají děti na sváču a když je toho dost, tak ochutnávají a hodnotí 😉 Jim teda vždycky chutná (tedy nejen moje svačiny, ale i od těch dalších zapojených kamarádek) a rádi by si taky nechali nachystat, jenže na to už fakt není kapacita.
Tak to je pěkný! Ať ti to jde od ruky i nadále.
To já si vůbec nepamatuji, že bych do školy nosila nějaké svačiny. Vzpomínám si, že jsem si ráno kupovala rohlík, trojúhelníček nebo šáteček s marmeládou nebo karlovarský rohlík …. a pak jsme nějaký čas dostávali ve škole housku a pytlík mlíčka, ale bylo to jen krátce. Za to na svačinky připravované mým dětem si pamatuji: někdy to bylo „co dům dal“ jindy upečená buchta, rohlíky se sýrem asi nejčastěji, jigurty a ovoce…. nejlepší vzpomínky na svačinky a obídek bude mít moje dcera, které jsem je ještě letos dělávala. Byla to igelitová taštička plná překvapení 🙂 a často mi od ní přicházeli sms: maminko, to byla ta nejlepší svačina na světě 🙂 🙂 sms mám uložené v telefonu ještě dnes 🙂
Pani učitelka češtiny nám vždy kladla na srdce: než něco odešlete, vždy si to po sobě přečtěte. Pak by se nestalo, že by některé maminky také chtěly svým dítkům připravit do školy jigurt, ale … co to je? Prostě překlep, je to jogurt 🙂 🙂
Zlato, to je krásný! Igelitová taštička plná překvapení opravdu zní jako ta nejlepší svačina na světě.
Ozaj, v infografike sa objavil ako tip chlieb vo vajíčku. Máš nejaký tip, ako ho ochrániť, aby bol aj za studena dobrý? Ja si spomínam, že mi kedysi babička tiež zabalila „bundáškenier“ do alobalu. Ale bolo to také nejaké divné, uležané, studené (spotené?) a mala som pocit že zrovna nevoňal. Tak som doma povedala, že to na desiatu už nechcem. Doma som chleby vo vajíčku milovala. 🙂
Takisto topinku neviem ako ošetriť, aby prežila v dobrej kondícii. Zdá sa mi, že ak opečený chlebík chvíľu stojí, buď stvrdne, alebo zmäkne… a nie je moc dobrý.
Evi, nemám, je prostě potřeba počítat s tím, že bude jiný než čerstvý. To ale neznamená, že je špatný. Pokud ho budeš chystat už večer, tak je jasné, že by měl nejdřív pořádně vychladnout, pak teprve by měl být zabalen a noc by měl strávit v lednici. Pak nebude ani opocený, ani nevoňavý.
Topinka taky nemůže zůstat čerstvá napořád. Když ji necháš vychladnout tak, aby se nezapařila, pak zůstane suchá a docela křupavá. Jsou na to takové malé stojánky, někdy jsou k vidění v hotelech nebo penzionech při snídani, dává se do nich chleba opečený v toustovači. Ale samozřejmě se to dá obejít, důležité je, aby chleba při chladnutí neležel, ale stál a měl tak vzduch ze všech stran.
Aha, možno to bolo tým, že babička chystala chlebíky až ráno a asi nestihli poriadne vychladnúť.
Vďaka za tipy.
Flo, to je uzasny tahak, pridavam sa do zastupu dakujucich 🙂 moje deti sice caka skola az za niekolko rokov ale urcite ho vyuzijem ako inspiraciu trebars na rychle vecere alebo vyletove obcerstvenie 🙂
…ja z mojich svaciniek najradsej spominam na cerstvy rozok s maslom a sunkou + vanilkove mlieko v krabicke, bohuzial taky rozok mala castejsie moja spoluziacka ako ja 😀
…a najvacsie sklamanie bol vzdy pre mna dvojdnovy rozok alebo chlieb s lunexom alebo s maslom a dzemom. ale maminu chapem, rano sme sa vzdy ponahlali, ist do obchodu po cerstve pecivo nikdy nebol cas ani vola. preto sa obcas prichytim pri tom tom ako zabezpecit, aby pecivo chutilo ako prave kupene napriek tomu ze je z druheho dna…
snad moje desiate raz budu detom chutit, s tym tvojim tahakom mam myslim na to slusny nabeh, uz chyba ho len uviest do praxe 🙂
…aaaa este jeden poznatok z detstva – pri lepenaku s maslom a medom je treba namazat oba krajce chleba. tam kde nie je maslo, med sposobi ze pecivo pod jeho vplyvom stvrdne. to ja moc nemusim…pravdu povediac ani takuto desiatu, len som sa chcela podelit s tymto zistenim 🙂 ked si robim napriklad vianocku s medom, vzdy ju starostlivo ponatieram aby bolo maslo vsade a pecivo nezhrudkovatelo.
…pozeram ze som sa zas nejak rozkecala 😀
pekne dni zelam vsetkym 🙂
Lucia, pobavila jsem se nad tvým vyprávěním 🙂 Moc díky za rady s mazáním pečiva, s tím medem máš naprostou pravdu.
lepenak – ten název neznám, tak jsem musela trochu googlit. Nejdřív mi strejda googl vnucoval hřebík do krytiny s širokou hlavičkou používaný k připevnění lepenky, ale nakonec slovník cizích slov mi vysvětlil, že se jedná o dva plátky chleba „slepené“ pomazánkou, sýrem, ale i jiným nelepivým obsahem.
Dávat med dětem do školy – to bych se obávala, že po návratu bude lepit vše, co v aktovce bude. Ale doma, to je dobrůtka, kterou si udělám občas i teď. A protože med z chleba namazaného máslem stékal po všech stranách, tak jsme doma dělali medovou kašičku = med rozmíchaný s máslem. Tato pomazánka netekla, na chlebu dobře držela a ruce i oblečení zůstalo čisté až do posledního sousta.
Nesnášela jsem chleba s paštikou, protože taťka pod to vždycky namazal máslo (teda spíš margarín). Jako kombinace mi to přišlo strašné, i když jinak jsem paštiku měla ráda. Naopak oblíbené byly různé koláčky a šátečky.
Moc díky za inspiraci ke svačině. Škoda, že dcera je nijak neocení, vyžaduje konzervativnost. Před rokem jsem si říkala, jak budu vymýšlet, chystat a inovovat. Po pár týdnech svačiny vykrystalizovaly na dvě varianty: pečivo s máslem + jablko nebo jogurt + jablko. Ostatní se nesetkává s nadšením a nosí to domů, kde to dojídají ostatní.
Nezbývá než čekat, až do školy nastoupí mladší. Ta se zdá být více nakloněna nápadům. Tak to abych si tahák uložila, počká si ještě 3 roky…
janey, nic netrvá věčně, ani dětské chutě. Vydrž, ono se to u dcery časem spraví.
Ahoj Flo, to je moc pěkný nápad. Budu chystat svačiny mužovi do práce.
Já jsem milovala v první a druhé třídě od mamky postrouhaná jablka se sušeným mlékem a cukrem. Má to takovou specifickou chuť, doteď na ně vzpomínám a spolužáci mi ujídali.
Ale od druhého stupně jsem si musela dělat svačiny sama a to mě nebavilo. Tak jsem kolikrát byla hlady.
Na gymplu jsem potom obden měnila svou sváču s kamarádkou, které od první třídy dělal táta každý den rohlík s máslem, salámem a rajčetem a byla toho už přejedená. Já tehdy milovala napůl rozmočený toast se sýrem a kečupem balený v alobalu, ten jsem s nikým neměnila 🙂
Z nějakého důvody mě ty jablka se sušeným mlékem fascinují od chvíle, co jsem si to tu přečetla! 🙂
Ahoj Flo, super nápad s tahákem:) Pravidelně po prvním školním týdnu už připravování svačin nesnáším:)
Nejhorší svačina pro mě byla cokoli s paštikou, pod kterou byla vrstva másla … ještě dnes když vidím jak si to někdo maže na pečivo mám husí kůži po celém těle:) A nejlepší? Cokoli co nebylo z mé aktovky:)
Hezký den Pavla
Díky! Vypadá to, že heslo „tvoje svačina je lepší než moje“ by se asi dalo všeobecně aplikovat 🙂
Ahojky,
naše maminka pracovala v pekárně, tudíž jsme si užívaly pečiva všeho druhu. Ráno byly ještě teplé. Chutnaly nám bez ničeho. Ale nejvíce loupáky, kde nám maminka navršila mnoho máku. Ráno převzaly a utíkali do školy. Marie
No jo, s čerstvým pečivem se nemusí dělat žádné psí kusy a chutná vždycky, tak to jste měli dobře zařízené 🙂
Dobrý večer,úplnou náhodou som sa dostala na Vaše stránky a som prekvapená koľko nových vecí som sa dozvedela.Ten ťahák sa mi veľmi páči,ale aj všetko tu na tej stránke.Je tu množstvo inšpirácií,rád a milé slová,ktoré mi na druhých stránkach chýbajú.Pripojím sa k desiatovým variáciám do školy,ja som doslova zbožňovala chlieb s pečeňovou paštétou a k tomu jablko,čo mám rada dodnes a tiež vyššie spomínaný čerstvý rožok s čokoládou Milenou,čo si občas ešte aj dnes kúpim a hneď aj zjem.Tiež sme v škole dostávali mlieko a obloženú žemľu.Mala som tiež rada,keď mi otec robil do školy desiatu a pripravil mi omeletu s horčicou a cibuľou,viem že tá cibuľa bola potom cítiť,ale spolužiaci si z toho nič nerobili,lebo si odhryzovali tiež.Jeden spolužiak mal stále v pondelok na desiatu rezeň medzi chlebom a kyslú uhorku.
Jarmilo, tak to mě těší, že vás to tu těší. Ať se vám tu i dobře daří a všem chutná.
A moc děkuju za krásné vzpomínky na školní svačiny.
Pěkné ráno, svačinky , jako malá jsem záviděla snad všem na světě, pokud jsem měla svačinu, tak mi jí brachové -nenápadně- zblajzli 🙂 , většinou to byl suchý rohlík , občas k tomu trojúhelník sýra, pamatují že měl dvě příchutě obyč a salám, byl mazací, ale nedal se mazat, doma na snídaní chleba s magim, nebo tak něco, bo tam věčně nic nebylo, proto jsem záviděla nejchytřejšímu spolužákovi, dnes už s námi nebyl, měl v láhvi ČAJ a věčně něco mňam-obložený chlebík bez kůrek , koláček, plněné housky , palačinky, ovoce, zeleninku, no boží……vždy dal KOUSNOUT:), mám 4 dcery, na svačinkách jsem se vždy vyřádila , snažím se aby i ty rychlovky byly poživatelné a nerozhňácané , poslední dcera má 8 let-tedy ještě pravdomluvná 🙂 , upřimně se smutkem v oku přizná , že jí nesnědla protože….vždy se ponaučím , vzdávám svačinkám holt !
Ahoj Olčo, to je báječné, že jsi se rozhodla pro své dcery dělat svačiny po svém. Určitě jsou na ně pyšné a třeba taky dávají svým spolužákům kousnout 🙂
Jako inspirace, co za náplň do pečiva je to fajn, ale co když nechci k svačině pořád dávat jen pečivo s něčím? Stále hledám inspiraci k něčemu pestřejšímu, ale zatím jsem moc daleko nedošla… To jen takové spíš povzdechnutí 😉
Kuskus s něčím jako salát? Těstoviny, rýže, jáhly, pohanka s něčím? Ale aby pak už z toho nebyl oběd. Ono to dopolední pečivo má něco do sebe.
Těch komentářů je tady fůra – tak já jen přepošlu dál těm, co vymýšlejí svačinky do školy – já už nemusím, heč! A moc děkuju – určitě se to bude hodit..
Mimořádně povedené, děkuji. Tyhle nápady na svačinky jsou výborné i pro nás dospělé.
To se mi líbí, přečetla jsem i komentáře, před některými smekám! Já už taky nemusím, ale plakát pro rodiče vnoučat není špatný nápad. Já ve školní době byla nejedlík, tak mi nechutnalo nic a navíc, jak jsem dle rodičů byla hubená, dávali mi svačiny velké a to bylo ještě horší. Co jsem s nimi dělala, za to se ještě dnes stydím ):
Ja sa tiež pridám ku komentárom, lebo moja obľúbená svačina tu není. Dodnes milujem chleba namazaný máslom (normálne máslo je lepšie, no v tomto prípade mi margarín tiež nevadí), s natvrdo uvareným vajíčkom pokrájaným na kolieska a to celé posoliť (bez toho to není až tak dobré). Vždy som sa tešila na svačinu keď mi som vedela, že má byť toto. Dodnes si to občas urobím a vraciam sa tak do školských čias.
Ďakujem vám za parádny prehľad svačin, za 2 roky budem naplno využívať.
Moje svačinky do školy byly obvykle chléb s máslem někdy salám nebo sýr ,ale chovali jsme doma čunika a v období zabijaček to byla i tlačenka nebo sádlo,to jsem pak byla tzv. za exota. Ovšem protože to byla sedmdesátá léta,měli jsme ve škole i mléčné svačinky a světe div se, ty já miluji dodnes,když upeču rohlíky,jen co vychladnou, už mám sklenku studeného plnotučného mléka a rohlík,voňavý a křupavý. Jako rychlou svačinu do práce jsem začala péct anglické rohlíky,stejné těsto na rohlíky jen rozplácnu, položím plátek česnekového boku , posypu cheddarem a upeču, kousek zeleniny nebo ovoce a je svačina na světě. Často je napeču do zásoby a pak z mrazáku jsou jako čerstvé a hned poruce.
Moje děti svačinky moc nemusely,stávalo se ,že jsem ji našla v aktovce už barevně vylepšenou od plísně. Jak měly trochu peněz,koupily si oplatku ,svačina byla tehdy out. Vnoučata si svačinu kupují v pekárně a školní obědy často odmítají, to mne dost mrzí,ale bohužel to neovlivním,jsou daleko.
Skvělý, dám to jako inspiraci dceři, vnučka nastoupila do 1. třídy, aspoň bude nějaká obměna od klasických sandwichů
Ahoj Flo, moje vzpomínky na školní svačiny jsou docela vybledlé, ale vzpomínám na pacholík , k tomu 1gumový rohlík, nebo 1 banketka s malou čokoládou. Na druhém stupni jsme si už chodili do obchodu pro nanuky, míša, eskymo za 0,50kč. Donutila jsi mne vzpomínat na 70léta. Zdravím všechny a přeji krásné dny.
Milá Flo, tentokrát nebudu psát o vaření, ale využiji možnosti vám složit jinou poklonu. Týká se vašich literárních schopností. Vždy mne pohladí po duši váš úvod k jednotlivým receptům. Takže si rozhodně nesmíte o sobě myslet, že váš projev je nedokonalý!!!! Držím palce ve vašem konání ❤️ Dana
Milá Flo,
moje svačiny z 60.let obnášely většinou chleba s máslem. Když jsme ho přinesly domů zpět, slyším moji babičku, jak říkala: „Bída na vás. Až bude válka, budete prstíčkem hrabat.“ Moc jsem tomu tehdy nerozuměla, ale babička zažila obě světové války. Dneska o tom povídám vnoučkovi a taky moc nechápe co je opravdový hlad.
Jinak jsme mívali i chléb se sádlem, hořčicí a cibulí, škvarkovou pomazánku, domácí paštiku, taveňák nebo vajíčko. Uzeniny nikdy. V neděli se peklo, tak občas něco sladkého, pokud zbylo. A jablíčka, hrušky, švestky ze zahrádky podle sezóny.
Nikdy jsme nenosili do školy pití. Nejlepší svačiny měla kamarádka Mariánka, když měli domácí uzené a nosila chleba s uzeným, vajíčkem a okurkou.
Moje děti milovaly mrkvový salát s pomerančovou šťávou, rozinkami nebo kokosem do skleničky.
Vnoučátka milují jako doplněk olivy, sušené ovoce a ořechy. Já olivy jedla poprvé na VŠ a vůůůbec mi nechutnaly!
Jó, časy se mění.
Moc děkuji za Vaše inspirativní rady.
Jojo,je to už hodně dávno co jsme takhle každý týden plnili tvoje úkoly, bylo to fajn. Vnoučata vzpomínají, už jsou velký. Posíláme pozdrav JITKA a děda
Jé, teď je mi skoro líto, z této nemám na kom otestovat (děti mám tři, ale žijeme ve Francii a svačinky ve škole se tu nevedou). Asi to prostě otestuji na sobě. 🙂
Ze školních let si pamatuji, že na základce (okolo roku 2000) jsme měli možnost platit si svačinky školní. Stálo to 5 korun, chodili jsme skoro celá třída, a vždycky se zazvoněním jsme běželi do sklepa na svačinku. Většinou byl chleba s pomazánkou, na jejich svíčkovou vzpomínám doteď. Blaho všech blah byl loupák s kakaem. 🙂
Po páté třídě mě rodiče šouply na víceleté gymnázium, a tím školním svačinkám odzvonilo… mamka mi připravovala většinou chleba se šunkou nebo se sýrem. A nebo se salámem, ale ten jsem neměla ráda, takže jsem ho vždycky z chleba vytáhla, a jak byl upatlaný od másla, dal se krásně přilepit zespodu k lavici, kde jsem si pěstovala vlastní plísně.
No a vrchol mého svačinového umění nastal na matfyzu s objevem, že když uvařím vodu v rychlovarné konvici, naliju do termosky a hodím dovnitř dvě vajíčka, tak si mezi přednáškami budu moct pochutnat na vvajíčách natvrdo tak akorát. No, po prváku jsem odešla za studii do Francie, kde se svačinky nevedou… a už jsem tu 1p let a úplně jsem na tenhle dopolední přísun energie zapomněla… naštěstí jsem se aspoň naučila pořádně snídat, takže to většinou do oběda nějak vydržím, ale občasné zařazení svačiny nezní špatně (když už jsem jim sem zavedla i přezuvky!), asi to zkusím!
Mila Flo, úplně boží článek, hltám ho. Přečetla jsem i všechny komentáře, krásný vzpomínky. Mám nově dcerku v první třídě, synka v lesní školce. Nakoupila jsem parádní krabičky, roztomilý napichovatka, mini dózičky, lahvičky. Ulítla jsem si na tom. Celý tento první zářijový týden mě to chystání moc baví. Ráno pleskám palačinky na sladko i slano, jablečné lívance, banánové vafle. Cítím jak začnu tápat velmi brzy, možná už příští týden. Proto dekuju moc za plakát, to je skvělá inspirace. Moje vzpominka na školní sváči je nabirat si pribinaka rohlikem nebo do jogurtu si hazet natrhany kousky housky nebo rohliku. Loupak s maslem a k tomu mlicko v pytliku. Moje blizka spoluzacka mela malicky svaciny a byla vzdycky hladova. Pokaždé řekla… Dej mi griba nebo hryza 😄 a ukousla mi pul jablka nebo chleba. Zlobila jsem se na ni, ale neumela ji odmitnout. Všechno mi jedla. Často jsem si rozbalovala svačinu na tajňáka, aby to neviděla.
Ahoj Flo,
nápadem na kombinatorické řešení svačin jsi mně strašně pobavila, vzpomněl jsem si totiž na Studentskou kuchařku a recept „3 bitva u Thermopyl“. Pro pobavení odkaz:
https://www.studentskakucharka.cz/?recept=530-3-bitva-u-thermopyl
Samozřejmě to nemá nic společného s tvými vymazlenými recepty a návody, díky nimž mám pocit, že jsem si dnes v kuchyni schopný poradit téměř se vším, co mi přijde pod ruku.
Velké díky za to, co a jak to děláš a jen tak dál;)
Honza
Milá Flo, to je úžasný tahák a moc za něj děkuji. Děti už sice máme z domu, jsme pracující dědeček a babička, ale každý den ráno chystám pro sebe i pro manžela naše domácí jídlo na celý den – snídaně, svačina, oběd, manželovi, jelikož je masér, tak ještě přidávám další odpolední svačinu. Někdy už nevím, jak ty svačiny nakombinovat a tento tvůj rozpis je úplně super :). Co se týká ankety, tak nejraději jsem na svačinku ve škole měla rohlík nebo chleba s nějakou dobrou pomazánku, taky rohlík s nugetou nebo malou čokoládou Milena (to bývalo velice výjimečně 2x do roka) . Nesnášela jsem chleba se sádlem a plátky česneku, i když dnes ho mám moc ráda. Místo toho mi úplně stačilo jedno jablíčko.
Nám maminka dělala svačiny ze zbytků od oběda nebo večeře, většinou to byly výpečky s dušenou zeleninou, trjúhelníček sýra + máslo – to vše zamíchané – njlepší svačiny jaké jsem kdy jedla. To vše na úžasném vypečeném chlebu s kůrkou. Možná nám to se sestrou tolik chutnalo, protože to je už více jak před 60 lety, maminka hodně šetřila, nic se nevyhazovalo a my jsme nebyly vybíravé. Dodnes na to vzpomínám. Také na ten úžasný vypečený chléb s kůrkou- ne „uvařený“ jako dnešní, stačilo ho namazat domácím sádlem a k tomu kyselá okurka , mňam, mňam. Také jsme měli velmi často strouhanou mrkev s jablkem, cukrem a citronem. To miluji dodnes.
ne
Ahoj Florentýno,
díky za nápadníček!
Přesně na této filosofii funguje McDonald, KFC aj. Mají poměrně omezený počet surovin, ale valí jednu „sezónu“ za druhou a všichni se těší na to, co nového zase vymysleli.